Kosmotýdeník 426 (9.11. – 15.11.)

Máme za sebou týden plný příprav na misi Crew-1, nepodařeného testu Starship, očekávaných startů a mnohých dalších kosmonautických událostí. Pojďme si nyní v Kosmotýdeníku připomenout ty nejzajímavější. Hlavním tématem však bude podpis smluv o realizaci tří nových misí družic Sentinel, které podepsala ESA a Evropská komise. Podíváme se však také na fotografie z příprav startu první operační mise lodi Crew Dragon, anebo na přípravu první návratové mise prvního stupně rakety Electron společnosti RocketLab. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Důležité smlouvy pro tři nové mise programu Copernicus

LSTM

LSTM
Zdroj: https://www.esa.int/

ESA podepsala se společností Thales Alenia Space a firmou Airbus smlouvy na vývoj hned tří vysoce prioritních environmentálních misí programu Copernicus. Nové mise nazvané CHIME, CIMR a LSTM budou řešit různé výzvy v oblastech, jakými jsou třeba udržitelné zemědělství, životní prostředí, zajišťování potravin, změny klimatu, anebo podrobné sledování Arktidy. Program Copernicus je založen na poskytování informací ze specializovaných družic pro sledování environmentálních veličin Země. Tvoří jej šest družic (Sentinel 1A a 1B, Sentinel 2, Sentinel 3, Sentinel 5P a Sentinel 6) a dva přístroje (Sentinel 4 a 5), které jsou umístěné na meteorologických družicích EUMETSAT.

Nově podepsaná smlouva zahrnuje vývoj dalších dvou samostatných misí družic Sentinel a jednoho přístroje (výškoměru Copernicus Polar Ice and Snow Topography Altimeter). Spolufinancování vývoje a provozu bude rozděleno mezi ESA a Evropskou komisi s podmínkou dostupných financí v rozpočtu – vývoj, výroba a provoz takových misí je dlouhodobá záležitost. Tyto nové průmyslové kontrakty zahajují klíčové fáze návrhu misí, přičemž pokračování projektu bude potvrzeno v roce 2021.

Cílem je samozřejmě rozšíření schopností a zlepšení současných možností sítě družic Sentinel. Celkové plány jsou však bohatší a výhledově se počítá s rozšířením současné rodiny Sentinelů o šest nových projektů, přičemž tři v současnosti podepsané, jsou součástí těchto šesti nových. Vývoj dalších družic bude záviset na potřebách programu a dostupných financích. Zpráva má například na paměti, že tyto smlouvy přichází v době zuřící epidemie koronaviru COVID-19 a s ní spojených ekonomických problémů.

CHIME

CHIME
Zdroj: https://www.esa.int/

Ředitel programů ESA pro pozorování Země Josef Aschbacher řekl: „Jsme nadšeni, že dnes můžeme tyto smlouvy s průmyslovými partnery podepsat. Nejen proto, že jakmile bude každá mise postavena, bude se zabývat skutečnými environmentálními výzvami a posouvat evropský program Copernicus, ale také proto, že musíme pomáhat udržovat naše průmyslové partnery v dobré kondici během krize způsobené koronavirem COVID-19, který přinesl nevýslovné škody na ekonomice a přinesl hrozbu ztrát mnohých zaměstnání.

Navzdory problémům spojeným s COVID-19 je zásadní, abychom pokračovali v získávání nových technologií pro kosmické užití a pokračovali ve vývoji, budování a vypouštění družic, které vedou k novým znalostem a službám, jež budou nakonec prospěšné pro celé lidstvo.“

Pojďme se na schválené mise podívat blíže. Pod zkratkou CHIME se skrývá Copernicus Hyperspectral Imaging Mission, na kterou získala smlouvu v hodnotě 445 milionů euro společnost Thales Alenia Space France. Mise ponese jedinečný spektrometr s rozsahem spektra od viditelného po krátkovlnné infračervené záření. Mise doplní práci družice Sentinel 2, když bude přinášet pravidelné rutinní snímkování v hyperspektrálním rozsahu. Bude pomáhat v zemědělství, plánování výsadby plodin, charakterizovat půdu a to vše je klíčové pro zdravou vegetaci. Bude se tedy jednat o mapování krajinného pokryvu.

Další kontrakt v hodnotě 495 milionů euro získala Thales Alenia Space Italy. Půjde o vývoj vícefrekvenčního mikrovlnného radiometru, který bude měřit teplotu hladiny moře, koncentraci ledového povrchu na moři a celou řadu parametrů týkajících se mořského zalednění. Od tloušťky ledu až po jeho posuny. Zkratka tohoto projektu je CIMR a je vyvíjen jako reakce na zvyšující se zájem o arktickou oblast způsobený úbytkem ledu. Tato družice má sloužit jako prostředek pro sledování environmentálních změn v této oblasti. Mise má být součástí projektu EU Integrated Policy for the Arctic.

