Společnost Northrop Grumman ve včerejší tiskové zprávě oznámila, že dokončila přezkum předběžného návrhu (PDR) obyvatelného modulu HALO pro Gateway. V rámci PDR byly posouzeny detaily konstrukce modulu, aby bylo zajištěno, že systém jako celek bude bezpečný, spolehlivý a že bude splňovat všechny požadavky NASA. Vývoj nyní vstoupil do fáze podrobného návrhu. Ten by měl být dokončen na jaře 2021 přezkumem CDR. V rámci CDR bude prokazováno, že návrh modulu je již dostatečně vyspělý na to, aby mohl pokračovat v plné výrobě, sestavování, integraci a testování. Během přezkumu CDR mohou být odhaleny nedostatky, které bude potřeba před dokončením návrhu ještě vyřešit.
Jak jsme uvedli v minulém dílu, souběžně s vývojovou fází se v Thales Alenia Space Italia v Turíně vyrábí primární struktura modulu HALO, která vychází z osvědčené konstrukce nákladních zásobovacích lodí Cygnus. Vnitřní vybavení bude do modulu integrováno po přepravě do USA. Uvnitř bude pracovní prostor pro posádku, určený k řízení provozu Gateway a pro práci s interním a externím užitečným zatížením. Bude zde také úložiště pro skladování spotřebního materiálu, nástrojů a nouzového vybavení. V zadním konci modulu, přiléhajícím k modulu PPE, bude malá tělocvična a zázemí pro zdravotní a hygienickou podporu. V souvislosti s tělocvičnou je nyní řešeno uspořádání prostoru, regulace zvýšené vlhkosti, identifikace vhodného osvětlení, video a audio systému.
Modul HALO bude mít jeden axiální (v ose) a dva radiální (boční) dokovací uzly. Radiální uzly budou podporovat přístup posádky k zásobovací nákladní lodi a k lunárnímu landeru. Na vnějším povrchu modulu HALO bude umístěn evropský lunární komunikační prvek HLCS. HALO nebude mít vlastní pohonný systém, bude však mít rozhraní pro dotankování PPE pohonnými látkami, které mají být přivezeny později. Nebude mít ani solární panely; zásobování energií bude řešeno z baterií a z PPE.
Zatímco vývoj HALO postupuje poměrně rychle, vývoj modulu PPE prochází mnohem významnějšími technickými výzvami a souvisejícím zpožděním. Jejich pochopení vyžaduje stručně zrekapitulovat události, které se kolem modulu udály za poslední rok.
V září loňského roku byl dokončen přezkum požadavků na systémy modulu PPE. Bylo rozhodnuto, že výkonem se bude jednat o kosmickou loď s elektrickým pohonem třídy 50 kW, čehož mělo být dosaženo kombinací dvou 12,5kW motorů AEPS (Advanced Electric Propulsion System) a čtyř 6kW motorů BHT-6000 (Busek Hall thruster). PPE měl být dopraven horním stupněm nosné rakety na supersynchronní přechodovou dráhu ke geostacionární s apogeem 42 000 km, perigeem 250-300 km a sklonem 28,5°. Následně měl po dobu necelých 180 dnů zvyšovat svým solárně elektrickým pohonem (SEP) oběžnou dráhu, přičemž pro přelet ze supersynchronní přechodové dráhy na dráhu NRHO kolem Měsíce měl spotřebovat necelou tunu xenonu z celkové zásoby 2,5 tuny, pro jehož uskladnění byly plánovány dvě nádrže od společnosti Keystone, každá o objemu 825 litrů.
K výrobě energie mají být použity dvě rozvinovací solární pole ROSA (Roll Out Solar Array). Každé pole má produkovat 32 kW a má mít rozměry přibližně 8 × 20 metrů.
