Hayabusa 2 obhlédla kráter, který udělala

Japonská sonda Hayabusa 2 zahájila včera v 7:30 sestup k asteroidu Ryugu. Důvodem byla inspekce kráteru, který tu na začátku dubna vytvořila pomocí impaktoru SCI (bližší informace najdete v tehdejším článku). Poté, co došlo k vypálení měděného projektilu vůči planetce, se sonda od povrchu vzdálila do bezpečné vzdálenosti. V okolí Ryugu se pochopitelně objevilo větší množství úlomků různých velikostí a proto se od začátku počítalo s tím, že sonda počká minimálně dva týdny, než se odhodlá blíže k povrchu. Během této doby některé úlomky odletěly pryč a jiné sedly na povrch. Nyní je již podle všeho bezpečné zahájit inspekci nově vytvořeného kráteru.

Snímky uměle vytvořeného kráteru na Ryugu z výšky 1,7 kilometru.

Snímky uměle vytvořeného kráteru na Ryugu z výšky 1,7 kilometru.
Zdroj: https://i.imgur.com/

Sonda pochopitelně z celého sestupu pořizuje fotografie, které pozemní týmy okamžitě vyhodnocují. Je zatím brzy na předběžná prohlášení, nicméně už teď se zapojení odborníci netají překvapením. Přesná velikost a tvar kráteru se budou muset ještě přesně změřit, ale už na prvních fotkách je vidět, že kráter je mnohem větší než se čekalo. Snímky ukazují, že došlo ke změnám terénu v oblasti široké skoro 20 metrů.

Připomeňme, že před experimentem se očekával kráter s maximálním průměrem deset metrů a hloubkou zhruba metr. Vše samozřejmě odpovídá materiálu, který planetku tvoří, takže i z obrazové analýzy vytvořeného kráteru můžeme získat cenné informace o složení Ryugu. V současné době už se sonda od povrchu opět vzdaluje. Pozemní týmy vyhodnotí nasbírané informace a využijí je k plánování odběru vzorků z tohoto kráteru.

Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
http://www.jaxa.jp/press/2019/04/images/20190425a_01.jpg
https://i.imgur.com/GIa5gUu.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

9 komentářů ke článku “Hayabusa 2 obhlédla kráter, který udělala”

  1. Alois napsal:

    Pokud je snímek 20×20 m a kráter má průměr 10 m, leží na dolní stěně kráteru balvany 5m a 3m v průměru. Hloubka kráteru bude přes 3m. Sluneční panely sondy mají 6m. Je reálné nebezpečí, že sonda se panelem střetně s okrajem kráteru, nebo některým z balvanů. Obávám se že odběr z kráteru je natolik riskantní, že se neuskuteční.

  2. David R. napsal:

    Poslední dobou přemýšlím nad tím, jestli bude vůbec možné provádět těžbu čehokoli na asteroidech. Při prvním kopnutí / vrtnutí se rozletí prach a šutry na kilometry kolem. Solární panely a kryty kamer dostanou pěkně na frak. A nemůže se čekat týden, než to sedne. A vysavač ve vakuu taky nefunguje. Takže ten Mars nakonec bude asi příjemnější.

    • JindraV napsal:

      Krom mechanickeho buseni kladivem, lze chemicky rozpoustet. Se vzniklou „breckou“ mozna pujde rovnou neco 3d tisknout. Pravda nejedna se zrovna o nam bezne dostupnou chemii, ve vakuu to proste funguje jinak. Viz. clanek, je to spojeno s novymi vyzvami a moznostmi (spousta chem.procesu se uz dnes za draho straka do vakua a absolutni nuly)

  3. pbpitko napsal:

    Boli robené nejaké spektroskopické merania z impaktného záblesku ?
    Tie by mali skutočne cenu zlata o hmotnosti onoho
    vyvrhnutého materiálu z krátera.
    🙂

  4. Tomas Mik napsal:

    Kdy bude odber vzorku z krateru ?

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.