Vyšetřovatelé z NASA (konkrétně z programu LSP – Launch Services Program) určili technickou příčinu selhání dvou startů raket Taurus XL. Ty v letech 2009 a 2011 vynášely vědecké mise pro NASA – konkrétně šlo o družice OCO (Orbiting Carbon Observatory) a Glory. Za viníka byl v obou případech označen vadný materiál, který poskytla firma Sapa Profiles, Inc. (SPI) zabývající se dodávkami hliníku. Že nešlo jen tak o nějakou drobnost potvrzuje i zapojení Úřadu generálního inspektora NASA a Ministerstva spravedlnosti USA. Během vyšetřování se ukázalo, že firma začala před 19 lety falšovat certifikáty pro své hliníkové profily. Podvedla tak stovky zákazníků, za což bude muset zaplatit 46 milionů dolarů americké vládě a dalším komerčním zákazníkům.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
V případě raket Taurus XL, které vynášely družice OCO a Glory selhal aerodynamický kryt. Konstrukce, která chrání citlivý náklad před vlivy atmosféry při startu, se při povelu k separaci neoddělila. To není nic nového, tyto informace jsme měli již dříve, ale nevědělo se, co přesně způsobilo tuto chybu. Vyšetřování NASA ukázal, že firma SPI pozměnila výsledky testů a firmě Orbital Sciences Corporation (výrobci raket Taurus XL) poskytla falešné certifikáty. Ty se týkaly hliníkových dílů, které se používají v separačním mechanismu aerodynamického krytu.
Připomeňme, že družice OCO mela studovat rozložení oxidu uhličitého v atmosféře a po nehodě se začalo pracovat na jejím nástupci. OCO-2 byla vypuštěná raketou Delta II v červenci 2014. Jejím pokračovatelem je OCO-3, která již nemá podobu samostatné družice, ale vědeckého přístroje, který má za pár dní letět na ISS na palubě lodi Dragon. Družice Glory pak měla studovat chemické, mikrofyzikální a optické vlastnosti zemské atmosféry. S její pomocí jsme měli studovat aerosoly nebo data o slunečním záření či o kolobězích uhlíku, vody a energie.
„Když se změní výsledky zkoušek a certifikace jsou falešné, mise selže. V našem případě ztráta misí OCO a Glory vedla ke škodě více než 700 milionů dolarů. Kromě toho byla zničena několikaletá vědecká práce mnoha lidí. Je nezbytně nutné, abychom důvěřovali našim průmyslovým partnerům, že vyrábí, testují a certifikují své materiály v souladu se standardy, které požadujeme. V tomto případě byla naše důvěra zneužita,“ uvedl Jim Norman, ředitel programu LSP.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.justice.gov/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/2011-1459.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/Orbiting_Carbon_Observatory_launch_from_Vandenberg.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7e/Glory_spacecraft_model.png
Hmmm, skoro jak jeden Falcon, že?
Tam je to složitější. Podle jedné z verzí byly vzpěry vhodně certifikovány, ale ne pro použití v prostředí kapalného kyslíku.
Sapa Profiles, Inc.
vyšla z toho celkom dobre, urobila škodu 700 M$ a nahradiť má iba 46 M$ !
Ak počítame iba NASA, kto vie koľko škôd narobili ďalším svojim zakáznikom.
Tohle je jen pokuta. Náhrada škody na to navazuje.
Ako mohol nekvalitny hlinik sposobit,ze sa aerodynamicky kryt neotvoril.bol zdeformovany aerodynamickymi silami?
Byl použit v dílu, kterému se říká payload fairing rail frangible joint. Jde o prvek, který zajišťuje rozpojení použitím trhaviny. Domnívám se tedy, že materiály byl pevnější, než měl být a nepovolil, jak měl.
Pokud to tak skutečně bylo, potom asi nikdo nečekal, že pevnější materiál je problém a přepsal certifikáty. Každopádně rozhodnutí použít jiný materiál má učinit výrobce součástky, nikoliv dodavatel materiálu, protože pouze výrobce konkrétního prvku ví jakým způsobem se bude používat. Celkově to naznačuje určitou praxi, kdy se zřejmě k jednomu materiálu vyrobil certifikát pro materiál požadovaný odběratelem s tím, že „to je dobrý“, pochopitelně s přihlédnutím na soubor konkrétních vlastností vycházející z typického užití. Pochopitelně si to v netypickém užití (čímž kosmonautika zcela jistě je) vyžádalo svoji daň, bohužel netypickým užitím je nejen kosmonautika a tudíž zbývá nepříjemná otázka „kde ještě“.
Samozřejmě do podstaty problému nevidíme a můžeme pouze spekulovat. Problém s otevřením krytu – spoj se nerozdělil – se mi zdá poměrně reálný. A přesně jak píšete – jedině výrobce součástky může rozhodovat o tom, jaké vlastnosti má mít požadovaný materiál. A tohle má právě zajistit certifikace. Doufejme, že takových případů nebude mnoho.
