Kosmonautika nám přináší neustále nové a nové události, jak se na progresivní technologický obor sluší a patří. Jenže den má jen 24 hodin a dostat do nich kromě práce, rodiny, kamarádů a koníčků i sledování novinek z kosmonautiky, nemusí být během pracovního dne jednoduché – a v létě se ještě přidávají výlety, dovolené a další lákadla. Proto již 355 týdnů vychází vždy v neděli Kosmotýdeník – náš nejstarší seriál, který má dva úkoly – jednak shrnout na jednom místě všechny články, které u nás za týden vyšly a také přinést informace o menších událostech, na které se během týdne nedostalo. Díky tomu se mohou na Kosmotýdeník těšit i ti, kdo náš web pravidelně čtou. Dnes se podíváme na lunární plány NASA, novinky od Starship Hopperu nebo z floridské rampy 39B.

12 přístrojů pro výzkum Měsíce

Minulý měsíc vybrala NASA tři soukromé firmy, které dostaly za úkol dopravit na Měsíc vědecké přístroje a technologické demonstrátory. NASA přistupuje k soukromým firmám z pozice zákazníka, který si od nich kupuje službu – jde tedy o pokračování inovativního trendu využívání soukromých firem. Tři landery jsme tedy už znali, ale chyběly nám náklady. Ty NASA oznámila během tohoto týdne, takže už víme, na co se můžeme těšit. Sedm přístrojů bude vědeckých – mají hledat odpovědi na otázky spojené s heliofyzikou či vývojem planet. Zbývajících pět přístrojů pak má ověřovat technologie. Pojďme se tedy podívat, jaké přístroje mají v příštím a přespříštím roce k měsíci letět:

MoonRanger
Malý, rychle se pohybující rover schopný odjet i mimo komunikační dosah landeru a následně se k němu vrátit až ze vzdálenosti jednoho kilometru. Rover má během své cesty mapovat terén, který přejíždí a získaná data poslouží k budoucímu vylepšení celého systému. Za tento projekt zodpovídá Andrew Horchler z firmy Astrobotic Technology

Heimdall
Flexibilní kamerový systém pro vědecký výzkum na komerčních strojích. Jeho inovace spočívají v jediném digitálním záznamníku a čtyřech kamerách – širokoúhlou pro záznam sestupu, s úzkým zorným polem pro snímání regolitu a dvou širokoúhlých pro panoramatické snímky. Kamerový systém má pomoci s modelováním vlastností lunárního regolitu, který pokrývá Měsíc. Kamery mají také pomoci zmapovat a charakterizovat geologické útvary včetně vyhledání rizikových míst pro přistání či přesuny. V čele projektu stojí R. Aileen Yingst z Planetary Science Institute v Tucsonu.

Lunar Demonstration of a Reconfigurable, Radiation Tolerant Computer System
Cílem tohoto zařízení je prověřit chování radiačně odolné výpočetní techniky. Jelikož Měsíc nemá atmosféru ani magnetické pole, představuje sluneční radiace výzvu pro elektroniku. Výzkum má také pomoci s charakteristikou radiačních efektů na lunárním povrchu. Za tímto projektem stojí Brock LaMeres z Montana State University

Regolith Adherence Characterization (RAC) Payload
Tento experiment má prokázat, jak lunární regolit ulpívá na různých materiálech, které jsou vystaveny okolnímu prostředí v různých fázích mise. Experiment je odvozen od komerčního systému MISSE, který je momentálně umístěn na ISS. Projekt vzniká pod vedením Johnnie Engelhardta z Alpha Space Test and Research Alliance.

The Lunar Magnetotelluric Sounder
Přístroj navržený k charakterizování struktur a složení materiálů v plášti Měsíce pomocí elektrických a magnetických polí. Pro tento přístroj se využije záložní letový exemplář magnetometru pro sondu MAVEN, která momentálně obíhá kolem Marsu. Projekt připravil Robert Grimm ze Southwest Research Institute.

The Lunar Surface Electromagnetics Experiment (LuSEE)
I v tomto případě půjde o experiment využívající záložní přístroj, který nakonec neletěl do vesmíru – a dokonce hned o dva přístroje! Konkrétně půjde o přístroj FIELDS ze sondy Parker Solar Probe a také o přístroj Waves z mise STEREO. Aby toho nebylo málo, použije se zde i část hardwaru pro misi MAVEN. Výsledný experiment má poskytnout komplexní a podrobná měření elektromagnetických podmínek na povrchu Měsíce. Jako hlavní vědecký pracovník této mise je uváděn Stuart Bale z University of California.

