Gateway (září 2019)

Souběžně s využíváním Mezinárodní kosmické stanice je na příští desetiletí připravováno obnovení pilotovaných letů k Měsíci. Oblet Měsíce kosmickou lodí Orion s čtyřčlennou posádkou by se měl uskutečnit pod hlavičkou NASA již za tři roky. Následovat by měl turistický oblet Měsíce lodí Starship, připravovaný společností SpaceX v rámci projektu DearMoon. Nové kosmické lodě, použitelné pro lunární mise, chystá i Čína a Rusko. Na oběžné dráze Měsíce, tedy v kosmickém prostředí, které se liší od prostředí na nízké oběžné dráze Země, bude umístěna připravovaná kosmická stanice Gateway. Ta se má stát finančně i logisticky udržitelnou infrastrukturou, podporující další průzkumné cíle. Stanice bude podporovat pilotovaný i robotický přístup na povrch Měsíce a sloužit k získání zkušeností potřebných pro budoucí pilotované lety k Marsu. V rámci zpětné vazby se k nám v komentářích pod články vrací myšlenky čtenářů o těch pravých pilotovaných kosmických letech, o nejvýznamnější události od Apolla a o tom, že v pilotované kosmonautice aktuálně není zajímavější téma než první kosmická stanice u jiného vesmírného tělesa.

Ilustrace sondy CAPSTONE

Ilustrace sondy CAPSTONE
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Již v prosinci příštího roku by mohla být zahájena mise, jejímž cílem je ověřit současné předpoklady vstupu na eliptickou polární oběžnou dráhu Měsíce se stejnými parametry, na které se bude pohybovat stanice Gateway. Získané zkušenosti z mise budou v projektu Gateway plně využity. Sonda CAPSTONE (Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment) má být postavena na základě cubesatu o velikosti 12U, což znamená velikost malé mikrovlnné trouby. Sonda je určena k demonstraci softwaru pro autonomní určování polohy a navigaci bez výhradního spoléhání na sledování ze Země. Palubní přístroje sondy budou schopny měřit vzdálenost od sondy LRO a změny rychlosti mezi oběma sondami. Od vynesení sondy až po vstup na cílovou oběžnou dráhu uplynou přibližně tři měsíce, po nichž bude zahájena šestiměsíční primární demonstrační fáze. Kontrakt NASA v hodnotě 13,7 milionu USD na výrobu cubesatu získala společnost Advanced Space z Boulderu, Colorado, partnerem projektu je i společnost Tyvak Nano-Satellite Systems z Irvine, Kalifornie.

Podoba modulu HALO podle A. Zaka. Na náhledovém obrázku k článku sestava PPE + HALO z prezentace NASA.

Podoba modulu HALO podle A. Zaka. Na náhledovém obrázku k článku sestava PPE + HALO z prezentace NASA.
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com

V letošním roce byl podepsán kontrakt na vývoj a stavbu prvního modulu stanice Gateway – energetického a pohonného modulu Power and Propulsion Element (PPE, plánovaný start v prosinci 2022).  Smlouva na malý obytný modul Habitation and Logistics Outpost (HALO, plánovaný start na konci roku 2023), který byl dříve nazýván Minimal Habitation Module (MHM) a ještě dříve Utilization Module (UM), je stále ve fázi sjednávání. V souladu s federálními nařízeními o akvizicích však má Northrop Grumman již nyní omezenou pravomoc zahájit práce na naléhavých požadavcích souvisejících s HALO. Stav příprav obou modulů byl zrekapitulován v minulém dílu, který byl i rozcestníkem na další články, v nichž byly blíže popsány technické specifikace.

Společnost Maxar Technologies nedávno uzavřela smlouvu se společností SolAero na dodání solárních panelů o výkonu téměř 70 kW pro modul PPE. SolAero v minulosti spolupracovala na více než 30 misích NASA. Panely budou navrženy a vyrobeny v zařízení SolAero v Albuquerque v Novém Mexiku. Jedná se o nejnovější generaci solárních panelů Z4J, které se vyznačují vyšší radiační odolností v kosmickém prostředí.

Model Gateway postavený podle několik měsíců starých představ. Vzletový modul landeru byl pro model převzat z programu Constellation

Model Gateway postavený podle několik měsíců starých představ. Vzletový modul landeru byl pro model převzat z programu Constellation.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Lhůta pro podání nabídek na komerční nákladní logistické lodě měla vypršet 1. října, byla však prodloužena do 16. října. Po posouzení nabídek by měl být v prosinci podepsán kontrakt, či více kontraktů. NASA také zveřejnila seznam otázek průmyslových partnerů včetně svých odpovědí. Nejzajímavější otázka se týkala účasti společnosti Northrop Grumman v soutěži. NASA nedávno vybrala tuto společnost jako výrobce obytného modulu HALO, jehož základ může být shodný s logistickým modulem pro Gateway.

Starší umělecký koncept modulu HALO z prezentace NASA. Koncept byl použit u modelu Gateway v předchozím obrázku.

