Doba, kdy vyprší dohoda mezi NASA a Ruskem ohledně využívání lodí Sojuz se blíží, ale stále je tu poměrně značná nejistota ohledně termínů, kdy budou připraveny soukromé kosmické lodě pro posádku. Administrátor NASA Bridenstine minulý týden uvedl, že agentura sáhne k výměně posádky příští lodi Sojuz. Japonského astronauta by měl nahradit americký, což je reakce na výše popsanou situaci. Zároveň doplnil, že zájem NASA o zakoupení jednoho či více křesel v Sojuzech na příští rok stále trvá, aby bylo zajištěno, že na stanici bude neustále alespoň jeden americký astronaut.
V rozhovoru pro portál Spaceflight Now administrátor uvedl, že přístup amerických astronautů na ISS je pro agenturu NASA prvořadý. Proto probíhají jednání jak navázat na současnou fázi závislosti na ruských lodích na fázi novou, kdy budou dopravu astronautů zajišťovat soukromé firmy. Není daleko doba, kdy budou na ISS létat posádky v ruských lodích Sojuz, ale i ve Starlineru od Boeingu a Crew Dragonu od SpaceX.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Bridenstine uvedl, že věří tomu, že Boeing a SpaceX budou schopny vozit lidi na oběžnou dráhu v první polovině roku 2020, ale zatím je před nimi stále dost zkoušek, které pro dosažení tohoto harmonogramu musí proběhnout včas a bez zádrhelů. „Myslím si, že oba programy jsou poměrně slušně připraveny na úspěch v prvním čtvrtletí, možná v první polovině, příštího roku,“ řekl Bridenstine a dodal: „Také si myslím, že jedna z firem bude mít úspěch v první polovině příštího roku zcela určitě.“
Poslední potvrzené křeslo v Sojuzu, na které má NASA nárok, odstartuje na kosmickou misi z Kazachstánu v dubnu 2020. Kosmická loď Sojuz MS-16 by se měla vracet v říjnu téhož roku. Na tuto misi se chystala primární posádka ve složení Nikolaj Tichonov, Andrej Babkin a Akihiko Hošide. Zálohu pak tvořila trojice Anatolij Ivanišin, Ivan Vagner a Christopher Cassidy. Bridenstine nyní uvedl, že je téměř jisté, že americký astronaut nahradí v primární posádce japonského kolegu. Hošide přitom měl být na oběžné dráze v době, kdy hlavní město jeho země bude hostit letní olympijské hry.
Zdroj: http://i.space.com
NASA zajišťuje dopravu na ISS nejen svým, ale i evropský, japonským a kanadským astronautům, přičemž každý partner dostává nabídky pro své astronauty podle výše finančních příspěvků do programu. „To křeslo (v Sojuzu – pozn. aut) je americké,“ vysvětlil Bridenstine a dodal: „Máme samozřejmě skvělé partnerství s agenturou JAXA a moc rádi bychom jim umožnili, aby tam byli s námi, ale protože zatím nemáme komerční lodě pro posádku, chceme mít jistotu, že stanici neopustíme. Pamatujte, tohle je investice sto miliard dolarů od amerických daňových poplatníků. Opuštění je pro nás nepřijatelné. Chtěl bych se ujistit, že tomu lidé porozumí. Máme určité priority a jednou z nich je, že nevyklidíme stanici. Druhou prioritou je jistota, že naši mezinárodní partneři budou mít stejnou možnost.“
Dokud nebudou nové americké soukromé lodě skutečně létat s posádkou, chce mít NASA k dispozici zálohu pro případ zpoždění. To znamená, že agentura chystá objednání dodatečných křesel v lodích Sojuz od agentury Roskosmos, která by pokrývala část období příštího roku. „Myslím si, že to asi určitě budeme potřebovat udělat,“ uvedl Bridenstine a doplnil: „Je to zase jednání mezi NASA a Roskosmosem, takže do hry vstupuje další organizace. Ale určitě bude v našem zájmu zajistit další křesla.“
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Na tiskové konferenci na Mezinárodním astronautickém kongresu uvedl, že jednání s Roskosmosem ohledně nových křesel v Sojuzech ještě nezačala. Doplnil však, že je velmi pravděpodobné, že NASA Roskosmos požádá o jedno další křeslo, možná i o dvě. „Máme téměř dvacet let, vstupujeme do 20. roku fungování ISS a po celou dobu byli Američané na palubě. Opravdu nechci tuto sérii přerušit,“ řekl administrátor NASA a dodal: „Chceme se ujistit, že budeme mít svého člověka na palubě. Pokud dva naši partneři nebudou schopni dopravit posádku na ISS v první polovině příštího roku, dostáváme se do rizika opuštění americké přítomnosti na stanici. A tohle riziko nechceme připustit. Proto jednáme s partnery z Roskosmosu o dalších křeslech.“
Od příštího roku Rusko omezí na polovinu počet startů lodí Sojuz na ISS. S vyšší poptávkou po startu posádky, když americké lodě nebyly schopné létat s astronauty, Rusko zvýšilo svůj průměrný roční počet pilotovaných lodí Sojuz na čtyři. Příští rok se toto číslo sníží na dvě. NASA platí Roskosmosu za sedačku více než 80 milionů dolarů. Jakmile budou lodě Boeingu a SpaceX startovat pravidelně, NASA a Roskosmos vstoupí do nového vztahu. Aniž by si vzájemně platily, budou ruští kosmonauti létat v amerických soukromých lodích a Američané zase v Sojuzech. Tato dohoda umožní ruským i americkým astronautům, že se vždy dostanou na ISS i když se objeví problém, který uzemní ať už Sojuz, Starliner či Crew Dragon.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Jenže tato dohoda nezačne platit, dokud nebudou Starliner a Crew Dragon plně certifikovány. K tomuto milníku potřebují obě firmy provést alespoň jeden let na ISS s posádkou na palubě. Kromě technických, finančních a politických faktorů jsou s nákupem dalších míst v Sojuzech spojeny i legislativní překážky. Nařízení INKSNA (Iran, North Korea, and Syria Nonproliferation Act) zakazuje Spojeným státům zakupovat ruské high-tech zboží či služby – primárně kvůli ruské podpoře jaderných a armádních projektů v Íránu a Sýrii.
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/
Kongres povolil výjimku z tohoto nařízení kvůli vztahům NASA a Roskosmosu do konce roku 2020. Ale v případě nových zakázek by Američané využívali ruských služeb i v roce 2021. „Nyní platí, že se americký astronaut vrátí v říjnu 2020,“ uvedl Bridenstine a pokračoval: „A v tu chvíli budeme potřebovat náhradu, kterou jsme si zatím nedohodli.“
SpaceX provedla nepilotovanou testovací misi letos v březnu, ale další harmonogram Crew Dragonu narušila nehoda stejného exempláře, který se vrátil z oběžné dráhy. Při zkoušce záchranných motorů totiž došlo k explozi, která loď zničila. Začalo několikaměsíční vyšetřování, které odsunulo další pokračování. Vyšetřování odhalilo pravděpodobnou příčinu nehody a navrhlo příslušné změny, které mají těmto událostem předcházet. SpaceX by podle aktuálních informací mohla zopakovat tuto zkoušku 2. listopadu.
