Zásobovací lety na Mezinárodní kosmickou stanici mohou někomu připadat nudné a jednotvárné. Argument „vždyť je to pořád stejné“ však můžeme velmi snadno vyvrátit. Prakticky každý start je v něčem výjimečný, zajímavý a neobvyklý. Vezměte si třeba takovou ruskou loď Progress MS-12 – na první pohled obyčejný Progress, který poletí k ISS se zásobami po superrychlém profilu. Ale stačí si uvědomit, že tato loď povede více než 1200 kilogramů suchého nákladu, přičemž kompletní náklad (i s tekutinami) váží skoro tři tuny. A to už si zaslouží nějakou pozornost. Pokud si nechcete nechat ujít tento start, který přijde zítra ve 14:10 SELČ, máme pro Vás připraven komentovaný přenos.
Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 13:50 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, nebo Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku přenosu na Mall.TV. Ve vloženém okně naleznete i záznam vysílání, který by měl být k dispozici zhruba dvě hodiny po ukončení přenosu, děkujeme za pochopení.
Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EAO0SYUXYAEFh7A.jpg:large
V minulém týdnu jsme se namlsali startů Saturnu-5 a nyní se vracíme ze sci-fi do reality. Je to tedy drastické a nevyznívá to vůbec ve prospěch současnosti.
No to víte. Taky je nutné dělat nějakou pořádnou užitečnou práci. Ne jen “sbírání selfíček a šutrů do muzea”.
Bavime sa o misii, bez ktorej by nefungoval jeden z najuzasnejsich projektov ludstva – vesmirna stanica ISS. uz len to, ze je tento vesmirny objekt obyvany uz skoro 19 rokov bez prerusenia mi pride porovnatelne uzasne ako apollo 11.
ISS ma neporovnatelne vacsi prinos ako apollo.
ak niekto povazuje apollo za prinosnejsie, alebo technicky vyspelejsie, nuz tak by sam mal nad sebou vazne zamysliet
apollo bolo z vacsej casti propaganda(ciele, nie technika, alebo samotne pristatie, aby pan majer zas nevybuchol, ze niekto spochybnuje pristatie), iss je veda
ktovie ako by to dopadlo keby kennedy si za ciel nedal pristat na mesiaci, ale vybudovat velku vesmirnu stanicu a keby take peniaze vrazili do nej
mozno by sme dnes boli dalej, lebo po dosiahnuti mesiaca a ked sa sovieti nesnazili tu metu prekonat tak cele to superenie nejak zamrzlo
ISS má samozřejmě nezpochybnitelný ohromný přínos, to je bez debat. Ale Apollo bylo technicky náročnější – letělo se dál, do neprozkoumané oblasti, mimo ochranný štít Země, navíc s přihlédnutím k tehdejší úrovni techniky – málo platné, let na nízkou oběžnou dráhu bude vždy jednodušší než přistání na měsíci a návrat od něj. A z vědeckého hlediska mělo Apollo také význam – stačí vzpomenout na množství dopravených vzorků, z nichž část se až teď dostane do rukou vědcům. ISS je bezesporu perfektní stanice, která nám toho dává hrozuně moc, ale APollo bylo mnohem větší tehcnologická výzva.
Musím připomenout slet událostí
Kennedy vytýčil cíl: do konce dekády přistát na měsíc, proč? Přeci protože je to obtížné.
