Týden s Jedenáctkou (5) Columbia a Eagle aneb jak se taky mohly jmenovat lodě mise Apollo 11

Snowcone a Haystack. Hromádka sněhu a kupka sena. Takto se měla jmenovat mateřská loď a lunární modul mise Apollo 11. Alespoň to stojí v dokumentu NASA Technical Information Summary Apollo-11 z 25. června 1969 (ke shlédnutí zde). Opravdu tomu tak mělo být? A kde se vlastně vzala nakonec použitá jména Columbia a Eagle? Když začali létat do vesmíru američtí astronauti, vznikla potřeba dát jim nějaké volací znaky. Ty zjednodušují komunikaci a běžně se v letectví používají. Alan Shepard si zvolil „Freedom 7“ (Svoboda 7). Často se uvádí, že ona sedmička v názvu je odkazem na první oddíl amerických astronautů, který byl sedmičlenný. Ve skutečnosti ale chtěl Shepard zdůraznit, že loď Mercury má výrobní číslo 7, letí na raketě výrobního čísla 7 a jde o první ze série sedmi plánovaných suborbitálních letů (byť už v té době bylo jasné, že jich bude méně; nakonec se uskutečnily pouze dva). Testovací piloti jsou navíc – přes své silné technické založení – také velmi pověrčiví a „šťastná sedmička“ přímo v názvu letu byla tím nejmenším, co mohli pro zdar své výpravy udělat.

Ne, lunární modul výpravy Apollo 11 se opravdu neměl jmenovat „kupka sena“ (byť to lze v oficiálních dokumentech nalézt).

Ne, lunární modul výpravy Apollo 11 se opravdu neměl jmenovat „kupka sena“ (byť to lze v oficiálních dokumentech nalézt).
Foto NASA

A protože let Alana Sheparda byl úspěšný, ponechali si onu číslovku 7 v názvu výpravy i další astronauti programu Mercury. Gus Grissom letěl v lodi Liberty Bell 7 (Mercury Redstone 3), kabina Johna Glenna se jmenovala Friendship 7 (Mercury Atlas 6), Scotta Carpentera Aurora 7 (Mercury Atlas 7; misi měl původně letět Donald Slayton a měl nachystaný název Delta 7), Walter Schirra Faith 7 (Mercury Atlas 8) a Gordon Cooper Faith 7 (Mercury Atlas 9). Pro zajímavost: Carpenter chtěl svoji loď původně pojmenovat Rampart podle pohoří ve svém rodném státě Colorado. Nakonec se ale rozhodl jinak, protože slovo není úplně snadno vyslovitelné a rozpoznatelné.

V programu Gemini se ale s pojmenováním lodí objevily problémy. Velitel první pilotované mise Gemini 3 Gus Grissom navrhl název Molly Brown. A to podle muzikálu „Nepotopitelná Molly Brownová“ (Unsinkable Molly Brown) o americké filantropce, která přežila zkázu Titanicu. Grissom odkazoval na svoji předchozí misi, kdy se loď Mercury Liberty Bell po svém letu potopila na dno Atlantického oceánu a on jen stěží zachránil život intenzivním plaváním. Jméno Molly Brown se jakožto znevažující a ironizující moc nelíbilo lidem z oddělení pro styk s veřejností NASA, kteří jej odmítli. Grissom reagoval po svém, když odpověděl: „Jak by se vám líbil Titanic?“ Zodpovědní pracovníci raději nakonec na Molly Brownovou kývli, protože zákulisní přestřelka hrozila gradací. A kdyby na ni přišlo novináři, rozhodně by si smlsli. Ať už by byl nakonec název lodi jakýkoliv.

Označení lunárního modulu Apolla 10 názvem Snoopy bylo sympatické a praštěný pes provázel posádku po celou dobu přípravy i letu.

