Další firmy pro podporu lunárního programu

V rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services) vybrala NASA devět firem, které mají v dalších letech doručit na Měsíc vědecké a technologické experimenty, usnadňujících udržitelný návrat lidí na Měsíc v rámci programu Artemis. V letošním roce byly z těchto devíti vybrány tři firmy, které již dostaly zakázky. Společnost OrbitBeyond sice o několik týdnů od dohody s NASA odstoupila, ale to nevadilo – ve hře byly stále další firmy a NASA měla již brzy oznámit i jména dalších společností, které se budou moci ucházet o dopravu nákladů na povrch Měsíce. Nyní jsme se dozvěděli hned o pěti takových nově vybraných firmách. Na úvodním obrázku vidíte vizualizaci návrhu od firmy Ceres Robotics.

Vizualizace lunárního landeru od firmy Tyvak Nano-Satellite Systems Inc.

Vizualizace lunárního landeru od firmy Tyvak Nano-Satellite Systems Inc.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Americké firmy z kosmického průmyslu všech velikostí se připojují k programu Artemis,“ řekl administrátor NASA Jim Bridenstine a dodal: „Rozšíření skupiny společností, které se budou moci ucházet o dopravu nákladů na měsíční povrch pohání inovaci a snižuje náklady pro NASA i americké daňové poplatníky. Předpokládáme, že poskytneme příležitosti dopravy širokého spektra vědeckých a technologických užitečných nákladů. Díky nim uděláme z naší vize měsíčního průzkumu realitu a posuneme blíž našemu cíli poslat lidi prozkoumat Mars.

Vizualizace lunárního landeru od firmy Sierra Nevada Corporation

Vizualizace lunárního landeru od firmy Sierra Nevada Corporation
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Nově vybrané firmy jsou:

  • Blue Origin
  • Ceres Robotics
  • Sierra Nevada Corporation
  • SpaceX
  • Tyvak Nano-Satellite Systems Inc.

V červenci NASA vyhlásila výzvu pro americké firmy, aby navrhly a nabídly lunární landery schopné doručit na povrch Měsíce i těžší náklady. Pět vybraných firem (společně s devíti vybranými v listopadu 2018) se nyní může ucházet o zakázky od NASA. Agentura již dříve udělila kontrakty pro dopravu 14 vědeckých a technologických experimentů. Dvě vybrané firmy začnou plnit své závazky v roce 2021.

Nákladní lander pro Měsíc od Blue Origin

Nákladní lander pro Měsíc od Blue Origin
Zdroj: https://www.blueorigin.com/

Program CLPS byl navržen, aby využil odbornost a inovace soukromého sektoru, abychom se na Měsíc dostali rychleji,“ říká Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor direktoriátu vědeckých misí NASA a dodává: „Připravujeme stálou kadenci dodávek, rozšiřujeme naše schopnosti provádět na lunárním povrchu nové výzkumy, vyvíjet nové technologie a podporovat cíle lidského průzkumu.“ Mezi budoucími náklady by měly být třeba rovery, zdroje elektrické energie či experimenty, nebo technologické demonstrátory. Těchto služeb by mohl využít i nedávno oznámený rover VIPER.

SpaceX do programu CLPS přihlásila loď Starship.

SpaceX do programu CLPS přihlásila loď Starship.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Objednávání dopravy nákladů na Měsíc od soukromých firem za účelem provádění vědeckých výzkumů a testování nových technologických systémů namísto vývoje a provozování vlastních doručovacích prostředků umožňuje NASA dělat mnohem více projektů. Ty se navíc uskuteční rychleji a za nižší náklady. Přitom je naše agentura jen jedním z mnoha zákazníků našich obchodních partnerů,“ doplnil Steve Clarke, zástupce přidruženého administrátora direktoriátu vědeckých misí NASA.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/ceres_0.jpg
https://www.nasa.gov/…/files/thumbnails/image/tyvak_clps_lunar_lander.jpeg
https://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/snc_stp_lunar_lander_clps_013a.jpg
https://www.blueorigin.com/assets/blueorigin_bluemoon.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/spacex_1.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

25 komentářů ke článku “Další firmy pro podporu lunárního programu”

  1. zdeňek napsal:

    Tak snad Spacex dostane víc než teď Boeing.

