Již padesátá raketa PSLV vynesla dnes v 10:55 SEČ z kosmodromu Šríharikota několik družic. Šestnáct a půl minuty později se na nízké oběžné dráze oddělila družice RISAT-2BR1, což je radarová snímkovací družice určená pro indickou armádu. Radarové snímkování má velkou výhodu – poskytují spolehlivé údaje bez ohledu na denní dobu nebo na počasí. Jedná se již o druhého zástupce systému RISAT-2B, který postupně nahrazuje dřívější radarové systémy. První družice označovaná jako RISAT-2B byla vypuštěna v květnu. Aktuální RISAT-2BR1 vypadá téměř identicky, ale jelikož váží 628 kg, je výrazně těžší.
Družici postavila indická agentura ISRO, která provozuje celý systém RISAT. Ačkoliv oficiálně slouží data pro podporu zemědělství, lesnictví a zvládání katastrof, celý systém RISAT je primárně určen k armádnímu průzkumu. Družice RISAT-2BR1 bude k Zemi vysílat radiové signály a zaznamenávat, jak se od povrchu odráží. Analýza této „ozvěny“ umožní vytvořit profil terénu, od kterého se signál odrazil. Družice se oddělila na téměř kruhové dráze ve výšce 576 km se sklonem 37 stupňů vůči rovníku. Očekává se, že její primární služba by měla trvat pět let.
V rámci programu RISAT najdeme dvě samostatné družicové větve. RISAT-2 (a nyní 2B) tvoří družice vybavené přístroji pracujícími v pásmu X. První RISAT-2 startoval v dubnu 2009 a šlo o společný projekt ISRO a IAI (Israel Aerospace Industries). Družice byla založena na izraelské radarové družici TecSAR. Snímkovací systém na družicích RISAT-2B je také zřejmě vyvíjen na základě izraelského systému. Naopak družice systému RISAT 1 pracují s pásmem C na nižších frekvencích. RISAT-1 byl vypuštěn v dubnu 2012, ale po čtyřech a půl letech na oběžné dráze selhal. Jeho náhrada – RISAT-1A – má startovat v příštím roce.
Raketa PSLV dnes vynesla i devět malých spolucestujících. QPS-SAR 1 alias Izanagi je japonská družice, která má vyšlapat cestu k družicové síti pro radarové snímkování země téměř v reálném čase s rozlišením zhruba jeden metr. Další družice se řadí mezi cubesaty. 1HOPSAT-TD (1st Generation High Optical Performance Satellite Technical Demonstrator) je 12U cubesat postavený americkou firmou Hera Systems, který má ověřit technologie pro budoucí optické snímkovací družice s rozlišením jeden metr.
Duchifat-3 je 3U cubesat z Izraele, který postavili vysokoškolští studenti, aby získali zkušenosti s podobnými projekty. Má snímkovat Zemi a sloužit radioamatérům. PTD-1 (Pathfinder Technology Demonstrator 1) je 6U cubesat, který vyvinulo Amesovo středisko spolu s firmou Tyvak. Jde o první z pěti cubesatů, na kterých che NASA testovat nové miniaturizované technologie. Tento kus nese pohon zvaný hydros, který elekřinou z fotovoltaických panelů rozkládá vodu na vodík a kyslík, které pak spaluje pro dosažení tahu 1 newton.
COMMTRAIL postavila firma Tyvak a jde o 3U cubesat, který bude provozovat nespecifikovaná italská firma. Má testovat UHF komunikaci mezi družicemi. Zbývající 4 vynesené cubsaty jsou Lemur-2, které patří firmě Spire Global. Přidají se k již existující síti družic, které sledují počasí a přenáší navigační data z lodí a letadel.
Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/12/NSF-2019-12-11-01-34-09-993.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/12/NSF-2019-12-11-01-31-07-952.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/12/NSF-2019-12-11-01-36-19-706.jpg
Zaujal mne motor “ na vodu „. Tah má o dva řády, pokud se nemýlím, větší než iontové motory. Záleží ovšem na spotřebě média a výdrži aby bylo možné odpovědět na otázku výhodnosti. Vodu je nutné navíc v chladném kosmu trvale ohřívat. Jelikož el. energie je v kosmu zadarmo mohla by to být konkurence iontovým motorům.
Voda byla součástí paliva již u německé A-4.
Podle mě se pletete, je to spíš konkurence pro hydrazin. S iontovým motorem to nebude mít nic společného, pokud je pravda to o spalování.
Konkurence to je i pro iontové motory a to hlavně v problematice skladovani. Je rozdíl jestli skladujete hydrazin nebo destilku.
Sondy mají většinou problém s přehříváním než s zamrzáním. Ono bude stačit když bude dobře orientovaná vůči slunci a voda vam tam určitě nezmrzne.
Voda jako chladící médium i jako pohon, tak ještě spočítat cenu za 1 kg vynesení a místa v provozu tam nahoře.
Nakolik jsem to správně pochopil, tak NASA si od toho slibuje potenciálně až 5x větší specifický impuls proti xenonu, zlomek ceny a možnost dotankování na asteroidech. Nicméně to se má týkat finální verze motoru. Bez přehřívání a elektromagnetického urychlování vzniklé páry jsme na tom se specifickým impulsem stejně jako „klasický raketový motor na vodík“ tj. cca 450s proti cca 3000s xenonu.