V té době měli američani jen Mercury, která když to zjednodušším zvládala akorád udržet jednoho kosmonauta při životě, a otáčet se okolo všech os, žádná korekce dráhy, na konci letu se jen otočila kabina proti letu a postupně se zapálili tři trysky na pevné palivo
Po vytýčení cíle Měsíc se začalo řešit JAK
Začal projel Gemini, během několika misí došlo k EVA, dlouhodobýmu letu, setkání a let dvou lodí vedle sebe(tady už by byly nějaký tři trysky na tuhý palivo k ničemu, už bylo třeba namířit loď správným směrem a zažehnout motory ve správný okamžik na správně dlouhý čas), spojení lodi s aginou(defakto dokování), práce ve vakuu
A pak až po těchto zkušenostech začal program apollo
Pokud se neplatu tak loď apollo byla první loď ve které si kosmonauti chystali jídlo způsobem stejným jako se používá na iss(do dehydratované potravy se přidala teplá nebo studená voda)
No ale zpět ke krokům, nejdříve bezpilotní lety, pak už lety s posádkou, let na oběžnou dráhu, první let k měsíci, první let s lunárním modulem na oběžné dráze země při které došlo poprvé k přesednutí části posádky do jiného plavidla přes dokovací port/průlez(nevím jaký je odborný termín) taky jedna z důležitých částí vesmírné stanice, dále to samé jen na cestě k měsíci, no a po těchto krocích máš už konečně to slavné apollo 11 které konečně na té naší luně přistálo
a pokud jde o slavnou větu: Je to malý kruček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo. Nemyslíš že tím Neil myslel že je to velký technologický skok pro lidstvo? Je to možný, pak máš apollo 12, první přesné přistání na měsíci(přistáli poblíž už nefunkční americké sondy a odebrali z ní některé části pro zkoumání dlouhodobých účinků radiace na materiál, taky důležitá věc pro vesmírnou stanici), no a pak tu bylo ještě několik přistání apolla které s každým dalším přistáním se na zem dostávalo víc geologický poznatků, z čehož nejcenější byla ta poslední
No ale na program apollo mělo pokračovat, akorád že kongres nasa přiškrtil přísun peněz takže z plánů se realizoval jenom jeden(jeden z plánů nasa bylo vytvořit na měsíci základnu, což se bohužel neuskutečnilo, proto nemáme žádné data co se týče života nikoliv v nulové gravitaci ale v nízké gravitaci, které budem muset dohnat až teď za pár let, bez těchto poznatků se na mars prostě nepoletí) no a ten projekt se jmenoval světe div se, Skylab, první americká vesmírná stanice. Přesto že sověti v té době už měli svůj Saljut, tak stejně nejcennější data pro další saljuty a pak stanici mir, čerpali z vědeckých dat získaných na skylabu američany
No a touhletou oklikou se dostávám ke stanici Mir, první modulární vesmírné stanici, na které zas posléze američani čerpali zkušenosti s modulární stanicí, pro stavbu modární stanice Freedom která se lajcky řečeno propojila s ruským projektem Mir-2 a tím byl dán základ budoucí ISS
Omluvte moje případné nepřesnosti a dosti velké zjednodušování + gramatické a slovné chyby(píšu to z hlavy a ještě na mobilu)
PS. Vím že NASA měla před tímto projevem v plánu nejdřív stavbu vesmírné stanice a až pak let na měsíc, ale kdo ví jak by to všechno dopadlo, kdyby nebyl ten politický nátlak. Navíc i československé občany tenkrát zahřálo jistě u srdce, když američané rusům vypálili měsícem rybník 😀 přeci jen psalo se 20. července (v československu snad už 21.července, když apollo 11 přistávalo tak bylo v čs něco okolo půlnoci)1969, defakto 11 měsíců po začátku okupace československa vojsky varšavské smlouvy
Musíme prostě brát v úvahu že byla studená válka, a kosmonautika byl mocný nástroj propagandy, který měl ukázovat jak mírumilovný a hlavně technologicky pokrokový režim to je, že tady dneska znamená pokrok pro zítřek
No snad mě chápete co tím chci říct 😀
Dnes byl vynesen (8:56 moskevského času) satelit Meridian-M (Меридиан-М) raketou Sojuz-2.1a z Plesecku. Vše proběhlo v pořádku.
Meridian-M je to komunikační družice (pro MO RF) vyrobena firmou Информационные спутниковые системы. Podobný typ (série družic) byl naposled vypuštěn před 5ti lety, jedná so o novou verzi KA.
V současné době jsou na orbitě 4 družice KA Meriadian, které byly vypuštěny v letech 210-2014.
zdroj:https://sdelanounas.ru/blogs/122438/
Video ze startu (klasika Pleseck): https://tvzvezda.ru/news/vstrane_i_mire/content/20197301147-rA5iB.html/player/
Díky za informace.
Ruská armáda jásá, tenhle program provází neuvěřitelná smůla, z 8 startů byly tři s vážnými problémy nebo havárií, jeden Meridian dokonce trefil dům v ulici Kosmonautů 🙁
Minulý týden jsem měl štěstí a při průletu ISS v pátek 26.7. kolem 23:00 jsem na stejné dráze cca 45 st. za ISS viděl i průlet lodi Dragon CDR-18, která se spojila s ISS v sobotu 27.7 kolem poledne.