Pokud dopadne dobře, mělo by dojít k testu záchranného systému Crew Dragonu za letu v polovině prosince. Při tomto testu kabina zažehne své motory SuperDraco, které ji odnesou pryč od rakety Falcon 9. Kromě toho SpaceX provádí sérii deseti testů vylepšených padáků, které by měly odstranit některé bezpečnostní nejistoty. Boeing plánuje zkoušku záchranného systému z rampy nejdříve na 4. listopadu. Následovat by měla nepilotovaná mise Starlineru k ISS, která by měla z Floridy odstartovat nejdříve 17. prosince na raketě Atlas V.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com
Plány NASA na komerční dopravu posádky mezi Zemí a ISS se v minulosti potýkaly s výrazným zpožděním. Když v roce 2011 dolétaly raketoplány, agentura očekávala, že se komerční lodě s astronauty dostanou do provozu v roce 2015. Čáru přes rozpočet (doslova) ale udělal americký Kongres, který opakovaně několik let nepřiděloval NASA příslušné finanční prostředky, což vedlo k odkladu prvních pilotovaných startů z roku 2015 na rok 2017.
NASA ocenila v roce 2014 Boeing a SpaceX kontrakty v hodnotě 4,2 a 2,6 miliardy USD. Přidělené finance měly umožnit plný vývoj lodí Starliner a Crew Dragon. Od té doby začal Kongres plně financovat program komerčních pilotovaných lodí, ale jejich starty se z roku 2017 přesunuly na rok 2020. Kvůli těmto zpožděním NASA přijala hned několik opatření, která mají minimalizovat riziko opuštění ISS jejími astronauty.
Zdroj: https://live.staticflickr.com
Agentura již po dohodě s firmou Boeing prodloužila první testovací misi lodi Starliner (označovanou jako CFT). Ta měla původně trvat jen pár dní, ale nově bude půlroční. Testovací pilot Boeingu a bývalý astronaut NASA Chris Ferguson bude společně žít na stanici stejně jako jeho kolegové z mise CFT – američtí astronauti Mike Fincke a Nicole Mann. Nedávno jsme psali o podobném jednání, které vede NASA se SpaceX. Pilotovaná testovací mise lodi Crew Dragon (označovaná DM-2) by také mohla být prodloužena. Dva zkušení američtí astronauti Bob Behnken a Doug Hurley, kteří létali na raketoplánech by tak mohli zůstat na ISS několik měsíců. Kromě toho NASA prodloužila Christině Koch a Andrew Morganovi pobyt na stanici z půl roku na téměř dvojnásobek. I tím se prodlužuje plán rotace posádek.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2019/10/48348210431_0cc0c39329_5k.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2019/10/48958095431_d124b7660c_4k.jpg
https://www.nasa.gov/images/content/702963main_iss033e016899_1600_800-600.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2019/08/EAYmaCyXkAA7mns.jpeg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/07/2018-07-30-184247.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…0b257ea15149b90d7b182de93f29d506&oe=5B7DE9AC
https://c1.staticflickr.com/5/4875/31433487787_c7bbb34c0a_k.jpg
https://live.staticflickr.com/65535/48720076396_e508466494_k_d.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/08/SpaceX-Dm-2.png
Jestli tomu dobře rozumím, tak od poloviny prosince by obě firmy měly před sebou již jen pilotovaný let jako poslední podmínku certifikace.
Znamenalo by to současně že jejich šance přivézt americkou vlajku z raketoplánu by byly naprosto stejné a realizovatelné kdykoli po Novém roce.
Tím pádem se ovšem Rusko ocitne na chvostu pilotované kosmonautiky, co do kvality. Nejen USA Čína budou mít modernější kosmickou loď, ale dokonce i Indie. Snad se konečně ruští kosmonauti dočkají desítky let slibované lodi typu Federácie.
Ano, USA se brzy vyhoupnou na absolutní špici, budou mít tři moderní pilotované lodě. Ale ty Indy bych před Rusy neřadil, přecijen Sojuz je neustále modernizovaný a hlavně myslím že pořád bude ještě nějakou dobu ze všech lodí nejbezpečnější. Jen je návratový modul hodně malý a kvůli tomu méně pohodlný.
Já bych nekladl automaticky přímou úměru mezi „starší“ a „spolehlivější“.
Rusové se navíc poslední roky čím dál víc potýkají s kvalitou výroby (jeden Sojuz museli na poslední chvíli vyřadit z letu kvůli netěsnosti, další letěl do kosmu děravý a byla z toho mezinárodní ostuda). A jak říká moudré pravidlo „Jednou je nic, dvakrát je zvyk…“
Jenže praxe ukázala že návratová kapsle je hodně robustní (nemyslím orbitální úsek). Vydržela párkrát i neoddělení servisního modulu. Konstrukčně je myslím velmi dobře navržena. A padákové systémy jsou dva, nevím jestli to mají ostatní lodě taky tak (mají více padáků, ale nevystřelují se z jednoho kontejneru ??). Naopak nejhůř na tom s bezpečností konstrukčně vidím Dragon.
Souhlasím s Vámi, že konstrukčně je Sojuz kvalitní Koroljovská práce a samozřejmě velmi dobře otestovaná a prověřená.
Ale nepřijde mi úplně od věci analogie z automobilového nebo leteckého průmyslu. Nové modely jsou vždy složitější, ale bezpečnější. Prostě si jen nemyslím (i s ohledem na požadavky NASA a současné možnosti), že by Sojuz musel být automaticky bezpečnější. Je „betelnější“, ale Achilovu patu má jinde.
Celkově ale asi takové srovnávání není úplně na místě. Jak Rusové tak Američané berou bezpečnost posádky „smrtelně“ vážně.
Radim Pretsch: Tahle vaše věta „Nové modely jsou vždy složitější, ale bezpečnější.“ je nesmysl dne, navíc absolutně mimo v případě kosmických lodí, protože tam nejde o nějaké nové modely, ale o zcela jiné stroje s jinými systémy. A protože jde o cenu v první řadě, tak se může i opakovat situace „nového modelu“ Boeingu 737 MAX, nebo hořící Tesly se zamčenými elektrickými zámky, ze které se oběti nemůžou dostat ven, ať nechodíme daleko od firem majících něco společného s těmi tvůrci nových kosmických lodí. Vždyť i v té kosmonautice vám to ukázal „určitě modernější“ raketoplán. Podle vás jistě „novější model“. Ono dosáhnout nějakých 135 vynesených posádek a přeživších posádek bez smrtelné nehody v posledních 48 letech provozu se jen tak něčím nevyrovná. A té spolehlivosti se už vůbec netřeba obávat. I ty poslední „anomálie“ ukázaly jak robustní a bezpečný systím Sojuz je. A víte, že třeba Proton už má za sebou 18 úspěšných startů v řadě? To je pro něj nevídaný rekord. Ale tohle se rusofobům vašeho typu jistě špatně poslouchá, a tak budou rádi aspoň okopávat kotníky.
Prosím, slova jako rusofob si příště nechte pro sebe, díky.