Protože SpaceX pokročilo ve vývoji prodlouženého krytu pro vojenské mise rakety Falcon Heavy, vzneslo vedení NASA počátkem letošního roku požadavek na prostudování možností společného vynesení PPE a HALO jako integrovaného celku. NASA označuje spojený celek obou dílů Comanifest Vehicle (CMV). Motivací návrhu na spojení obou prvků do komplexního tělesa již na kosmodromu byla minimalizace technického rizika eliminací druhého startu, setkání a spojení obou modulů, a tedy i vzájemného dokovacího systému. NASA tedy prostudovala možnosti rakety Falcon Heavy s prodlouženým krytem, aby se ujistila, že alespoň jedna z raket na trhu může CMV vynést.
Následně NASA pověřila Maxar Technologies a Northrop Grumman společným přezkumem nového konceptu. V období duben až červenec 2020 provedl společný tým, v němž byli i zástupci NASA, dva cykly analýzy designu soulodí CMV. Tým potvrdil proveditelnost všech navržených změn včetně vynesení a přeletové fáze CMV na dráhu NRHO. Za zajištění nosné rakety převzal odpovědnost NASA Launch Services Program, který 6. května vyhlásil poptávku na komerční startovní služby a nyní hodnotí podané návrhy s cílovým datem zadání zakázky v prosinci 2020. Maxar Technologies, který již dříve zaplatil společnosti SpaceX na základě subdodavatelské smlouvy zálohu přibližně 27,5 milionu USD na vynesení PPE raketou Falcon Heavy, byl nucen smlouvu ukončit. Úřad generálního inspektora však doporučuje pro případ, že smlouvu na vynesení CMV opět vyhraje SpaceX, aby NASA vyjednala slevu ve výši poskytnuté zálohy.
Přesto má však rozhodnutí o CMV vliv na konstrukci obou prvků i na letovou trajektorii od Země k Měsíci. Přepracovaná letová trajektorie předpokládá vynesení sestavy nosnou raketou na subsynchronní přechodovou dráhu ke geostacionární, tedy s apogeem nižším než 35 786 km a s nízkým perigeem. To představuje pro elektrický pohon PPE novou výzvu v podobě nutnosti udělit přibližně 15tunovému tělesu během manévrů zajišťujících přechod na NRHO celkovou změnu rychlosti přibližně 3500 m/s. Kvůli dvojnásobné celkové hmotnosti sestavy a růstu potřebného delta-v z důvodu nižšího počátečního apogea se Maxar Technologies začal potýkat s nedostatečným výkonem dosavadního návrhu elektrického pohonu. Samotný vstup na NRHO a udržování oběžné dráhy Měsíce se oproti samotnému PPE téměř nezměnily.
Spotřeba xenonu pro zvyšování oběžné dráhy soulodí vychází přibližně 2,5násobná oproti samotnému PPE. Doba zvyšování oběžné dráhy pomocí SEP má místo původních šesti měsíců trvat celkem deset měsíců. Pro modul HALO, který měl být původně dopraven na dráhu NRHO vlastním servisním modulem za 7-12 dnů, to bude mít za následek významné zvýšení radiační expozice.
Současně dochází k redukci startovní hmotnosti HALO. Snaha o snížení hmotnosti se zaměřuje na eliminaci značného množství z původně předpokládané jedné tuny nákladu. Požadavky na konkrétní řešení ke snížení hmotnosti nákladu a jeho přesunu na první zásobovací misi jsou stále upřesňovány.
Byl také navržen nový meziprvkový nástavec Interelement Adapter (IEA), který nahradí původně plánované rozhraní na vzájemném dokovacím systému. Adaptér bude sloužit jako strukturální propojovací článek mezi oběma prvky. V něm budou umístěna všechna rozhraní PPE a HALO – strukturální, elektrická, datová i kapalinová s dvěma porty pro xenon a dvěma pro hydrazin.
Vývoj PPE zákonitě zpomalil. Teprve po roce od provedeného přezkumu požadavků na systémy PPE mohla NASA konstatovat dokončení definování požadavků v konfiguraci společné sestavy. Rozdílový přezkum požadavků byl dokončen v září 2020. Výsledkem přezkumu je prodloužení celkové doby činnosti motorů a také celkově vyšší výkon SEP, kterého má být dosaženo technickým upgradem obou typů motorů, dodávkou většího množství energie z radiátorů ROSA úpravou energetického systému a větším množstvím skladovaného xenonu. Prodloužení celkové doby činnosti motorů na v podstatě nepřetržité zvyšování oběžné dráhy až po vstup na NRHO s výjimkou doby, kdy se soulodí bude nacházet ve stínu, by mělo být zajištěno koordinovanou činností prvků pro správu komunikace, tepla a energie během činnosti SEP. K otestování a integraci upgradovaných systémů bude zapotřebí další čas a financování.
