Nová americká administrativa převzala štafetu od té předchozí a hned první den přišly tři pozitivní signály o jejím vztahu k návratu amerických astronautů za nízkou oběžnou dráhu Země. Mezi patnácti exekutivními příkazy, které prezident Joe Biden podepsal, aby se odstřihl od aktivit Trumpovy administrativy, nebylo nic, co by se týkalo NASA. Na žádost Bidenovy administrativy byl z Johnsonova vesmírného střediska zapůjčen a vystaven v Oválné pracovně Bílého domu lunární kámen z poslední mise Apolla, což JSC vysvětluje mimo jiné jako připomenutí podpory budoucích misí za nízkou oběžnou dráhu Země. Úřadující administrátor NASA Steve Jurczyk a Bhavya Lal za Bílý dům, která je současně členkou přechodového týmu NASA pro prezidenta Bidena, vydali společné prohlášení, ve kterém vyjádřili nadšení nad plánem návratu amerických astronautů na povrch Měsíce. V dnešním článku si připomeneme i další události, ke kterým došlo od našeho prosincového přehledu.
Společnost Thales Alenia Space pokročila v přípravě dílů určených pro stavbu obytného modulu HALO pro stanici Gateway, která má být vybudována na oběžné dráze Měsíce. Primárním úkolem modulu bude poskytnutí základního prostoru čtyřem astronautům po dobu až třiceti dnů. Modul poskytne možnosti velení, řízení a zpracování dat, skladování a distribuce energie, řízení teploty, a komunikaci. Bude vybaven třemi spojovacími uzly a prostorem pro vědu a skladování. Thales Alenia Space je zodpovědná za návrh a výrobu základní hermetizované struktury, řízení tlaku v modulu, části protimeteoroidní ochrany a také za strukturu pro instalaci spojovacích uzlů, které dodá NASA. Design HALO je odvozen od nákladních lodí Cygnus. Díky využití aktivní výrobní linky a testování systémů podpory života na stávajících lodích Cygnus má Thales Alenia Space jedinečnou schopnost rychle vyrobit cenově dostupný a spolehlivý modul. HALO bude mít stejný třímetrový průměr jako Cygnus, ale bude navíc zahrnovat úsek pro boční spojovací uzly, čímž se jeho délka zvýší na přibližně sedm metrů.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Úřadující zástupce přidružené administrátorky NASA v divizi AES Mark Kirasich průběžně zveřejňuje na Twitteru fotografie dílů pro primární strukturu modulu HALO. Lednová fotografie zachycuje obrábění radiálního panelu.
Energii, systémy manévrování, řízení polohy a komunikační systémy bude stanici Gateway poskytovat energetický a pohonný modul PPE. Vývoj modulu se nachází ve fázi práce na předběžném návrhu. Ten bude dokončen přezkumem PDR (Preliminary Design Review), který je plánován na první polovinu letošního roku. Tato revize ověří, zda návrh modulu splňuje požadavky mise. Dalším milníkem bude bezpečnostní přezkum Safety Review a na přelomu letošního a příštího roku má být dokončen závěrečný, detailní přezkum CDR. Následně má být PPE postaven, otestován a v únoru 2024 odeslán na Kennedyho vesmírné středisko. Po spojení s obytným modulem HALO mají proběhnout kontroly integrovaných systémů. Po dokončení předstartovní přípravy by integrované soulodí mohlo být vyneseno v květnu 2024 komerční těžkou raketou. Přílet na dráhu NRHO kolem Měsíce je odhadován po desetiměsíčním přeletu na březen 2025.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com
Prvním Orionem, který bude mít schopnost spojení s jinými objekty, bude Orion připravovaný pro misi Artemis 3. V plánu je použití upravené verze stávajícího spojovacího systému, který NASA používá pro Mezinárodní kosmickou stanici. Spojovací systém nebyl součástí původní základní linie Orionu a práce na něm zahrnují přezkum CDR naplánovaný na březen 2021. Mise, která má být první pilotovanou misí na oběžnou dráhu Měsíce od programu Apollo, je v současnosti plánovaná na říjen 2024. Je však zřejmé, že datum startu bude nutno sladit s připraveností cílového tělesa, ke kterému by se Orion připojil.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
