19. dubna 2020 
Tento článek leží na pomyslném pomezí našeho tematického okruhu. Běžně o plánech na nové radioteleskopy neinformujeme, jelikož se zabýváme kosmonautikou a nikoliv astronomií. Nicméně projekt, který před pár dny představila NASA, má s kosmonautikou hodně společného – obří radioteleskop má totiž vzniknout na odvrácené straně Měsíce. Tahle observatoř pro radiové vlny by měla podle agentury NASA ohromné výhody ve srovnání s pozemskými radioteleskopy, nebo družicemi na oběžné dráze Země. Pokud by takový teleskop vznikl, mohl by pozorovat vesmír na vlnách s vlnovou délkou větší než deset metrů (tedy méně než 30 MHz)! Tyto vlnové délky jsou zemskou ionosférou odraženy a tudíž pro lidstvo konvenčními metodami nedosažitelné.
Zjednodušené schéma plánovaného vzniku gigantikého radioteleskopu LCRT v přirozeném kráteru na odvrácené straně Měsíce.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Dalším významným plusem je skutečnost, že by Měsíc fungoval jako fyzický štít blokující citlivé senzory tohoto radioteleksopu od radiového šumu, který přichází ze Země, z naší ionosféry nebo z družic obíhajících naši planetu. V době tamní lunární noci by navíc Měsíc blokoval i radiové vlny vydávané naším Sluncem.
NASA navrhuje s pomocí robotů DuAxel vytvořit drátěnou parabolu o průměru 1 kilometru, která by vznikla v kráteru o průměru 3 – 5 kilometrů na odvrácené straně Měsíce. Příslušný kráter by musel mít vhodný poměr hloubky k průměru, aby v něm mohla vzniknout anténa požadovaného tvaru. Projekt kilometrového radioteleskopu označovaného jako LCRT (Lunar Crater Radio Telescope) má být největším radioteleskopem v celé Sluneční soustavě. LCRT by mohl umožnit unikátní vědecké objevy v oboru kosmologie – pozoroval by třeba mladý vesmír na vlnových délkách 10 – 50 metrů (frekvence 6 – 30 MHz), který doposud lidstvo nemělo šanci prozkoumat.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/niac2020_bandyopadhyay.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/niac2020_bandyopadhyay_2.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Na kdy je to plánováno?
Je to zatím jen úvaha bez časového rámce.
Tak treba, az budu v duchodu, budu misto koukani z okna sledovat live stream ze stavby nejvetsiho teleskopu ve slucencni soustave 🙂
Bylo by to určitě fajn. Taky bych to sledoval. 😉
Doufám, že to bude živě a česky… 🙂
Možná budu komentovat z domova důchodců, pokud tu pořád ještě budu strašit a lézt některým lidem na nervy. 😀
Rádi si zesílíme naslouchadla 🙂
Už jsem to psal v jiné diskuzi, z dovolením to zopakuji i tady:
Záměr zní úžasně, ale musíme být trochu realističtí. NASA vybrala tento projekt mezi studie programu NASA Innovative Advanced Concepts (NIAC), kde jsou předběžné studie inovativních a průlomových návrhů. Všechny bysme je rádi viděli realizované, ale dříve než za pár desítek let to nebude, pokud vůbec. Pro ilustraci: Mezi studiemi je třeba i koncept antihmotového pohonu nebo kosmického teleskopu ve vzdálenosti 600 AU.
To je pravda, ale mezi těmi návrhy jsou i některé, které jsou mnohem realističtější – třeba průzkumník gejzírů na Enceladu.
Tie gejzíre na Encelade sú skutočne realistické. technicky už sme to bez problémov dokázali, len sme tam nemali dostatočne sofistikované vedecké prístroje na detailné spektrometre pre stanovenie širokého spektra organických zlúčenin,… pre dokonalé študium fyzikálnych a chemických podmienok v hlbke Encelada. Je potrebné „iba” postaviť skutočne poriadne laboratória pre preletovú sondu na prieskum Encelada, pri ktorom by sa sonda presúvala medzi mesiacmi a hlavne okolo Encelada. Jasné, také laboratórium by bolo o hodne rozmernejšie a ťažšie, jeho stavba najmenej 10 či skôr 20 rokov a aspoň 15-20 G$,
– ideálna prácička pre SLS. Takže ak by všetko išlo hladko, hlavne $ tak niekedy okolo roku 2050, či o pár rôčkov neskôr.
🙂
A sám Enceladus nám dodá vzorky priamo do laboratoria.
Bez nutnosti pristávat.
SLS kolem roku 2050? Jako že by vytáhli z muzea nějaký kousek, který nakonec neletěl a dodělali a poslali někam? To asi ne.
Kdybych si tipnul, tak jeden z nejrealističtějších návrhů je právě i tento měsíční raditeleskop. V podstatě nepotřebujeme žádné nové technologie a k realizaci stačí jenom silná nosná raketa (ta bude) a peníze. Bohužel i tak nejsem moc velký optimista.
Opravdu ultra dlouhé vlny? 6-30MHz jsou odjakživa krátké vlny…Ono i dle ITU nic jako ULW neexistuje. Nejnižší frekvenčním rozsahem jsou ELV (Extremely low frequency) 300Hz-3kHz.
Ono pro radioamatéry jsou to skutečně krátké vlny, ovšem z hlediska radioastronomie jsou to přímo DDV (Děsně Dlouhé Vlny)
Chápu jak to myslíte, ale fyzika je fyzika. Jestli je 10m ultra dlouhá vlna tak co je potom vlna s délkou 10km nebo vlna s délkou 10mm. Existuje nějaká mezinárodní kmitočtová tabulka odsouhlasena ITU a tou by se měli všichni řídit aby nedocházelo ke zmatkům. Ne, že si to bude nějaké odvětví dělit úplně jinak.
Trochu mi to připadá jen jako chytré PR přecejen ultra long-wavelength zní tak nějak lépe než shortwave…
V optické astronomii se běžně modré světlo označuje jako krátkovlnné a červené jako dlouhovlnné.
V IR astronomii se běžně vlnové délky okolo 1 mikrometru označují jako krátké, a okolo stovek mikrometrů jako dlouhé.
V radioastronomii se běžně centimetrové vlny označují jako krátké a metrové jako dlouhé.
(A označují je tak lidé z oboru fyziky, na kterou se odvoláváte, protože astronomie je podmnožinou fyziky).
Ke zmatkům nedochází, protože je většinou jasné, o jakém oboru astronomie se mluví. Zmatek může nastat v okamžiku, kdy někdo vytrhne nějaký výraz z kontextu (v tomto případě radioastronomie) a zasadí ho do kontextu úplně jiného (v tomto případě radiokomunikace), jako jste to udělal Vy.
Bral jsem to z webu NASA, kde se píše: „An ultra-long-wavelength radio telescope on the far-side of the Moon …“
Chápu, i NASA může napsat nepřesnost 😉
Ultra dlouhé vlny v radioastronomii jsou ty s frekvencí pod 30 MHz. Takže pod těch 10 m. Není to radiokomunikace, ale radioastronomie. Opakuji, radioASTRONOMIE. 🙂
pozdní oprava, samozřejmě nad 10 m, nikoli pod.