V červnu 2017 jsme vydali článek představující 12 nových kandidátů na americké kosmonauty, kteří uspěli v celonárodním výběru. Včera po více než dvou letech intenzivního tréninku NASA přivítala do oddílu astronautů 11 nových tváří – oproti situaci z roku 2017 chyběl Robb Kulin, který po několika měsících od nominace na vlastní žádost odstoupil. Jisté ale je, že po včerejšku má NASA ve svém oddílu 48 mužů a žen, kteří budou čekat na letové nominace v dalších letech. Aktuálně přijatá třída astronautů se navíc může chlubit tím, že jsou prvními astronauty, které NASA přijala během programu Artemis. Společně s 11 americkými astronauty podstoupili dvouletý výcvik i dva zástupci Kanady – Joshua Kutryk a Jennifer Sidey-Gibbons – i oni se zúčastnili slavnostní události.
Nováčci v oddílu astronautů prošli dvouletým výcvikem a nyní se mohou těšit na nominace – nejen na Mezinárodní kosmickou stanici, ale i k Měsíci a jednou snad i k Marsu. NASA se snaží splnit úkol, vytvořit v příštím desetiletí udržitelný systém průzkumu Měsíce, jehož součástí je přistání první ženy a dalšího muže na Měsíci v roce 2024. Po tomto přistání se chystají i další lunární mise a někdy na polovinu třicátých let se uvažuje o pilotované výpravě k Marsu.
„Tito lidé představují to nejlepší z USA a do oddílu astronautů se přidali ve skvělou dobu,“ uvedl administrátor NASA, Jim Bridenstine, který se zúčastnil slavnostního zakončení jejich přípravy v Johnson Space Center v Houstonu a dodal: „Rok 2020 přinese návrat startů amerických astronautů na amerických raketách z území USA. Bude to také důležitý rok pro pokrok programu Artemis a pro mise mířící k Měsíci a dál.“
Během pátečního ceremoniálu obdržel každý nový astronaut stříbrný odznak, což je tradice, která začala už u astronautů z Mercury 7, kteří byli vybráni v roce 1959. Až se vrátí ze své první kosmické mise, dostanou odznak zlatý. A ještě jedna zajímavost – bylo to vůbec poprvé, kdy NASA pojala ukončení výcviku nových astronautů jako veřejnou událost. Sluší se ještě připomenout, že tito noví astronauti vzešli z výběru, do kterého se přihlásilo ohromné množství zájemců – více než 18 000! Již na jaře by se přitom mělo otevřít další kolo náboru pro novou třídu kandidátů na astronauty.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/jsc2020e000607.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/jsc2017e067125_0.jpg
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net…73e355f2b41e71364b9aff56d4a8fd38&oe=5EA6D22C
Mají firemní kosmonauty Space X a Boeing? Nebo budou létat jen s kosmonauty NASA?
A kdy bude výběr evropských kosmonautů? Bude si ESA kupovat kratsi mise se svými kosmonauty u soukromníků? Bylo by tak místo i pro českého kosmonauta?
S českým astronautem je problém hlavně v oblasti peněz (doufám že se teď nemýlím). Česká republika by musela dát hodně peněz do tohoto programu a je otázka, zda by to udělala. Nicméně věřím že až se vypíše nové kolo výběru astronautů do ESA, tak tam nejeden Čech bude 🙂
Nový výběr bude zanedlouho.
Studenty neberou, že?
Ne.
Tak to záleží na preferencích. ČR teď odvádí do ESA cca 4,5 mld Kč, což by asi stačilo na dva kompletní starty Sojuzů ročně. A budoucnu asi i na dva Dragony. Ale jak říkám, je to o preferencích. 🙂
Teď je málo míst a léta se na půl roku. Tak na takovou misi asi český kosmonaut jen tak nevýrazí. Ale brzo začnou létat i kratší mise a ročně může být 15 či 20 míst, tam si našeho kosmonauta umím představit
Pokiaľ viem Space X svojho astronauta nemá ale Boeing áno, má aj letieť na CFT
Platí v NASA ešte bývalé Slaytonove pravidlo, že sa ma každý astronaut v oddieli pozrieť do vesmíru?
Ženská a astronaut!? V šedesátých letech v USA něco skoro nepředstavitelného.
O to víc mě těší, že se kritéria pro vstup do oddílu astronautů NASA zredukovala na znalosti, schopnosti či zdravotní stav, a že už nehraje roli, co má kdo v kalhotách.
Doufám, že je mezi nimi i člověk, který snad již brzy znovu vstoupí na Měsíc. A klidně ať je to ženská, alespoň v tom bude zároveň další prvenství. 😉
Nerad tě zklamu, ale co má kdo v kalhotách je dnes v USA možná i víc důležité než dřív.
Ako to myslíš?
Ještě si neslyšel o pozitivní diskriminaci? Není tajemstvím že v USA různé instituce a firmy dávají velký důraz na „rozmanitost“ svých zaměstnanců, aby se vyhnuli obviněním z diskriminace. Dovedeš si představit ten poprask, kdyby mezi těmi „absolventy“ byla jenom jedna žena nebo nedej bože žádná?
Bohužel, je tomu tak. Před časem jsem spustil jeden produkt (záměrně nejmenuji, abych nedělal reklamu) a první co mi vyskočilo na monitor bylo ujištění, že se na programu podíleli ženy, sexuální a národnostní menšiny s rozličným náboženským vyznáním. Mě by přitom bohatě stačilo ujištění, že se na tom podíleli kvalifikovaní zaměstnanci. No asi v dnešním světě odbornost není zase tak nutná….