V lednu loňského roku ředitelství NASA přikázalo na podporu pilotovaného přistání na Měsíci integrovaným landerem prozkoumat možnost téměř souběžných startů nákladní mise (září 2024, SLS Block 1B Cargo) a pilotované mise Artemis 3 (říjen 2024, SLS Block 1). Na podporu této změny dokonce program pozemních systémů vydal dva příkazy k provedení konstrukčních studií s cílem prozkoumat reaktivaci kvadrantu High Bay 1 montážní haly VAB, který nebyl používán od ukončení programu raketoplánu v roce 2011. Později program obdržel z ředitelství NASA oznámení, že mise Block 1B Cargo v září 2024 nebude realizována a že společnosti, které byly vybrány k rozpracování návrhů komerčních pilotovaných landerů, zajistí jejich vynesení vlastními nosiči.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Program pozemních systémů však pokračoval v konstrukčních studiích designu budovy VAB až po předběžný přezkum návrhu PDR, i když reaktivace již není aktuálně plánována. Dokončení PDR poskytuje přirozený bod přerušení práce, který umožňuje mít dokončené návrhy k dispozici, pokud by se směr znovu změnil.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Úředníci programu pozemních systémů i SLS zjistili, jak těžké bylo reagovat na změnu směru z ústředí NASA, když měly programy podporovat dva téměř souběžné starty. Na podporu navrhovaného startu SLS Block 1B Cargo v roce 2024 museli mimo jiné urychlit práci na této raketě včetně kritického přezkumu návrhu CDR horního stupně EUS a snažili se o urychlení výrobního úsilí pro první EUS. Úředníci NASA poznamenali, že i když jsou často žádáni, aby se podívali na alternativní harmonogramy, zaměření na potenciální start SLS Block 1B Cargo v roce 2024 představovalo obzvlášť velké úsilí.
Navzdory rozhodnutí, že se v přípravách na misi SLS Block 1B Cargo nebude pokračovat, program pokračoval směrem k přezkumu CDR stupně EUS, který byl nakonec 18. prosince 2020 úspěšně dokončen.
Zdroj: https//pbs.twing.com
Související úsilí představuje vývoj nové mobilní plošiny Mobile Launcher 2 pro SLS Block 1B a SLS Block 2. Program pozemních systémů plánuje dokončit přezkum PDR plošiny v březnu 2021. Úředníci však nebudou stanovovat detailní plán nákladů a harmonogramu, dokud nebude proveden přezkum CDR, plánovaný na léto 2021. Stanovení plánu do značné míry záviselo na dostatečně vyspělých požadavcích na SLS Block 1B. Tyto požadavky jsou k dispozici teprve od CDR horního stupně EUS.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
V únoru 2021 vyprší smlouvy se třemi konkurenčními soukromými týmy na detailní formulaci předběžných návrhů pilotovaných lunárních landerů. Dosavadní plán počítal s rychlým výběrem jedné nebo dvou společností pro plynulý postup do další fáze. Za tímto účelem NASA vypsala zakázku na vývoj a letové demonstrace landerů. Národní tým tvořený společnostmi Blue Origin, Lockheed Martin, Northrop Grumman a Draper podal svůj návrh v první polovině prosince, Dynetics oznámil podání návrhu 6. ledna. Informace o podání návrhu SpaceX nejsou k dispozici. Aktuální informace hovoří o provedení výběru v únoru nebo v březnu. Jedním z aktuálních úkolů, které NASA musí řešit, je úprava plánu vývoje a stavby landeru s ohledem na výši schváleného rozpočtu, který pro fiskální rok 2021 činí 850 milionů dolarů.
Na březen 2026 je plánována mise Artemis 4. Mělo by jít o premiéru nosné rakety SLS Block 1B Crew, přičemž výroba centrálního stupně i horního stupně EUS byla zadána Boeingu. Výroba Orionu byla zadána společnosti Lockheed Martin a je podepsána dohoda s Evropskou kosmickou agenturou na dodání evropského servisního modulu. ESA má v letošním roce podepsat kontrakt na výrobu servisního modulu se společností Airbus. Orion by měl k zárodku stanice Gateway připojit svůj souběžně vynášený náklad, mezinárodní obytný modul I-Hab. ESA podepsala kontrakt na zahájení prací na modulu I-Hab v loňském roce se společností Thales Alenia Space.