CIMR

CIMR
Zdroj: https://www.esa.int/

Posledním uděleným kontraktem v hodnotě 380 milionů euro je ten, který byl udělen španělské pobočce společnosti Airbus. Jedná se o rozšíření současného pozorování a monitorování teploty povrchu Země v rámci misí Copernicus. Projekt LSTM bude vybaven vysoce citlivým termálním infračerveným senzorem, který bude poskytovat data o teplotách povrchu. Družicová analýza dat pro mapování, monitorování a předpovídání teploty povrchu Země pomáhá pochopit, jak a kde dochází k nějakým změnám. Tato data jsou samozřejmě velmi cenná pro zemědělce. Proto také tato mise soustředí pozornost zejména na evropské zemědělce a pomůže jim, jak správně pracovat se zdroji. Ve chvíli, kdy dochází k oteplování a snižující se zásoby dostupné vody, je dobré plánování a dostatek dat jedinou cestou, jak nastalou situaci zvládnout. U této dohody je také zajímavé, že je to poprvé, kdy španělská pobočka Airbusu bude pracovat na podobném kosmickém projektu.

Samotné kontrakty jsou jen dílčí cestou k uskutečnění těchto misí. Důležité budou další dohody, které budou uzavřeny mezi ESA, Evropskou komisí a členskými státy. V příštím roce pak bude stěžejní rozhodnutí o tom, přejít z fáze B2 do fáze C/D, tedy fáze prototypové, při které již půjde o stavbu samotných družic. Tento rozhodovací bod je plánován na polovinu roku 2021.

Kosmický přehled týdne:

Už jen necelý den nás dělí od startu první standardní operační mise lodi Crew Dragon společnosti SpaceX. Startovat se mělo původně již v neděli brzy ráno, ale špatné počasí nad Atlantikem start překazilo. Současné vyhlídky na pondělní start také nejsou úplně optimistické, jelikož dávají pouze 50 % vhodných podmínek pro start. Přesto proběhla již celá řada důležitých úkonů, které předcházejí start mise Crew-1. Posádka například prodělala nácvik startu, při kterém proběhlo vše, jakoby skutečně ke startu mělo dojít, včetně nasednutí do lodi umístěné na raketě na rampě 39A. Podívejte se proto na několik zajímavých fotografií z těchto příprav.

Posádka během nácviku na start

Posádka během nácviku na start
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/

Posádka v automobilech Tesla, které je přepravují na rampu

Posádka v automobilech Tesla, které je přepravují na rampu
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/

Konvoj mířící i s posádkou k rampě

Konvoj mířící i s posádkou k rampě
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/

Falcon 9 a loď Crew Dragon na rampě

Falcon 9 a loď Crew Dragon na rampě
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/

Tento týden se také objevila zpráva od soukromé společnosti Nanoracks, která připravuje zajímavý experiment ve spolupráci se Spojenými arabskými emiráty. V prosinci letošního roku má být na Mezinárodní kosmickou stanici vynesena první soukromá přechodová komora Bishop, kterou navrhla také společnost Nanoracks. Tato přechodová komora bude sloužit k vypouštění malých družic z paluby stanice, ale její možnosti nabízejí například umístění externího nákladu na povrch této komory, který tak bude dlouhodobě vystaven podmínkám kosmického prostředí. Experiment, který se chystá, právě této možnosti využívá. Na povrch této komory mají být umístěny externí zahrádky pro pěstování rostlin. Informace jsou zatím kusé, ale má jít o částečně prosklené krychle, ve kterých bude probíhat pěstování rostlin. Rostliny se zatím pěstovaly vždy na palubě stanice a tento experiment by mohl přidat zajímavá data o schopnosti rostlin se přizpůsobit například mnohem rychlejšímu střídání dne a noci, anebo mírně zvýšenému částicovému záření, které bylo při minulých experimentech o něco stíněno moduly stanice.

Připravovaný experiment Spojených arabských emirátů a firmy Nanoracks

Připravovaný experiment Spojených arabských emirátů a firmy Nanoracks
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

K očekávanému startu se chystá společnost Rocket Lab a její raketa Electron, která na misi Return to Sender se má poprvé pokusit o přistání prvního stupně. Až se vše vyladí, tak první stupeň nebude přistávat stejně, jako to provádí Falcon 9, místo toho rozevře padák a ten pak zachytí vrtulník. Pro tento první pokus však stupeň zamíří bez zachycení do oceánu – pokusí se tedy pomocí padáku přistát na jeho hladině. Start je plánován na 19. listopadu a my vám jej zprostředkujeme Živě a česky. Níže se můžete podívat na fotografie z přípravy mise.

