O tom, že stanice ISS představuje unikátní vědeckou laboratoř, na které se provádí stovky experimentů ze všech možných oborů, není potřeba dlouze diskutovat. Každá zásobovací loď proto na své palubě nese i nové vědecké experimenty, které pak astronauti obsluhují. Jelikož nám na dveře pomalu klepe start rakety Antares 230+ se zásobovací lodí NG-13, je čas se podívat na její náklad se zaměřením na vědecké přístroje a experimenty. Připomeňme ještě, že start druhé zásobovací mise firmy Northrop Grumman v programu CRS-2 ze základny Wallops ve Virginii je momentálně plánován nejdříve na 9. února.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Mobile SpaceLab je zařízení umožňující snazší kultivaci tkání a buněk. Díky tomu, že se jedná o platformu umožňující rychlou výměnu vzorků, otevírá dveře provádění sofistikovanějších biologických experimentů v mikrogravitaci. Takové experimenty jsou nezbytné k porozumění, jak mikrogravitace ovlivňuje lidskou fyziologii. Stejně tak bude možné lépe identifikovat způsoby, jak omezit nejrůznější negativní vlivy. Samotná výzkumná platforma dokáže pracovat v několika různých konfiguracích, takže výzkumníci si ji mohou nakonfigurovat přesně na míru svým požadavkům.
Mobile SpaceLab na ISS nezůstane trvale, ale bude se vracet na Zemi. Experimenty bude provádět autonomně s dohledem pozemního střediska. Posádka bude mít za úkol přesunout přístroj ze zásobovací lodě na vyhrazené místo v racku EXPRESS a až experimenty skončí, zase celé zařízení uloží do jiné lodi, která se s ním vrátí na Zemi. Díky tomu budou moci výzkumníci rychle dostat své experimenty na oběžnou dráhu a nasbírat důvěryhodná data s použitím automatického systému. Dosavadní odhady naznačují, že by jednotlivé experimenty mohly běžet až jeden měsíc.
Zdroj: https://www.mymochii.com/
Zařízení pojmenované Mochii má za úkol poskytnout předběžnou demonstraci možností nového miniaturního (rastrovacího) skenovacího elektronového mikroskopu (SEM). Mochii má v reálném čase prověřit schopnost pořizovat snímky mikro- a nanostruktur na palubě ISS. Tato schopnost by mohla urychlit hledání odpovědí na mnoho vědeckých otázek, ale i na plánování misí. Pokud se vše podaří, mohla by z experimentu profitovat i širší odborná veřejnost, která by získala unikátní výzkumnou platformu v mikrogravitaci. Schopnosti identifikovat malé částice je pro pilotované mise za nízkou oběžnou dráhu velmi důležitá. Na takových misích totiž není možné odebrat vzorky a poslat je na Zemi k analýze. Rychlá analýza materiálu může pomoci udržet posádku i jejich loď v bezpečí.
To, že astronauti při pobytu v kosmickém prostoru ztrácí kostní hmotu, není nic nového. Je to důsledek toho, že na oběžné dráze kosti astronautů nemusí bojovat s gravitací. Výzkum OsteoOmics si klade za cíl prozkoumat molekulární mechanismy, které ovlivňují úbytek kostní hmoty. Konkrétně se výzkumníci chtějí zaměřit na dva typy buněk – osteoblasty, tedy buňky, které tvoří kostní hmotu a na osteoklasty, které kosti naopak likvidují. Lepší pochopení těchto mechanismů může vést k efektivnější prevenci ztráty kostní hmoty při dlouhodobých kosmických misích.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Když navíc vědci lépe porozumí procesu ztráty kostní hmoty v mikrogravitaci, budou zase o krok blíže porozumění procesu ztráty kostní hmoty při nejrůznějších chorobách. Díky tomu by se daly nalézt lepší metody preventivní péče, ale i terapeutické léčby pro lidi, kteří ztrácí kostní hmotu vlivem nemocí jako je osteopenie, osteoporóza nebo kvůli dlouhodobému pobytu na lůžku.