Označení lunárního modulu Apolla 10 názvem Snoopy bylo sympatické a praštěný pes provázel posádku po celou dobu přípravy i letu.
Foto NASA

Do budoucna proto bylo odňato posádkám právo pojmenovávat své lodě. Astronauti James McDivitt a Ed White měli pro misi Gemini 4 nachystaný název „American Eagle“ (Americký orel), ale jejich loď byla označována jen volacím znakem Gemini, resp. Gemini 4. A tak to následovalo nejen po zbytek programu Gemini, ale i na počátku letů Apollo. U misí Apollo 7 nebo 8 to taky nebyl problém, protože letěla jediná loď a nemohlo dojít k záměně. Jenže už u Apolla 9 se objevila jak mateřská loď Apollo, tak lunární modul. Obě měly v určité fázi mise létat samostatně a řídicí středisko potřebovalo zajistit jasnou a srozumitelnou komunikaci s oběma. Posádky tak dostaly možnost své lodě pojmenovat.

A tak u „Devítky“ dostal historicky první lunární modul název Spider, protože ze všeho nejvíce skutečně připomínal obřího brouka. Velitelská loď pak Gumdrop, což je označení želé bonbónů. Když totiž název vymýšleli, jejich mateřská loď se právě přesouvala na Floridu – a byla zabalená v plastové fólii modré barvy, takže jim vlastně velký bonbón připomínala. Také posádka mise Apollo 10 sáhla po neotřelém pojmenování, když se její lunární modul jmenoval Snoopy a mateřská loď Charlie Brown. Tedy podle hlavních hrdinů populárního komiksu Peanuts, který byl mezi astronauty v oblibě a který se právě kosmickým letům docela často věnoval. Navíc právě Snoopy se stal maskotem ocenění, které NASA uděluje nejlepším pracovníkům zaslouživším se o bezpečnost pilotovaných letů. Jde o cenu „Silver Snoopy Award“, kterou vymyslel v roce 1968 ředitel veřejných záležitostí v MSC Al Chop. Autor komiksu Charles Schulz byl nápadem potěšen, souhlasil s bezúplatným použitím Snoopy, dokonce nakreslil předlohu pro stříbrný odznak a různé motivační plakáty. Dosud Silver Snoopy Award získalo zhruba 15 tisíc zaměstnanců NASA, přičemž každý jej může obdržet jen jednou za život. Množství je i limitováno tak, že jej nesmí získat více než jedno procent zaměstnanců kosmické agentury.

Mateřská loď Columbia dostala název podle legendárního kanónu Julese Verna Kolumbiáda.

Mateřská loď Columbia dostala název podle legendárního kanónu Julese Verna Kolumbiáda.
Foto Wikipedie

Z tohoto důvodu byla volba volacích znaků Snoopy a Charlie Brown pro misi Apollo 10 logická. Ale co historická „Jedenáctka“? Roztomilý mírně praštěný pes s velkým čenichem se pro legendární let jaksi nehodil. Kdekdo se snažil Armstrongovi, Aldrinovi a Collinsovi napovědět: dostávali desítky tipů na pojmenování. Nechyběl mezi nimi třeba Romeo a Juliet (Romeo a Julie) nebo Castor a Pollux (synové Diovi, kteří jsou označováni jako Blíženci – což ale představuje příliš silnou vazbu na předchozí americký pilotovaný program Gemini). Pat Collinsová navrhla Owl a Pussycat (Sova a kotě; jde o v Americe populární nonsensovou báseň z roku 1871 Edwarda Leara).

Nakonec nelehké hledání rozetnul přidružený administrátor pro veřejné záležitosti NASA Julian Scheer, který Collinsonovi doporučil pro mateřskou loď pojmenování Columbia. To jednak odkazovalo na mýtický kanón Kolumbiáda Julese Verna z románu Ze Země na Měsíc. A jednak se tak málem jmenovaly Spojené státy (odkaz na objevitele Ameriky Kryštofa Kolumba). Jak vzpomíná Michael Collins: „Neil a Buzz neměli nic proti, já zase neměl nic lepšího. Loď tak dostala jméno Columbia.“

