Čína si připsala splnění významného milníku v kosmonautice. Tato země poprvé v historii zachránila stupeň rakety během letu na oběžnou dráhu. Tento úspěch se jí podařil při prvním startu rakety Dlouhý pochod 10B v pátek 10. července. Metoda záchrany stupně byla jedinečná. Stupeň klesl do lanové konstrukce na mořské lodi. „Tato mise představuje první čínskou úspěšnou záchranu nosiče a první světovou záchranu stupně pomocí lanové sítě,“ uvedla Čínská letecko-kosmická vědecko-technologická korporace CASC (China Aerospace Science and Technology Corporation) na sociálních sítích krátce po startu a dodala: „Představuje to historický průlom pro náš stát na poli technologie znovupoužitelných raket a buduje to stabilní základy pro zrychlování vylepšování množností přístupu naší země do kosmického prostoru.“
Dlouhý pochod 10B je dvoustupňová orbitální raketa a podle státem vlastněné organizace CASC, hlavního kontraktora čínského kosmického programu, měří na výšku 63 metrů. První stupeň rakety spaluje letecký petrolej a kapalný kyslík, zatímco stupeň druhý využívá kapalný kyslík a metan. Ve znovupoužitelném režimu může Dlouhý pochod 10B vynést na nízkou oběžnou dráhu Země okolo 16 tun nákladu. Při své premiéře letěla raketa s nákladem a družice podle informací od CASC dosáhla oběžné dráhy. Zpráva však neobsahuje detaily o družici, či její oběžné dráze, namísto toho se podrobněji věnuje záchraně prvního stupně rakety.
„Přibližně šest minut poté, co se první a druhý stupeň rozdělily, se první stupeň vrátil vertikálně a byl úspěšně zachráněn mořskou záchytnou platformou s využitím sítě,“ napsali zástupci CASC a poznamenali, že start proběhl v pátek 10. července v 6:15 SELČ z komerční rampy na ostrově Hainan a dodali: „Start i mise k záchraně prvního stupně byly kompletně úspěšné.“
Do této chvíle byla vertikální přistání orbitálních raket prováděna pouze americkými soukromými firmami. Třeba taková SpaceX zachraňuje první stupně Falconů 9 už zcela běžně – na svém kontě má do této chvíle přes 600 takových přistání. Tak rozsáhlý program znovupoužitelných raket umožnil SpaceX létat levněji a efektivněji než jejich konkurence, takže mohli ovládnout trh, což se Čína snaží usilovně napodobit. Dvě úspěšná přistání prvních stupňů svých raket New Glenn provedla i firma Blue Origin, ale tento projekt se teprve rozbíhá a není tak možné zatím vyhodnocovat jeho úspěšnost.
Dlouhý pochod 10B disponuje „znovupoužitelnou konfigurací, která snižuje náklady na start, nabízí výhody větší nákladové kapacity a vyšší cenové efektivity,“ uvádí oficiální místě CASC v aktualizaci vydané po startu. V přípravě jsou i další čínské znovupoužitelné orbitální rakety včetně Dlouhého pochodu 12A od CASC, či ZhuQue-3 od pekingské firmy Landspace. Obě rakety měly premiéru vloni v prosinci a skončily podobně. Oběžné dráhy sice dosáhly podle plánu, ale jejich první stupně nezvládly přistát. Vlastní znovupoužitelné nosiče připravují i čínské firmy CAS Space (raketa Kinetica-2), Galactic Energy (Pallas-1), nebo Deep Blue Aerospace (Nebula-1). Je tedy možné, že už brzy se budou čínské rakety vracet na Zemi s takovou frekvencí, která se vyrovná tahounovi společnosti SpaceX, raketě Falcon 9.
Přeloženo z:
https://www.space.com/
Zdroje obrázků:
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/HbPmxh452XQv8SwFjDof9-1200-80.jpg.webp
Co vás napadne? Co mne: Přistává tovární komín.
po nete bolo plno vtipov.. ze dieselova raketa.. .alebo raketa na uhlie 🙂
Není to tak elegantní jako americké systémy. Pokud to ale znásobí čínskou kapacitu tak jako Falcony americkou, bude na LEO (minimálně) pěkný šrumec.
Já si myslím, že s lanovou sítí jde o to ušetřit nohy na raketě. A ten šílený dým je palivem pro první stupeň (letecký petrolej).
Takže sice klasicky čínskou cestou „co nejjednodušší, aby to fungovalo“, ale Číňani nás, Evropu, v tomto ohledu naprosto předběhli. A to mě štve. Všechny úspěchy, a že jich Evropa má na kontě dost a dost, jsou prima, ale závislé na tom, kdo ty naše sondy a družice vynese – a tam když technologicky nedržíme krok, tak budeme omezení na pár startů ročně za šílené ceny oproti USA a Číně, kteří si totéž budou umět vypustit za týden a za zlomek ceny.