Kdy má dorazit dnešní Progress k ISS? Pokud by to bylo až po 22 hodině mohla by být šance vidět Progress společně s ISS?
Bohužel pro pozorovatele – Progress MS-12 poletí po superrychlé dráze, takže se má s ISS spojit už zhruba tři hodiny po startu.
DB, mohu se zeptat, kdy tyto rychlé a superrychlé profily začaly a co bránilo jejich používání v dřívějších letech ?
Děkuji za odpověď.
Rychlé se začaly používat kolem roku 2012, superrychlé pak cca. od roku 2018. Zjednodušeně řečeno tomu stály v cestě překážky související s přesností nosné rakety a samostatností kosmické lodi. Mimochodem nějaké informace můžete najít v našich starších článcích. Namátkou:
https://www.kosmonautix.cz/2018/02/drzte-si-klobouky-progress-bude-sprintovat/
https://www.kosmonautix.cz/2017/10/expresni-linka-na-iss/
https://www.kosmonautix.cz/2013/02/progress-v-roli-sprintera/
Díky, tušil jsem to.
Ještě k tomu Dragonu nebo obecně ke všem objektům co létají k ISS. Je to tak, že pokud objekt přilétá k ISS, je vidět na stejné dráze za, a pokud odlétá, tak před ISS?
Syn mi totiž tvrdil, že v pátek 26.7. kolem 23 hodiny viděl u jiného pozorovacího místa slabý objekt na stejné dráze, ale před ISS. Odlétalo něco v tu dobu od ISS, nebo spíš viděl nějakou jinou družici nesouvisející s ISS?
V pátek 26.7 od ISS neodlétalo nic – Progress MS-11 se oddělil až v pondělí. Jinak Při odletu se nedá říct, že objekt nutně musí být před ISS, ale je to obvyklé.
Dík za odpověď a dík za super práci co děláte.
Sleduji Vás pravidelně a jsem rád, že přechod na MALL.TV už je funkční a stabilizovaný. Ty věčné stížnosti v komentářích byly otravné. Obdivoval jsem Vaši trpělivost.
Ještě jednou dík Dušane.
Rádo se stalo a těší mne, že vidíte pokrok u stability MALL.TV. Od začátku jsem říkal, že jsou to jen dočasné problémy, které se časem vychytají. Občas mi už trochu povolily nervy, ale snažil jsem se. 😉
Ten “superrychlý ” profil je stále 2x pomalejší pomalejší než v projektu Gemini před skoro šedesáti lety. Tehdy loď Gemini dostihla a spojila se s cílovým objektem během prvního obletu, tj. za 90 minut, ” superrychlý profil na to potřebuje po šedesáti letech 2x tolik času.
Kdyby ťukli do Ageny, tak to asi bude přece jenom mnohem přijatelnější, než ťuknout do ISS. Zkuste se, prosím, občas na ty problémy podívat i jinou optikou, než “veleúspěšné USA 60. let 20. století versus paběrkující všichni ostatní”.
Už jsem se bál, že byste současné dění pochválil…
Jen pro přesnost – v roce 1967 to Sověti zvládli s Kosmosem-186 a -188 v automatickém režimu za 68 minut. Ten rychlý profil chce opravdu přesné navedení a pokud se vloudí chybka, náprava sežere spoustu paliva, eventuálně času. Jednodušší bylo jít na to úsporně a počkat, dokud nebude k dispozici opravdu spolehlivá technika.
Hlavní je ta neskutečná neefektivita paliva. Tím, že se to „rvalo na sílu“ loď zbytečně přicházela o nosnost, kterou může na stanici doručit. Proto je současný superrychlý profil takový kumšt – zvládnout to sice o trochu pomaleji, zato mnohem efektivněji.
Dovolil bych si připomenout, že před padesáti lety totéž, tj. spojení do dvou obletů po startu zvládli Američané nikoli na LEO , ale u Měsíce.
A-11 : start z Měsíce T+124.22.00 a spojení s CM v T+128:03.00.
A…? Jaký význam nebo smysl mají vaše komenty v souvislosti s Progressem a ISS? Je to podobné, jako bych u každého startu dejme tomu SpaceX psal koment, že dopravit náklad na orbitální dráhu Sověti přece uměli už v roce 1957.
Evidentně se neshodneme, howgh!