Konstrukce PPE se musí přizpůsobit novým požadavkům NASA. PPE bude oproti původní startovní konfiguraci v odlišných podmínkách. Místo původního přímého připojení k hornímu stupni nosné rakety bude připojen k modulu HALO, navíc v obrácené pozici. Kvůli tomu byl přepracován návrh palivových nádrží, aby podporovaly zvýšenou zátěž a opačnou orientaci při letu na nosné raketě. Nádrže na xenon budou větší z důvodu nutnosti skladování většího množství pohonné látky. PPE bude mít mírně zvýšenou strukturu, jeho výška nad adaptérem IEA byla snížena v řádu centimetrů a některé prvky byly přesunuty do příznivějších míst.
V současnosti se vývoj PPE nachází ve fázi obnovené práce na předběžném návrhu. Ten bude dokončen přezkumem PDR, který sklouzl o celých 17 měsíců, na duben 2021. V polovině roku 2021 má být dokončen bezpečnostní přezkum Safety Review. Detailní fáze návrhu spojená s dalšími bezpečnostními přezkumy má být dokončena na přelomu let 2021 a 2022 přezkumem CDR. Následně má být PPE postaven, otestován a v únoru 2024 odeslán výrobcem na kosmodrom. Před integrací s obytným modulem HALO v Kennedyho vesmírném středisku bude vlastnictví PPE převedeno na NASA. Po spojení s HALO mají proběhnout kontroly integrovaných systémů.
Po dokončení předstartovní přípravy by integrované soulodí mohlo být vyneseno v květnu 2024, což je aktuální odhadované datum startu. NASA a Maxar Technologies nyní realizují několik smluvních iniciativ s cílem urychlit vývoj větších nádrží na xenon o dva až čtyři měsíce, díky čemuž by k dodání PPE na kosmodrom mohlo dojít již v říjnu 2023. V současnosti je analyzováno, zda tyto akce skutečně urychlí přípravu mise.
Jak je znázorněno v krátkém videu, na počáteční oběžné dráze Země mají být nejprve rozloženy solární pole ROSA k dosažení energeticky pozitivního stavu. Poté mají být motory a antény nasměrovány do pracovních pozic. Uprostřed mezi motory AEPS je vidět plazmový diagnostický balíček PDP, který je určen k měření charakteristik systému elektrického pohonu a interakcí vzniklého plazmatu s kosmickou lodí.
10. listopadu byl zveřejněn návrh rozpočtového výboru Senátu na financování NASA ve fiskálním roce 2021. Z časových důvodů neprojde tento návrh hlasováním v podvýboru, výboru ani v celém Senátu, ale bude rovnou použit jako základ pro jednání se Sněmovnou reprezentantů o kompromisním textu zákona, o kterém má být hlasováno počátkem prosince. Údaje v milionech dolarů uvádíme v tabulce.
Schváleno FY20 | Prezidentská žádost FY21 | Sněmovna FY21 | Senát FY21 |
|
---|---|---|---|---|
Exploration | 6018 | 8762 | 6018 | 6707 |
- Orion | 1407 | 1401 | 1401 | 1407 |
- Space Launch System (SLS) | 2586 | 2257 | 2600 | 2586 |
- Exploration Ground Systems (EGS) | 590 | 385 | 460 | 590 |
- Exploration Research and Development | 1435 | 4719 | 1557 | 2124 |
o Gateway | 450 | 739 | ? | ? |
o Human Landing System | 600 | 3370 | 628 | 1000 |
o Human Research Program | 140 | 140 | ? | ? |
o Advanced Exploration Systems | 245 | 258 | ? | ? |
o Advanced Cislunar and Surface Capabilities | 0 | 212 | ? | ? |
Senátní návrh ve shodě se sněmovním stejně jako v minulých letech odmítl požadavek Bílého domu na neposkytnutí žádných financí na vývoj rakety SLS Block 1B. Sněmovna navrhuje na vývoj horního stupně EUS 400 milionů USD, Senát definuje spodní hranici „nejméně 300 milionů USD“. To umožní projít milníkem CDR a vstoupit do výrobní fáze.