Starší umělecký koncept modulu HALO z prezentace NASA. Koncept byl použit u modelu Gateway v předchozím obrázku.
Zdroj: https://www.fbo.gov

Díky financování vývoje HALO ze strany NASA tedy může mít Northrop Grumman nižší náklady na vývoj logistického modulu. To představuje konkurenční výhodu oproti ostatním uchazečům, kteří nemohou dotovat stejný vývoj ze souběžně vyvíjeného modulu. Otázka na NASA tedy zněla: Zohlední NASA tento souběh a investice na v podstatě stejné řešení při posuzování nabídkové ceny od společnosti Northrop Grumman? Odpověď zněla: Ne, žádost o nákladní logistické služby je samostatná akvizice.

V minulém článku byl popsán stav objednávek dílů, z nichž bude sestavena loď Orion a nosná raketa SLS pro pilotovanou misi Artemis 3 v roce 2024. Tento třetí exemplář SLS měl být původně určen k vynesení sondy Europa Clipper. Podle platného ustanovení autorizačního zákona musí NASA vynést sondu pomocí SLS v roce 2023. Pro startovní okno v červenci 2023 však není možné SLS včas dokončit a připravit. Letos 19. srpna NASA oznámila, že návrh sondy Europa Clipper prošel schvalováním, čímž skončila fáze formulace, po níž pokračuje fáze implementace. Současně oznámila úsilí o připravenost sondy ke startu v roce 2023 a závazek jejího vynesení vzhledem ke konfliktu s pilotovaným programem až v roce 2025, kdy bude k dispozici čtvrtá SLS. V souvislosti s tím bylo rozhodnuto přidělit 250 milionů USD do rezervy na pokrytí nákladů na skladování, personál a další náklady související s odkladem startu o dva roky.

Umělecký koncept logistického modulu vyvinutého na bázi modulu HALO

Umělecký koncept logistického modulu vyvinutého na bázi modulu HALO
Zdroj: https://www.fbo.gov

Generální inspektor NASA Paul Martin proto 27. srpna písemně vyzval Kongres, aby zvážil možnost vyškrtnutí požadavku na vynesení sondy pomocí SLS ze zákona. Kromě autorizačního zákona je požadavek, aby sondu Europa Clipper vynesla SLS, uveden i ve sněmovním návrhu rozpočtu NASA na fiskální rok 2020. Podle Martinovy argumentace má trvání na tomto požadavku potenciál negativního vlivu na program Artemis a tento problém vyžaduje okamžitou akci Kongresu. Martin ve svém dopisu vysvětlil, že NASA se řídí příkazem připravit sondu do roku 2023, ale SLS potřebuje pro úsilí o návrat na Měsíc. Protože Artemis má prioritu, nebude SLS pravděpodobně dostupná pro sondu Europa Clipper před rokem 2025. Uvádí, že náklady související s odkladem startu na rok 2025 jsou 250 milionů USD a že použitím komerční rakety, ať už Delta IV Heavy nebo Falcon Heavy, by se ušetřilo dalších 700 milionů USD. Nevyužití SLS by tedy po zaokrouhlení mohlo ušetřit celkem až miliardu USD. Naopak výhodou SLS je kratší doba cesty díky možnosti poslat sondu na přímou dráhu k Jupiteru bez využití gravitační asistence vnitřních planet, což mírně šetří náklady na provoz sondy. Smyslem Martinova dopisu je, aby Kongres zvážil poskytnutí volné ruky NASA při rozhodování o tom, jakou raketu použít podle nákladů, harmonogramu, dostupnosti nosiče a dopadu na vědecké požadavky.

Specifikace spojovacího systému Gateway

Specifikace spojovacího systému Gateway
Zdroj: https://www.fbo.gov

První pilotované přistání na Měsíci v rámci programu Artemis je stále plánováno na rok 2024. Pilotovanou loď Orion má ke Gateway vynést raketa SLS. Samotný lander hodlá NASA pořídit jako službu od komerční společnosti, která jej dopraví ke stanici pomocí soukromých raket. V červenci vydalo Marshallovo středisko vesmírných letů oznámení o úsilí získání landeru. K připojeným technickým specifikacím mohly průmyslové společnosti podávat do 2. srpna připomínky. Po přezkumu připomínek měla NASA v úmyslu vydat na konci léta poptávku na návrhy komerčních společností na lander. 30. srpna však oznámila, že vzhledem ke zpětné vazbě z průmyslu je stále v procesu finalizace svých požadavků a parametrů, což vede k odkladu vydání poptávky na podzim. Současně zveřejnila aktualizované technické specifikace landeru, eliminované o dosavadní nejasnosti a nekonzistentnosti. K aktualizovaným přílohám tohoto oznámení se společnosti mohly vyjádřit do 6. září. Nejvýznamnější změnou je odstranění podmínky vícenásobné použitelnosti modulů landeru od roku 2028 a s tím souvisejícího systému pro doplňování paliva; pokud však chce kontraktor doplňovat palivo, může tento prvek navrhnout. Současně došlo ke zvýšení počtu podporovaných společností v počátečním období až na čtyři. K jejich výběru by mohlo dojít v prosinci. Vše samozřejmě závisí na zahájení financování programu landeru v novém fiskálním roce, které je stále nejisté. Pod článkem přinášíme několik z posuzovaných alternativních konceptů, zveřejněných 30. srpna za účelem zpětné vazby od průmyslových společností. Množství obrázků ilustruje rozsah alternativních koncepcí, kterými se NASA zabývá.