The Lunar Environment heliospheric X-ray Imager (LEXI)
Přístroj bude pořizovat snímky interakce zemské magnetosféry s tokem nabitých částic ze Slunce, takzvaným slunečním větrem. Projekt zastřešuje Brian Walsh z Boston University

Next Generation Lunar Retroreflectors (NGLR)
NGLR má sloužit jako cíl pozemských laserů, aby bylo možné přesně změřit vzdálenost Měsíce od Země. Zařízení má poskytnout data, která se využijí v mnoha oborech – kupříkladu pří eliminaci možností podoby vnitřní stavby Měsíce, nebo při hledání odpovědí na otázky základní fyziky. Hlavním vědeckým pracovníkem je Douglas Currie z University of Maryland.

The Lunar Compact InfraRed Imaging System (L-CIRiS)
Experiment, který má využívat radiometr – zařízení, které měří infračervené paprsky za účelem průzkumu složení látek na povrchu Měsíce. Dále dojde ke zmapování povrchových teplot, nebo k ověření proveditelnosti takového měření pro budoucí mise, které mají využívat místních zdrojů. Projekt prosadil Paul Hayne z University of Colorado.

The Lunar Instrumentation for Subsurface Thermal Exploration with Rapidity (LISTER)
Přístroj, který má měřit tok tepla z nitra Měsíce k povrchu. Sonda se pokusí zavrtat 2 – 3 metry do regolitu, aby prozkoumala vlastnosti materiálu v různých hloubkách. Za touto misí stojí Seiichi Nagihara z Texas Tech University.

PlanetVac
Zařízení, které má vyzkoušet sběr regolitu a jeho transport z povrchu Měsíce k dalším přístrojům, které by provedly jeho analýzu, nebo do nádoby, kterou by jiná sonda dopravila na Zemi. Misi připravil Kris Zacny z firmy Honeybee Robotics.

SAMPLR: Sample Acquisition, Morphology Filtering, and Probing of Lunar Regolith
Další zkouška technologie odběru regolitu – tentokrát však s využitím robotické paže. V tomto případě se jedná o záložní exempláře letového kusu, který byl určen pro marsovská vozítka MER. V čele projektu stojí Sean Dougherty z firmy Maxar Technologies.

Kosmický přehled týdne:

5. července odstartovala z kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě nosná raketa Sojuz 2-1B. Jejím hlavním nákladem byla 2,75 tuny těžká ruská meteorologická družice Meteor M2-2, se kterou letělo i 32 cubesatů z celého světa. Mezi nimi i druhý český cubesat Lucky-7 a také ruský Socrat-R, na kterém byly i čtyři české experimenty. Ani ne 12 hodin po startu dorazila potěšující zpráva – Lucky-7 se spojila s pozemním střediskem a Češi se tak mohou radovat z další funkční družice, která vznikla na našem území – a tentokrát úplně bez státních peněz. Držíme českému cubesatu palce – je krásné vidět, že se v České republice rozvíjí špičkové technické obory, mezi které kosmonautika bezesporu patří.

V čisté místnosti Jet Propulsion Laboratory byl na vozítko Mars 2020 nainstalován přístroj SuperCam. Jde v podstatě o pokročilejší verzi přístroje ChemCam z roveru Curiosity – kamera, laser a spektrometry určí chemické složení látek na cíli o velikosti hrotu tužky vzdáleném 6 metrů. Vozítko s ním bude pátrat po organických látkách, které mohou souviset s teoretickým dávným životem. Přístroj vytvořili z velké části francouzští odborníci, kalibrační štítek pochází ze Španělska. Inženýři se také začali chystat na instalaci zařízení Sample Caching System se 17 motory pro odběr vzorků, které budou zanechány na povrchu Marsu pro budoucí návrat na Zemi. Start mise je plánován na červenec roku 2020, k přistání v kráteru Jezero by mělo dojít 18. února 2021.

