Indický lunární lander mířil začátkem září na hladkou pláň místní vysočiny zhruba 600 kilometrů od jižního pólu Měsíce. Indická agentura ISRO však s ním během sestupu ztratila kontakt. I tak to byl pro indii úspěch – od přistání ji dělil jen malý kousek. Tým kolem americké sondy LRO, konkrétně lidé spravující kameru LROC, zveřejnili 26. září první mozaiku snímků místa dopadu, která vznikla 17. září. Mozaiku si stáhlo mnoho lidí, kteří na ní hledali trosky indického landeru. Odborníky od LRO kontaktoval i Šanmuga Subramanian, který oznámil identifikaci trosek. Po prověření tohoto tipu mohl tým od kamery LROC potvrdit, že jde opravdu o pozůstatky landeru Vikram – použili k tomu porovnání snímků daného místa před dopadem a po něm.
Když vznikly obrázky pro první mozaiku, bylo místo dopadu jen špatně osvětlené a proto nebyla identifikace snadná. LRO proto provedla další dvě snímkovací sekvence – první na pomezí 14. a 15. října a druhá 11. listopadu. Specialisté od kamery LROC se pustili i do analýzy okolí na těchto nových mozaikách a podařilo se jim objevit jak místo dopadu, tak i související pole trosek. Místo dopadu bylo ve výšce 834 metrů na souřadnicích 70,8810°J, 22,7840°V. Listopadová mozaika má navíc zatím nejlepší dostupné rozlišení (0,7 metru) i světelné podmínky (paprsky dopadaly pod úhlem 72°)
Úlomky, které objevil Šanmuga se nachází zhruba 750 metrů severozápadně od hlavního místa dopadu. Na první mozaice (rozlišení 1,3 metru, paprsky pod úhlem 84°) bylo toto místo vidět jen jako jediný jasný pixel. Listopadová mozaika ukázala impaktní kráter, související paprsky a pole dalších trosek. Tři největší úlomky mají 2 × 2 pixely a vrhají jednopixelový stín.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/vikram_impact_ratio_1100.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/vikram_ejecta_1100px_scalebar.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/vikram_impact_blink.gif
Primární plánovaná přistávací lokalita byla 70,90°j.š.; 22,78°v.d. Místo impactu je 70,8810°j.š.; 22,7840°v.d. Takže ve smyslu přesnosti velmi dobré.
Dobrý point
Chvíli mi trvalo najít, která oblast animovaného obrázky souvisí se kterou anotovaného obrázku. Tak jsem to udělal trochu názorněji pro všechny. Jsou dobří, že tam něco vidí, já bych to jako místo dopadu rozhodně nepoznal.
Díky!
Znamena to, ze sa sonda rozpadla pocas letu, ci su to ulomky, ktore sa rozleteli do okolia az po dopade?
No určitě až po dopadu. K destrukci během letu nebyl důvod, chybí atmosféra.
A co třeba výbuch motoru?
nebo dezintegrace palivové nádrže nebo rozpad vlivem odstředivých sil
asi by se našlo ještě něco
Když koukám na stopu dopadu na úvodní fotce, tak je to stopa typická pro impacty sond vcelku. Nepřipadá mi nijak zvláštní. Na druhou stranu je pravda, že jsou tam vyznačeny dopady trosek ve vzdálenosti i přes kilometr. Tedy pokud jsou to opravdu trosky. Zajímalo by mě, zda je možné, aby po rychlém impactu a destrukci doletěly kusy sondy až tak daleko. Sice nízká gravitace, ale přece jen… Nebo výbuch paliva po dopadu?
Exploze paliva taky něco, udělá, do toho rychlost dopadu, nízká gravitace a absence atmosféry.
Zdaju sa mi byt nejake prilis nesymetricke v porovnani s inymi tvrdymi dopadmi sond/lietadiel.
Díky za to měřítko na fotkách. To mi tam vždycky chybí. Informace o pixelovém rozlišení to nikdy nemůže nahradit.
Neděkujte nám, měřítko bylo už v originálním obrázku.
Ale je to super, viďte?
To nepopírám, ale sám bych to tam nedával z důvodu případné chyby.
Super článek, díky
Díky za pochvalu.