NASA má v přípravě stanice Gateway vedoucí roli, jedná se však o mezinárodní projekt. Ministři vlád odpovědní za kosmické aktivity z členských zemí Evropské kosmické agentury se sejdou ve dnech 27. – 28. listopadu ve španělské Seville. Mimo jiné se má rozhodovat o schválení příspěvků na evropský podíl na modulu HALO (komunikace, navigace), vývoj modulu ESPRIT (schopnost doplňování paliva, vědecká přechodová komora), mezinárodního obytného modulu I-HAB a další servisní moduly pro Oriony.

Umělecká představa stanice včetně příspěvku mezinárodních partnerů

Umělecká představa stanice včetně příspěvku mezinárodních partnerů
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com/

Japonská vláda je připravena letos oficiálně vyhlásit svou účast. Japonské ministerstvo školství, kultury, sportu, vědy a technologie zahrnulo do žádosti o rozpočet pro příští rozpočtový rok 10,8 miliardy jenů (100 milionů USD) na logistické dodávky na Gateway a 1,16 miliardy jenů (11 miliónu USD) na podporu funkcí zajišťujících provoz modulu I-HAB. Tyto finance jsou určeny pro japonskou aerokosmickou agenturu JAXA, která připravuje vývoj technologií. Nástupce japonských nákladních lodí Kounotori, určený pro Gateway, nebude mít dokování zajištěno pomocí robotické ruky jako na ISS, ale bude vybaven automatickou spojovací technologií. Vývoj systému pro podporu životních podmínek obytného modulu má zahrnovat zařízení pro regulaci vnitřní teploty, a dále vysokotlaké nádrže pro ukládání kyslíku a dusíku. Podobnou technologii Japonsko již dříve vyvinulo pro ISS.

Roskosmos předpokládá poskytnutí víceúčelové přechodové komory pro posádku stanice a pozdější pilotované lety vlastní kosmickou lodí.

Kanadská kosmická agentura CSA oznámila 19. srpna, že na základě výběrového řízení uzavřela dvě smlouvy na fázi A projektu GERI (Gateway External Robotics Interfaces), která se týká koncepčních a technických vývojových aktivit externích standardizovaných bodů pro kanadský robotický systém Canadarm3, tedy pro velké robotické rameno XLA (eXploration Large Arm) a malé rameno XDA (eXploration Dexterous Arm). O vyhlášeném výběrovém řízení jsme informovali v květnovém dílu. Standardizované body mají být umístěny na modulech stanice počínaje modulem PPE, na návštěvních lodích, externích nákladech a náhradních jednotkách. Obě zakázky na fázi A projektu GERI, samostatně pro XLA a XDA, byly uděleny společnosti MDA, dceřiné společnosti Maxaru. Smlouvy mají úhrnnou hodnotu přibližně 7 milionů USD. Samotný Canadarm3 bude ke Gateway dopraven nejdříve v roce 2026. Startovní hmotnost má činit 1,6 tuny, včetně podpůrného zařízení 2,2 tuny. Vynesen má být logistickým modulem v nehermetizovaném prostoru jako speciální zakázka, pro kterou bude změněn poměr standardního požadavku nosnosti 3,4 tuny nákladu v hermetizovaném prostoru a jedné tuny v nehermetizovaném prostoru.

Jednostupňový koncept landeru

Jednostupňový koncept landeru
Zdroj: https://www.fbo.gov

Dvoustupňový koncept landeru

Dvoustupňový koncept landeru
Zdroj: https://www.fbo.gov

Třístupňový koncept landeru se znovupoužitelným přeletovým modulem

Třístupňový koncept landeru se znovupoužitelným přeletovým modulem
Zdroj: https://www.fbo.gov

Čtyřstupňový koncept landeru se dvěma znovupoužitelnými přeletovými moduly

Čtyřstupňový koncept landeru se dvěma znovupoužitelnými přeletovými moduly
Zdroj: https://www.fbo.gov

Třístupňový koncept landeru doplněný o doby přeletů a změny rychlosti v jednotlivých fázích letu. Požadovaná nosnost komerční rakety na translunární dráhu v konceptu je 15 tun a průměr aerodynamického krytu 5 nebo 7 tun. Nosnost SLS Block 1 na tutéž dráhu 26 tun.

Třístupňový koncept landeru doplněný o doby přeletů a změny rychlosti v jednotlivých fázích letu. Požadovaná nosnost komerční rakety na translunární dráhu v konceptu je 15 tun a průměr aerodynamického krytu 5 nebo 7 metrů. Nosnost SLS Block 1 na tutéž dráhu 26 tun.
Zdroj: https://www.fbo.gov

Třístupňová architektura s rychlým přímým vložením sestupového modulu na nízkou oběžnou dráhu Měsíce, vyžadující spojení se vzletovým modulem na LLO

Třístupňová architektura s rychlým přímým vložením sestupového modulu na nízkou oběžnou dráhu Měsíce, vyžadující spojení se vzletovým modulem na LLO
Zdroj: https://www.fbo.gov

Dvoustupňový koncept landeru využívající nákladní SLS Block 1 s průměrem krytu 4,6 m pro 26tunový sestupový modul a komerční raketu s průměrem krytu 4,6 m pro vzletový modul

Dvoustupňový koncept landeru využívající nákladní SLS Block 1 s průměrem krytu 4,6 m pro 26tunový sestupový modul a komerční raketu s průměrem krytu 4,6 m pro vzletový modul
Zdroj: https://www.fbo.gov

Integrovaný sestupový a vzletový lander s přídavnými palivovými nádržemi využívající jediný pohonný systém. NASA uvádí v komentáři výhodu nižší složitosti vývoje.

