O tom, že je kosmonautika užitečná, není mezi čtenáři našeho webu nutno pochybovat. Každý ví, že výzkum, které kosmické sondy dělají, posouvá naše znalosti vpřed. Nikdo také nepochybuje o tom, že některé činnosti či technologie by bez družic neexistovaly, nebo by fungovaly hodně špatně. Je však potřeba stále ukazovat konkrétní příklady užitečnosti letů do vesmíru. Je nutné dávat najevo, že i cesta může být cílem. Mnohdy je totiž družice či sonda užitečná ještě před svým startem, protože její technologie najde uplatnění i v běžném životě. Dnes vám přineseme jedno konkrétní a možná i trochu nečekané využití.
Zdroj: nasa.gov
Dalekohled Jamese Webba nám po svém startu v roce 2021 nabídne pohledy na vesmír, které budou nesrovnatelné s čímkoliv v historii. Díky schopnosti sledovat vesmír v infračervené části spektra a obřímu zrcadlu nahlédne tak daleko (fyzicky i z hlediska času), že nechá daleko za sebou možnosti našich očí. Přesto se technologie použitá při vývoji JWST může uplatnit i u lidských očí. Lékaři na Zemi již tuto technologii používají k vylepšení zraku svých pacientů.
JWST bude infračervené záření sbírat obřím primárním zrcadlem o průměru 6,5 metru, aby jej poslal přes další zrcadla ke špičkovým vědeckým přístrojům. Ty provedou analýzu a odešlou data na Zemi. Když se vyráběla zrcadla pro JWST, nebylo to jednoduché. Šlo o opakované cykly obnášející měření, broušení, leštění a testování. Aby se tento proces urychlil, vyvinuli pracovníci projektu systém Infrared Scanning Shack Hartmann System. jde o inovativní techniku pro přesné a rychlé měření zrcadel po jejich vybroušení. Technologie je schopna z těchto měření vytvořit mapu celého povrchu zrcadla pro další analýzu. Nová technika umožnila zrychlit kontrolu a inspekci 18 segmentů primárního zrcadla.
Zdroj: nasa.gov
Nyní se tato technika vyvinutá pro zrcadla JWST dočkala dalšího doladění a úprav, aby byla použitelná ve světě oční chirurgie pod označením iDESIGN. Firma Johnson and Johnson, která vyvinula systém iDESIGN jej nabízí lékařům, kteří mohou s jeho pomocí vytvářet mapy pacientových očí ve vysokém rozlišení. Tato mapa je pak analyzována a využívána pro navigaci chirurga při zákroku LASIK (Laser-Assisted In Situ Keratomileusis). Při této operaci lékař používá laser k úpravě tvaru oční rohovky, čímž odstraňuje krátkozrakost, dalekozrakost či astigmatismus. V roce 2018 bylo jen ve Spojených státech provedeno více než 650 000 zákroků LASIK s cenou průměrně necelých 50 000 Kč za jedno oko. Celkově se tedy vloni v USA za zákroky LASIK utratilo více než jeden a čtvrt miliardy amerických dolarů.
Zdroj: https://www.jjvision.com
Doktor Eric Donnenfeld z Garden City v New Yorku se oftalmologii, konkrétně oční chirurgii věnuje již 30 let. Systém iDESIGN použil za posledních pět let u deseti tisíc zákroků LASIK, takže může srovnávat. Podle jeho zkušeností poskytuje systém iDESIGN oproti starším technologiím pro mapování očí až 5× vyšší počet datových bodů při mapování aberací a nepravidelností pacientova oka. „Systém iDESIGN mi jakožto chirurgovi dává mnohem přesnější měření a také umožňuje přesnější léčbu pro každého pacienta, kterého operuju. Díky tomu se můžeme dostat na lepší úroveň zraku po laserových korekcích,“ popisuje Donnenfeld.
Jeho slova potvrzuje i oftalmolog Blake Williamson z Baton Rouge v Louisianě: „Možnost přenesení prověřené technologie z kosmického průmyslu do lékařství je jednoznačná volba, pokud hledáte cesty, jak lépe posloužit pacientům. Mnoho velkých pokroků a inovací na lékařské scéně pochází ze spojení dvou odlišných oborů – jako je NASA a oftalmologie. Většina chirurgických zákroků má regenerační ráz – vrací nemocného pacienta ke zdraví. Ale refrakční chirurgie (jako třeba LASIK) jde dál než běžná regenerační chirurgie – dostáváme se do oblasti transformace. To znamená, že pacienta uděláte lepším, než byl kdy dříve.“
Webbův teleskop bude největší a nejkomplexnější kosmický teleskop všech dob. Ambiciózní a inovativní mise pod vedením NASA se zapojením mezinárodních partnerů s sebou přináší složité problémy a vyžaduje inovativní a špičková řešení, která často ukrývají neplánovaný potenciál i pro využití na Zemi. Systém iDESIGN je jedním z mnoha příkladů využití kosmických technologií, které se rozšířily do světa, aby pomáhaly lidem.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://upload.wikimedia.org/…/James_Webb_Space_Telescope_Mirror30.jpg
http://www.nasa.gov/images/content/691038main_FIRSTMIRROR6-lgjpg.jpg
http://www.nasa.gov/images/content/691040main_FIRSTMIRROR4-lg.jpg
https://www.jjvision.com/…/press-release-images/Picture5.jpeg?itok=k1LDw3hv
No super ! článok aj správa.
To mne těší. 🙂
Děkuji za velmi zajímavý článek. Mám dotaz , zda je znám postup NASA pro budoucí servisní mise k JWST? Hubbleův teleskop potřeboval několik misí rakteoplánu , který měl přece jen mohutnější logistické možnosti co do posádky i prostoru pro případné náhradní komponenty .
JWST není navržený aby umožnil servisování. Tam kam letí (pětinásobek vzdálenosti Země-Měsíc) by servisní mise stejně byla na samé hraně technologií blízké budoucnosti a byla by téměř určitě dražší než stavba kompletně nového teleskopu !
dovedu si představit, že úřad NASA by mohl využít nějakou soutěž na přídavný kosmický tahač/přídavného gyrorobota“ k Hubble 🙂 který by se připojil na protikus určený pro “ kanadskou ruku“, ale JWST nemá takový bod a ani konstrukci která by by to umožňovala.
JWST ako pise 3,14ranha je navrhnuty ako bezudrzbovy, neplanuju sa ani ziadne roboticke misie.
Hubble dostal pri poslednej servisnej misii na spodnu stranu dokovaci mechanizmus. Pravdepodobne IDA, ked nie, velmi podobny.
Plan bol taky, ze po ukoncei letov raketoplánov bude na tento mechanizmus mozne dokovat lod, ktora by HST bud servisovala, alebo deorbitovala. V sucasnosti Orion, Starliner, DreamChaser, alebo Dragon2. Aj ked neviem, ci posledne 3 dokazu vystupat az na orbitu HST ???
Při původním rozpočtu se servisní mise nevyplatila. Ale při tom, kam už se náklady vyšplhaly… udělat tam konektor a za 10 let ho stáhnout zpátky by se možná už i vyplatilo.