Družice DSCOVR vypuštěná v roce 2015 raketou Falcon 9 je již několik dní v tzv. bezpečném režimu. Do něj družice vstupují pokaždé, když nastane nějaká chyba, se kterou si neví rady a čekají na pokyny ze Země. V tomto případě by měla závada souviset se systémem orientace v prostoru.

Testovací zařízení Starship Hopper má udělat první neupoutané poskočení s motorem Raptor s výrobním číslem šest. Tento konkrétní exemplář prý nyní dorazil na testovací základnu McGregor v Texasu a pokud projde zdejšími zkouškami, měl by být nejdříve během příštího týdne odeslán na Boca Chica k instalaci do Starship Hopperu.

SN6 Raptor is at McGregor and aiming to ship to Boca Chica NET next week, pending good test series. #HopsAreComing

Forgive me for thinking this image tweet works for that news…..😅👍 https://t.co/h7E6BSlupa

— Chris Bergin – NSF (@NASASpaceflight) July 4, 2019

Přehled z Kosmonautixu:

Každý den jsou pro Vás připraveny nejméně dva články – nedílnou součástí Kosmotýdeníku je jejich souhrn. Nejprve jsme se v nepravidelném seriálu podívali na výzkum na ISS, konkrétně došlo na cubesaty nebo hoření. Začátek nového čtvrtletí přinesl tradiční souhrn novinek kolem rakety SLS a lodi Orion, hned poté nás čekal živě a česky komentovaný přenos ze zkoušky záchranného systému lodi Orion za letu. Ani tentokrát jsme nevynechali další díl seriálu Svět nad planetou a podívali jsme se na shrnutí červnových událostí v seriálu Vesmírné výzvy. Informovali jsme o komplikacích při vývoji padáků mise ExoMars a seznámili jsme Vás se dvěma cubesaty, které nesou českou stopu. Ukázali jsme si fotovoltaické panely evropského průzkumníka Slunce a v přímém přenosu jsme odkomentovali start obou výše zmíněných cubesatů. S létem přichází seriál TOP5, který bude letos zaměřen pouze na program Apollo. Nejprve jsme se podívali, kterých pět mužů mělo největší naději, že budou prvním člověkem na Měsíci a hned další článek se podíval na dva polské týmy, které vypracovaly studii marsovské základny. Podívali jsme se na ruské plány rozvoje ISS a ukázali jsme si stavbu evropského servisního modulu lodi Orion pro pilotovanou misi Artemis 2.

Snímek týdne:

Nemůžeme jinak! Druhý český cubesat, který vznikl bez finanční podpor státu a o kterém jeho tvůrci s lehkou nadsázkou prohlašují, že je to „pravděpodobně nejlevnější vědecká mise v historii kosmonautiky.“ Lucky-7 po oddělení z deployeru ve výšce 530 km komunikuje a během své mise má sloužit radioamatérům (volací znak OK0SAT, kmitočet 437,525 MHz), ale měla by také sledovat úroveň radiace, nebo pořizovat fotky Země malou VGA kamerou.

Video týdne:

Zkratka IOP/SS asi nikomu nic neřekne – její originál (Ignition Overpressure Protection and Sound Suppression) už leccos napoví. Jedná se o systém, který má při startu rakety SLS chrlením vody vytvořit prostředí, které alespoň částečně eliminuje ničivé účinky pekelně hlučných raketových motorů. Jelikož bude tento systém aktivován při každém startu nové americké rakety, je potřeba jej řádně otestovat. Na startovní rampě 39B pobývá mobilní odpalovací plošina, která tu stráví tři měsíce – právě zkouška vodních chrličů byla jedním z prvních úkolů.

https://www.facebook.com/NASAGroundSystems/videos/470546056836941/

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://spaceflightnow.com/
https://www.nasa.gov/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://www.facebook.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/main_image.jpg
https://upload.wikimedia.org/…Services_for_Artemis_Program_%2847974873213%29.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/misse_ff_3.png
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a0/Parker-Solar-Probe-FIELDS.png
https://upload.wikimedia.org/…Services_for_Artemis_Program_%2847974915541%29.jpg
https://upload.wikimedia.org/…Services_for_Artemis_Program_%2847974915541%29.jpg
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…75c8a5001e24861c3e2f1e8c0ef8432b&oe=5D7A0845
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23307-16.jpg
http://spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/6769645_orig.jpg