Bakteriofágy, nebo zkráceně fágy, jsou viry, které se specializovaly na napadání bakterií. Tuto pozoruhodnou skupinu objevili vědci již v roce 1915 a od té doby lidé využívají fágy při boji s infekčními chorobami. V poslední době si stále více bakterií vyvinulo odolnost (rezistenci) proti antibiotikům. Fágová terapie v tomto případě nabízí alternativu pro tradiční antibiotika. Fágy dokáží eliminovat škodlivé bakterie aniž by způsobily rozsáhlá poškození populaci „přátelských“ bakterií, které lidé k životu potřebují. Vědci také mohou v laboratořích ovlivnit fágy tak, aby účinkovaly dokonce i v případě, že by si bakterie vyvinuly fágovou rezistenci.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Experiment Phage Evolution má prozkoumat efekty mikrogravitace a kosmického záření na interakci mezi fágy a bakteriemi. Součástí experimentu jsou i fágy speciálně zaměřené na bakterie, které mají proti některým fágům odolnost. Lepší pochopení těchto efektů mikrogravitace a kosmického záření na bakteriofágy a bakterie může pomoci rozvinout technologii využívání fágů, což ve výsledku pomůže i samotným astronautům, kteří budou při budoucích misích lépe chráněni.
Poslední experiment, který si dnes představíme, je Spacecraft Fire Experiment-IV (Saffire-IV). Pravidelní čtenáři už asi vědí, odkud vítr fouká, protože římská čtyřka udává, o kolikátý experiment tohoto typu jde. Výzkumný program Saffire studuje vznik a šíření plamenů v různých materiálech a za různých podmínek. Vědci také studují a testují možnosti detekce a sledování požáru, nebo možnosti úklidu po uhašení plamenů. Všechny dosavadní experimenty tohoto typu proběhly na lodích Cygnus poté, co se oddělily od ISS a mířily k zániku v atmosféře, takže nikomu nehrozilo žádné nebezpečí. Stejné to bude i u čtvrtého pokračování tohoto programu. Získané informace budou využitelné nejen pro studium hoření v kosmickém prostoru, ale i v jiných uzavřených prostorách – od ponorek až po těžební štoly. Stejně tak mohou vědci lépe porozumět základním procesům šíření ohně.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/3_iss047e152844.jpg
https://www.nasa.gov/…/research/experiments/explorer/Images/MSL.jpg
https://www.mymochii.com/images/PH_mochiihw_large.png
https://www.nasa.gov/…/experiments/explorer/Images/iss051e036140.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/PhageExterior.svg/750px-PhageExterior.svg.png
https://www.nasa.gov/…/experiments/explorer/Images/jsc2016e017570.jpg
Pokus o vložení komentáře po neuvěřitelně rychlém, snadném a intuitivním vytvoření účtu.
Jsem rád, že Vám to šlape. 😉
Promiňte, bylo to myšleno ironicky. Nezlobte se prosím, ale 1) chtěl jsem při registraci uvést své jméno a příjmení, jak se v solidním diskuzním fóru sluší. Aplikace oznámila, že jméno obsahuje nepovolené znaky. Zřejmě ř, á. Proč nemůžu na českém webu, českém fóru uvést své české jméno?! 2) Proč musím do obyčejného diskuzního fóra vytvářet heslo jak do Pentagonu?! 3) Chápu, že registrace zkultivuje diskuzi na fóru, ale takhle odpudivě nastavená registrace akorát všechny odradí. Jiří Vránek Praha.
1) Pokud chcete mít ve jménu znaky s diakritikou, stačí mi napsat a já Vám v databázi jméno změním. Chcete změnit nick JVR na Jiří Vránek? Stačí říct, bude to otázka chviličky.
2) Délku hesla systém pouze doporučuje, aby bylo bezpečné. Pokud někdo che, může si jako heslo zvolit 123 a systém mu to vezme.
3) Nemyslím si, že to všechny odradí. Už máme registrováno přes 250 uživatelů, což rozhodně není špatný výsledek.
Ano, to budete hodný. Děkuji za ochotu.
Není vůbec zač. Máte to hotové. Změnil jsem Vám profil a u komentářů se Vám bude ukazovat jméno Jiří Vránek. Ať se Vám u nás líbí. 😉
zaujal ma pristroj mochii – najmensi producny elektronovy mikroskop na svete. toto zariadenie nebolo vyrobene specialne pre iss, moze si ho zakupit aj lubovolne laboratorium alebo univerzita. bohuzial nikde som nenasiel informaciu, ci bol mikroskop nejako specialne upravovany pre mikrogravitaciu.
Osobně se domnívám, že k úpravě ani dojít nemuselo – maximálně z hlediska nějaké fixace vzorků.
No vzhledem k tomu, že vakua mají okolo ISS až moc, tak by tam šel postavit daleko lepší stroj.
Pardon, ale asi nechápu Váš komentář. Jak souvisí vakuum kolem ISS s kvalitou mikroskopu?
On to myslí tak, že zatímco na zemi v EM musíme pracně vakuum vytvářet, oni ho mají okolo ISS k dispozici dostatek.
Jo takhle.