Tohoto „diskutéra“ je zcela zbytečné umravňovat. Optimální je jej ignorovat (viz historická zkušenost)
Dušan Majer: Věta: ‚Já bych nekladl automaticky přímou úměru mezi “starší” a “spolehlivější”.‘ Pokud někdo slovem „automaticky“ skrývá do pozadí i tu realitu za tím, co má ten starší už úspěšně za sebou a naopak co ten nový ještě ani nedokázal, tak jde zase jen o klasickou rozmělňovací komunikační manipulační techniku. No co už čekat od tohoto „bias“ diskutéra.
Myslím si, že člen naší redakce si podobné označení nezaslouží. Jeho argument dává smysl . Vnímám jej jako opačný postoj k tomu, jak probíhala zdejší diskuse. Slovo automaticky tam zřejmě dal kvůli tomu, že diskuse tímto stylem plynula. Vše staré je dobré, protože víme, že to funguje. Ale nikdo neřekl, kolik misí bude muset nová technika zvládnout, než ji diskutující vezmu na milost a uznají, že za to stála – deset, dvacet, padesát?
Dušan Majer: Deset, dvacet? Po dvaceti čtyřech úspěšných návratech z oběžné dráhy byste i vy na zdraví svých dětí přísahal, že Space Schuttle je ten nebezpečnější kosmický stroj, viďte? A pak přišel ten dvacátý pátý start a všechno bylo jinak.
Aha, takže potřebujeme sto startů, nebo rovnou tisíc? Já opravdu nevím, kde leží ta hranice. A dokud nikdo ten počet mít nebude, tak se bude věřit technice, která je tu delší dobu. Hmmm skoro si říkám, že když budou nové lodě létat stejně často jako staré, tak nikdy nemohou překonat počet jejich misí, tudíž budu stále považovány na nebezpečnější a nebudou moci nahradit ty starší, protože ty jsou přece bezpečnější. Hmmmm
Dušan Majer: Opravdu nepotřebujete sto startů. Ale taky nemůžete tvrdit, že ten nový stroj je z bezpečnější než ten vedle, který už těch sto úspěšných přistání realizoval, zvlášť když ten nový letěl jen jednou.
zase na druhou stranu nové lodě jsou před ostrými misemi velmi důkladně testovány. třeba takový padákový systém mívá běžně desítky zkoušek. Tím se prokazuje bezpečnost lodí. Jasně, letové podmínky to plně nenahradí, ale nějakou vypovídací hodnotu to má.
Souhlasím s marem. Nové kosmické lodě svou spolehlivost musí teprve prokázat svoji službou. A v žádném případě nesouhlasím s tvrzením, že co je novější je bezpečnější.
A ty Tesly bych taky moc nevyzdvihoval jak to dělají někteří její nadšenci. Celé tyhlety elektromobily jsou jedná velká černá díra. Ale toto sem nepatří.
1) Nikde tady nevidím tvrzení „novější = bezpečnější“. Jen jsem PODOTKNUL, že starší NEMUSÍ být bezpečnější (což samozřejmě nevylučuje, že může být). Takže si sám pro sebe vytváříte vlastní tvrzení, se kterými pak teatrálně „nesouhlasíte“.
2) stejná je vaše poznámka o Tesle. Nikdo tu o nich nemluví, vy sám napíšete, že to se nepatří a při tom ji sám právě vy taháte.
Radime vy jste řekl že nové modely jsou složitější ale bezpečnější, je to úplně jedno, nehrajte si tady se slovičkařením. Na Teslu upozornil maro, že taky není bezpečná, s tím souhlasím a zároveň tím narážím na web ElonX, na kterém jsou hlavně fanoušci Tesly. Ja mám na elektromobily svůj negativní názor, který by se jim nemusel líbit, proto říkám, že to sem nepatří.
Vkládáte do mých komentářů něco, co tam při největší fantazii není. Podstatou mého komentáře je můj názor, že stáří není parametrem bezpečnosti. To rozhodně není slovíčkaření. Na argument „Sojuz je bezpečnější protože je starší“ jsem pak uvedl argument z automobilového průmyslu. Jsem konzervativní staromilec, ale je mi jasné, že Š120 není bezpečnější než Favorit a ten není bezpečnější než Scala. To není názor, ale fakt potvrzený jak laboratorními testy, tak reálným provozem. A tato situace není výsadou automotive. To ale neznamená, že novější musí být nutně vždycky bezpečnější. To opravdu nikde netvrdím.
Vaše zdůvodňování, proč sem lepíte komentáře k Tesle o kterých jedním dechem tvrdíte, že tu nemají co dělat, je zbytečné komentovat. Normální je „nepatří to sem-nepíšu to sem“.
Včera jsem měl možnost hovořit s Alexandrem Gerstem a shodou okolností jsne zabrousili i na toto téma. A stejně jako KarelTv i on vidí stále jako nejvezpečnější Sojuz, a tento status mu ještě nějaký čas vydrží.
Jedná se jen o přirozenou nedůvěru k novému nebo to má racionální základ?
Co by bylo, proboha, neracionálního na jednoduché úvaze porovnání 136 bezpečných návratů z kosmu v řadě po dobu desítek let oproti něčemu, co má ještě svoje dětské nemoci před sebou? Zvlášť, když se tomu povedlo jen před pár měsíci proměnit samo sebe v ohnivou kouli a rozsekat na tisíce kousků před testem dole na Zemi s příčinou dnes už snad známou.
Já jen dodám, že právě proto se dělají zkoušky, aby se problémy vychytaly. Pokud se však problémy objevují u ozkoušeného a roky používaného systému, pak je to mnohem závažnější.
to Maro: Tak nerobme už mič, máme Sojuz a používajme ho do nemoty, veď ja taký spoľahlivý. Vaše uvažovanie je asi takéto.
Presne tak načo vlastne vytvárať a skúšať niečo nové. Najlepšie by asi bolo ak by zostali žiť v jaskyni. Netreba zabúdať že sojuz takisto nebol od začiatku 100% a má obete. To že sú to nové lode neznamená že to budú lietajúce rakve. To že niečo funguje neznamená že sa to nedá urobiť lepšie. Vývoj ide stále dopredu a minulosť je tu na to aby sme si vzali ponaučenie a nie aby sme v nej žili.
Pudelka, Mário: Jenže tady jde o to, že nové lodě by měli být konstrukčně navrženy co nejbezpečnější. Což je v principu co nejkompaktnější a dostatečně robustní těleso, schopné přežít i neřízený balistický sestup a nejlépe s zálohovaným systémem finálního dosednutí.
Pudelka, Mário: Jenže tady jde zase o nesmylné „divení se“ pana Pretsche jako by on vůbec nechápal, proč by ten kosmonaut měl mít pocit, že tenhle nový stroj ještě nebude na tak vysoké bezpečnostní úrovni jako přes více než stovkou bezpečných přistání ověřený Sojuz.
maro:
narozdíl od tebe nejsem cloumán emocemi. „divení se“ sis k moji otázce přibájil, za mě je to věcná otázka co Gersta k jeho názoru vede. Např. jestli je to jen pocit, jak píšeš ty. Narozdíl od tebe taky nemám problém akceptovat jiný názor (ani pocit) aniž bych se při tom teatrálně kácel do mdlob.
