Včera jsme Vás v Kosmotýdeníku informovali o startu dvou čínských raket v rozmezí pouhých tří hodin. jednou z nich byla i raketa Kchuaj-čou-1A (Kuaizhou). Stejný nosič odstartoval ze stejné rampy včera, tedy téměř přesně 4 dny po startu předešlém. Z mobilní odpalovací rampy kosmodromu Ťiou-čchüan v severozápadní Číně odstartoval v 11:00 nosič, jehož misi později čínská média prohlásila za úspěšnou. Raketa, kterou její výrobce označuje jako velmi přesnou a spolehlivou a levnou, je schopna dopravit dvousetkilogramový náklad na heliosynchronní dráhu ve výšce 700 kilometrů.
Čtyřstupňový nosič postavený na odkazu armádní střely DF-21 doplněné o dva další stupně na tuhé palivo a restartovatelný horní stupeň na kapalné pohonné látky má sloužit pro případ potřeby rychlého vypuštění družice na oběžnou dráhu, přičemž je schopna delší dobu čekat ve skladu na svou příležitost. Kchuaj-čou-1A je vylepšenou verzí rakety Kchuaj-čou-1, která si odbyla premiéru 25. září 2013 a na svém kontě má dva starty – v letech 2013 a 2014.
Raketa Kchuaj-čou-1A je komerční verzí své jmenovkyně a poprvé letěla 9. ledna 2017 – oproti původní „jedničce“ má oddělený horní stupeň od prostoru pro náklad a její aerodynamický kryt je větší. Raketa měří na délku 20 metrů, její průměr je 1,4 metru a při startu váží 30 tun. První stupeň váží i s tuhými pohonnými látkami 16 621 kg, hoří 65 sekund a disponuje specifickým impulsem 2 352 N.s/kg. Druhý stupeň váží 8 686 kg, hoří 62 sekund a jeho specifický impuls je 2 810 N.s/kg. Třetí stupeň je o 20 cm užší, váží 3 183 kg, hoří 55 sekund při specifickém impulsu 2 850 N.s/kg.
Při aktuální misi raketa vynášela dvě družice na nízkou oběžnou dráhu. První se dostala na kruhovou dráhu ve výšce 1050 km, druhá pak na eliptickou 1050 × 1425 km, přičemž obě jsou vůči rovníku skloněny o 85 °. Obě družice, které postavil Šanghajský institut pro inovace mikrodružic spadající pod Čínskou akademii věd, mají sloužit ke zkouškám komunikačních technik v pásmu Ka. Podle oficiální zprávy bude jejich operátorem neupřesněná německá firma. Obě družice se označují jako KL-Alfa (případně KL-α), ale pro rozlišení se občas používají písmena A a B.
Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/09/2018-09-29-043906.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EJlTIqjXsAUO6GM?format=jpg&name=large
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/11/kl-alpha-sat.jpg
Čína fakt válí, v poslední době dokončila základní prvek své stanice na pro LEO, který je hmotnostně srovnatelný s Naukou a má nejméně čtyři dokovací prstence, krom toho vyzkoušela dosedací operaci landeru pro jejich Mars 2020.
Pokud přistanou na Marsu a postaví stálou stanici na LEO, tak budou aspirovat na druhé místo v Kosmu.
K článku : vypadá to na nový trend spočívající v malých nosičích a jednoúčelových satelitech směrem k “ nano „.
Zdalo se mi, ze raketa orientuje pomoci nejakych bocnich trysek na poslednim (predposlednim) stupni, ktere se kratce zapaluji kolmo na smer letu. To jsem asi u jinych raket nevidel. Muzete to nekdo blize popsat? Diky
V nahrávce je vidět, že krátce po startu se objevilo na levé straně zablesknutí. To bylo následováno odpadnutím namrzlého ledu, které je jasně vidět. Což u čínskáách raket kupodivu vidíme dost často.