Jen tolik, že se nejedná o nic nového pod Sluncem. Starty Space-X jsou zajímavé právě tím co obsahují navíc proti historii. Tím není, že doručí náklad na orbitu, ale že jejich první stupeň měkce přistane, někdy dokonce v místě startu.
Jinak sám o sobě je start jakékoli rakety, ať malé, nebo velké silným zážitkem a nikdy se zcela neokouká. Příkladně nosiče Sojuz mají za základ bojovou raketu z roku 1957 a start je stále napínavý, to nemluvím o zážitcích vyvolených, kteří mohli, či mohou vše sledovat na kosmodromu.
Já mám pocit, že vaše komentáře dávají smysl jen vám. Všem ostatním připadají nemístné a často i zbytečné – třeba jako teď když porovnáváte jablka s hruškami. Zkuste se nad tím zamyslet. Znova připomínám, že jste fakt na hraně kousek od banu. Zatím jsem vás několikrát varoval a nezaznamenal jsem ani sebemenší náznak snahy s tím něco udělat.
Aloisi, ty jsi fakt trefenej. Na tom Měsíci se připojovala trapná lunární motokára o hmotnosti dnešního SUVčka (2 tuny), naložená 2,5 tunami paliva, spáleného na cestě vzhůru. V šestkrát slabším gravitačním poli, do trapné čtyřikrát menší výšky (100 km), k lodi která letěla trapnou pětkrát menší rychlostí (1,5 m/s). Co tady chceš, panebože srovnávat? Nebe a dudy. A ten Měsíc jsou ty dudy.
Kdybys Aloisi trochu rozuměl fyzice, tak by sis i uměl spočítat že jen v dodané energii dostat 1kg nákladu ze Země na ISS je 26 (!) krát víc energie než dostat 1 kg nákladu z povrchu Měsíce k velitelské lodi.
Tedy vy dva s Aloisem jste jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet. Vaše snaha zlehčit start a navedení ke spojení u cizího tělesa je stejně trapná jako ty snahy Aloisovy. Startovat z povrchu bez podpory nějaké místní základny a kosmodromu, jen s podporou vzdáleného střediska na Zemi a při tehdejším stavu výpočetní techniky, to byl taky husarský kousek.
Josef Waters Ale no tak. Byli u toho tři lidi. Jeden nahoře, dva dole. Kdyby nebylo vůbec nic, tak by to zvládli i jen se sextantem (se kterým fakt trénovali navigaci) a stopkami. Ale oni samozřejmě měli radary a kompletní výpočetní a inženýrskou podporu v Houstonu. Jen s třísekundovým dopravním zpožděním. A třeba ty kamery, které sledovaly start vzhůru byly kompletně ovládané ze Země (tam se jim i to třísekundové zpoždění vymstilo).
A je aj rozdiel 400km a cca 200km.
Jen 100 km. K pětkrát pomalejší lodi, v šestkrát menší gravitaci. Proti Zemi sranda.
A jo, vy myslíte Gemini. Já psal Měsíc, další Aloisovu parketu.
Trochu mi to připomíná termín: sčítání hrušek a jablek. Ono je dost rozdíl vypustit jedno těleso ze základny a po chvíli z té samé základny další těleso, které ho dohání. Ona ISS jaksi už dávno odstartovala a lítá tam drahně let. Takže superrychlý profil se musí vždy spočítat pro dané okno a jak bylo výše řečeno, udělat to efektivně s minimálním nárůstem spořeby není žádná sranda! Proto taky většina zásobovacích lodí to dělá v řádu dní.
Přiznám se, že mě také přijde rozdíl vypustit jedno těleso ne nějakou +- dráhu a následně je během pár desítek minut stíhat druhým. Ale asi naopak než vám…
R.
Nechcem to rozdelovat, pisem to ako reakciu na viacere Aloisove a marove prispevky.
Je uplne jedno, ci sa dokuje na orbite Zeme, Mesiaca, alebo akehokolvek iného telesa. Vzdy sa jedna o neuveritelne narocny manever, na ktorého obtiaznost absolutne nema vplyv, ci sa vykonava pri nizsej rychlosti, alebo v slabsom gravitacnom poli.
Terminy ako “sranda”, alebo “trapna lod” mi pridu dost mimo 🙁
Chcel som to ako novy príspevok, nie ako reakciu na ten Radimov.
Omylom som asi klikol na odpovedat 🙁