sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (MTG-S1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

EchoStar

Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.

GOSAT-GW

Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.

Muon Space

Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.

NASA

Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.

Ministerstvo letectva USA

Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.

Isar Aerospace

Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab 25. června oznámila, že od Evropské kosmické agentury získala kontrakt na vynesení dvou malých družic k testování navrhované budoucí konstelace LEO-PNT na nízké oběžné dráze Země.

NRO

Američtí poskytovatelé družicových snímků zintenzivňují svá varování před navrhovanými škrty v rozpočtu Národního průzkumného úřadu na komerční snímky a tvrdí, že tyto škrty představují rostoucí riziko pro národní bezpečnost a životaschopnost domácího kosmického průmyslu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

NASA uvažuje o obřím radioteleskopu na Měsíci

Tento článek leží na pomyslném pomezí našeho tematického okruhu. Běžně o plánech na nové radioteleskopy neinformujeme, jelikož se zabýváme kosmonautikou a nikoliv astronomií. Nicméně projekt, který před pár dny představila NASA, má s kosmonautikou hodně společného – obří radioteleskop má totiž vzniknout na odvrácené straně Měsíce. Tahle observatoř pro radiové vlny by měla podle agentury NASA ohromné výhody ve srovnání s pozemskými radioteleskopy, nebo družicemi na oběžné dráze Země. Pokud by takový teleskop vznikl, mohl by pozorovat vesmír na vlnách s vlnovou délkou větší než deset metrů (tedy méně než 30 MHz)! Tyto vlnové délky jsou zemskou ionosférou odraženy a tudíž pro lidstvo konvenčními metodami nedosažitelné.

Zjednodušené schéma plánovaného vzniku gigantikého radioteleskopu LCRT v přirozeném kráteru na odvrácené straně Měsíce.
Zjednodušené schéma plánovaného vzniku gigantikého radioteleskopu LCRT v přirozeném kráteru na odvrácené straně Měsíce.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Dalším významným plusem je skutečnost, že by Měsíc fungoval jako fyzický štít blokující citlivé senzory tohoto radioteleksopu od radiového šumu, který přichází ze Země, z naší ionosféry nebo z družic obíhajících naši planetu. V době tamní lunární noci by navíc Měsíc blokoval i radiové vlny vydávané naším Sluncem.

NASA navrhuje s pomocí robotů DuAxel vytvořit drátěnou parabolu o průměru 1 kilometru, která by vznikla v kráteru o průměru 3 – 5 kilometrů na odvrácené straně Měsíce. Příslušný kráter by musel mít vhodný poměr hloubky k průměru, aby v něm mohla vzniknout anténa požadovaného tvaru. Projekt kilometrového radioteleskopu označovaného jako LCRT (Lunar Crater Radio Telescope) má být největším radioteleskopem v celé Sluneční soustavě. LCRT by mohl umožnit unikátní vědecké objevy v oboru kosmologie – pozoroval by třeba mladý vesmír na vlnových délkách 10 – 50 metrů (frekvence 6 – 30 MHz), který doposud lidstvo nemělo šanci prozkoumat.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/niac2020_bandyopadhyay.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/niac2020_bandyopadhyay_2.jpg

Rubrika:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
22 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
SaturnV
SaturnV
5 let před

Na kdy je to plánováno?

Dušan Majer
Dušan Majer
5 let před
Odpověď  SaturnV

Je to zatím jen úvaha bez časového rámce.

SFENCE
SFENCE
5 let před

Tak treba, az budu v duchodu, budu misto koukani z okna sledovat live stream ze stavby nejvetsiho teleskopu ve slucencni soustave 🙂

Dušan Majer
Dušan Majer
5 let před
Odpověď  SFENCE

Bylo by to určitě fajn. Taky bych to sledoval. 😉

Stepan Krnansky
Stepan Krnansky
5 let před
Odpověď  Dušan Majer

Doufám, že to bude živě a česky… 🙂

Dušan Majer
Dušan Majer
5 let před
Odpověď  Stepan Krnansky

Možná budu komentovat z domova důchodců, pokud tu pořád ještě budu strašit a lézt některým lidem na nervy. 😀

Tovy
Tovy
5 let před
Odpověď  Dušan Majer

Rádi si zesílíme naslouchadla 🙂

Vit Vymola
Vit Vymola
5 let před

Už jsem to psal v jiné diskuzi, z dovolením to zopakuji i tady:

Záměr zní úžasně, ale musíme být trochu realističtí. NASA vybrala tento projekt mezi studie programu NASA Innovative Advanced Concepts (NIAC), kde jsou předběžné studie inovativních a průlomových návrhů. Všechny bysme je rádi viděli realizované, ale dříve než za pár desítek let to nebude, pokud vůbec. Pro ilustraci: Mezi studiemi je třeba i koncept antihmotového pohonu nebo kosmického teleskopu ve vzdálenosti 600 AU.