Smutná a krutá pravda
Proč smutná? Hlavně je to připominka, že bychom měli soutěžit a ne vymýšlet různá cla, zákazy prodeje, kvoty a pod. To je totiž nejlepší cesta k zaostávání. Měli bychom bojovat výrobky, cenami, kvalitou a dobrým servisem. O tom totiž technologické válka jsou. A Evropa má pořád potenciál. Pořád vyrábí nejsložitější stroj světa v ADSL. Jen má někoho, kdo nás stahuje ke dnu. Víme kdo to je.
Mimochodem, tohle bylo přistání na první pokus. A úplně novou technologií. Že by zapoměli kopírovat? Ale jako fanouška kosmonautiky a nové technologie mě to samozřejmě potěšilo.
Prví část komentáře považuji na našem portálu za zcela zbytečnou. Nebýt toho závěru, dostal byste napomenutí. Ale teď ještě přimhouřím oko.
Díky za napomenutí, polepším se. No jo, ukecanej dědek.
Další informace, četl jsem že LM10 přistával za stavu moře 4, zatímco U Space X přípustné max. 2. . Ta raketa se opravdu po zavěšení dost kývala.
Znamená to, že Falcon 9 potřebuje pro přistání na mořské plošině moře s výškou vln max. 1,25 m. Číňané zvládají tedy 2,5 metru. Je to asi další důvod zavedení této technologie.
Raketa zatím vypadala po přistání na fotografií dost „unaveně“. Ještě mají před sebou dost práce.
Jen upřesním, že napomenutí jste nedostal. Jak jsem psal, kdyby tam nebyl ten konec komentáře k tématu, tak byste napomenutí za diskusi mimo téma dostal.
Já vím.
Evropa též připravuje vlastní znovupoužitelné nosiče, takže v klidu.
Teď se to zmiňuje v Týdeníku: program Callisto ve spolupráci s JAXA. Až na to, že:
Zcela vážně a bez ironie myslím teď otázku: Zapomněl jsem na nějaký podstatný detail, kvůli kterému to vidím příliš černě a co mění situaci výrazně k lepšímu?
Ano, zapomněl jste, že to není jediný evropský projekt týkající se znovupoužitelnosti orbitálních raket. Máme zde totiž i soukromé firmy, z nichž některé se znovupoužitelností svých výtvorů počítají. Jde třeba o nosiče RFA One, Miura 5, nebo Maia.
Děkuji za odpověď (tj. že jste mi uvěřil, že nešlo o ironii, protože fakt nešlo). Tohle, co jste vyjmenoval, jsou skvělé projekty a hltám každý update o nich, se přiznám – ale moc těch updatů není (v Evropě dělat promo se moc nenosí…).Co na nich ale vidím jako zásadní rozdíl je ta plánovaná velikost – proto jsem je původně nezmiňoval, šlo mi o to, kdy budeme jako Evropa mít něco síly aspoň jako Falcon 9, abychom neskončili tak, že si USA a Čína budou diktovat ceny, protože budou vědět, že my vlastní variantu nemáme.Takže tyto projekty z tohoto úhlu pohledu jsou zase „předskokani“ toho projektu Ariane Next – vždyť jedno z toho je dokonce dceřinka Ariane, ne? Myslím, že Maia… Neplánují to tedy také jako získání zkušeností směrem k Ariane Next?Na druhou stranu je pravda, že s přibývajícím letopočtem ten tlak na vyšší nosnost není tak hrozný jako dřív, spoustu technologie jsme tak zmenšili, že družice i s opravdu zajímavými technologiemi umíme vynést čím dál menší raketou… V tom vidím další „zdroj naděje“…
Ano, MaiaSpace je propojena s ArianeSpace.
Ano, jsou to menší nosiče, ale pokud porovnáváme schopnost států / organizací udělat znovupoužitelný nosič, je jeho nosnost vedlejší. Stejně tak si myslím, že ani v budoucnu nebudou muset být všechny orbitální rakety za každou cenu znovupoužitelné. Stále zde bude prostor pro jednorázové nosiče. Znovupoužitelnost totiž začne dávat ekonomický smysl až od určitého počtu startů, aby peníze ušetřené znovupoužitelností vykompenzovaly náklady na vývoj té znovupoužitelnosti. Vzhledem k silnému patriotismu v Evropě si nemyslím, že by v tomto směru hrozila nějaká závislost na Spojených státech. Ano, Falcon 9 bude levnější, ale evropské instituce si svůj náklad nechají vynést na Ariane 6, která je sice o něco dražší, ale peníze zůstanou v evropské ekonomice a neodtečou za oceán. Základem je, aby byly evropské rakety spolehlivé, protože bez toho výše uvedená úvaha neplatí. A ano, časem přijde Ariane Next a sníží náklady. Ale bude záležet, jaká bude v té době poptávka od evropských institucí na vynášení nákladů – a tím jsme zpět u toho, že znovupoužitelnost dává ekonomický smysl až od určitého počtu startů.