Stejně tak mé „automaticky“ nic nezkrývá do pozadí. Jen konstatuji fakt, že i nová věc může být bezpečnější než stará.
Indie opravdu ne, ta se se Sojuzem fakt srovnat nedá. 😉
Súhlas. Pokiaľ nebude predstavený letový exemplár, pokiaľ nebude aj skutočne overený letom, dovolím si pochybovať o aktuálnej úrovni Indického kozmického pilotovanéh programu. Jedna vec je čo Indovia prezentujú, druhá čo dokážu.
Sojuz je starý koncept, vychádza z nosnosti vtedajších rakiet a materiálových možností, jeho limity sú tým už dlho známe, pokiaľ sa nemení nosná raketa a žijú v symbióze, nemá význam to meniť, resp. by to nebolo konštruktívne. Aj napriek tomu isté zmeny prebiehajú kontinuálne od jeho vzniku.
Som troška skeptický k novej vlne Federacia, Čínskemu riešeniu a Indickému, ako nakoniec aj Orionu. Zdá sa mi to len Sojuz v inom prevedení. Snáď až niečo plne znovapoužiteľné s motorickým pristátím by som považoval za prelomové.
Neukameňujte ma, ale raketoplán bol z tohto pohľadu inovatívnejším.
Možno ostáva čakať na Starship…
No tedy … říkat, že Orion je v podstatě Sojuz v jiném provedení, nebo že raketoplán nebyl inovativní … to jsou velmi odvážné názory. Dovolím si tvrdit, že takový názor se od reality velmi odchyluje. to je podobné jako kdybyste řekl, že závodní Formule 1 je v podstatě Trabant v jiném provedení. Taky má 4 kola, volant a nádrž na palivo.
Raketoplán som uviedol ako inováciu. Kdežto všetky ostatné používajú princípy známe zo Sojuzu. Len využívajú dostupné nové technológie a kapacitu existujúcich nosičov.
Rozdiel Sojuz vs. nové lode určite je, ale ich koncept vynesenia na orbitu, pristávania ostáva využívajúc ten istý princíp.
V zmysle revolúcie – Dragon mal používať motorické pristátie, čo však, z podmienok NASA ak dobre pamätám, nebolo možné aplikovať a teda sa prešlo na systém padákov – evolúciu už existujúceho riešenia (rovnaký koncept ako Sojuz a všetky ostatné súčasné riešenia).
Dovolím si teda namietať: Konceptuálne v čom je Formula 1 a Trabant odlišný? Potrebuje cestu, palivo, produkuje exhaláty primerané svojej dobe/výkonu/zameraniu/cene. Všetko je poplatné dobe vzniku. Aj historické Formuly 1 by v porovnaní s posledným trabantom boli asi na smiech. Netvrdím že volant je ten istý, ani kolesá, tomu sa hovorí evolúcia, ale nejde o revolúciu v samotnom koncepte.
Pôvodný Sojuz v porovnaní s terajším je určite o dosť odlišný.
Dúfam, že Starship, prípadne niečo iné ukáže, že sme schopný väčších inovácií.
Omlouvám se, že jsem nepřečetl Vaši zprávu podrobně a raketoplán jsem špatně pochopil. Ono jde o to, že systém může bvypadat podobně, ale rozhoduje technické vybavení, které je vidět. A v tomto směru je opravdu těžké rozhodovat.
A čo také „modernější“ znamená v kosmických lodích, Kefalín? Budou mít záchod z uhlíkových vláken a okolo spoustu plastu vytištěného na 3D tiskárně? Nebo jim tam bude robot otírat spocené čelo a v rohu bude stát kávovar? Bude to autobus bez spací části (na rozdíl od Sojuzu) a bez záchodu (na rozdíl od Sojuzu).
Tak trabant taky vyjede 90% kopců a když prší, je v něm sucho. Jako v BMW. Přesto se vyvíjejí stále nová auta a ta z roku 1967 jsou už veteráni.
Jenže on to není Trabant versus BMW, ale spíš BMW s přívěsem, ve kterém se dá v noci vedle většího BMW kombi, ovšem bez přívěsu. Tím přívěsem je orbitální modul, který Dragon prostě mít nebude. Z hlediska bezpečnosti jízdy ovšem zatím to ověřené malé BMW s přívěsem vede.
..ve kterém se dá v noci nebo při delší jízdě spát …
Udělejte si klidně takový pozemský test a svezte se v původní Octavii ze 60. let a pak si sedněte do funglovky z autosalonu. Zážitky z jízdy vám dají odpověď na vaší docela hloupou otázku.
Jenže problém je, že tato nově vyplastovaná loď vás hýčkat nebude. On tam totiž nebude ani ten záchod ani možnost natáhnout se v pohodě v „teplákách“ a ve spacáku v orbitálním modulu. On tam žádný není.“
Vzhledem k tomu, že přelet nemá trvat dva dny jako tomu bývalo dříve, ale jen pár hodin, by ani jedna z těch věcí nebyla potřeba. Ostatně i u Sojuzu se po zavedení rychlého profilu uvažovalo o odstranění orbitálního modulu. Ale nakonec to Rusové opustili, protože by to bylo komplikované. Nové lodě s tím ale počítají od začátku, tak tomu mohou přizpůsobit svůj design.
Prečo mám dojem, že vy trpíte permanentnou „běhavkou“. Čo vás trápia záchody pri krátkom lete na orbitu?
Alebo snáď SpaceX prehliadli génia, ktorý by im vysvetlil potrebu WC v ich lodiach?
zabudate na to, ze dnesny sojuz nieje to iste ako sojuz zo 60tych rokov
sojuz presiel resp. kontinualne stale prechadza vylepsovanim
Presne tak. Tie vylepšenia sú neskutočne. Najlepší je ten diaľkový ovládač, na ktorom sa smejem pri každom štarte Sojuzu
na sojuzoch sa smeje len hlupak a rusofob, odbornik uznava kvality povodneho navrhu a aj jeho neskorsich vylepseni, lebo sujuz uz viac ako 40 rokov splni svoju zakladnu ulohu vzdy na jednotku, co sa napriklad o super pokrocilych raketoplanoch povedat nedalo
ak je nieco na smiech tak je to super rychle ovladanie CD 🙂
tuknu do displeja a ak vobec ten dotyk zaznamena tak si pockaju 2-3 sekundy na vykonanie akcie. to je ako niekolko rocny telefon do ktoreho naistalovali najnovsi android 🙂
https://www.youtube.com/watch?v=_bOtEEn_ljU
Nálepkující výrazy jako rusofob si na našem webu laskavě nechte pro sebe. Pamatujte, že jste v podmínce, kterou jsem vám dal. Tohle bych už mohl považovat za porušení pravidel a zabanovat vás, protože varování jste už dostal (a ne jednou). Tohle berte jako poslední varování.
To D.Majer:
Měl byste někde uveřejnit seznam zakázaných slov.