Zdroj: https://www.thalesgroup.com
Aktuální směr bez reaktivace kvadrantu High Bay 1 haly VAB znamená nutnost úprav kvadrantu High Bay 3, kde v současnosti probíhají přípravy k misi Artemis I. Na podporu SLS Block 1B mají být přidány další obslužné plošiny a pracovní stanice. Práce však budou moci probíhat pouze v oknech mezi jednotlivými misemi. Úředníci programu pozemních systémů doufali, že začnou pracovat na úpravách již před startem Artemis I, neobdrželi však finanční prostředky na zahájení těchto prací. Úředníci proto vyjádřili znepokojení nad tím, že odklad zahájení prací až po Artemis I může v konečném důsledku ovlivnit schopnost pozemních systémů podporovat start SLS Block 1B v plánovaném termínu.
Další mise ke stanici Gateway, Artemis 5, je plánována na rok 2027. Raketa SLS Block 1B Crew by tentokrát měla ke Gateway dopravit jak další posádku v Orionu, tak i modul ESPRIT. Výroba Orionu byla zadána firmě Lockheed Martin a ESA letos hodlá podepsat kontrakt s Airbusem na výrobu servisního modulu. NASA zadala Boeingu předběžný kontrakt na dodávku materiálů pro centrální stupeň SLS, Aerojet Rocketdyne vyrábí nové motory RS-25 s termínem dodání prvního letového kusu v první polovině roku 2023 a dalších motorů v tříměsíčních intervalech.
Na roky 2028, 2029 a 2030 jsou plánovány mise Artemis 6, Artemis 7 a Artemis 8. Pilotované rakety SLS Block 1B by měly při každé z těchto tří misí vynést pilotovaný Orion a dosud nespecifikovaný souběžný náklad. Ve fiskálním roce 2023 má být zadán kontrakt na renovaci kabin Orionů z misí Artemis 3, 4 a 5. Na servisní modul ESM-6 má ESA letos podepsat kontrakt s Airbusem. Pro všechny tři centrální stupně i horní stupně EUS rakety SLS je zadán předběžný kontrakt na dodávku materiálů.
Zdroj: https://www.gao.gov
Pro misi Orionu Artemis 9 s nespecifikovaným souběžným nákladem má NASA pouze obecné datum, a to rok 2031. NASA má zásobu urychlovacích boosterů z programu raketoplánu pouze pro osm misí. Při tomto startu tedy musí být podle vyjádření NASA použita raketa SLS Block 2, která má mít podle vyjádření NASA nové postranní boostery na tuhé pohonné látky. Podle úředníků programu mají nové boostery obsahovat nový kompozitní plášť, pohonnou látku a systém řízení vektoru tahu. Vývoj boosterů je stále v rané fázi vývoje. Program SLS dosud nedokončil přezkum PDR a nemá ani základní plán pro stanovení nákladů a harmonogramu. Současný návrh obsahuje rok 2025 pro zahájení přezkumu CDR.
NASA uzavírá kontrakty na podporu plánovaných misí Artemis několik let před předpokládaným datem startu kvůli době, která je zapotřebí k vývoji a výrobě komponent. Dosud však nebylo dosaženo stabilního výrobního prostředí a programy nadále čelí významným vývojovým pracím.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
NASA zadala v říjnu 2019 Boeingu rámcový kontrakt na výrobu dvou centrálních stupňů SLS (Artemis 3 a 4) a na dodávku materiálů pro dalších osm centrálních stupňů raket SLS (Artemis 5 až 12) a pro osm horních stupňů EUS (taktéž Artemis 5 až 12). Podle úředníků NASA byla zakázka zadána proto, aby společnost Boeing mohla pro budoucí výrobu objednávat položky dlouhodobé povahy s ohledem na dodržení časového harmonogramu. Program však plánuje definovat detaily smlouvy nejdříve v březnu 2021, tedy 17 měsíců po zadání předběžného kontraktu.