Integrovaný sestupový a vzletový lander s přídavnými palivovými nádržemi využívající jediný pohonný systém. NASA uvádí v komentáři výhodu nižší složitosti vývoje.
Zdroj: https://www.fbo.gov

Integrovaný sestupový a vzletový lander s rychlým několikadenním tranzitem přeletového modulu, odvozeného od stávajících komerčních horních stupňů

Integrovaný sestupový a vzletový lander s rychlým několikadenním tranzitem přeletového modulu, odvozeného od stávajících komerčních horních stupňů
Zdroj: https://www.fbo.gov

Integrovaný sestupový a vzletový lander se dvěma přeletovými moduly snižujícími požadavek na nosnou raketu (jeden pro navedení na LLO, druhý pro deorbit)

Integrovaný sestupový a vzletový lander se dvěma přeletovými moduly snižujícími požadavek na nosnou raketu (jeden pro navedení na LLO, druhý pro deorbit)
Zdroj: https://www.fbo.gov

Třístupňový koncept landeru, kde přeletový modul pomůže vzletovému modulu k návratu na NRHO. NASA uvádí v komentáři výhodu nižší hmotnosti sestupového a vzletového modulu a návrat dvou prvků ke Gateway, nevýhodu v nutnosti spojení na LLO.

Třístupňový koncept landeru, kde přeletový modul pomůže vzletovému modulu k návratu na NRHO. NASA uvádí v komentáři výhodu nižší hmotnosti sestupového a vzletového modulu a návrat dvou prvků ke Gateway, nevýhodu v nutnosti spojení na LLO.
Zdroj: https://www.fbo.gov

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.saurenergy.com/
https://www.fbo.gov/
https://oig.nasa.gov/
https://spacepolicyonline.com/
https://www.fbo.gov/
https://www.nasa.gov/
http://www.asc-csa.gc.ca/
https://mainichi.jp/

Zdroje obrázků:
https://www.fbo.gov/utils/view?id=4eee37be89451d93bc73c8069b6ae59b
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/capstone-2.png
http://www.russianspaceweb.com/images/spacecraft/manned/lunar/mpp/halo/halo_1.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EEMgBcBXoAEuNov.jpg
https://www.fbo.gov/utils/view?id=6c7ece5e63c0dd5a131d8c43ab6471da
https://www.fbo.gov/…cd53a248201b96671d9599dd268fdc47&tab=core&_cview=1
http://www.russianspaceweb.com/…/lunar/mpp/architecture/nasa_2019_05_1.jpg
https://www.fbo.gov/utils/view?id=bc898cadad42581b0aff4547d5eaa79d

Gateway (září 2019), 5.0 out of 5 based on 14 ratings
Pin It
(Visited 4 195 times, 2 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (14 votes cast)
(Visited 4 195 times, 2 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


49 komentářů ke článku “Gateway (září 2019)”

  1. Grafika od A. Zaka již nezobrazuje modul HALO tak, jak je nyní plánován. Nejsou tam správně zobrazeny boxy s elektronickou pro evropskou komunikační část v pásmu S a Ku a pro navigační službu v pásmu S. Z důvodu krátkého času k realizaci a co největší nezávislosti při návrhu bude kompletní komunikační balík umístěn vně modulu HALO. Stejně tak tam nejsou (a to je zatím správně, protože zatím přesně není určeno jak to bude řešeno) příprava vedení pro přečerpávání pohonných látek.

    • Jiří Hošek napsal:

      Díky za tyto cenné informace.
      Pokud vím, dva porty pro doplňování hydrazinu a xenonu bude mít i modul PPE.

  2. Hawk napsal:

    Cekal bych od Japonska s jeho silnou ekonomikou trochu dustojnejsi podil na projektu, kdyz pouziju expresivnejsi vyraz, tak 100 mil $ v takto nakladnem projektu za rok je plivanec v mori.

    Obecne by me zajimalo, proc ma NASA a potazmo USA zajem na mezinarodni spolupraci v tomto projektu, financne ji to moc neulevi a technologicky pri jejich vyspelosti jim to asi tez moc neprinese, vyrobnich kapacit maji take urcite vice nez dost. Budou mit spise ruzne vicenaklady s koordinaci praci s jinymi staty. Po politicke strance vztahy s EU jsou tez ponekud chladnejsi, navic novy trend je America first.

    U ISS jsem to tehdy chapal tak, ze jeden z hlavnich duvodu bylo zabranit uteku ruskych raketovych inzenyru a vedcu do “darebnych ” statu a vazba zapadni Evropa a USA byla tehdy mnohem silnejsi jako dozvuk Studene valky.