  2. Jaromír napsal:

    Když tak koukám na množství návrhů všech „lunar landerů“: to vše zůstane na Měsíci, po skončení každé mise? Jsou to vše jednorázové prostredky, s výjimkou Starship? Mě to tak připadá…
    Nelíbí se mi to – těch tun materiálu co nenávratně zmizí ze Země, a naopak navždy zůstanou bez naděje na úklid na Měsíci. Nenaplňuje mne to dobrým pocitem.

  3. kawapavel napsal:

    …ten úplně poslední odstavec..citace NASA…to je fakt nenapadlo třeba dřív?

  4. Alois napsal:

    Že NASA vybrala S-X, to tedy žasnu. Zejména mi není jasné, jak by Jejich superloď pomohla Artemisu. Pokud by S-X dokázala, o čemž silně pochybuji, do roku 2024 postavit superloď i superraketu, tak Celý program Artemis bude zbytečný. Musk do svého plavidla naloží 100 cestujících, přistane na Měsíci a zase odletí zpět k Zemi.

  5. Alois napsal:

    Space-X by měla Starshipem dopravit na Měsíc kosmickou loď o váze kolem 100 tun, možná až 150 tun. Podíváte-li se na postavičku astronauta vedle lodi tak loď je kolos. NASA a její čtyři ostatní dodavatelé se stěží dostanou někam na 30 tun, včetně paliva pro přistání. Kolos bude přistávat na neupraveném terénu a zatížení povrchové vrstvy bude enormní, aby se udržel v kolmém stavu bude muset mít terén nulový sklon.
    Proti reálným návrhům ostatních čtyř působí v tomto zrcadle, alespoň na mne, jako sci-fi z příštího století.

    • pave69 napsal:

      Ten pocit z obrázku chápu, ale pravda je taková, že je mylný.
      Na Měsíci je šestinová gravitace, tj. skutečná zátěž povrchu bude výrazně menší, asi jako třeba vytváří pásové bojové vozidlo pěchoty u nás na Zemi – to přitom dokáže projíždět duny i podmáčený terén.
      Zkuste si představit, že ten objekt na obrázku je z balzy – pak to bude pro naši pozemskou zkušenost pravdivější.

  6. PeterJ napsal:

    Som veľký fanúšik kozmonautiky, hlavne pilotované a na revolúciu v nej čakám viac menej od detstva už mi tiahne na 40r. Preto fandím aj SPX a celému jej konceptu znovu použiteľnosti. Čo mi ale nieje jasné je to, ako majú vyriešené pristávanie na Mesiac a Mars a následne štart z týchto telies. 1.Problém s nerovným povrchom-nikde na vizualizáciach ani od SpX ani teraz od NASA nevidím žiadne „pomocné nohy“ či iné štruktúry, ktoré by raketu stabilizovali po pristátí.
    2.ako budú riešiť štart? Loď podľa tu zverejného obrázku dosadne viacmenej na motory, veľa miesta pod nimi nebude a ešte okolo bude plášť,siahajúci ešte nižšie… pri štarte teda môžu unikajúce plyny z motorov vymrštiť nejaké kamene, ktoré môžu zasiahnuť konštrukciu v spodnej časti (nohy/kormidlá), ktorá je predsa kritická pre návrat.na zem.Vieme čo spravila taká odpadnutá pena na raketoplánov a čo potom zvládne odmrštený kameň plynmi z motorov pri štarte… tiež mám obavu z toho, či nemôže nastať situácia kedy by mohol odletujúci kameň trafiť motory…viem,že tryska z vnútra je chránená unikajícími plynmi,ale na malú chvíľu pri štarte môže byť tlak nad motormi nižší a tlak pod motormi ešte nie natoľko silný aby ich dostal mimo priestor a či nenastane efekt ako keď priložíme prst pred trysku s unikajícím tlakovým vzduchom(v určitom momente ho to pricucne)… hlavnú obavu mám z toho trafenia tých nôh/kridielok,lebo tie sú pre pristátie kritické…alebo počítajú stým,že všetko sa odfúkne už pri pristátí? Lebo to nemusí byť celkom vždy tak… určite nad tým premýšľali a len by ma zaujímalo ako to vyriešili..

