Dnes ve 22:00 našeho času by měl Thomas Zurbuchen, zástupce administrátora NASA pro vědeckou činnost na tiskové konferenci oznámit výběr nové vědecké mise. Neupřesnila sice, z jakého programu má mise pocházet, nicméně na webu uvádí, že mezi řečníky na konferenci bude i Curt Niebur, což je vedoucí vědecký pracovník programu New frontiers. I časově by to odpovídalo, protože na konci roku 2017 se předpokládalo, že čtvrtá mise z programu New Frontiers bude vybrána na jaře roku 2019, takže je nejvyšší čas. Ve finále jsou dva projekty a oba jsou mimořádně lákavé, posuďte sami.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Odborníci z NASA vybrali na konci roku 2017 z 15 návrhů dva finalisty. První z nich je projekt CAESAR (Comet Astrobiology Exploration Sample Return), který by měl letět k nejlépe prozkoumané kometě vůbec – 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Z komety, kterou studovala evropská mise Rosetta, by měl CAESAR odebrat vzorky a dopravit je na Zemi.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Do finále se dostal i návrh projektu Dragonfly, což má být čtyřvrtulový dron pro letecký průzkum saturnova měsíce Titanu. Sonda by tedy využila poměrně husté atmosféry na tomto měsíci a jakmile by prozkoumala jedno místo, jednoduše by přeletěla jinam. Přímý přenos z tiskové konference, po které budou následovat dotazy novinářů má být vysílán na všech kanálech NASA – od webové stránky, přes Facebook Live, YouTube, Periscope až po USTREAM. V tomto článku najdete vložený přehrávač NASA TV, abyste nemuseli nic hledat.
P.S. Návrhy obou misí jsou velmi zajímavé, ale kdybych si měl vybrat já osobně, preferoval bych možná složitější, ale rozhodně atraktivnější návrh mise Dragonfly. Představa sondy, která poletuje atmosférou Titanu je totiž neuvěřitelně lákavá. A co Vy, jaký je Váš favorit? Dejte nám vědět do komentářů.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/solarsystem_0.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/caesar-concept.png
https://www.nasa.gov/…/image/17-00084_fs_missionoverviewv7a16x9.jpg
No, pokud by byl vybran Dragonfly … a pokud by se mu podarilo to hopsani po Titanu a jeho pruzkum … pri -180 C a prakticky nulovem slunecnim svitu … tak by to byla bomba!
No, soudím že na Titanu je vidět docela slušně. Jak ukazují i fotografie z povrchu.
S tím slunečním svitem to byla asi spíš narážka na využití solárních panelů než na viditelnost. Samozřejmě všichni tady známe fotky např. Pluta…
Domnívám se že poletování na Titanu nic převratného nepřinese. Nedávno bylo zveřejněno složení kamenů na povrchu a sám povrch je poměrně dobře znám z průletů.
Dostat na Zem vzorky z povrchu komety by byl kvalitativní posun, zatím, pokud se nemýlím, Američané dostali na zem pouze vzorky prachu z průletu ohonem jiné komety. Navíc sama nová sonda může být ušita přesně na míru tělesa, které již absolvovalo komplexní základní výzkum evropskou sondou.
Sázím na kometu.
Bez urážky, ale to mi trochu připomíná tvrzení, že by bylo mnohem lepší jet na dovolenou na dno uhelného velkodolu, kde bychom mohli zkoumat zbytkový uhelný poprašek po těžbě, než na lodní výlet do Polynésie.
Když nám uhelný poprašek řekne něco nového, když si jej bude lidstvo moci zkoumat v nejlepších světových laboratořích, tak proč ne. Ale raději bych viděl obrázky (a samozřejmě data) z dronu, poletujícího nad povrchem Titanu.
Kto tu hovorí o dovolenke ?
Žiadna dovolenka, ale tvrdá makačka, tvrdšia ako pri stavbe pyramíd a pod. Nezrovnateľne tvrdšia ako si dokážeš vôbec predstaviť !