V položce EGS, která financuje pozemní infrastrukturu v Kennedyho vesmírném středisku, také nebyly v prezidentské žádosti vyhrazeny žádné peníze na stavbu nové mobilní vypouštěcí plošiny ML-2, určené pro starty SLS Block 1B. Sněmovní návrh však obsahuje pro ML-2 částku 75 milionů USD a senátní návrh definuje spodní hranici „nejméně 74 milionů USD“.
S cílem umožnit další postup v programu Artemis navrhuje senátní verze rozpočtového zákona finanční prostředky na vývoj pilotovaného lunárního landeru ve výši jedné miliardy USD. Rozpočtový výbor Senátu chce, aby v zájmu minimalizace rizika byla mezi hodnotícími kritérii výběru i schopnost integrace jednotlivých prvků landeru ještě před startem. Pro další nutnou technickou pomoc ze strany programové kanceláře HLS v Marshallově středisku třem komerčním týmům je za tímto účelem z celkové miliardy dolarů určeno 100 milionů. Zhodnocení schopností týmů před výběrem dodavatele landeru má být dokončeno na počátku roku 2021.
Senátní návrh rozpočtového zákona obsahující rozpočet NASA na fiskální rok 2021 nařizuje NASA, aby zajistila, že mise Artemis budou mít prioritu a nebudou ovlivňovány jinými aktivitami v jednotlivých střediscích NASA. Agentura má příslušným výborům Kongresu podávat zprávy o všech konfliktních činnostech a o tom, jak byl konflikt vyřešen patnáct dní před zahájením jakékoli činnosti pro Artemis na konkrétním místě. Návrh zákona současně nadále vyžaduje, aby NASA použila k vynesení sondy Europa Clipper raketu SLS. Bude zajímavé sledovat, zda by případný odklad mise Artemis III mohl vést k flexibilnímu využití třetího exempláře rakety SLS pro vynesení této sondy. Europa Clipper by pak mohla přeletět k systému Jupitera po přímé trajektorii za přibližně tři roky.
V souvislosti s příštím prezidentem Joe Bidenem bývá někdy přeceňován vliv prezidenta na rušení jednotlivých programů NASA. Program Constellation by před deseti roky nemohl skončit bez souhlasu Kongresu. Ten tehdy zrušení programu odsouhlasil jak v rozpočtovém, tak i v autorizačním zákoně. Pod vedením Donalda Trumpa se Bílý dům po celé čtyři roky marně snažil ukončit vývoj rakety SLS Block 1B. Kongres však každoročně potřebné peníze do rozpočtu NASA dodal. Osudovou ránu beztak obtížně splnitelnému záměru přistání na Měsíci již v roce 2024 nezasadí příští administrativa pod vedením Joe Bidena, ale nejspíš už v prosinci Kongres v rozpočtu NASA na fiskální rok 2021. Místo nezbytně nutných 3,2 miliardy USD na vývoj lunárního landeru pro rok 2021 bude pravděpodobně schválena částka v rozmezí od 628 milionů (návrh Sněmovny) do jedné miliardy (návrh Senátu). Oficiální přiznání skluzu se tak zdá být na spadnutí.
V brzké době by se opět mohlo objevit téma programu zaměřeného více na pilotovanou misi k Marsu. Klíčoví demokraté v Kongresu se ve svých prioritách zaměřují na Mars více než republikáni a pravděpodobně nyní začnou své myšlenky odhalovat ve zvýšené míře. Vzhledem k tomu, že Joe Biden nemá vlastní kosmickou politiku týkající se průzkumu vesmíru zformulovanou, je možné, že jejich vize budou významně ovlivňovat rozhodnutí, která jako prezident učiní.
