Družici Deep Space Climate Observatory (zkráceně DSCOVR) se podařilo dostat zpět do režimu vědeckých pozorování poté, co týmy odborníků z NASA a NOAA dokázaly na sondu vzdálenou 1,5 milionu kilometrů od Země poslat opravný softwarový balíček. Družice tak začala opět sbírat data o kosmickém počasí a znovu nabízí snímky osvětlené polokoule naší planety. Připomeňme ještě, že tato mise odstartovala v únoru 2015 na Falconu 9 pod hlavičkou agentury NOAA. Finanční podíl na přístroji měla NASA a raketu tehdy zaplatilo americké letectvo.
DSCOVR měl původně sloužit dva roky, ale pohonných látek měl nejméně na pět let provozu. NOAA věřila, že družice bude fungovat ještě déle, protože sbírá data pro předpovědi geomagnetických bouří, které mohou komplikovat a ohrožovat telekomunikaci, letecké cestování, rozvodné sítě, ale i družice a astronauty v kosmickém prostoru. DSCOVR se nachází v gravitačně stabilním libračním centru L1 soustavy Slunce-Země
27. června 2019 družice vstoupila do bezpečného režimu kvůli závadě na systému řízení orientace. Problém zastavil sběr vědeckých dat z palubních přístrojů, které měří sluneční vítr, snímkují Zemi a měří kolik záření Země pohltí a kolik odrazí. Díky softwarové opravě se podařilo sondu dostat zpět do provozu a nyní již funguje znovu na sto procent. „Obnovení provozu DSCOVR ukazuje mimořádné schopnosti inženýrů od nás z NOAA a z NASA. Problému jsme věnovali značnou péči, abychom ze stárnoucí sondy získali maximální užitek,“ uvedl Steve Volz asistent administrátora NOAA pro družicové a informační služby.
V době výpadku DSCOVR se hodila záloha v podobě družice ACE (Advanced Composition Explorer), která je také v L1. Právě ona zajistila nepřetržitý sběr dat o kosmickém počasí, ale jelikož jde o hardware vypuštěný v roce 1997, nabízel méně kvalitní výsledky než novější DSCOVR. Zatímco DSCOVR a ACE monitorují proud nabitých částic ze Slunce, společná americko-evropská mise SOHO (která již také přesluhuje) sleduje sluneční korónu pro sběr dalších dat pro předpovědi kosmického počasí.
NOAA připravuje misi Space Weather Follow-On, která má do centra L1 vrazit v roce 2024, aby nahradila DSCOVR i ACE. Ostatně DSCOVR bylo jen dočasné řešení, které mělo zabránit přerušení sběru dat v případě selhání ACE. V roce 2024 má startovat i družice GOES-U, která ponese kompaktní koronograf – ten má zase pomoci nahradit data ze SOHO.
Obnovení provozu DSCOVR je důležité i kvůli palubní kameře EPIC (Earth Polychromatic Imaging Camera), kterou poskytla NASA. Ta má neustálý výhled na osvětlenou část Země a snímkuje ji přes deset spektrálních kanálů od ultrafialového po blízký infračervený. Kamera je (stejně jako celá družice DSCOVR) pozůstatkem po plánované misi Triana. Tu navrhl v 1998 americký viceprezident Al Gore – jejím úkolem mělo být posílání fotek země v reálném čase. Snímky se měly podobat známým snímkům, které před desítkami let pořídili astronauti z programu Apollo. NASA však program Triana ukončila v roce 2005, ale NOAA o tři roky později zaplatila za jeho obnovení, aby využila jeho potenciál pro studium kosmického počasí.
Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/6769645_orig.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=30543.0;attach=633323;image
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/…6d80562f4d0fdc9b694ec809eed2e638&oe=564F5BF2
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/6880874.jpg?446
Takovéto opravy “ na dálku “ jsou špičkové výkony řídících týmů. Bez nich by neuspěla hned první sonda k jiné planetě, kterou byl americký Mariner-2. Jako obrovský úspěch bych viděl záchranu zcela devastované japonské Hayabusy-1, kterou se podařilo nejen zprovoznit, ale navést na dráhu k Zemi a úspěšně i přistát. Bezkonkurenční je ovšem oprava amerického Voyageru-2 pohybujícího se v mezihvězdném prostředí z posledních dní letošního února a to zejména vzhledem ke stáří konstrukce přes 40 let a vzdálenosti přes 100 AU od Země.
Úžasná technika,není co dodat.