    • Tomáš Kratochvíl napsal:

      Tak, jak je nastíněn obraz SS na měsíci by to dle mého názoru také nefungovalo, z důvodů popsaných výše. Ono takto studovat rendery, které vytvořila sekretářka ve fotoshopu, během pauzy na kafe, nemá moc smysl. SS na obrázku má podvozek myšlený na přistávací plošinu. Tento druh podvozku bude společný flotile operující na LEO – tankery, dopravní a výletní provoz. Lodě určené pro meziplanetární lety budou mít „terénní“ podvozek. Bude těžší, ale schopný poradit si se stabilizací lodi i na nestabilním povrchu. A pokud ne, vkrádá se mi do mysli obrázek šikmé věže v Pise.

    • Dušan Majer napsal:

      Kolem motorů mají být výsuvné nohy. U testovacích prototypů jich má být tuším šest.

  7. Jirka napsal:

    Dr. Zubrin tvrdí, že Starship startující z měsíce by byl docela problém (rychlost a množství odletujícího regolitu.) Každopádně s ním souhlasím, že přistávat se Starship na měsíci je ohromě neefektivní.

    • Tomáš Kratochvíl napsal:

      Pokud má Dr. Zubrin nápad, jak dostat na Měsíc 100 tun nákladu levněji, něž Spacex se svou SS, rád si ho poslechnu.

      • Mireko napsal:

        Ano, přesný komentář. Děkuji.
        Buď dr. Zubrin a Jirka vědí… a pak doufám, že Elonovi poradí, nebo to je jen mlácení prázdné slámy.

      • 3,14ranha napsal:

        Protože na Měsíci nejde Starship dotankovat, tak cenově to možná v daleké budoucnosti (až se vychytají mouchy a zaplatí vývoj) vyjde lépe, ale na jeden start to vychází na jednotky tun. Pokud myslíme loď co se bude vracet.

        Dotankování na orbitě bude pro lety mimo LEO životně nutné a dnes ani Musk netuší nakolik to bude časově a logisticky náročné.

        Jen palivo pro jeden start Starship (teď zcela pomineme amortizaci hardwaru) bude stát jednotky milionů dolarů. Na dopravu těch vašich 100 tun na povrch Měsíce budete potřebovat až desítky tankovacích misí (loď s nákladem bude parkovat na co nejvyšší orbitě země, aby šetřila palivo).

        100 tunová mise tedy nikdy nebude levnější než 100 milionů dolarů.
        A logisticky to bude peklo ! Protože i kdybyste posílal jen náklad (co pár týdnů počká), tak palivo je kryogenní a vy ho budete doplňovat i do hůře izolovaných hlavních nádrží.
        Na světě se dají spočítat na prstech ruky strojírenské firmy které budou mít vůbec odvahu zkusit postavit Muskovi u kosmodromu produkční zařízení na zkapalňování kyslíku ze vzduchu a na čištění zemního plynu na metan o kapacitě X tisíc tun denně ! (stavba „na klíč“ může trvat pět let nebo i déle).

    • PeterJ napsal:

      Viete postnúť link na zdroj informácií od Dr.Zubrina? Rád si robím celkový obraz sám a chcem si vypočuť argumenty aj z tejto strany.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.