Myslím si, že slušně vychovaný člověk takový seznam nepotřebuje, protože jaksi sám intuitivně z okolních diskusí sám vycítí, jak zde diskutují ostatní. Pokud někdo potřebuje jasně daná pravidla slušného chování, pak o něj asi nestojíme.
vdaka pan majer znovu ste dokazali, ze nedokazete merat rovnakym metrom
diskuter milos jednoznacne zosmiesnil celu plejadu ruskych/sovietskych odbornikov ktori sa podielali na vyvoji jedneho z najlepsich systemov v historii pilotovanej kosmonautiky a na to ste absolutne nereagoval, ale mna tu budete buzerovat za to, ze som toho cloveka oznacil tym cim vskutocnosti aj je
kde je teraz ten vas boj za to aby sa internetovy vsevedko nevyvysoval nad odbornikov? ci snad posmech je dovoleny?
nie raz ste uz dokazal, ze na utoky voci rusom/sovietom pristupujete riadne benevolentne a boli ste na to aj opakovane upozornovany, ale samozrejme ste sa vzdy tvarili, ze kazdemu merate rovnako aj ked realita je uplne ina.
Nevšiml jsem si, že by pan Miloš zesměšňoval odborníky. Jediné, co se tomu blíží je konstatování, že mu dálkové ovládání připadá k smíchu. Faktem je, že většině lidí z laické veřejnosti ono ukazovátko přijde docela vtipné, takže pánův názor chápu, jelikož jsem se setkal již s mnoha lidmi, kteří také nechápali význam tohoto nástroje. Ale nikde nevidím zesměšnění plejády odborníků, kteří se podíleli na vývoji nejlepšího systému v historii pilotované kosmonautiky, čímž asi myslíte Sojuz. Osobně bych ale byl s podobným prohlášením na vašem místě opatrný, protože mnohem víc by si tento primát zasloužil raketoplán. A je jedno zda americký Space shuttle nebo ruský Buran. Dokonce i Buran byl podle mého názoru v mnoha ohledech lepší než Sojuz a konce tohoto projektu je opravdu škoda.
Sečteno a podtrženo, jsem stále přesvědčen, že všem měříme stejně.
milos napisal: „Tie vylepšenia sú neskutočne. Najlepší je ten diaľkový ovládač, na ktorom sa smejem pri každom štarte Sojuzu“
ved toto bolo jednoznacne myslene ako zosmiesnenie, ak to nechapete tak asi nieje nieco v poriadku, lebo nijak inak ako zosmiesnenie sa to vylozit neda.
treba vnimat kontext a ten je tu jednoznacny, ale je jasne, ze to vy vnimat nechcete
a neviem preco by som mal byt pri oznaceni sojuzu ako jedneho z najlepsich pilotovanych kozmickych systemov opatrny?
nenapisal som ze najlepsi,ale jeden z najlepsich. bolo by treba citat pozorne, co je napisane. naschval som nenapisal najlepsi aby sme zas nesklzli do toho ci je alebo nieje, ale darmo si clovek da pozor s vyberom slov ked nemoze donutit ludi poriadne citat.
sojuz nemal smrtelnu nehodu uz 48 rokov s cim sa moze malokto pochvalit
raketoplan urcite nemoze niest oznacenie najlepsi pilotovany system v historii
no a buran zas nikdy posadku neniesol a letel len raz
Však říkám, že to ukazovátko připadá vtipné více lidem, kteří se s ním setkají poprvé. Takže na tom prohlášení není mimořádného nic. Ukazovátko už rozesmálo mnoho lidí. Ale není to nic, co by zesměšňovalo zástupy konstruktérů.
S formulací jeden z nejlepších souhlasím, toho jsme si nevšiml, moje chyba. Jinak lodě se dají posuzovat podle mnoha faktorů, vy jste si vybral dobu od smrtelné nehody, já bych možná vybíral podle jiných. Sojuzu si vážím, ale do úplné špičky (raketoplánů) mu podle mého názoru dost chybí. Především z hlediska univerzálnosti a možností, co jednotlivé stroje zvládnou a tam kralují raketoplány – hlavně ty americké, díky kterým jsme dokázali opravdu velké věci. Buran měl nakročeno k podobně nadějné budoucnosti a je ho škoda. Ale toleruju a chápu, že každý může mít priority jinde.
kto nieco nechce videt tak to neuvidi ani ked ho to trafi do nosa a to je vas pripad, lebo je viac ako jednoznacne, ze ten prispevok je zosmiesnujuci.
a ta vasa obrana, ze je to mnohym vtipne co sa s tym stretnu prvy raz je trochu smiesna, lebo ten diskuter napisal, ze sa na tom smeje vzdy ked pozera start, takze je jasne ze to nevidel prvy raz a hlavne ta veta predtym tomu dava uplne iny vyznam ako len to, ze sa to niekomu zda vtipne a ked si pozriete na aky prispevok tym reagoval tak ak vam pripada, ze to nebolo myslene ako zosmiesnovanie tak potom uz neviem.
Jasně, mnoha lidem to připadá směšné i poté, co to vidí několikrát. A někomu zase přijde vtipné, že nové lodě nemají toaletu, přestože ke stanici nepoletí dva dny, ale jen pár hodin. Oba tábory prostě nedokáží některé věci pochopit a přijdou jim vtipné, tak už to bývá.
NASA dumá: původně měla být ISS odrazovým můstkem k měsíci, a já dumám proč NASA potřebuje stavět další stanici u měsíce? Z logiky vyplývá, že starty od ISS jako orbitální základny, by bylo vše snadší. Větší hmotnost nákladu,větší hmotnost paliva a zásob atd.
Odrazovým můstkem pro lety k Měsíci a Marsu měla být stanice Freedom, která měla být sestavena na dráze se sklonem 28,5° vůči rovníku. Stanice ISS má sklon 51,6° k rovníku kvůli dostupnosti z kosmodromu Bajkonur a kvůli větším možnostem pozorování míst na Zemi. Kvůli této dráze jsou ale lety k Měsíci a Marsu z KSC, Tanegašimy a Kourou výhodnější bez zastávky na ISS.
Idea používat stálé stanice na LEO pro lety k Měsíci či dokonce k Marsu je od samého počátku pochybná. Vznikla jako propagandistické odpověď na zdrcující vítězství USA v Moon Race a měla tehdy zamaskovat Ruskou snahu o Měsíc. Sami Rusové svůj slib, že nejprve postaví stálou kosmickou stanici na LEO a poté se z ní vydají k Měsíci, ani náznakem nesplnili a měli na to padesát let.
Z inženýrského hlediska je to čirý nesmysl, bohužel politici v Americe tomu uvěřili a investovali do ISS.
Možná by stálo za to nastudovat si vědecký přínos ISS.
Čo je nezmysel má viacej uhlov pohľadu. Ak už USA zvíťazili na Mesiaci s ľudskou posádkou, už pre Rusov bolo zbytočné drahé a rizikové vynesenie ľudí na Mesiac. Peniaze radšej preinvestovali do vývoja kozmických staníc pre ľudské posadki. Stavbou Miru posunuli ľudstvo riadne ďalej, to im uprieť nemôžeme. Aj bohatší Japonci s JAXA, či EU s ESA určite majú vyspelosť vyvinúť rakety pre ľudské posádky. Prečo to ešte neurobili? Je to drahý špás a propaganda, pokiaľ nenastúpia technologie a motory, ktoré zlacnia vynášanie tovaru zo Zeme. Tá revolúcia práve nastupuje a rozbehli ju sukromnici. Vynášanie zlacňuje už aj ESA a JAXA.