    • Stručně. Musíte vzít v úvahu mezinárodní prestiž a roli, jakou USA v kosmonautice hrají. Taktéž se programy s mezinárodní účastí mnohem hůře ruší a opouštějí. U stanice Gateway se také využívá rozšíření smlouvy o ISS, takže je volba partnerů celkem logická. Obecně mezinárodní spolupráce na Gateway má i další dopad v širším kontextu kosmonautiky a umožňuje např. zapojování USA do projektů, kde jsou naopak svoji účasti (finanční i technickou) minoritní.

      • Jirka Hadač napsal:

        Já bych využil této příležitosti a rád bych se zeptal. Rozumím tomu, že se hůře opouštějí ale přesto se tak občas či vyjímečně děje, tedy že státy opustí mezinárodní spolupráci. JSou tam pak nějaké postihy? Finanční, ztráta prestiže aj?
        Napadá mě totiž například Rosetta, kterou opustila NASA.

        • Je to tak jak píšete. Jde zejména o prestiž a kredit mezi ostatními partnery. Finanční postihy nejsou možné, zejména proto, že ani není možné finančně vyčíslit škody apod., resp. toto udělat předem. Retrospektivní pohled není uplatňován. Toto vše je samozřejmě zakotveno ve smlouvách mezi jednotlivými partnery. To platí třeba i uvnitř ESA, kdy věděcké přístroje pro mnoho misí dodávají jednotlivé státy z vlastní iniciativy a z vlastních zdrojů mimo ESA. Kosmonautika naštěstí stále funguje dobře a hlavním cílem všech je co největší vědecký dopad mise. Příklad opuštění NASA od mise Rosetta je příkladem špatným, zde NASA odešla ve velmi rané fázi. Horší to bylo, zůstaneme-li u NASA, s odchodem z mise ExoMars.

      • Pavel Kralicek napsal:

        Libi se mi ten komentar, ze programy s mezinarodni ucasti se hure rusi! Trosku vice cynicky bych to popsal tak, ze nejdrive se navrhne stanice u Mesice, protoze pak se US politikum bude hure rusit vlastni mesicni program s pristanim na Mesici. A aby se hure rusila ta stanice, udelame ji s mezinarodni ucasti! Funguje to, jen to dost leze do penez a casu…

        • Dušan Majer napsal:

          Mám pocit, že jste v tomto komentáři smíchal některá prohlášení tak, aby se vám to co nejvíce hodilo. Ale pravda je tak trochu jinde. Například všechny agentury zapojené do gateway měly před spojením více či méně rozpracované vlastní návrhy na pokračování výzkumu mimo LEO. Nezapomínejte, že na návrhu Gateway se pracuje už hezkých pár let – veřejně se o ní mluví v posledních cca. 3 letech, ale projekt samotný běží déle. O návratu Američanů na povrch Měsíce začal mluvit až Donald Trump, takže časová důslednost Vaší domněnky nesedí.

  3. A ještě doplnění k obsahu listopadové Rady ESA na ministerské úrovni, kde se bude mimo I-HAB jednat také o ESPRIT a o evropském příspěvku na HALO.

  4. lvy napsal:

    Tak nějak z toho mám nedobrý pocit, ale ono je to asi jedno, protože za těch pět a více let bude všechno jinak.

  5. rhronza napsal:

    Děkuji panu Hoškovi za komplexní shrnutí aktuálního stavu tohoto megaprojektu. Skvělá práce. Mám jednu poznámku a jeden dotaz k obsahu:

    1) Ta miliarda úspory při případném vynesení sondy Europa Clipper soukromým nosičem je tedy grandiózní částka. Určitě by se dala využít lépe 😉

    2) Nevíte co konkrétně vedlo NASA k eliminaci znovupoužitelnosti přistavacího měsíčního landeru ? Bez znalosti bližších souvislostí to vypadá, že by se NASA mohla bát znovupoužitelnosti jak čert kříže 🙂

    Pěkný den.

    • Jiří Hošek napsal:

      Díky za pochvalu.

      K 1) Rozdíl mezi cenou SLS a cenou komerčního nosiče pro Europa Clipper jde na vrub ředitelství pro pilotované lety, z jehož rozpočtu je vývoj SLS financován. Těch 700 milionů USD tedy nejsou peníze, které by šly využít v planetárním programu. Ohledně tvorby rezervy ve výši 250 milionů USD na skladování sondy Europa Clipper nevím, z jaké položky rozpočtu NASA to jde.

      K 2) Větu ohledně znovupoužitelnosti modulů landeru raději zkopíruji: “Nejvýznamnější změnou je odstranění podmínky vícenásobné použitelnosti modulů landeru od roku 2028 a s tím souvisejícího systému pro doplňování paliva; pokud však chce kontraktor doplňovat palivo, může tento prvek navrhnout.”
      Původní podmínkou vzletového a přeletového modulu bylo, že musí být vyvinuty jako znovupoužitelné (cílem NASA byla desetinásobná znovupoužitelnost, nebyla však stanovena minimální požadovaná hodnota), u sestupového modulu byla pouze vítána schopnost dotankování pro podporu případné znovupoužitelnosti. Nyní z akviziční strategie zmizel prvek pro doplňování paliva, ale pokud jej komerční společnost nabídne, NASA takovou nabídku nevyřadí. Ze scénářů v obrázcích na konci článku vyplývá, že myšlenka znovupoužitelnosti modulů landeru nebyla opuštěna. Osobně se domnívám, že ta podmínka mohla být zrušena v souvislosti s důrazem na rychlost pořízení landeru, na základě dosavadní zpětné vazby z průmyslu, nebo NASA prostě jen chtěla dát společnostem větší volnost v nabídkách.