Aká dovolenka ???
Žiadna dovolenka, iba tvrdá makačka, o mnoho tvrdšia ako pri stavbe pyramídy a pod. Nezrovnateľne tvrdšia ako si dokážeš vôbec predstaviť !
Odběr vzorků z komety mi příliš připomíná odběr z asteroidu, jen o kousek vzdálenějšího a navíc už jednou prozkoumaného. Kdyby šlo o pořádnou kometu z Oorthova oblaku, tak by to bylo něco jiného, ale to je mimo naše možnosti.
Dragonfly mi přijde jako větší technologická výzva. Data z jednoho místa Titanu jsou docela málo a součástí mise snad bude i orbiter Saturnu, takže bude možné pokračovat ve výzkumu celé jeho soustavy.
Chtěl jste spíš napsat Kuiperova pásu ne?
Oorthův oblak je tuším minimálně 0.5 ly od Slunce a to bude ještě trvat věky než tam vůbec dorazí Voyager… Jakékoli pravidelné pevné těleso, které tamtudy třeba pravidelně prolétá se sem vrátí až za nějaké desitky tisíc let. Musel by to být objekt, který přilétá náhodně a na to se ale nedá připravit mise.
Takovou misi připravuje ESA s JAXA. Sonda se vyšle do parkovacího bodu (tuším L2) a na zajímavou kometu si počká. Samozřejmě vzájemná rychlost bude obrovská, takže o odběru vzorků natož pak návratu na Zemi nemůže být řeč. Na to nemáme dostatečně výkonný pohon.
Nedávno jsme o této misi vydali článek.
Nemohu se zbavit pocitu, že ambicióznost těchto dvou projektů je od sebe na míle daleko. V případě komety… aspoň bych volil nějakou neznámou, takhle to vypadá dost zakřiknutě a kdyby se odběr čirou náhodou nepovedl, vědecký přínos bude nula, protože kometa je už dost slušně prozkoumaná. U jiné komety by přínos byl aspoň částečný.
U toho dronu nepochybuji o tom, že přístroj schopný přesunu z místa na místo může přinést velkou spoustu dat. Nestačil by ale balón? I ten se dá regulovat a tím pádem přistát a zase vzlétnout. Aspoň za dobrého počasí. Energeticky je to nenáročné a může překonat mnohem větší vzdálenosti, než dron. A koneckonců může být použít i jako brzdící padák.
Využití získaných zkušeností z dronu se v podstatě nedá použít na žádném jiném tělese sluneční soustavy, v případě balónu ale ano – na obřích planetách sice není kam přistát, ale poletovat v rozumných výškách možné je.
Právě to počasí je asi největším problémem. Balón je náchylný i na slabší vánek a nejspí nejde úplně vyfouknout, uložit dovnitř sondy a rozbalit před dalším letem. Asi by nebylo dobré, kdyby sondou během průzkumu povrchu cloumal balón nad ní. Vrtule jsou paradoxně jednodušší a v prostředí Titanovy atmosféry i celkem úsporné pro přesun na krátké vzdálenosti. Pro čistě letecký průzkum velkého území by balónová sonda nemusela být špatná, ale neprozkoumat povrch by byla škoda.
Práve že to počasie, nahrávalo by nejakej loďke ktorú by zadarmiko poháňal vetríček, Loďka pri vhodnom i menej vhodnejšom počasí by bez problémov doplávala aj mnoho km ďaleko, bolo by možné s ňou aj niekde dočasne „zakotviť”, urobiť prieskum, a hurá, odplávať niekam inde atď. atď. Všetko takmer zadarmo a na dlhú dobu a značné vzdialenosti s minimálnou potrebou energie na pohyb, stačí iba na PC, ohrev sondy a telekomunikáciu !
pb 🙂
A čo tak veterná elektrina ? Možno by postačila aspoň na to PC a telemetriu, o ohrev by sa postaral rádioizotopový zdroj.