Načo posielať ľudí na Mesiac, keď väčšinu prieskumu cez 80 % môžu s násobne menšími nákladmi splniť robotické misie. Nemusia byť návratové už to riadne znižuje náklady. Nemusia niesť kopec záložných a bezpečnostných veci potrebných pre život. Môžu tam byť časovo oveľa dlhšie. Roboty nemusia odpočívať, a podobne. Ani bohatá Čína sa momentálne nehrnie rýchlo s ľudskými posádkami na Mesiac,skúša a vylepšuje tam svoje robotické autička.
Ľudským posádkam sa bez nejakej propagandy oplatí vrátiť na Mesiac až, keď tam budeme stavať Mesačnú základňu.Ten ruský MIR, ISS ľudí naučili stavať základne na obežnej dráhe. Posunuli znalosti a technólogie v mnohých smeroch ďalej. Tá budúca stanica DSG pri Mesiaci o čosi zníži riziko ľudských misii na Mesiaci. Už sa dá niekde s poruchou poblízku vrátiť. Lebo jedna misia Apola mala riadne šťastie. Nemala sa kam bližšie vrátiť, alebo zakotviť aspoň na obežnej dráhe niekde na ISS. Aj preto za ďalšie misie Apollo pozastavili. Aj na ISS sa dá pripojiť záložná raketa, ktorá v prípade havárie, poruchy, sa dá poslať na Mesiac.Na Mesiaci nie je nemocnica. Sklad so záložnými, život podporujúcimi technológiami, servisom a podobne. Sú tam neskutočné teplotné rozdiely, ktoré ničia aj tie robotické autička. Dokonca aj dnešným Čiňanom. Postavením základne na Mesiaci už tam niečo bude, čo rizika pre ľudí a techniku zníži.
Aj ESA neustále vyvíja, vylepšuje technológie pre mesačnú stanicu. Otázka je kedy tam niekto začne Mesačnú stanicu stavať.
S tím Měsíčním povrchem je to složitější. Na povrchu Měsíce má zatím logiku dělat akorát geologický průzkum.
A v geologii máte jako vrchol snažení dostat na zem vzorky. A na návrat vzorků už potřebujete takové výkony raket a tak složitý systém že se to skoro neliší od pilotované výpravy !
Navíc chcete zkoumat různé lokality napříč celým povrchem Měsíce. V téhle fázi zapomeňte na stálou základnu na povrchu (vždyť ještě doopravdy nevíme kde bychom ji chtěli stavět, nebo kde by to bylo vědecky nejužitečnější).
Člověk je v neznámém nebo členitém prostředí pořád ještě výkonnější sběrač vzorků a informací, než nejlepší robot. Lidské smysly nejsou dokonalé, ale jsou vytrénované miliardami let evoluce (nemluvě o možnosti poslat tam skutečného geologa, jako byl Schmitt v posledním Apollu 17).
Sériově nasazené automaty jsou dnes úžasně dokonalé v tom, v čem je od počátku používala armáda – dálkový fotografický průzkum, určení polohy a telekomunikace. Ale i ta armáda ví že nakonec stejně musíte na konkrétní místo poslat konkrétního pěšáka.
Ja si mesačnú základňu predstavujem asi tak, že sa tam zavŕtame pod povrch, alebo budeme upravovať jaskyne, ktoré tam zaregistrovali. A máme aj ten geologický průzkum do nejakej hlbky. Také základne ide rozšírovať podľa potrieb. Pod povrchom už budu o čosi prijateľnejšie teplotné rozdiely, teda aj menej energii na chod. Tie povrchové vrstvy čosi odtienia radiáciu, mikrometeority a podobne. ESA vyvíja aj 3D tisk pre stavbu základne z mesačného povrchu.
Možno budú blízko, alebo aj vnútri kovy. Tých asteroidov tam veľa spadlo. Stavať základňu asi budú niekde, kde je voda, aby sme ju tam nemuseli nákladne vynášať. Ak vodu rozložíte mate vodík, kyslík, aj možné palivo. To by ale znamenalo, že prvé základne budú niekde pri mesačných pólov. Tam vodu satelity zaregistrovali v kráteroch.
Čo sa týka ťažby zistilo sa tam na Zemi ťažko dostupné He3. Podľa mňa tam nájdeme aj kopec platiny. Písalo sa, že v blízkych asteroidov sa nachádza veľa platiny, ktorá by reštartovala svetovú ekonomiku cez 300 biliónov $. Tie asteroidy, ale museli dopadať aj na Mesiac. Povrch je plný kráterov po dopadoch asteroidov.Tam nepracoval tektonika ako na Zemi v posledných miliárd rokov.
Pre ľudi je tam extrémne nákladné a nebezpečné sa dlhšie sa pohybovať, bez lepšej vybavenej základne.
Tam nie je Mars, kde chodia roky autička a oveľa prijateľnejšie teploty.
Ani tie robotické autička na Mesiaci dlho nevydržali napríklad posledné čínske autičko dlho nevydržalo. Teraz je tam Čínska misia Nefritový králik2 na odvrátenej strane.
https://vat.pravda.sk/vesmir/clanok/497285-nefritovy-kralik-2-uz-jazdi-po-temnej-strane-mesiaca/
Taková opravdu stálá základna ale bude až další fáze až vůbec prozkoumáme:
kde je voda, kde jsou ta místa, kde se dá schovat před radiací (zatím máme jen náznaky ze satelitních fotek), kde jsou další zdroje surovin a ideálně to musí být v dojezdové vzdálenosti od vědeckých lokalit.
Většina povrchu Měsíce je pokryta regolitem a prachem (podobně jako země je zakrytá vegetací). Na spoustě míst bude třeba kopat a vrtat a v tom je zatím člověk nejrychlejší.
Minulý rok byla pod hlavičkou NASA a AMES centra pořádaná konference vědců se zaměřením na průzkum Měsíce. Identifikovali nejméně 20 zájmových lokalit napříč celým Měsícem. Kdyby NASA měla bezedný měšec zlata, tak vědci by chtěli pilotovanou výpravu na každé z těchto míst. A jde zatím jen o naprosto základní otázky jako jsem psal výše a některé nedodělky z dob Apolla.
„lunar science for landed missions workshop findings report“ se jmenuje studie která vznikla po zmíněné konferenci.
Geologický průzkum surovin stojí miliardy dolarů a trvá roky dokonce i tady na Zemi. A až po konci průzkumu se vybere nejlepší místo kde se vybuduje těžební závod.
Skutečně stálá základna (trvalé budovy, trvale osídlené jako jsou velké antarktické stanice) opravdu není na pořadu dne. I když bych se v budoucnosti chtěl takové stanice dožít (zase tak starý nejsem).
