2. září 2019
Další měsíc uběhl jako voda a je čas na jeho rekapitulaci. Srpen nám přinesl mnoho zajímavých momentů – sedm velkých témat a bezpočet krátkých zpráv. To ve výsledku dává 42 minut a 37 sekund dlouhý díl Vesmírných výzev jako obvykle ve 4K rozlišení pro maximální zachycení detailů a se 60 snímky za sekundu pro jemné podání pohybů. Díl s pořadovým číslem 120 v sobě ukrývá 150 metrů vysoký skok Starhopperu, nepilotovaný start Sojuzu MS-14, americký výstup do volného prostoru, vypuštění družice Amos-17, poslední let jednotrupové Delty IV, plány na znovupoužitelnost raket Electron a na závěr 4 místa vhodná pro odběr vzorků z planetky Bennu. Přijměte proto naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.
Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky.
Pořady Kosmonautixu najdete nově i na internetové televizi MALL.TV. Každé pondělí zde vycházejí pořad s názvem Vesmírné zprávy a v pátek pořad Vesmírná technika. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket.
Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přinášel po mnoho let každý týden události z kosmonautiky. V této sekci je i astronomický pořad Noční obloha a bonusová videa, jako Vesmírné dotazy nebo záznamy kosmonautických přednášek Tomáše Přibyla, Dušana Majera a Lukáše Houšky.
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Dobrý den Dušane,
Mám takovou rychlootázku. Viděl jsem snad každý váš online přenos ze startů ale až teď jsem si všiml u startu Falconu 9 těch okolní věží s propojenými dráty? k čemu to prosím slouží? Jediné co mě napadlo bylo že to funguje jako Faradayova klec „hromosvod“ (ve spojitosti s fotkou s bleskem) Předem děkuji za odpověď. ps: pokud se to už neěkde řešilo tak se omlouvám za nedůslednost sledování 🙂
Hezký večer, trefa! Je to ochrana proti bleskům.
Děkuji za odpověď 🙂
,,Začnou zkoušky prvního létajícího zařízení na jiné planetě.“
Netestoval se náhodou na Venuši balon?
Popřípadě přistávací ,,jeřáb“ vozítka Curiosity by se taky dal považovat za létající zařízení, byť jen na jedno použití.
O balónu na Venuši se jen uvažovalo – jeden z návrhů počítal s jakousi harmonikou. A skycrane definici nesplňuje, protože aby létající zařízení bylo považováno za létající, musí se z klidového stavu vznést do vzduchu a pak zase přistát. Skycrane vlastně jen brzdil sestup a po kontaktu s povrchem zvýšil tah motorů a odskočil pryč.
Aha, o té definici jsem nevěděl. Tu tedy ovšem nesplňovali ani ty balony na Venuši. Ohledně balonů se podívejte na mise Vega 1 a Vega 2.
Ta definice není oficiální, spíše logická. Jo Vy jste myslel aerostat. V tom případě souhlasím, že se do této kategorie zařadit nedá.