V úvahách o dalším směřování pilotovaných průzkumných misí NASA je významným zdrojem informací text návrhu nového autorizačního zákona, konkrétně jeho sněmovní verze. Byť ke schválení zákona dosud nedošlo, sněmovní verze je odrazem myšlenek klíčových demokratů ovládajících Sněmovnu reprezentantů. Návrh jsme podrobně popsali v závěru únorového dílu. Kromě konkrétních kroků směřujících k formulaci mise k Marsu text rovněž odhaluje napětí kolem vhodné role soukromých společností, když obecně upřednostňuje vládní vlastnictví pilotovaných lunárních landerů.
Gateway hraje ve sněmovním návrhu nového autorizačního zákona pro misi k Marsu důležitou roli. Návrh ji pojmenovává jako Gateway to Mars (Brána k Marsu). Chápe ji jako prostředek ke snížení rizik, k prokázání schopností a jako testovací zařízení pro systémy a provozní techniky potřebné pro meziplanetární loď.
Zdroje informací:
http://fiso.spiritastro.net/
http://fiso.spiritastro.net/
http://electricrocket.org/
https://core.ac.uk/
https://ntrs.nasa.gov/
https://oig.nasa.gov/
https://www.appropriations.senate.gov/
https://medium.com/
Zdroje obrázků:
https://live.staticflickr.com/65535/50357189282_7eacd5d261_c_d.jpg
https://oig.nasa.gov/docs/IG-21-004.pdf
http://fiso.spiritastro.net/telecon/Davis_11-4-20/Davis_11-4-20.pdf
https://assets.newatlas.com/…F20191108-aeps-full-power.png
https://www.bing.com/images/blob?bcid=RLYNYte0UwMCwQ
https://www.bing.com/images/blob?bcid=RKjhIO6f6gMC1Q
https://live.staticflickr.com/65535/50357033411_112d742ae6_c_d.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2017/11/NSF_20171219_205047.jpg
https://live.staticflickr.com/65535/50357030091_11d5549855_c_d.jpg
https://live.staticflickr.com/65535/50356328558_36609eba51_c_d.jpg
Congratulations on the article
Personally I see the EPP as what makes the Gateway flexible, initially it was designed for asteroids, then for the moon and tomorrow perhaps for Mars. Additionally, its sub-GTO flight to NRHO carrying a large payload makes it the first SEP space tug. And with only about 2 tons of Xenon
Given the relatively low cost (initially with the launch it was supposed to cost 375 million dollars) a second PPE, more powerful, could be used for several bursts:
– transportation of fuel for the lunar lander
– to carry large loads to Mars
– use a „normal“ launcher for the Europa Clipper mission
I would like to find out if an Ariane 64, with a system similar to the PPE but which uses the ion engine of the BepiColombo probe (it has a very high ISP), is able to launch the Europa Clipper mission. In theory, a propulsion system with a thrust equal to 2 Newton (a little less than the PPE) for every 10 t transported, gives an acceleration of 0.2 mm / s, which seems tiny, but in 3 years of continuous operation they become 19 km / s
Gratuluji k článku
Osobně vidím EPP jako to, co dělá Gateway flexibilní, zpočátku byla navržena pro asteroidy, pak pro Měsíc a zítra snad pro Mars. Navíc jeho let sub-GTO do NRHO nesoucí velké užitečné zatížení z něj činí první vesmírný remorkér SEP. A jen s asi 2 tunami xenonu
Vzhledem k relativně nízkým nákladům (zpočátku s uvedením na trh to muselo stát 375 milionů dolarů) mohl být druhý OOP, silnější, použit pro několik výbuchů:
– přeprava paliva pro lunární přistávací modul
– nést velké náklady na Mars
– použijte „normální“ spouštěč pro misi Europa Clipper
Chtěl bych zjistit, zda je Ariane 64 se systémem podobným OOP, který ale využívá iontový motor sondy BepiColombo (má velmi vysoký ISP), schopný zahájit misi Europa Clipper. Teoreticky propulzní systém s tahem rovným 2 Newtonům (o něco méně než OOP) na každých 10 t přepravovaných, poskytuje zrychlení 0,2 mm / s, což se zdá nepatrné, ale za 3 roky nepřetržitého provozu se stanou 19 km / s
Děkuji. Vážíme si toho, že náš web má čtenáře i mimo českou a slovenskou komunitu.