To je zčásti dáno složitostí výroby a zčásti kvůli měnícím se vládním požadavkům. Program SLS plánuje do budoucna řídit dlouhodobé výrobní náklady strukturováním smlouvy na vývoj a výrobu podle jednotlivých stupňů, aby byl umožněn přechod od nákladového typu k dodávkám s pevně stanovenou cenou. Úředníci programu předpokládají, že první série centrálních stupňů a EUS v rámci tohoto rámcového kontraktu budou vyrobeny ještě na základě objednávek nákladového typu, ale současně očekávají, že díky prohlubujícím se znalostem a jistotě ve výrobě nakonec přejdou k objednávkám s pevnou cenou. Tento typ objednávek znamená přesun rizika zvýšení finančních nákladů z vlády na dodavatele. Jednání o tom, kdy k tomuto přechodu dojde, stále probíhají a budou dokončena společně s definováním detailů smlouvy.
Program Orion také přijal opatření ke snížení a kontrole nákladů na budoucí kosmické lodě Orion, ale do jaké míry tyto kroky přispějí k požadované úspoře nákladů, zůstává nejisté. NASA používá strukturu kontraktu, která postupně přesouvá riziko nákladů na Lockheed Martin. Objednávky na mise Artemis 3 až 8 mají být nákladové, což představuje riziko pro vládu, ale plánované objednávky na mise Artemis 9 až 14 mají být s pevně stanovenou cenou.
Za účelem optimalizace nákladů NASA také implementuje strategii hromadného objednávání Orionů. Dosud byly objednány první tři mise (Artemis 3 až 5) a další objednávka (mise 6 až 8) je plánována na fiskální rok 2023. Objednávání v dávkách tří misí bylo vyhodnoceno jako nejlevnější metoda, protože poskytuje společnosti Lockheed Martin flexibilitu při objednávání dílů od subdodavatelů nákladově efektivnějším způsobem.
Předpoklady o úsporách nákladů při budoucí výrobě Orionů jsou primárně odvozeny z opětovného využití hardwaru. NASA má v úmyslu znovupoužít kabiny pro Artemis 3 až 5 v misích 6 až 8 a vysoce hodnotné komponenty, jako je avionika, celkem v pěti misích. Prostřednictvím tohoto úsilí NASA očekává potenciální úsporu nákladů ve výši přibližně 800 milionů USD. Úředníci musí zadat objednávku Orionů pro mise 6 až 8 přibližně 5 let před očekávaným datem mise 6, aby měl Lockheed Martin dostatek času na nákup materiálů dlouhodobé povahy.
Zdroj: https://www.gao.gov
Zdroj: https://www.gao.gov
Zdroje informací:
https://www.thalesgroup.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://blog.maxar.com/
https://www.gao.gov/
Zdroje obrázků:
https://live.staticflickr.com/65535/50356328558_36609eba51_c_d.jpg
https://pbs.twimg.com/…/8BoX1_VUPSF68zip?format=jpg&name=240×240
https://forum.nasaspaceflight.com/..51452.0;attach=2000887;image
https://pbs.twimg.com/media/ErEIJWnXUAUmnHi?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/EoQD2tVXUAU-egS?format=jpg
https://www.nasa.gov/…/ksc-20191220-ph-jbs01_0116.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Epy60rjXcAEjD6u?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/Ephv0xeWwAAY3L3?format=jpg
https://www.gao.gov/assets/720/711237.pdf
Díky za parádní článek! Doufám, že se toho už brzy dočkáme.
Jsem rád, že se článek líbil.
Ja si myslim ze pro vyneseni PPE+HALO, pokud se uvazuje o komercni rakete, nic jineho nez FH neprichazi v uvahu. Nic silnejsiho nez FH a odzkouseneho na trhu neni a do 3-4 let ani nebude.
Mozna skoda ze se neuvazuje v souvislosti s FH , ze by NASA nezaplatila upravu Crew Dragonu nebo FH, aby byly schopny dopravovat posadky na Gateway. Uvedomme si ,ze Gateway(pokud nebude rozsirena o nafukovadlo pro dlouhodobe pobyty) bude totalne nevytizena, defacto 14 dni cca 1x za rok(spise jeste mene) , to je dost skoda.