A jak je možné, že ve výše uvedeném dokumentu NASA jsou použita označení Snowcone a Haystack? Člověk nemusí být absolventem Harvardu, aby přišel na to, že nejsou myšlena vážně. Čistě historicky se pak stačí podívat na datum vydání dokumentu: 25. června 1969. Astronauti ale jména zveřejnili až na tiskové konferenci 5. července 1969. Nebylo nic neobvyklého, že v připravených dokumentech byla používána kódová slova, která se později nahradila platnou verzí. Prostě proto, aby byl dokument předpřipravený a bylo jej možné snadno doplnit. Ostatně: letový plán mise Apollo 11 byl dokončený 13. července 1969, tři dny před startem! Je jasné, že drtivá většina musela být připravena s předstihem a že na poslední chvíli se měnily jen některé drobnosti. A čím méně toho bylo na doplňování či výměnu, tím lépe.

Posádka Apolla 11 (zleva Neil Armstrong, Edwin Aldrin a Michael Collins) poprvé ukazuje emblém mise letu; Neil Armstrong pak v ruce drží plaketu, která bude na lunárním modulu.

Posádka Apolla 11 (zleva Neil Armstrong, Edwin Aldrin a Michael Collins) poprvé ukazuje emblém mise letu; Neil Armstrong pak v ruce drží plaketu, která bude na lunárním modulu.
Foto NASA

Pojmenování lunárního modulu názvem Eagle (Orel) zase vzniklo z hledání motivu na emblém. Apollo 7 na něm mělo Zemi a loď Apollo se zapáleným raketovým motorem symbolizujícím start programu. Apollo 8 mělo stylizovanou osmičku kolem Země a Měsíce. Apollo 9 zase všechny tři hlavní technické prvky systému: raketu Saturn V, mateřskou loď i lunární modul. Apollo 10 pak emblém tvaru štítu, velkou římskou desítku, loď Apollo letící nad Měsícem a přilétající vzletový stupeň lunárního modulu. Při jedné debatě mezi astronauty zmínil velitel záložní posádky „Jedenáctky“ James Lovell orla, který je symbolem USA. Orlové přece přistávají. Nápad se líbil.

Opět se ho ujal Collins, který v jedné knize z edice National Geographic našel snímek přistávajícího orla. Na kus papíru načmáral orla přistávajícího na symbolickou lunární krajinu, přidal zeměkouli, nahoru nápis APOLLO a dolů ELEVEN (jedenáct). Když návrh viděl, nesouhlasil Neil Armstrong s onou jedenáctkou. V psané podobě by podle něj nebyla srozumitelná cizincům. Doporučil římskou XI nebo 11 – a dát ji nahoru vedle nápisu APOLLO.

Tisková konference 5. července 1969, kde byly poprvé oznámeny názvy Columbia a Eagle plus představený emblém mise.

Tisková konference 5. července 1969, kde byly poprvé oznámeny názvy Columbia a Eagle plus představený emblém mise.
Foto NASA

Emblému ale pořád něco chybělo. Collins se ptal, kudy chodil, až narazil na počítačového experta Thomase Wilsona, který doporučil olivovou ratolest coby symbol míru. A kde nosí orli věci? V zobáku. Pak následovalo ještě několik krátkých diskusí nad barvami emblému a bylo hotovo. Návrh poté propracoval ilustrátor James Cooper z MSC. Jenže ústředí NASA s ním nesouhlasilo: orel s ratolestí v zobáku se podle odborníků na styk s veřejností chystal svými drápy zmocnit se Měsíce. To nebylo dobré poselství. Astronauti se proto rozhodli dát mu ratolest právě do spárů. Návrh s trochu nepřirozeně vypadajícím orlem prošel. Jak vzpomíná Michael Collins: „Bylo to biologicky nepřesně, ale politicky správně.“

Logo mise Apollo 11 bylo dle Michaela Collinse „biologicky nepřesně, leč politicky správně“

Logo mise Apollo 11 bylo dle Michaela Collinse „biologicky nepřesně, leč politicky správně“
Foto NASA

Týden s Jedenáctkou (5) Columbia a Eagle aneb jak se taky mohly jmenovat lodě mise Apollo 11, 5.0 out of 5 based on 17 ratings
Pin It
(Visited 1 936 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (17 votes cast)
(Visited 1 936 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


12 komentářů ke článku “Týden s Jedenáctkou (5) Columbia a Eagle aneb jak se taky mohly jmenovat lodě mise Apollo 11”

  1. Jan Jančura napsal:

    Pěkný příběh, ale i s tou olivovou ratolestí mi ten orel připadá, že se chce zmocnit Měsíce. Tím však ten výběr nekritizuji.