Z inzenyrskeho hlediska stanice na LEO pro lety k Mesici nesmysl neni. Takova stanice by umoznila:
– nezavisly start lidi, preletove lodi, pristavaciho modulu a paliva na mensich (a levnejsich) raketach (treba F9/FH)
– znovupouziti preletove lodi a pristavaciho modulu
– levnou prepravu zasob, paliva a dalsich veci na LMO*, nebo NRHO** za pomoci iontovych motoru, nebo slunechnich plachet (rychle a draze by leteli jenom lidi)
*) Low Moon Orbit – nejlepe dalsi stanice
**) Near Rectlilinear Halo Orbit – planovana orbita Gateway
Kdyz uz se spekuluje o dalsich mistech v Sojuzech v pristim roce, tak se koukam zacina plizive naplnovat muj pesimicticky scenar z dubna tohoto roku s prvnim startem pilotovaneho CD v roce 2021.
Hawk napsal:
23.4.2019 (17:30)
Mozna by stala za uvahu typovaci anketa kdy poleti Dragon s lidmi. Ja uz jsem skeptik a typuju rok 2021. I kdyz v kosmonautice I to muze byt nakonec optimisticke cislo.
Odpovědět
https://www.kosmonautix.cz/2019/04/nehoda-crew-dragonu-ovlivni-nejblizsi-misi/
Doporučuji s prohlášeními typu „Já vám to říkal“ ještě minimálně pár měsíců počkat… 😉 Abyste místo potlesku nesklidil smích.
P.S. tYpovat můžete na klávesnici, vy zde ovšem tIpujete.
„Doporučuji s prohlášeními typu “Já vám to říkal” ještě minimálně pár měsíců počkat… Abyste místo potlesku nesklidil smích.“
Tak z toho fakt hruzou nespim :-), ale diky za peci a korekturu 6 mesicu stare citace
Pokud máte nutkání co půl roku připomínat tuhle prognózu, tak to pro vás zřejmě význam má. O to míň příjemný by pak pro vás mohl být pilotovaný let Dragonu už v příštím roce. Málokdo přece rád „střílí mimo mísu“.
P.S. vidíte 6 měsíců a pořád stejná chyba. Až to budete postovat příště, tak už si to určitě opravíte 😉
V citacich se dodatecne upravy neprovadi
Tak to vidíte. Velice jemně někoho upozorníte na hrubku a místo poděkování a poučení dostanete po čumáku.
To nick Hawk: „V citacich se dodatecne upravy neprovadi“
Pokud se zamyslíte, k čemu takové pravidlo asi je, zjistíte že nejspíš kvůli zachování obsahu původní zprávy. Korekce pravopisu nemění obsah, proto je nejen povolená ale dokonce žádoucí, jak sám vidíte. To, že vy citujete sama sebe a odmítáte se opravit jen zvýrazňuje absurditu vaší situace.
Postujete-li hrubky, klesá tím výrazně vaše kredibilita. Proto buďte za ty korektury rád, nikdo není neomylný. Ignorovat to, je ta největší hloupost.
Tomáš Kratochvíl: pardon, to uz jsou docela fauly, chybu jsem nerozporoval, naopak jsem za ni podekoval(viz. 30.10.2019 (08:49)),debata uz je zcela mimo tema clanku, z me strany vse, hezky den
Byla doba, kdy platilo „Dohnat a předehnat“. Teď se z toho stal kšeft a co šlo dřív teď už nejde.
Připomínám si film „Kozoroh jedna“.
🙁
Co vám, proboha na současné situaci připomíná ten film s nesmírně tupou zápletkou?
…Co vám, proboha na současné situaci připomíná ten film s nesmírně tupou zápletkou?…
Že veřejnosti už kosmický výzkum zevšedněl a politici sbírají body spíš tím, že na kosmickém výzkumu se šetří. Nebo je normální, že američtí astronauti se na ISS už několik let vozí jen v ruských taxících a nepadají kvůli tomu hlavy?
Pravda, USA má velké úspěchy v nepilotovaných sondách, ale to už lidem zevšednělo a asi se průměrný Američan o to ani nezajímá.
To mi připadá jako docela přehnaná reakce. Nedostatečné financování programu CCDev je minulostí. Jak bylo zmíněno v článku, uzavřené smlouvy na vývoj komerčních pilotovaných lodí jsou financovány plně a současné skluzy jsou zapříčiněny jinými faktory.
V současné době se naopak zájem veřejnosti o kosmonautiku probouzí. Nejen díky SpaceX a atraktivním cílům, ale i díky tomu, že pomocí sociálních sítí se program lidem výrazně přibližuje.
Dovolím si doplnit diskuzi o v současnosti známé termíny přistání/startů Sojuzů MS v roce 2020 a o počty členů posádky na ISS, za předpokladu, že Crew Dragon nebo Starliner odstartují později, než je dnes avizováno:
06.02. přistání So MS-13 – Skvorcov, Parmitano, Koch(ová).
Na ISS poté zůstávají 1,5 měsíce 3 členové – Skripočka, Meir(ová), Morgan.
20.03. start So MS-16 – Tichonov, Babkin, Cassidy.
Na ISS mezi 20.03. a 01.04. 6členná posádka.
01.04. přistání So MS-15 – Skripočka, Meir(ová), Morgan.
Na ISS zůstávají opět jen 3 lidé – Tichonov, Babkin, Cassidy – od 01.04. do ??? (října?).
21.10. start So MS-17 – Ivanišin, Vagner, Bowen.
.
Z toho plyne možná jediné – když CD nebo SL to nestihnou do Q2 nebo Q3/2020, bude podle mě posunut start Sojuzu MS-17 na dřívější dobu, pravděpodobně na květen/červen. Na podzim 2020 by pak letěl(y) Sojuz MS-18 a pak se uvidí, jestli i Sojuz MS-19 (?)…
Proč asi ta certifikace tak dlouho trvá? Mezitím jednotlivé společnosti řeší technické problémy, to je samozřejmé. Třeba je v tom nějaká byrokracie NASA, která vlastně ani nijak neumožňuje zúčastněným být efektivní z důvodů např. pevných termínů dalších testů. Na druhou stranu když se podívám zpětně na výbuch CD, kdy SpaceX v podstatě riskovala, když byl CD připojen k ISS (představa, že by jim to bouchlo u stanice, mi přišla dost reálná), nebo ten případ, kdy Rusové oprávněně váhali s povolením spojení CD s ISS na základě chybějící redundance (už ten samotný fakt, že nemají zálohy, mě doslova děsí), jsou jistě testy důležitější než nějaké termíny. Osobně subjektivně považuju chování SpaceX natolik riskantní, že bych to zdržení dal za vinu jim. Prostě hodně s nadsázkou, když někdo staví rakety, do kterých pak cpe nosníky a ventily pomalu z Baumaxu, tak nevěřím proto ničemu, co SPX hlásá ohledně termínů. A čím dál do budoucnosti, tím více jsou ty termíny nereálné. A přistání na Měsíci resp. na Marsu? Nebo doslova megalomanské Starship, co bude při startech dělat zemětřesení? Toho se v mém životě nedočkám a to mi je teprve 40 let 🙂
Exploze CD u ISS v žádném případě nehrozila. Pokud jen zběžně nahlédnete do popisu nehody, tak uvidíte, že k události došlo před aktivováním motorů SuperDraco. Vy si dokážete představit situaci, že by loď připojená k ISS měla z nějakého důvodu zažehnout tyto motory? Já tak bujnou fantazii nemám.