14 dní za rok by bylo úžasné! Nedovedu si představit, že by se na Gateway létalo každý rok.
PS: Crew Dragon myslím není stavěný na lety mimo LEO.
A nema to prave byt jedna z vyhod gateway, ze tam lide budou jen 14 dni za rok a budou tam tak kvalitnejsi podminky mikrogravitace nez na ISS?
Jestli někdo plánuje používat Gateway pro experimenty v mikrogravitaci, tak je to už od začátku chyba a nesmyslné mrhání úplně vším. Pro takové základní výzkumy není potřeba se tahat k Měsíci. Na to by měla sloužit stanice na LEO, jejíž stavba i provoz by byly řádově levnější.
Mýlíte se. Některé experimenty je zcela zbytečné dělat na LEO a nutně potřebujete k Měsíci. O mikrogravitaci zde nejde. Nejzásadnější je výzkum kosmického záření v meziplanetárním prostoru, což je věc, která se nedá na LEO nasimulovat.
Ale já přece reaguji právě na tu mikrogravitaci.
V tom případě se omlouvám, ale ono jde o spojené nádoby. Jednak tam bude lepší mikrogravitace a zároveň tam budou podmínky srovnatelné s meziplanetárním prostorem.
Napsal jsem, jestli to nema byt jedna z vyhod oproti ISS.
Ano, bylo by mozne postavit verzi ISS bez trvale posadky pro podobne ucely, ale pokud bude k dikspozici Gateway, u ktere se nepocita s trvalym obydlenim, s ohledem na jeji ucel, bylo by staveni takove stanice na nizke obezne draze, rekl bych, ponekud zbytecne.
SaturnV:
To si nejsem jisty, Elon chtel jeden cas nabizet oblety Mesice v sestave FH+Crew Dragon. Ale i tak by mozna homologace by byla asi formalita. Otazka je spise, zda vykon FH postacuje k dopraveni CD ke Gateway.
Sfence:
S trvakym obydlenim Gateway se uz veci zacinaji prehodnocovat, viz. prispevek pana Hoska ze vcerejska:
https://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?p=118688#p118688
Dalsim duvodem, jak napovidaji zkusenosti z minulych let, je lepsi mit ke stanici i druhy dopravni system.
Samozdrejme, pokud by doslo k prehodnoceni a Gateway byla trvale osidlena (za me by to bylo usper), pak by Gateway stezi dokazala poskytovat zasadne lepsi podminky mikrogravitace nez ISS.
Děkuji za podrobný článek.
Mám z něj dva hlavní dojmy, vlastně tři.
O Marsu se zatím asi ani neuvažuje v souvislosti s SLS. Vyvozuji tak dle plánu do roku 2030.
Za deset let bych si tady rád přečetl článek, který by srovnal ten dnešní se skutečností, která bude za těch deset let.
Podle toho jak NASA zadává to vypadá, že se máme na co těšit, protože spousta těch věcí skončí nepoužitá v muzeích stejně jako Saturn V.
Jen pro uplnost, existovala vize se zakladnou na Phobosu, prvni let mel probehnout v roce 2029:
„The first Phobos-oriented SLS launch, in 2029, would loft a space tug and two chemical-propulsion payloads — a Phobos Transfer Stage and a Trans-Earth Injection Stage. The tug would use solar-electric propulsion (SEP) to haul the two payloads to Mars orbit in just less than four years. (The team’s concept requires no big breakthroughs in propulsion technology or other areas, Price said.)“
https://www.space.com/29562-nasa-manned-mars-mission-phobos.html
Doufam, ze vse skonci s hotovou Gateway a mensi zakladnou na jiznim polu Mesice.
Mars realne nehrozi, neni vlada, ktera by byla ochotna dat na nej prostredky(muj laicky odhad je, ze NASA by musela dostat minimalne 5x-10x tolik co ma ted k dispozici), jenom priprava samotneho zazemi pro posadku na planete kam cesta trva pul roku…
ad příprava na cestu k Marsu
1) ve vztahu ke Gateway jsem včera napsal příspěvek na fóru
https://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?p=118688#p118688
2) ve vztahu k SLS jsem o tom psal loni v únoru
https://kosmonautix.cz/2020/02/gateway-unor-2020/
(posledních 14 odstavců)
„končí nepoužitá v muzeích stejně jako Saturn V.“ Ehm. Ehm.