  6. KarelTv napsal:

    To, že se za cca 4 roky uskuteční pilotovaný oblet měsíce lodí Starship rozhodně nepovažuji za pravděpodobné, asi tak jako že tam poletí Rusové.
    Kdyby Musk stavěl nejdřív “jen” supertěžký nákladní nosič s reusable prvním stupněm, místo celkem složitého pilotovaného dopravního mega-systému, bylo by to rychleji s menším rizikem komplikací a větší pravděpodobností že se projekt podaří dokončit. A kosmonautika by nebyla u velkých nákladů mimo LEO odkázaná na drahé SLS a slabší NG. Chápu že to nezapadá do Muskovo mega-plánů, kdy chce sám postavit plně reusable komerční dopravní systém. Někteří jsou z toho sice nekriticky nadšeni, ale jinak silně pochybuju že to celé půjde tak, jak by se hodilo pro stavbu Gateway. Zase se bude složitě a zdlouhavě bastlit z malých modulů jako ISS 🙁

    • Jiří Hošek napsal:

      Poznámka k první větě:
      V úvodním odstavci článku je pouhé shrnutí subjektů s ambicemi na pilotované lety k Měsíci bez subjektivního hodnocení pravděpodobnosti deklarované časové realizace 🙂

      • Petr Groh napsal:

        Pro KarelTv:
        Ale vždyť Musk staví “jen” supertěžký nákladní nosič s reusable prvním stupněm (tedy SuperHeavy).

        První použitelné verze Starshipů (je vhodné nazvat to druhým stupněm?) budou nákladní. Možná i jen nehermetizované a tudíž celkem jednoduché.

        A možná budou zatím ještě ošklivé, pomačkané, s viditelnými sváry…
        Nedivil bych se tomu. 🙂

        Hlavně, že budou funkční.
        Pokud vše půjde tímhle tempem, dočkáme se jich do konce příštího roku.

        • KarelTv napsal:

          Pokud se projekt povede, nákladní budou určitě ještě nějakou dobu co začnou lítat, pochybuju že si dovolí posadit lidi do lodi bez záchranného systému, nebo aspoň perfektně vyzkoušeného, 14 mrtvých v STS stačilo. Jenže Starship tak jak vypadá se nezdá zrovna vhodný na vynášení bloků stanic. Místo toho by se hodil “obyčejný” horní stupeň a náklad pod aerodynamickým krytem.

          • Petr Groh napsal:

            Odhaduji, že nákladní Starship dostane na záda pořádná vrata, jako měly raketoplány (břicho bude ohnivzdorné).

            Pokud s tím bude nějaký problém, tak možná dojde na vaše slova.
            SuperHeavy bude létat s “obyčejným” druhým stupněm a pořádně velkým aerodynamickým krytem.

            Pochybuji ale, že by se s tím Musk smířil. Dlouhodobě.
            🙂

    • lvy napsal:

      Ono je potřeba se na to podívat očima tvůrce, proč by dělal něco, co sám nepotřebuje? Proč by dělal něco, co by nebylo dostatečně revoluční a ztrácel by čas a peníze. Pokud jde o těžký nosič, tak se nepředpokládá, že s tím budou potíže, jinými slovy vzhledem k tomu jaké má dneska SpaceX znalosti si myslí, že to postaví a rovnou s tím začnou lítat. Klidně na to můžou udělat jendorázový druhý stupeň, pokud by byla potřeba a pořád to bude stát setinu toho, co stojí SLS. Nicméně jak je vidět, tak se hlavní část vývoje zaměřuje na SS, kde potřebují spoustu věcí vyzkoušet a ověřit, než se dostanou dál.

      • KarelTv napsal:

        Protože za vynesení nákladu NASA, ESA či jiní zaplatí, stejně jako proč vůbec létají Falcony a Dragony (ten by bez NASA jako zákazníka neexistoval). Lidi nahoru a dolů vozit umíme, ale neumíme vozit nahoru těžké a rozměrné náklady, nebo v případě SLS jen draze a v omezeném počtu. Ambiciózní plán SHS+Starship je náročný a riskantní, protože nemusí vyjít tak dobře, jak vyšel projekt Falcon, F9 postavili a zprovoznili opravdu rychle. Postupovali nejjednodušším a nejrychlejším způsobem. Udělali “normální” nákladní nosič do ostrého provozu a teprve POTOM řešili další vylepšování a vychytávky. Teď vědomě volí sice ambicióznější, ale taky riskantnější, delší a složitější cestu.