Ano, ačkoli byla navrhovaná robotická mise ARRM k asteroidu zrušena, zanechala dědictví v podobě rozpracovaného konceptu vysoce výkonné technologie solárně elektrického pohonu (AEPS), který bude prakticky ověřen v PPE a v budoucnosti může být využit i pro další mise. Totéž platí i pro nově vyvíjený BHT-6000.
Grazie. Apprezziamo il fatto che il nostro sito web abbia lettori al di fuori della comunità ceca e slovacca.
Sì, sebbene la proposta di missione robotica ARRM sull’asteroide sia stata annullata, ha lasciato un’eredità sotto forma di un concetto elaborato di tecnologia di propulsione a energia solare ad alte prestazioni (AEPS), che sarà praticamente testato in PPE e potrà essere utilizzato per altre missioni in futuro. Lo stesso vale per il nuovo BHT-6000.
Posun PPE + HALO je celkem běžná věc, mnohem zásadnější by bylo, kdyby se Trumpovi skutečně podařilo zrušit SLS. Naštěstí mu i „jeho“ Senát ukázal vztyčený prostředníček. Navíc trvaji na použití SLS pro Europa Clipper, což je fajn. Pokud jde o Artemis, tak tu tedy dále protlačuje Senát, ale jak to vidí Sněmovna reprezentantů?
Tam šlo pouze o každoročně opakované pokusy o ukončení vývoje verze SLS Block 1B s finančně nákladným, výkonným horním stupněm EUS. A nešlo primárně o záměr Donalda Trumpa, ale o vliv Rozpočtového úřadu Bílého domu na strukturu žádosti o rozpočet NASA. Oproti tomu byly preferovány starty SLS Block 1 se slabším stupněm ICPS po celé desetiletí, která dokáže na NRHO dopravit Orion, ale bez dalšího přiděleného 10tunového nákladu.
I vlivní demokraté ve Sněmovně reprezentantů dávají najevo nadšení nad povrchovým lunárním programem Artemis, ale s požadavkem na odklad prvního přistání na Měsíci na druhou polovinu dvacátých let. Postoje Senátu a Sněmovny ve finančním vyjádření najdete v tabulce, která je přibližně ve dvou třetinách dnešního článku (pod videem), na řádku Human Landing System.
Mimochodem, v soucasne dobe se pocita se SLS Block 1B pro vyneseni „Evropskeho“ I-Hab, dokonce maiden flight. Takze zpozdeni vyvoje by melo dopad na vyneseni I-Hab. Ale stale se to meni, takze mozna to zaridi „komercni“ launcher. Ma to samozrejme netrivialni vliv nebot napriklad rozdil pul az jedne tuny dela s navrhem desetitunoveho I-Hab uplne divy.
Neposunulo se to už od SLS Block 1B směrem ke komerčnímu nosiči?
https://www.thalesgroup.com/en/worldwide/space/press-release/thales-alenia-space-its-way-reach-moon
„Thales Alenia bude při návrhu a stavbě těchto dvou modulů [I-HAB a ESPRIT] čelit řadě náročných výzev: …. přísná startovní hmotnost, aby byla kompatibilní s americkým komerčním nosičem.“
14.10.2020
SRR bylo se SLS Block 1B. Letni Kick Off s komercnim nosicem. Ted cerstve se to pousnulo zase zpet k SLS Block 1B. Takze je to stejne jedno – muze se to zase zmenit. Je v tom ciste politika.
Díky za aktuální informaci!
SLS Block 1B je nově ve hře o vynesení I-HAB, ale ten si v návrhu má stále zachovat možnost být vynesen americkou komerční nosnou raketou.
Vypada to, ze se nakonec vlastni zacatek vystavby GAT muze posubout do druheho poloviny 20tych let.