Aha, nereálné, nedožijete se … fajn, váš názor. jen mne zajímá, zda budete takový kabrňák, abyste v případě, že se spletete, tak že uznáte chybu. V minulých letech jsem podobných prohlášení slyšel dost – od toho, že soukromá firma nemůže zásobovat ISS až po to, že opakovaná znovupoužitelnost prvních stupňů není reálná. a vždy se pak tihle kritici nějak ztratili.
To že si něco nedovedeme představit neznamená, že se to nemůže stát. Vhodná kombinace porouchaných čidel a pár programátorských chyb dokáže prakticky cokoli.
Aha, takže aby došlo k té popisované tragédii, tak musí nastat „vhodná kombinace porouchaných čidel a pár programátorských chyb“. Díky za vysvětlení, ale uvědomujete si, že tohle můžete napsat o každé lodi / sondě, ale i o letadle, autu atd.? „Vhodná kombinace porouchaných čidel a pár programátorských chyb“ je skutečně velmi volná interpretace, která nedává SpaceX žádnou nevýhodu oproti ostatním.
Tohle může nastat v každé nedostatečně otestované lodi. Navíc loď, která tu „anomálii“ předvedla, už u té ISS i s tím nedokonalým systémem zaparkovaná byla. Takže si jen můžete říkat, jestli byla dostatečně otestovaná, když na tu ISS letěla i s tím nedokonalým, asi nedostatečně otestovaným, systémem. A teď už zbývá jen definovat co znamená „dostatečně otestovaný“.
Jde o to, že zážeh motorů by u ISS nenastal v žádném případě. Tím je prakticky jakákoliv další debata vyloučena. Nevzpomínám si snad na žádný případ, kdy se lodi připojené ke stanici aktivovaly motory (schváleně neříkám záchranný systém, protože ten jiné lodě neměly integrovaný do sebe a jeho náhodná aktivace je ještě o úroveň výše).
Aha, takže stroj, který aktivací jednoho standardního podsystému způsobí katastrofální výbuch je úplně normální. A jeho bezpečnost záleží čistě na schopnostech programátorů, že ten systém náhodou za nějakých okolností neaktivují. No já se skoro začínám bát.
A to nemluvíme, jak sám zdůrazňujete o spuštění motorů, ale nějakém „nevýznamném“ tlakování systému.
Kde jste něco takového vyčetl? Jestli se něčeho bojíte, tak jen své vlastní vymyšlené představy. Netuším, jak jste přišel na to, že by programátoři náhodou aktivovali záchranný systém. ten se spouští pouze během startu a k jeho aktivování je potřeba podnětů ze senzorů. Vaše smyšlená teorie o schopnostech programátorů, který to náhodou aktivují je postavená na hlavu, nereálná a téměř až směšná.
Jiný Honza: Ten výbuch nebyl způsoben špatnou aktivací systému. A přestože opravdu správná funkce či nefunkce systému spouštění motorů závisí na „libovůli“, tedy správném naprogramování programátory, tak si můžete být jist, že tento systém bude násobně softwarově i hardwarově jištěný zrovna jako je hlavní motor Sojuzu, hlavní motor Progresu, nebo byl hlavní motor lodi Apollo nebo byly přistávací a startovací motory měsíčního modulu programu Apollo, či hlavní motor evropské zásobovací lodi ATV. A stejně tak tomu bylo u předchůdců, tedy Vostoku, Voschodu, Mercury, Gemini či Space Schuttlu. Tyto systémy jsou oprávněně zafixované v hlavách konstruktérů jako tak extrémně životně důležité, že si s nimi vždy dali opravdu pořádnou práci, a proto s nimi nikdy nebyly žádné vážné problémy. To stejné se rozhodně dá očekávat i u Crew Dragonu a Starlineru.
Na čtyřicetiletého mi vaše názory přijdou, s prominutím, nezralé.
– motory SuperDraco se v cargo verzi Dragonu nepoužívají. Jak by mohly vybuchnout u ISS?
– „nosníky z Baumaxu“: dodavatel falšoval jejich cerifikaci. V minulosti se toto masově dělo u dílů pro letadla (součástky s falešnými certifikáty byly zjištěny dokonce na Air Force 1). Tohle se zkrátka může přihodit kdekoliv.
S těmi certifikacemi je to složitější. Elon moc dobře ví proč to neřešil soudně. Byla by to hooodně špatná reklama pro SpaceX.
Problém byl, že součástky nebyly certifikované do kryopodmínek. A certifikát byl v podstatě jen čestné prohlášení výrobce že součástky mají mít takové a takové parametry. Ale jednotlivé součástky certifikované/hlídané nejspíš nebyly.
Upřímně, když stavíte raketu za desítky milionů dolarů tak cokoliv si nevyrábíte sám (a dělníkům nestojíte za zadkem) a kupujete to od třetí strany, tak musíte opakovaně testovat (třeba i destruktivně). Je to drahé, ale je to levnější než ztráta rakety.
Přesně takto se postupuje i u velkých dopravních staveb (už nejmíň sto let), u atomových reaktorů atd.
@3,14ranha: máte pravdu, až moc jsem to zjednodušil. Chyba byla tenkrát na obou stranách. Šlo mi hlavně o tu skutečnost, že výrobce vzpěr deklaroval jinou minimální pevnost, než byla reálná (jak vyplynulo z vlastního destruktivního testování, které si následně provedla SX).
Ohledně nutnosti testovat výrobky třetích stran – naprosto souhlasím.
O 1. polovici 2020 začínam pochybovať. Vôbec by ma neprekvapil 2021.
Omlouvám se jestli to už tady nezaznělo. Ale myslím že Rusové nemají prostředky na zaplacení konstruktérů a nákladné testy prototypů pro vývoj nové lodě. Takže aniž bych byl zaujatý myslím, že spoléhají na scénář špionáže a krádeže duševního vlastnictví konkurence, což cestu k novému plavidlu nezanedbatelně zlevňuje.
To zase ne. Vývoj lodi běží už pár let, ale zpožďuje se kvůli finančním škrtům.
Píšme si čo chceme, ale keď to američania naštartujú, tak ich už málokto zastaví. A či to bude prvý kvartál alebo druhý kvartál 2020, je to jedno.
To je pravda, „američany“ když se rozjedou nezastaví nikdo, leda oni sami. V případě pilotovaných letů se to bohužel děje opakovaně.
Díky tomu, co označujete jako „bohužel“, dnes umi doletět na Měsíc, mohli jsme strávit krásných 30 let s raketoplánem, teď nám nad hlavami krouží majestátní ISS a v přímém přenosu sledujeme druhý díl dobrodružství lidstva u Měsíce.
P.S. jména příslušníků cizích národů se v češtině nepíší do uvozovek, ale s velkým počátečním písmenem… 😉