Odborníci z univerzity v německém Dortmundu vytvořili trojrozměrný detailní model marsovské lokality Oxia Planum, kam má v roce 2021 dosednout mise ExoMars 2020 tvořená ruskou přistávací plošinou Kozáček a evropským roverem Rosalind Franklin. Digitální modely terénu mají rozlišení 25 cm / pixel a pomohou vědcům lépe pochopit geografii a geologické charakteristiky oblasti. Stejně tak se využijí při plánování pohybu vozítka po lokalitě. Oblast na přiloženém videu pokrývá velkou část přistávací elipsy s rozměry 120 × 19 km a dominuje jí zvětralý kráter, který se objeví během letu vstříc okraji přistávací elipsy. Blíže k jejímu středu je terén relativně rovinatý, což je pro přistání a následný provoz mnohem vhodnější.
Zdroj: ESA
Digitální model terénu je založen na snímcích s vysokým rozlišením, které pořídila americká sonda Mars Reconnaissance Orbiter svou výkonnou kamerou HiRISE. Její fotky byly už dříve mnohokrát využity ke skládání tzv. stereosnímků, kdy se vezmou dvě fotky jedné lokality pořízené pod trochu odlišnými úhly a v počítači se spojí, čímž vytvoří trojrozměrný model terénu. Tyto klasické techniky však mají svá omezení, když byste je použili na relativně homogenní oblasti – jako je třeba přistávací oblast ExoMars 2020.
Odborníci proto použili inovativní metodu označovanou jako „Shape from Shading“ (volně přeloženo Tvar a stínování), při které je intenzita odraženého světla převedena na informaci o sklonu terénu v daném místě. Data o sklonech jsou pak integrována do stereosnímků, čímž zajistí přesnější podání 3D terénu. Rekonstruovaný terén má pak nejlepší možné rozlišení a obsahuje i velmi jemné útvary jako jsou třeba vlny dun či místa s hrubým povrchem.
Oxia Planum leží na hranici, kde dříve mnoho vodních toků ústilo do rozsáhlých nížinatých plání. Pozorování z oběžné dráhy ukazuje, že lokalita ukrývá vrstvy minerálů bohatých na jíly, které vznikly během vlhkých období před zhruba 4 miliardami let zřejmě na velké ploše stojaté vody. Vozítko Rosalind Franklin je vybaveno celou řadou přístrojů a má i vrtačku, s jejíž pomocí se dostane k cenným vzorkům, u kterých bude hledat stopy života. Dokáže odebírat vzorky až z dvoumetrové hloubky, kde mohly citlivé látky zůstat ušetřeny záření, které spaluje povrch planety. Palubní laboratoř pak provede detailní průzkum odebraného materiálu.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…GeologicalContext-Morphology-20140514.jpg
Hezké a zajímavé.
Potěšilo mě, že to není tak daleko od místa, kde přistál Ares-3.
Ale stejně jsem si dohledával ještě mapu, abych si zjistil, že to je v jižní či JV části Acidalia Planitia. 🙂