Raketa Electron připravovaná na misi Return to Sender

Raketa Electron připravovaná na misi Return to Sender
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/

Uzavírání nákladu do krytu rakety Electron

Uzavírání nákladu do krytu rakety Electron
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/

Přehled z Kosmonautixu:

Zde již tradičně naleznete přehled všech článků, které na webu Kosmonautix vyšly v uplynulém týdnu. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme se na ně nyní podívat. Hned první článek se týkal úspěšně postupujících příprav na start první operační mise lodi Crew Dragon, která vyrazí na misi Crew-1. Další téma nás vzalo do úvah NASA, která hledá cesty, jak vykládat náklad na Měsíci. Hned poté jsme se vypravili mezi šikovné a cenné evropské družice Sentinel a podívali se, jak se hýbe Německo. Ačkoli mise sondy Cassini skončila již před několika lety, data z této mise budou ještě dlouhá léta podléhat novým analýzám. Právě díky těmto datům se podařilo zjistit zajímavé informace o tom, jak probíhá eroze na Titanu. Jedním ze zajímavých témat bylo také to, jak se Čína připravuje na další fázi jejího výzkumu Měsíce. NASA zveřejnila 10. listopadu výsledky nezávislého zhodnocení přípravy misí, které mají dovést vzorky z Marsu na Zemi, a u Marsu jsme zůstali hned v dalším článku, když jsme se podívali na dosavadní let vozítka Perseverance, kterému zbývalo 99 dní k dosažení Marsu. Loď Crew Dragon společnosti SpaceX se stala vůbec prvním komerčním plavidlem určeným pro lety s lidskou posádkou, které získalo certifikaci od NASA. Podívali jsme se také na zajímavé téma ohebných zrcadel pro kosmické užití, která by mohla řešit případné nepřesnosti vzniklé na Zemi bez nutnosti vypravovat drahé a nákladné servisní mise. Společnost Firefly Aerospace se dostala k významnému milníku, když na kosmodrom dorazil první letový exemplář jejich rakety Alpha. Tento týden jsme se dočkali také jednoho startu, který jsme mohli Živě a česky komentovat. Do kosmického prostoru odstartovala raketa Atlas V s novými urychlovacími motory, která vynášela tajný vojenský náklad. Nepříjemná zpráva dorazila z Boca Chica. Po posledním zážehu Starship SN-8 se objevily komplikace, které nyní SpaceX musí vyřešit. Dočkali jste se také nového dílu seriálu Vesmírná technika, který se tentokrát věnoval družicovému komunikačnímu systému TDRSS.

Snímek týdne:

Rover Perseverance pořídil pěknou fotografii, což vzhledem k tomu, že se nachází za půlkou cesty na Mars a je stále v kosmickém prostoru, je zpráva zajímavá. Přesto fotografii pořídit mohl, ačkoli výhled má pouze na tepelnou izolaci přeletového modulu a kabely. Přesto to dokazuje, že některé systémy pracují dobře. Světlo, které na snímku vidíte, je ze Slunce a proniklo do interiéru přes odvzdušňovací otvor.

Snímek vozítka Perseverance z doby přeletu mezi Zemí a Marsem

Snímek vozítka Perseverance z doby přeletu mezi Zemí a Marsem
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/

Video týdne:

Každý den není posvícení a to v kosmonautice platí obzvláště. Při posledním zážehu prototypu lodi Starship s označením SN-8, který proběhl na základně Boca Chica společnosti SpaceX došlo k problémům, které budou mít za následek minimálně odložení letového testu, při kterém se Starship měla podívat do výšky 15 kilometrů a pak přistát. Na lodi byly nainstalovány tři kylsíko-metanové motory Raptor, přičemž test probíhal se dvěma, což bylo vůbec poprvé – zatím se vždy testoval zážeh jednoho motoru nebo tří. O problémech, které pak nastaly, jsme blíže psali v tomto článku. Vy se zatím můžete podívat na video z tohoto zážehu.

Zdroje informací:
https://www.copernicus.eu/cs
https://www.esa.int/
https://nanoracks.com/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2020/11/chime/22316430-2-eng-GB/CHIME_pillars.jpg
https://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2020/11/cimr/22316589-2-eng-GB/CIMR_pillars.jpg
https://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2020/11/lstm/22316630-1-eng-GB/LSTM_pillars.jpg
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/v/t1.0-9/124250622_2763284300551368_7552459569613153836_o.jpg?_nc_cat=104&ccb=2&_nc_sid=730e14&_nc_ohc=b8mxEZ99EMkAX8I55v_&_nc_ht=scontent-prg1-1.xx&oh=fe51cdb524e7991f00bd472e974f8800&oe=5FD00FC8
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/v/t1.0-9/124617240_2762406703972461_8382110248439889895_o.jpg?_nc_cat=109&ccb=2&_nc_sid=730e14&_nc_ohc=ggpd5pXR6UIAX-xP05u&_nc_oc=AQl7AiyAW0DBLSq48LrknqC61WUIWIjasjnIcPf-qmz3oHjcc6gi6wa7Ue6RuZv0XPI&_nc_ht=scontent-prg1-1.xx&oh=0d731fea9ac72b5f3e6fe554808b8fa6&oe=5FCDEDFC
https://images-assets.nasa.gov/image/PIA24233/PIA24233~orig.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/123942008_3888311794513312_3260422776536513851_o.jpg?_nc_cat=104&ccb=2&_nc_sid=730e14&_nc_ohc=IUYmGMOArnQAX8OYOnM&_nc_ht=scontent.fprg1-1.fna&oh=4aadb79bc7a310bb1f23b50cd3e0e564&oe=5FD78531
https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/with/50586614803/

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.