Super článok! Díky zaň! 🙂
Z článku vyplýva, že na landery bola vyhradená na tento fiškálny rok čiastka 850 mil. dolárov. Ale pôvodná požiadavka bola 3,6 mld. dolárov. Na druhú stranu misia
A3 je plánovaná na rok 2024. Stihne sa dovtedy realizácia landeru, keď je tak podfinancovaný?
Díky za pochvalu 🙂
Opravím tu požadovanou částku. V prezidentské žádosti z února 2020 bylo pro lunární lander požadováno na fiskální rok 2021 3,370 miliardy dolarů. Pro roky 2022 až 2025 bylo navrženo 4,388; 5,100; 4,971 a 3,428 miliardy dolarů.
Požadovaná částka byla v průběhu roku mírně redukována a na podzim mluvil Jim Bridenstine na slyšení před rozpočtovým výborem Senátu o požadované částce 3,2 miliardy dolarů.
Realizace landeru do roku 2024 se nestihne. V článku píšu: „Jedním z aktuálních úkolů, které NASA musí řešit, je úprava plánu vývoje a stavby landeru s ohledem na výši schváleného rozpočtu, který pro fiskální rok 2021 činí 850 milionů dolarů.“
Mimochodem, NASA dnes zveřejnila fotografii ze svařování kuželovité části primární struktury Orionu pro Artemis 3.
Díky za objasnenie! 🙂
Ale mal by som ešte podotázku – je v hre aj možnosť, že by sa misia A3 uskutočnila aj bez výsadku na Mesiac?
Strašně nerad spekuluji.
Autorovi dnešní zprávy o svařování Orionu pro Artemis 3 ještě nikdo neřekl, že o přistání astronautů na Měsíci při této misi nemá psát 🙂
Ale už nezmiňuje rok 2024.
https://www.nasa.gov/image-feature/welding-underway-on-orion-for-first-artemis-mission-landing-astronauts-on-the-moon
🙂 🙂 🙂
A s tým špekulovaním to máme podobné…
Zdravím všechny
Chtěl bych poděkovat za informace o SLS a konfiguracích. A to včetně obrázků, které jsou velmi zajímavé.
Ale mám červa, který ve mě delší dobu hlodá. Donutil mě se dnes zaregistrovat, abych se mohl konečně zeptat. Konečně doby G. Bruna a G.G. jsou snad už minulostí.
Celý život se zabývám astronomií a kosmonautikou (cca 50 let amatérsky), proto snad již nějaké povědomí mam.
Abych to zkrátil: Do oka mě prostě praštil obrázek
„Tři návrhy pilotovaných landeru“.
Ten pravý krásný „návrh“ je jak z ilustrací T. Rotrekla.
Já vím, jde o vizualizaci od skvělého visionare, konstuktera, multimiliardare a vůbec důvěryhodneho člověka a marketera.
Já mu tu jeho Starship ale nebastim. A to ani kdyby poslal tu nádrž s motory do 20 Km.
Klidný víkend vsem
Vy si opravdu myslíte, že Musk dělá ve firmě všechno, že ten návrh Starship vymyslel pouze on sám? Ve SpaceX pracují tisíce lidí a velká část z nich právě na projektu Starship.
Já si pouze myslím, že ten projekt je v podstatě bouda. A snad ani ne bouda, prostě vize, vzdaleny cíl.
Uprimne vzdyt už jen ty obrázky, dvě firmy navrhnou přistát na měsíci v podekud větším „sudu“ – dáno technologickymi možnostmi „většího Apolla resp LEM“, SpaceX přistává jak loď ve 23. století.
Starship tak, jak je nyní prezentován je podfuk a je podivné, kolik treba odborných novinářů/autorů mu to bašti (z naprosto nepochopitelných důvodu).