Jestli Clipper muze vynest treba FH, tak pouziti SLS abychom byly u Jupiteru o par let drive je jako chodit s kanonem na vrabce.
A hlavne , pokud se tolik laboruje s hmotnosti modulu Gateway, tak nerozumim proc se na vyneseni PPE+HALO nepouzila SLS-3. Preci jen investicne a pro budoucnost kosmonautiky je Gateway mnohem dulezitejsi nez meziplanetarni sonda k Jupiteru.
Oprava:
tak pouziti SLS abychom byly…
abychom byli
Takhle to prostě je a mně nezbývá než zkopírovat větu z minulého dílu: „Jim Bridenstine je sice pro vynesení sondy komerční raketou a schválený postup nepovažuje za správný, ale je to jediná možnost, jak dodržet autorizační zákon.“
Otázkou je co udělá odklad na konec dekády s pokrokem? Když bylo datum 2024, byla ještě možnost,že by Starship nebyla tak daleko. Pokud je nový odhad 2028, tak 8 let je dost času i na takový náročný počin jako je Starship. Aby byla funkční, možná i certifikována na lidskou posádku. Pak je otázka jestli s pomocí Space X a firem jako třeba Bigelow nebo ICON (která navrhovala, jak by se 3D tiskem mohla udělat Artemis base camp na povrchu) nevybudovat soukromou základnu, pro obývaní astronauty z národních agentur. Jestli Orion, Gateway a SLS nebudou do starého železa. Je mi jasné, že to není lehké, po tolika letech vývoje. Je škoda toho zpomaleného vývoje, aktuální podoba Artemis mohla být dobrý zahřívací kolo před soukromými povrchovými základnami.
S tím odhadem skluzu až na rok 2028 bych byl zatím opatrný. Hlavní problém není v dostupnosti SLS/Orion, ale landeru. Co když v důsledku redukce finančních zdrojů bude počátkem příštího roku vybrán jediný, nejlevnější dodavatel landeru, viz varianta Single Element v přiložené grafice?
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=46645.0;attach=1985811;image
Navíc se nedomnívám, že případný odklad přistání na Měsíci až na rok 2028 by nutně měl mít v mezidobí následek ve formě redukce počtu letů Orionu ke Gateway na nulu.
Nemyslím si, že americký parlament zdržuje přistání NASA na Měsíci o mnoho let. Z geopolitického důvodu: Čína. Zvláště pokud je pravda, že už několik let Číňané studují Lunga Marcia 5 se třemi jádry (styl Falcon Heavy). Debut je naplánován na kapacitu 2025 a 25 tun v TLI (čínský Orion je lehčí, 21,6 t,
a má větší delta-v). Pokud bude postaven, bude mít podobnou odpalovací kapacitu jako SLS blok 1 a o 10 tun více než Falcon Heavy.
Z tohoto důvodu jsem „přesvědčen“ o načasování přistání Artemis, kolem roku 2026.
Pro Orionovy návštěvy brány myslím, že jako vy.
Souhlasím. Možná byla chyba v překladu. Palcat napsal: „Pokud je nový odhad 2028“. Moje reakce: Nemusí být tak dlouhý odklad. Nevíme.
Možná hloupá otázka, ale proč se namísto nějakého HALO nevynese k Měsíci již před 20 roky otestovaný modul Bigelow-Destiny? Při hmotnosti 14,5 tuny by to měl FH zvládnout. Připadá mi to jako snaha za každou cenu znovu vynalézat kolo…
Ten modul se stavel pro obezne drahy nechranene z hlediska radiace zemskym magnetickym polem?
Modul HALO je vyráběn na montážní lince pro nákladní lodě Cygnus.