    • PetrK napsal:

      V téhle souvislosti mě už delší dobu napadá otázka “Do jaké míry jsou dnes pilotované lety opravdu pilotované lidmi?” Já mám totiž pocit, že rozdíl je jenom v tom, že jedno “cargo” je doplněné systémem životní podpory, aby mohli lítat lidé 🙂 A řídí to počítač na základě pokynů ze země 🙂

      • Štěpán Krňanský napsal:

        Tak ona spousta lodí byla víceméně pilotovaných na automatiku a nebo ze země…

        Vostoky byly například plně automatické, Buran sice letěl jen jednou, ale taky to byla automatika… A tak by se dalo pokračovat… Lidi to budou pilotovat v případě problému, a nebo například asi přistání na měsíci to nebude úplně automatické.. Ale jinak lidi jsou spíš záloha:)

      • Antocyanin napsal:

        Dokud se nic nepodela, tak to ridi automatika. Pote, co se neco podela, tak lide – viz Apollo 13.

  7. Pavel napsal:

    Ahoj, nevěděl by tu někdo jak vysoko je geostacionární dráha od měsíce? na zemi je to ~36tis km, na marzu už “jen” ~17tis km. napadlo mě že pro pilotované i robotické mise by se dal použít vesmírný výtah 😀 pro zemi je to zatím nerealizovatelné, ale pro měsíc už by to tak scifi být nemuselo 🙂

    • Jiří Hošek napsal:

      Vzhledem k vázané rotaci Měsíce (otáčení k Zemi stále stejnou polokoulí) jsou asi použitelnou obdobou librační body v soustavě Země-Měsíc. Pro účely výtahu je asi nejlepší bod L1, jehož poloha se vůči středu Měsíce mění od 58100 do 64900 km.
      https://i1.wp.com/www.kosmonautix.cz/wp-content/uploads/9-Figsure2-1.jpg

    • Jirka Hadac napsal:

      https://astronomy.stackexchange.com/questions/20499/is-it-possible-to-achieve-a-stable-lunarstationary-orbit-around-the-moon
      Podle tohoto odkazu takova orbita neexistuje. Narovinu priznavam, ze sem to neoveroval, jen hledal, protoze me to zajimalo.

    • Antocyanin napsal:

      Vzhledem k pomalosti rotace Mesice (zhruba jednou za mesic) by cynthostacionarni orbita vysla asi 30x dal, nez naznacuje vas priklad se Zemi a Marsem. Ale v te oblasti trosku gravitacne prekazi Zeme.

      Nicmene jsou pouzit libracni body soustavy Zeme-Mesic, ktere jsou lehce pres 100000 km, coz je sice 2.5x dal, nez geostacionarni orbita od Zeme, ale diky vyrazne nizsi gravitaci Mesice by se dal postavit vytah i z beznych vlaken (kevlar, apod.).

      Rekneme, ze Kevlar neponese sam sebe (at se to lepe pocita i kdyz vyjde nizsi cislo). Kevlar unese 2514 kN*m/kg (https://en.wikipedia.org/wiki/Specific_strength). Pro minimalisticky modul o hmotnosti 1 tuna, ktery by dokazal doplnovat do lana dalsi vlakna a snad by dokazal na povrch Mesice dostat i jednoho ziveho cloveka (ohledne problemu s dodavkou energie do takoveho modulu si muzete neco najit) vychazi sila priblizne 1000*9.81/6 = 1635 N. Takze 1kg kevlaru muze byt teoreticky dlougy az 2514/1.635=1537 metru bez rezervy. To dava minimalni hmotnost kevlaru 100000/1.537 = 65061 kg. Tedy neco, co tam dokaze dopravit cca 6-15 startu Falconu Heavy.

      Problem nastava s faktem, ze trzna delka kevlaroveho vlakna je 256 km, takze na 100000km bude vlakno na zacatku mnohem tlustsi, nez na konci a nechce se mi pocitat presnou hodnotu. Ktera by byla stejne nepresna, protoze klicova otazka bude, jak se budou jednotilive casti vlakna napojovat, co to bude vazit a jak se v tom bude roznaset sila.

      Vypocet nezohlednuje nizsi gravitaci dal od Mesice, ale myslim, ze to je mensi vliv, nez zanedbani hmotnosti kevlaru samotheho.

      Dalsi problem nastane s hmotnosti protivahy – na konci toho lana bude muset byt neo vyrazne tezsiho, nez to lano. A to by bylo vhodne ziskat z nejakeho asteroidu, nebo v nejhorsim s Mesice, protoze vynest to ze Zeme bude drahe.

      A radiacni odolnost kevlaru bude take zajimava otazka.

      Je to pekny projekt pro dobu za 10-30 let, ale pro zacatek vyzkumu Mesice to je prilis narocne na nosnost raket a plne neznamych.

    • kuban napsal:

      mohlo by být jednodušší udělat “něcojako” maglev/kolejnicovou dráhu, protože pro dosažení orbity Měsíce stačí cca 1km/s, dalo by se tedy na povrchu dosáhnout i rychlosti větší pro dosažení vyšší orbity – bez paliva, “pouze” za “elektrickou energii”

      dokonce by se mohlo stát, že by nebylo nereálné dosáhnout dostatečné rychlosti pro cestu z Měsíce na Mars/Ceres/atd

  8. tv napsal:

    Kde se tam zase vzali rusové? Já myslel, že se urazili, nafoukli a odešli …

  9. Racek napsal:

    No, tak ten Europa Clipper mi dost mrzí. V případě opoždění a komerčního nosiče bude cesta mnohaletá a obávám se, že už se asi výsledků nedočkám… A ani té Titanské sondy. Ach jo. Člověk nemůže mít vše.
    Tak se nezlobte nad mým povzdechem … Konec konců, já zas vítal Gagarina u Kulaťáku… 🙂

  10. hansnasa napsal:

    Roskosmos předpokládá poskytnutí víceúčelové přechodové komory pro posádku stanice a pozdější pilotované lety vlastní kosmickou lodí.Tato věta patří do oddělení scifi.Nechápu proč tam tahají nespolehlivé Rusy jejichž přínos je v dnešní době defakto nulový.Leda by zase chtěli řešit nějakou navrtanou dírku.Za kterou by samozřejmě byli zodpovědní Američtí astronauti.