  2. Spytihněv napsal:

    Eagle je krátké, svižné, lehce zapamatovatelné slovo a přistávající orel, to sedí. A navíc ani jiná možnost pojmenování v podstatě nebyla, jinak by slavná věta z Měsíce, že Orel přistál, prostě nedávala smysl 🙂

  3. Alois napsal:

    Před padesáti lety tři američtí astronauté odpočívali v kosmické lodi, která kroužila kolem Měsíce. Za několik minut budou signálem z řídícího střediska probuzeni a poté se přesunou do LM aby oživili jeho systémy a následně se se oddělili k samostatnému letu jehož cílem bude přistání na povrchu Měsíce.
    14.00 SELČ – probuzení posádky Apolla
    15.17 SELČ – Aldrin vstupuje do LEMu a oživuje jeho systémy
    16.19 SELČ – Armstrong se k němu připojuje.
    18.11 SELČ – LM se odděluje pod volacím znakem Orel
    Svobodná polovina lidstva sleduje své astronauty se zatajeným dechem v očekávání zahájení sestupu na vzdálenost 15 km a následně až na povrch Měsíce.
    Druhá, totalitní polovina lidstva, za kterou později velkorysý Armstrong též udělá ” malý krok”, mezitím v utajení chystá parádní podraz. Vymyšlen je dokonale. Při znalosti amerických plánů načasovali misi Luny 15 na nejvhodnější okamžik. Luna 15 se v 17.51 SELČ pokusí o přistání. Po něm bude ihned následovat odběr a návrat vzorků na Zemi, kam se dostane o den dříve než Apollo a tím získají notnou dávku jedu do poháru oslav Apolla-11. Nepodařilo se.

    • Dušan Majer napsal:

      Výrazy jako podraz nebo jed mi nepřijdou vhodné. V kontextu doby šlo o běžné soupeření, které by mělo i vědecký přínos. Takže podobné citově zabarvené popisky nejsou podle mého názoru správné.

    • Jožka Somík napsal:

      No tak notnou dávku jedu má ten váš příspěvek. A vaše logika je také dosti hloupá = Když letí na Měsíc USA, je to historie, když letí na Měsíc SSSR je to podraz.
      Přestaňte s tím pokrytectvím!

      • Chlad napsal:

        Pane Somík, máte svatou pravdu. Jeduborců se to u nás opravdu hemží na všech frontách. Marně se ptám, kdo český národ nutí chrlit jedovaté sliny ? Nebo je to výraz jeho slabosti ?

        • Dušan Majer napsal:

          Poprosím všechny, aby dále nepokračovali v této debatě mimo téma. Pána jsem už za jeho nepřístojnost napomenul a tak není potřeba, aby se přidávali další – strhává to debatu nežádoucím směrem, děkuji za pochopení.

    • Miloš napsal:

      Porovnávate dva neporovnateľne programy dvoch neporovnateľných zriadení.

  4. Jirka napsal:

    Pane Přibyle,
    opět krasný článek.Moc děkuji za zpříjemnění sobotního odpoledne.

  5. Ivan Supuka napsal:

    Drobná chybička sa vlúdila – kabína Mercury, v ktorej letel Schirra, sa volala Sigma 7 (u Coopera je Faith 7 správne).

  6. adamantan napsal:

    Trochu OT k té biologické nepřesnosti – biologicky nepřesné by bylo logo s ratolestí v zobáku. Už pár let sleduji přes kamery hnízdění orlů bělohlavých. Zásadně nosí věci v pařátech – jak materiál na stavbu hnízda, tak kořist pro krmení mladých. Takže logo je správně.

Zanechte komentář