Netvrdím, že ze současných startů a pokusu s řízeným pádem, a souběžným testováním nových Raptoru neplyne užitek ve formě simulaci, reálných dát, která nikdo nezkoušel a nových zkušeností. Můžou být zajímavé na prodej.
Ale samotná SLS je sice výborná koncepce a držím ji všechny pěsti kvůli Gateway a Měsíci ale jde o naprosto klasickou koncepci lety prověřovanou (raketoplán) s jasnými parametry, kde lze odhadnout výkony.
Starship je chiméra, její parametry se létá mění a při současném postupu vývoje bude letuschopný model (uplna kosmická lod, ne jen okřídlený sud), nejdříve za 30 let. A to mu ještě fandím.
SpaceX pritom jistě vyvinula řadu zajímavých technologických novinek (např přistávání prvních stupňů, zde ok.).
Nerozumím tomu, proč E. M. dělá takový humbuk (a je to velký cirkus) kolem SS, snad kvůli investorům, nebo chce znejistit konkurenci, nebo má nějaký „pohonny svatý Gral“.
SpaceShip je tak jak je dnes podávána, podvod, lakadno a těžká Sci-fi. Je ale třeba se oprostit od emocí a začít probírat krok po kroku, co je nabízeno a co je nyní možné.
Nebo E. M. spolupracuje s Asgardy ;-), pak to dává smysl
Napsal jsem delší odpověď ale neprošla, nevím proč.
Aniž bych chtěl kohokoliv urážet, vizualizace Starship nevychází z žádné technologické koncepce, základu, evoluce.
Takových návrhu jsem vymyslel před desítkami let spoustu, a všude byl samozřejmě i vytah to je základ.
Je to chiméra.
Dobrý den, Váš dlouhý komentář automaticky spadl mezi spamy. Teprve na základě Vašeho upozornění jsem jej našel.
Do našich diskusí přispívají lidé různorodého názorového spektra. Někdo považuje kontrakt NASA se SpaceX na pilotovaný lunární lander za vyhozené peníze, jiný naopak tipuje SpaceX na vítěze soutěže na vývoj a stavbu landeru, protože probíhající testovací lety prototypů Starship jsou pro něj důkazem, že je SpaceX s vývojem lunárního landeru zatím nejdále. Nepřilévejme prosím nyní olej do ohně a vyčkejme na rozhodnutí hodnotící komise NASA, které bychom se měli dozvědět již za dva měsíce.
Trochu mě mrzí, že můj příspěvek, se kterým jsem si dal dost práce, spadl do koše – a zůstal tam.
V něm mimo jiné bylo, že proti výrobkům a nápadům SpaceX nic nemám a jsem pro jakýkoliv novátorský počin, třeba v podobě nového landeru.
Hlavně jsem se ale ptal, proč mají všichni klapky na očích, když se mluví o SpaceShip. To opravdu nikdo nevidí pravdu. Proč se nechávají lidé vylozene zblbnout E. M. To je jak nová víra. Kdyby šlo o Gatese, lidi řeknou očkování atd a nevěří mu.
Ale E. M. všichni věří vše
Váš komentář z 1:07 hodin jsem v 10:25 hodin nejen našel, ale i vrátil mezi zobrazované komentáře. Komentář byl zařazen mezi ostatní komentáře chronologicky a již hodinu je tam viditelný.
Děkuji za ochotu a vstřícnost.
Jak jsem psal, zaregistroval jsem se včera a nejsem zde proto příliš rozkoukany.
Jsem rad a vděčen, že jste mi dal prostor k vyjádření, vážím si toho.
Samozřejmě vaše články i kolegů již dlouho sleduji a jsem především rád za uvádění odkazů a zdrojových dokumentů, to je super!
Přeji hodně úspěchů ve vaší praci
Jsem rád, že se Vám naše články líbí a ten prostor k vyjádření považuji za samozřejmost. Již z odůvodnění výběru z loňského dubna na rozpracování studií pilotovaných lunárních landerů víme, že NASA posuzuje došlé nabídky na landery i z hlediska realizovatelnosti a rizika nedodržení termínů. Stejně posuzuje i nabídky přihlášené do výběrového řízení na vývojovou a realizační fázi.