Vhodnou konštrukciou by možno bolo možné využiť veterníček na loďke nie len na elektrinu ale aj na pohon. Veterníček by slúžil súčasne aj ako plachta.
Vďaka hustej atmosfére a nízkej teplote tam nefúkajú silnejšie vetry, takmer stále tak akurát.
Vítr tam fouká – čeří vlnky na jezerech.
Zatím je stav 1:7 pro Titan. Inu uvidíme.
Zaujímalo by ma ako dlho bude trvat výroba tých hračiek a ako dlho bude trvať kým doletia?
Dobry den. Ja osobne jsem pro Vazku. Vzhledem k velikosti stroje pujde spise hlavne o „inzenyrskou“ misi, tedy vyzkouset aktivni pohyb v atmosfere tak exotickeho telesa, jakym Titan je. Kometa je taky moc fajn, realne vzorky by byly super. Ale tady „jsme“ uz jednou byli. Jasne, na Titanu taky. Ale – pokud se podari pristat na vhodnem miste, mohli bychom poprve koukat alespon na rekneme caru pobrezi nebo priboje na jinem miste nez na Zemi. To by mne skutecne nadchlo. To bych rad videl… Coz se asi nestane. Nevim nic o lokalite pristani, ale nejspise se nebude riskovat pristani pobliz „jezera“… Kazdopadne nebudu zklamany, kdyz oznami pristani na komete 🙂 Dik za info a clanek, jen tak dal 🙂
Sice mimo výběr, ale jsem pro Uran či Neptun. Popravdě jsem zklamaný, že New Frontiers míří např na komety, už z názvu má objevovat nové světy. Zatím o Neptunu a Uranu víme celkem prd. Z obou jsem zklamaný
Uran a Neptun by byly určitě mnohem zajímavější volby než už jednou navštívená kometa. Možná i než mobilní sonda na Titanu. Škoda, s SLS by to mělo být realizovatelné.
Určitě by to bylo vědecky velmi přínosné, hlavním problémem je zřejmě únosná délka letu. Přímý let k Uranu by trval 16 let k Neptunu 31 let. Samozřejmě by se použil gravitační prak, ale k tomu asi musí být vhodná konstelace velkých planet. Kdy nastane nevím, tak výhodná jako u Voyagerů nastává cca po několika stoletích.
Ta vysoká vstřícná rychlost se nemusí vyskytovat ve všech případech. Komety v Oortově oblaku nebo Kupierově pásu mají převážně celou dráhu v jeho rámci, většinou ve stejném směru oběhu jako planety. Aby z něj vybočili, musí na něj zapůsobit opakovaný vliv nějakých dalších těles, např. náhodné setkání s jinou kometou, planetkou apod. Pokud si zachovají směr oběhu a přísluní v oblasti vnitřních planet, tak oběžná rychlost v místě přísluní dráhy komety, by neměla být odlišná od oběžných rychlostí planet Venuše – hlavní pás asteroidů, kde jsme již přistání zvládli. Samozřejmě, pokud by byl směr oběžné dráhy opačný od planet, tak by ta vstřícná rychlost byla velká.
Gravitačným prakom je možné hodne urýchliť pohyb sondy, ale taká sonda môže byť iba preletová, na niekoľko hodím pri prelete vedľa cieľa. Aby sa sonda dostala na obežnú dráhu okolo cieľa je ju nutné spomaliť, na čo je potrebné rovnaké množstvo energie (paliva) ako na urýchlenie. Na pribrzdenie sa dá použiť tiež gravitačný prak, ale vhodná konštelácia planét na urýchlenie a brzdenie je krajne nepravdepodobná, možno sa naskytne tak raz za milión rokov, čo je trochu nepraktické.
🙁
Takové sondy by ale byly svou cenou nad finančním stropem programu New Frontiers.
Rozhodně Dragonfly. Důvody uvedli kolegové ve svých komentářích a já s nimi souhlasím.