Vyšší pevnost než deklarovaná může být problém i u pozemských aplikací. Kdyby takový materiál použili třeba na deformační zóny automobilů, tak je také zle. Nebo při spojení dvou namáhaných dílů se počítá s pružnou deformací obou dvou. Pokud je jeden pevnější, na ten druhý se přenese větší síla a nemusí to vydržet.
Certifikace uvádí rozmezí, v jakém se parametry mohou pohybovat. Pokud se odchyluje kterýmkoliv směrem, je prostě chybná.
Vo videu Scott Manley hovorí, že použitý materiál bol menej pevný ako mal byť. Avšak nižšia pevnosť viedla k nižšej krehkosti. Teda pri použití trhaviny sa tento menej pevný materiál zdeformoval, namiesto toho aby praskol a roztrhol sa.
https://www.youtube.com/watch?v=drSv1biVJZQ
Aha, to zní logicky, díky!
Sorry, ale z informací v článku vyplývá, že rakety nefungovaly jak měly kvůli dodání jiného materiálu, než byl na přiložených certifikátech. Certifikáty samy nebyly příčinou špatné funkce. Nebo se pletu? 🙂
Jak se to vezme – ty certifikáty se zakládaly na nepravdivých údajích. Certifikáty jsou základem důvěryhodnosti a ta tady byla podlomena.
Tak raketa samozřejmě na certifikáty nelétá že?! 🙂
Ale rozhodují o tom, aby byla bezpečná. 🙂
Nic ve zlym, buď je certifikace exaktní nebo je aspoň podle toho, jak to vyznívá, nějak divná.
Chápu certifikaci jako splnění nějaké normy.
Asi jako na strojařskym výkresu nesmí být nic navíc a vše musí být jednoznačné.
Přesně tak – materiál neměl takové vlastnosti jaké měl podle certifikátu mít – tedy se jednalo svým způsobem o padělek.
Jde taky o to, jak si údaje v tom certifikátu vykládat. Jestli ten materiál bude používaný za podmínek které bezpečně nedosahují mezních hodnot uváděných v certifikátu nebo v jejich blízkosti kde se už může projevit nějaká výrobní odchylka. Vzpomínám si, kolega vyprávěl jak probíhá certifikace v Kanadě. Že třeba výrobek má vydržet napětí 1kV, zkušební komisař nastaví 1kV, výrobek vyhoví, komisař zvyšuje zkušební napětí, při (řekněme) 1,1kV výrobek selže, komisař ukončí zkoušku jako nevyhovující s tím, že při výrobě mohou nastat nějaké odchylky a když zkoušený výrobek nevydržel napětí zvýšené nad tu zaručovanou hodnotu o tak málo, tak některé výrobky ze série mohou selhat i při napětí co nedosahuje zaručované hodnoty. A prý proti tomu není odvolání.
Nebo mně se za totality stala žertovná příhoda:
Vyvíjel jsem cosi co pracovalo v blízkosti mezního kmitočtu použitých součástek. Na vyzkoušení jsem měl brouky z TI, bez problémů.
Do výroby měly jít brouci ze sajuzu a s těmi to moc nefungovalo. Koukal jsem že ty brouky mají vyrábět i Maďaři, tak jsem na vyzkoušení objednal maďarské brouky. Šlo to přes PZO, tam udělali výběrové řízení, z jejich hlediska byly výhodnější ty ze sajuzu, tak jsem zase dostal ty sovětské.
Takže když zaslechnu, že někde dělají výběrové řízení, na tu epizodu si vzpomenu.
S tím si dovolím nesouhlasit, součástí norem by mělo být i jak to má být přesné a jak platné, v jakém rozsahu.
Já jsem ten nápis pochopil tak, že falešné certifikáty byly zničeny dvěma raketami (americká armáda se s tím prostě nepáře, že…) 😉
Čeština je v tomto báječná 🙂
Raketa typu země-certifikát 🙂
Také mě napadlo, že tam měl být trpný rod, aby nedocházelo k nejednoznačnostem.
Prosím, zkusme používat zdravý rozum – pokud existují teoreticky dva možné výklady věty a jeden z nich je krajně nelogický (rakety měly za úkol zničit certifikáty), tak snad již základním úsudkem každý pochopí, co má věta sdělovat. Aby bylo jasno – k nejednoznačnostem nedochází. To jen někteří čtenáři dávají logický úsudek na druhou kolej a místo něj rozjíždějí vrtání v detailech stylem co kdyby …
Sranda musí bejt 🙂
Věřím, že všichni čtenáři pochopili, ale pobavit se v diskuzi nad raketou země-certifikát určitě není na škodu.
Samozřejmě, dokud je to v úrovni legrace, tak nemám vůbec nic proti. Ale když už se objeví názory o tom, že je to matoucí a příště by se to mělo napsat jinak,tak už to jako legrace nevypadá a tváří se to, jako že to dotyčný myslí vážně. V tu chvíli už je potřeba se ozvat 😉