Aha, takže kdyby se do výběru astronautů nepřihlásila ani jedna žena, tak by ten výběr zrušili, aby nebyli obviněni z diskriminace?
O tom dost pochybuju.
Somik, ja mam skor dost neprijemny pocit, ze onedlho ta situacia dojde tak daleko, ze vyberove konanie zrusia, pokial sa do neho neprihlasi aspon jeden z oblasti „transgender“.
Já mám zase dost nepříjemný pocit, že se diskuse výrazně odchyluje od tématu. 😉
Souhlasí. Podívám-li se na poměr vybraných žen vůči mužům, i jen statisticky je vyloučeno, že na ně byly při výběru kladeny stejné nároky, jako na muže. Pokud by někdo potřeboval např. 100 nejlepších atletů, čistě podle výkonů, nebude mezi nimi ani jedna žena. Nemám nic proti ženám astronautkám, ať si jich NASA má kolik uzná za vhodné, ale ať neprohlašují, že je to dáno výsledkem férové a genderově nestranné soutěže.
Lodě první generace byly fakt hrozné z hlediska pohodlí a hygieny a dnes se vůbec nedivím, že si agentury nechtěly komplikovat situaci dvojím pohlavím, a ženy začaly létat až v raketoplánech a na pohodlnější orbitální stanice.
To zní, jako kdyby NASA podporovala ženy astronautky, aby spolu s muži prováděli průkopnické lety do neznáma. Ale pak zasáhla vyšší moc, když se zjistilo, že ženské pohlaví není kompatibilní s palubními systémy, a tak proto mají ženy prostě smůlu. Ale tak to rozhodně v 60. letech v USA nebylo!
Raketová technika se vyvinula v rámci armády. A tehdy bylo zažito, že armáda je doménou pouze mužů.
Astronauté se rekrutovali z řad vojenských pilotů. Tehdy bylo zažito, že vojenští piloti jsou pouze muži.
A stejně tak, jako mnoho průkopnických misí v minulosti prováděli muži, i v letech do vesmíru se předpokládalo, že to musí nejprve prozkoumat muži.
A když se podíváte jak v 60. letech ve společenské vrstvě astronautů fungovali jejich ženy, zjistíte, že bylo nežádoucí, aby žena vůbec pracovala, natož, aby se pletla mužům do dobývání vesmíru.
Žena měla být doma, starat se o rodinu, domáctnost a práci přenechat mužům, živitelům rodin. A takovéto myšlení nebylo jen v USA.
A proto jsem rád, že tato dlouho zažitá skutečnost, už takřka zmizela a ženy jsou více méně brány jako rovnocenné mužům.
Mam dojem ze NASA docela krivdite.
Uz od dob raketoplanu jsou v radach astronautu zeny.
Musite si uvedomit ze v prukopnickych dobach se astronauti rekruitovali z rad testovacich pilotu. A to byla domena muzu. At se vam to libi nebo ne jsou urcite charakteristicke rozdily mezi muzi a zenami. Fyzicka sila, nervova stabilita a podobne. Nerikam ze neexistuji vyjimky, ale obecne to tak je. Navic v „drevnich“ dobach neslo moc mluvit o jakemkoliv soukromi behem letu…
A vemte si Tereskovovou. To byl takovy maler ze pak kosmonauti hodne dlouho nechteli mit se zenskyma nic spolecneho.
Jsou profese ktere lepe sednou zenam a profese ktere lepe sednou muzum a profese u kterych je to jedno. Vzdy by mel pozici ziskat nejvhodnejsi kandidat na danou pozici. Nebudu brojit aby 50% horniku bylo zen a 50% sestricek v jeslich chlapu.
Od dob raketoplanu je spousta puvodnich pozadavku passe a tak se do mixu zaradily i zeny. Ze jich je mene nez muzu je dano (pevne tomu verim) spise poctem uchazecu a narocnym vyberem.
Jestli si chcete udelat radost, tak se podivejte na „For all Mankind“ na Apple+
Z tohohle výběru mám velkou radost, jelikož je to první skupina vybraná od doby, co jsem se před nějakými čtyřmi lety, začal o lety do vesmíru a vůbec vesmír jako takový více zajímat. Pro mě je to taková Mercury Sedmička a nemůžu se dočkat kampak to tahle mimořádná skupinka lidí dotáhne, snad je jednou uvidím se projít po Měsíci a s trochou štěstí i po tom Marsu :).
Úplně přesně chápu, jak to myslíte. Já mám podobný vztah k té předchozí skupině. Byla to totiž první skupina astronautů vybraná v době, kdy náš web existoval. To znamená, že jsem o nich psal článek, když je NASA vybrala a nyní si užívám toho, že mnozí z nich už na oběžné dráze byli a mnozí z nich se už zapsali velmi dobře – třeba Christina Koch. Je úžasné sledovat příběh těch lidí od finálového výběru přes dokončení výcviku, letové nominace až po kosmickou misi.
Přeju Vám, aby Vám „Vaše“ skupina dělala aspoň takovou radost, jakou mi dělá ta „moje“. 😉
Já zase fandím skupině evropských kosmonautů jako jsou Alexander Gerst, Thomas Pasquet nebo Samantha Cristoforetti protože o jejich výcviku a přípravě na první kolo misí běžel v televizi pěkný seriál. A věřím, že i oni se projdou po Měsíci.
Moc bych jim to přál. 😉
Jasmin Moghbeli je íránského původu a ten v novinách tvrdí, že je první astronautka. Ale ve vesmíru byla Anousheh Ansari, která je také íránského původu, ale let si platila sama. Nemá se jako první kosmonautka označovat ona?
Jasmin je hlavně Američanka, takže to je hlavní – původ nepovažuju za důležitý.