1:9 pro Titan, ze dalších dvou komentářů nelze zjistit prioritu.
hlasujem za Dragonfly 🙂
Aj na Titane aj pri komete 67P/Čurjumov-Gerasimenko uz sondy boli, co je vyhoda oboch misii. Nepoletia do uplne neznameho prostredia. Myslim si, ze vyhra CAESAR. Je jednoduchsia, menej rizikova a ma vyssiu sancu na uspech.
Suhlasim s Stepanom.
Moja predstava je misia v style Casini pri Neptune, alebo Urane. Obrazky tychto planet mame este z preletu Voyager 2 1989.
Dúfam, že to Dragonfly dá, už od začiatku tejto misii držím palce 🙂
Nezlobte se, ale nebylo by lepší než „dron“ spíše vzducholoď. Protože se řeší problémy s napájením atd. A vzhledem k 1,5 násobné atmosféře na Titanu oproti Zemi by bylo jednodušší postavit zařízení s menší hustotou, než je atmosféra Titanu. Kdyby to bylo na mně, tak bych postavil vzducholoď napuštěnou buď vodíkem z atmosféry nebo metanem z rozsáhlých metanových jezer (nevýhoda by byla to, že by metan kondenzoval, ale to by se dalo vyřešit dobrou izolací a zahříváním) a s kombinací se slabými motory pro manévrování. Drony jsou obecně známi tím, že dost své energie vymrhají, na rozdíl třeba od letadla, které „klouže“ a tím šetří energii. Problém jsou ale větry, které na Titanu jsou a i docela silné. Navíc vzducholoď by měla asi větší nosnost. A napájení by se proto mohlo řešit solárními panely nebo palivovými články (pokud by samozřejmě byl dostatek kyslíku, což pravděpodobně ne) A v případě dronu, by dron musel přistát zatímco vzducholoď by byla unášena větrem a díky své hustotě a velkému povrchu by asi kolize se zemí nebyla moc pravděpodobná. Zkuste prosím někdo napsat, jestli je má vize úplně vedle, jinak dobrý článek.
Vámi popisovaná nevýhoda, je podľa mňa výhoda – bezpilotné lietadlo musí fyzicky pristáť. A teda može kontaktne skúmať povrch. Zatiaľ čo vzducholoď by si len poletovala v oblakoch.
Nebyla by spatna kombinace obojiho, materska vzducholod jako relativne bezpecne zazemi(oproti povrchu Titanu) se 3-4 drony, ktere by v pripade potreby prozkoumali okoli nebo pristali na povrchu a pak se vratili zpet k lodi.
O soláru u Saturnu nemůže být řeč. Už u Jupitera je to problém – Juno musí mít tuším asi 50m2 solárních panelů
Pořád se nemohu zbavit dojmu, že nejdůležitější vesmírný projekt je získání technologie, která by nás ochránila před kolizí s vesmírný objektem. Než se k něčemu reálnému dopracujeme. Tak se 10 let budou hádat vědci a politici. Až bude politická vůle a peníze, tak to potrvá tak 50 let, než to bude použitelné. Já tuším jaká je pravděpodobnost, ale na druhou stranu jsem Oumuamua bral jako upozornění. Až nám někdo oznámí, že pečlivě propočítali dráhy a na 90 % to bude 1:0 pro Velký šutr. Vidím ty výrazy přítomných v OSN. Navrhuji postupovat systematicky, ne výhradně statistický.
S tím souhlasím, ale misí k „šutrům“ je poslední dobou docela dost a připravuje se i setkání s dlouhoperiodickou kometou.
Problémem ochrany je mimo jiné i to, že nám může hrozit z různých stran a je velký rozdíl mezi odkláněním zbloudilého blízkozemního asteroidu, krátkoperiodické komety, dlouhoperiodické komety a mezihvězdného objektu.
Urcite Dragonfly.
Vybrali Dragonfly!
Fantastické!
Myslím, že ľudská fantázia nestačí na predstavu na to ako vyzerajú horské potoky a rieky na Titane. Trocha zabudnite na vedu a skúste si predstaviť pláže s okruhliakmi pri metánových jazerách. Nepodarí sa Vám to. Jedine Titan.