Dušan Majer
Dušan Majer
5 let před
Odpověď  Vit Vymola

To je pravda, ale mezi těmi návrhy jsou i některé, které jsou mnohem realističtější – třeba průzkumník gejzírů na Enceladu.

pbpitko
pbpitko
5 let před
Odpověď  Dušan Majer

Tie gejzíre na Encelade sú skutočne realistické. technicky už sme to bez problémov dokázali, len sme tam nemali dostatočne sofistikované vedecké prístroje na detailné spektrometre pre stanovenie širokého spektra organických zlúčenin,… pre dokonalé študium fyzikálnych a chemických podmienok v hlbke Encelada. Je potrebné „iba” postaviť skutočne poriadne laboratória pre preletovú sondu na prieskum Encelada, pri ktorom by sa sonda presúvala medzi mesiacmi a hlavne okolo Encelada. Jasné, také laboratórium by bolo o hodne rozmernejšie a ťažšie, jeho stavba najmenej 10 či skôr 20 rokov a aspoň 15-20 G$,
– ideálna prácička pre SLS. Takže ak by všetko išlo hladko, hlavne $ tak niekedy okolo roku 2050, či o pár rôčkov neskôr.
🙂

pbpitko
pbpitko
5 let před
Odpověď  pbpitko

A sám Enceladus nám dodá vzorky priamo do laboratoria.

pbpitko
pbpitko
5 let před
Odpověď  pbpitko

Bez nutnosti pristávat.

Ivo
Ivo
5 let před
Odpověď  pbpitko

SLS kolem roku 2050? Jako že by vytáhli z muzea nějaký kousek, který nakonec neletěl a dodělali a poslali někam? To asi ne.

Vit Vymola
Vit Vymola
5 let před
Odpověď  Dušan Majer

Kdybych si tipnul, tak jeden z nejrealističtějších návrhů je právě i tento měsíční raditeleskop. V podstatě nepotřebujeme žádné nové technologie a k realizaci stačí jenom silná nosná raketa (ta bude) a peníze. Bohužel i tak nejsem moc velký optimista.

Ladinek
Ladinek
5 let před

Opravdu ultra dlouhé vlny? 6-30MHz jsou odjakživa krátké vlny…Ono i dle ITU nic jako ULW neexistuje. Nejnižší frekvenčním rozsahem jsou ELV (Extremely low frequency) 300Hz-3kHz.

bobr
bobr
5 let před
Odpověď  Ladinek

Ono pro radioamatéry jsou to skutečně krátké vlny, ovšem z hlediska radioastronomie jsou to přímo DDV (Děsně Dlouhé Vlny)

Ladinek
Ladinek
5 let před
Odpověď  bobr

Chápu jak to myslíte, ale fyzika je fyzika. Jestli je 10m ultra dlouhá vlna tak co je potom vlna s délkou 10km nebo vlna s délkou 10mm. Existuje nějaká mezinárodní kmitočtová tabulka odsouhlasena ITU a tou by se měli všichni řídit aby nedocházelo ke zmatkům. Ne, že si to bude nějaké odvětví dělit úplně jinak.

Trochu mi to připadá jen jako chytré PR přecejen ultra long-wavelength zní tak nějak lépe než shortwave…

Petr Scheirich
Petr Scheirich
5 let před
Odpověď  Ladinek

V optické astronomii se běžně modré světlo označuje jako krátkovlnné a červené jako dlouhovlnné.
V IR astronomii se běžně vlnové délky okolo 1 mikrometru označují jako krátké, a okolo stovek mikrometrů jako dlouhé.
V radioastronomii se běžně centimetrové vlny označují jako krátké a metrové jako dlouhé.
(A označují je tak lidé z oboru fyziky, na kterou se odvoláváte, protože astronomie je podmnožinou fyziky).

Ke zmatkům nedochází, protože je většinou jasné, o jakém oboru astronomie se mluví. Zmatek může nastat v okamžiku, kdy někdo vytrhne nějaký výraz z kontextu (v tomto případě radioastronomie) a zasadí ho do kontextu úplně jiného (v tomto případě radiokomunikace), jako jste to udělal Vy.

Dušan Majer
Dušan Majer
5 let před
Odpověď  Ladinek

Bral jsem to z webu NASA, kde se píše: „An ultra-long-wavelength radio telescope on the far-side of the Moon …

Ladinek
Ladinek
5 let před
Odpověď  Dušan Majer

Chápu, i NASA může napsat nepřesnost 😉

Dan
Dan
5 let před
Odpověď  Ladinek

Ultra dlouhé vlny v radioastronomii jsou ty s frekvencí pod 30 MHz. Takže pod těch 10 m. Není to radiokomunikace, ale radioastronomie. Opakuji, radioASTRONOMIE. 🙂

Dan
Dan
5 let před
Odpověď  Dan

pozdní oprava, samozřejmě nad 10 m, nikoli pod.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.