    • Roman Chodura napsal:

      No ač to tak dnes možná nevypadá, pořád mají Rusové největší zkušenosti se stavěním vesmírných stanic. Vždyť na základě jejich bohatých zkušeností ze stanic Saljut a Miru vznikala celá ISS. Jejich nespolehlivost pramení spíše ze špatného financování.

      • Dušan Majer napsal:

        Rusové si musí přiznat, že jejich zlatá éra je bohužel pryč. Odborníci, kteří těch úspěchů dosáhli jsou dnes již v zasloužené penzi. Zmíněné podfinancování je bohužel chronické a nedá se očekávat výrazné zlepšení v blízké době. Rusové si musí přiznat skutečný stav věci, ne se ohánět tím, co dříve dokázali.

        • Roman Chodura napsal:

          To je bohužel pravda. Oni si mnohokrát zbytečně škodí sami a podřezávají si větev. Finance když už nějaké jsou, končí většinou ve slepé uličce a nebo se rozkradou. Pak nic nedokážou dotáhnout ke zdárnému konci.

          • Dušan Majer napsal:

            Já si nemůžu pomoct, ale současná ruská kosmonautika mi připomíná fotbalistu, který na konci kariéry hraje nižší soutěž, ale pořád vzpomíná na to jak před lety hrával Ligu mistrů a válel v reprezentaci.

  11. ptpc napsal:

    Opäť výborný článok! 🙂

    Mal by som dve otázočky:
    -na akej rakete poletí sonda CAPSTONE;
    -prečo jej vstup na cieľovú obežnú dráhu okolo Mesiaca bude trvať tri mesiace.

    • Jiří Hošek napsal:

      Díky.

      Detaily výběrového řízení na nosnou raketu pro misi SSTP NRHO Demo sondy CAPSTONE byly uvedeny v úvodním odstavci srpnového dílu https://www.kosmonautix.cz/2019/08/gateway-srpen-2019/

      Pomalý přelet k Měsíci je energeticky méně náročný. Pomalý přelet je zmiňován v dokumentech NASA k PPE, HALO a logistickým modulům (rychlá doprava nákladu k Měsíci by měla být výjimkou). I v obrázcích v článku týkajících se variantních architektur přistání na Měsíci je až na pár vyjímek uvedena doba přeletu z LEO na NRHO 120 dnů. Pouze Orion má rychlý přelet na NRHO jistý.

  12. ptpc napsal:

    Díky za odpoveď! 🙂
    Ale zároveň sa ospravedlňujem za moju nepozornosť…

  13. Majo napsal:

    Ja osobne nechápem túto DSG alebo základne na Mesiaci.Ako áno,DSG je iný level vesmírnej stanice,čo sa týka pobytu vo vesmíre.(to si fešáci vyskúšajú cestou na Mars)A základne na povrchu?Načo?Čo tam chcú ako robiť?Niečo ťažiť?Ťažko tam je niečo,čo není na Zemi.Alebo niečo ,čo by sa oplatilo.Možno Helium 3 ale okolo toho je tiež veľa nejasných.No,neviem či sa im to oplatí,keď ani poriadne nevedia prečo tam zase ísť alebo nebodaj ostať.Asi len to Helium 3 ale to som počul,čítal,že je to blbosť.Že nevedia ako to spracovať,využiť a druhí zas,že vedia,tak neviem.Ja som toho názoru,ako Elon Musk,vytvarať nové technológie a ísť na Mars a ďalej.Treba mať záložný plán na prežitie.Aj Trump povedal,že načo tam ísť,keď sme tam už boli.A nič mega ohromné tam není ,aby sme tam ostali,podla mňa zatiaľ.Keby mali krajiny megarozpočty na to,dajme tomu ale inak.Ani Amíci by nešli do Iraku,keby tam nebola ropa.Všetko je o peniazoch.A najviac sa mi páči,že každý o tom trepe ale superťažké nosiče nemá zatiaľ nikto.Jediné,kto na tom maká je Elon Musk.(možno SLS ale bohvie ako na tom budú s peniazmi)Lode môžu štartovať zo Zeme alebo z obežnej dráhy.A aj on povedal,že rovno Mars.A on není debil,keby sa na Mesiac oplatilo ostať,išiel by aj on.Jednoducho,keď na to niesú rozpočty a není tam nič ohromné,tak načo?A treba hlavne pohony vyvijať,lebo sa nikam neposunieme a všetko je pomalé.Jedine EM s tým začal niečo robiť.Niečo na tom bude.

Zanechte komentář