Ja sa teším ako malé dieťa z lízanky 😀 Vyhrala vážka, nemôžem tomu stále uveriť.
Mám taky ohromnou radost.
Padl na konferenci predpokladany rok realizace? Je to spise pro zajimavost ve vysledku mise zahuci nekam do obdobi 2030-2040 mozna jeste dale.
V kazdem pripade vyhlaseni mise je lepsi nez uvaha, treba napad o vyuziti ponorky pro pruzkum Eutopy asi uz zapadl uplne, clanek z roku 2007:
https://www.astro.cz/clanky/kosmonautika/dockame-se-vyzkumu-jupiterova-mesice-europa.html
Start 2026, na místě 2034. Je to sice daleko, ale tak to prostě bohužel ve vesmíru funguje. Těch nápadů na průzkum oceánu Europy bylo dost (především šlo o to, jak se protavit skrz led) a na Titan také (balón, letadlo, ponorka, loďka poháněná větrem, loďka s vlastním pohonem, no a teď máme vrtulový dron 🙂 ).
Na Titan bylo plánováno i jakési kolesové vozítko zvládající jízdu po pevnině i na hladině. Třeba ten dron vybaví plováky, aby se v kapalině neutopil.
Jsem zvědavý na napájení. Z fyzikálního hlediska je radioizotopový zdroj ideální (nízká teplota a hustá atmosféra znamená vynikající chlazení), ale zase může vyvolat chemické reakce, které by chladič poškodily, pokryly nánosem nebo by se produkty dostaly k vědeckým senzorů a pak může být obtížné odlišit přirozené látky a ty, které vyprodukovala sonda. Ale zase s tak dobrým chlazením může mít povrch chladiče dost nízkou teplotu, aby nezpůsoboval problémy.
Dragonfly sa bude pohybovat v rovnikovej oblasti, kde su duny. Jazera su polarnych oblastiach, takze tie tato misia nepreskuma. Zdroj bude radioizotopovy.
Naštěstí se o něco menší kapalné plochy nacházejí i v rovníkových oblastech. Tam určitě Dragonfly zamíří.
Mate k tomu aj nejaky zdroj? Je to zaujimava informacia.
V tom vcerajsom oznameni hovorili, ze tam pristanu v suchom obdobi a, ze neocakavaju ani metanove dazde. Takze, ak su tam nejake prechodne metanove jazera, budu asi vyschnute. Ale bolo by super, keby naozaj nejake nasli a navstivili.
Jen jsem vycházel z toho, že i v rovníkových oblastech se nějaká moře dají najít. Třeba poblíž Huygense v Shangri-La se jedno nachází. Start je ještě za dlouho, ale divil bych se, kdyby neplánovali průzkum nějaké kapalné plochy. A jestli musí být nutně vyschlé, to nevím.
Dragonfly. Jednoznačně. A jak to tedy dopadlo?
Vyhrála Dragonfly, psali jsme o tom i krátkou zprávu a chystáme článek. 😉
Super. Byl jsem trochu skeptik v tom smyslu, že NASA spíše vybere hru „na jistotu“, takže v podstatě OSIRIS-REx 2. Ale kdepak, letíme na Titan, což jsem si velice přál. CAESAR je ve srovnání s fascinující Dragonfly docela fádní a byl by jen opakováním. Titan je nejzajímavější místo ve sluneční soustavě a jen sucharovi se tam nechce. Takže tak 🙂
Pro mě je tedy nejzajímavější místo ve Sluneční soustavě oceán Europy, ale Titan je hned č.2
Za mě DragonFly
Podařilo se. 😉
Dron nebude asi nejaky obr, tak by se jich vyplatilo vyslat mozna vice najednou, kdyz uz je to takova streka. V podstate i kombinace dron-vozitko ci dron-vzducholod by nebyla marna. Kdyz se neco pokazi bude alespon alternativa.