Kopíruji odůvodnění NASA o výběru NGIS z článku Gateway (červenec 2019):
„Dne 19. července NASA oznámila, že po přezkumu schopností všech dodavatelů, zapojených do NextSTEP-2, vybrala jako dodavatele modulu společnost Northrop Grumman Innovation Systems (NGIS). NGIS je jediným dodavatelem, který může s využitím stávající aktivní výrobní linky a nástrojů splnit daný termín. Naopak, pokračování konkurence mezi dodavateli NextSTEP-2 by vedlo k až šestiměsíčnímu zpoždění při zadávání zakázek, a výrobní nepřipravenost ostatních dodavatelů by u nich vedla k dalšímu minimálně 6-12měsíčnímu zpoždění oproti NGIS. Taktéž nová plně otevřená hospodářská soutěž by způsobila zpoždění minimálně 12 – 18 měsíců.“
je to otázka technologické připravenosti a nákladů. Halo (ale také I-HAB) je ze strukturálního hlediska delší cygnus (jsou to dva cygnus spojený ve středu), který je postaven se stejným vybavením jako nákladní loď, která už tucetkrát přiletěla na mezinárodní vesmírnou stanici
Otázkou je, proč Halo stojí 999 milionů USD a I-HAB 387 milionů USD (při současných směnných kurzech). Oba jsou vyrobeny v Turíně
„Oba jsou vyrobeny v Turine“ je trosku zjednoduseni. V Turine je vyrobena primarni konstrukce, ale jinak jsou „prime contractors“ Northrop Grumman a Thales Alenia Space. Kazdy z nich ma uplne jine dodavatele a obsahuji mirne jine subsystemy. Napr. cena za I-HAB nema v sobe cenu za ECLSS (Environmental Control and Life Support System), ktery dodava JAXA.
Cena HALO 999 milionů USD uvedená v tabulce na straně 10 zprávy OIG vychází z dat z prezidentské žádosti o rozpočet NASA z 10.2.2020. Zahrnuje tedy i cenu nosné rakety a servisního modulu, což už dnes neplatí.
Cena kontraktu mezi ESA a Thales Alenia za I-HAB 327 milionů EUR (387 milionů USD) z tiskové zprávy Thales Alenia je bez nosné rakety, bez zajištění dopravy na NRHO a jak uvádí marekproc, bez ceny za ECLSS.
Jak prohlásil už nevím kdo z NASA: nebýt politiků tak už jsme dávno na Marsu.
Ale kdo NASA zajistí peníze – jen ti politici, kteří to musí zdůvodnit u voličů, poněvadž to jde z daní těch jejich voličů. A je smůla pro kosmonautiku, když voliči nemají o ní velký zájem.
Opäť výborný článok! 🙂
Mal by som tri otázky:
-Prvá je taká špekulatívna. Spoločná hmotnosť modulov HALO+PPE na Zemi má nejakú hornú hranicu. Preto náklad v module HALO o hmotnosti 1 tony (pôvodné riešenie) nebude. Bude to stačiť aby sa neprekročila požadovaná celková hmotnosť HALO+PPE?
-Koľko percent času bude zostava prelietať v tieni?
-Prečo sú niektoré snemovné a senátne položky na FY21 známe a niektoré nie?
Díky.
1. Pokud vím, tak z PPE bylo odstraněno demonstrační zařízení pro komunikaci s landerem a evropská platforma EXPOSE-G. Na PPE zůstávají vědecké přístrojové sady HERMES (NASA) a ERSA (ESA).
2. Konkrétní čísla nemám, ale odhaduji to na minimum.
3. Rozpočtová kapitola Exploration má čtyři položky, v tabulce označené „-„, jejichž výše financování je uvedená v návrzích rozpočtu. Poslední z těchto položek (Exploration Research and Development) je členěna na pět programů, v tabulce označených „o“.
– Ve sněmovní verzi zákona není uvedena částka u žádného z těchto programů. Bridenstine tweetoval, že pro HLS je navrženo 628 milionů USD (jestli je to v nějaké „prováděcí vyhlášce“, to nevím).
– V senátní verzi zákona je finanční částka na program HLS uvedena v odstavci o sedmi větách, který se zabývá landerem. Ostatní programy v rámci ERD návrh finančně nekonkretizuje, pouze vyjmenovává, že ERD ve výši 2,124 miliardy USD se skládá z Gateway, HLS, HRP, AES, ACSC.
Díky za odpoveď! 🙂