Jak jsme Vás na konci února informovali v krátké zprávě, nová evropská raketa Ariane 6 se dočkala zákazníka pro svůj premiérový let. Společnost Arianespace, která tyto rakety bude provozovat, totiž oficiálně oznámila, že při prvním letu budou na Ariane 6 družice poskytovatele širokopásmového připojení, který chce postupně vypustit na nízkou oběžnou dráhu více než 600 družic. Oficiální místa oznámila dohodu jen pár hodin poté, co 27. února raketa Sojuz startující z jihoamerického kosmodromu úspěšně vypustila prvních šest testovacích družic.
https://twitter.com/arianespaceceo/status/1100901626712342528
„Dohoda obnáší bod, že OneWeb využije premiérový let Ariane 6,“ oznámil Stephane Israel, ředitel firmy Arianespace. Premiéra nové evropské rakety je plánována na příští rok a nosič poletí v konfiguraci 62, což znamená, že bude vybaven dvojicí urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky. Centrální stupeň pak bude jako u všech verzí Ariane 6 vybaven kyslíkovodíkovým motorem Vulcain 2.1.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Firma OneWeb si už v roce 2015 zajistila 21 startů raket Sojuz, ve kterých je započítán i start z 27. února. Zbývajících 20 startů se má rozložit mezi kosmodromy Bajkonur a Vostočnyj v Kazachstánu potažmo Rusku a Kourou ve Francouzské Guyaně. Sojuzy mají být při těchto misích schopny vynést najednou až 36 družic. OneWeb si nyní zajistil tři starty raket Ariane 6, kterými chce doplnit starty Sojuzů.
Družice systému OneWeb mají velikost menší ledničky a mají obíhat po polárních drahách ve výšce 1200 kilometrů, přičemž rakety Sojuz je uvolní na nižší oběžné dráze. Družice pak s využitím vlastního pohonu vystoupají na finální dráhu. Samotná dohoda na využití Ariane 6 je již prakticky hotová a během března by se měly dořešit jen dílčí detaily. Ani jedna strana zatím neuvedla, kolik družic poletí při premiéře Ariane 6. Výpočty ale ukazují, že verze 62 dokáže na požadovanou cílovou dráhu doručit o 30 % vyšší hmotnost než v případě rakety Sojuz.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Nová evropská raketa má být k premiérovému letu připravena už příští rok. V ostrém provozu se bude zákazníkům nabízet ve dvou verzích – Ariane 62 s dvojicí a Ariane 64 se čtveřicí urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky. Ariane 6 by měla po svém nasazení postupně nahradit dosud nejsilnější evropskou raketu Ariane 5, která od své premiéry v roce 1996 letěla již více než stokrát.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Ariane 6 má být ve srovnání s Ariane 5 levnější a také by měla nabídnout rozšířené možnosti – třeba vyšší nosnost nebo horní stupeň schopný více zážehů, což umožní raketě vyložit družice startující na jedné raketě na různé oběžné dráhy. V rámci vývoje při sdílených nákladech mezi ArianeGroup a členskými státy ESA vznikl vylepšený motor Vulcain 2.1 spalující kapalný kyslík a vodík, který vychází z motoru na centrálním stupni Ariane 5. Motor Vinci pak nahradí motor HM7B, který létá na Ariane 5. Ve výsledku má být verze Ariane 64 schopna doručit na dráhu přechodovou ke geostacionární celých 11,5 tuny. Na kosmodromu v Kourou zatím probíhá stavba nové startovní rampy, která obslouží právě Ariane 6. Ta bude sestavena v horizontálním hangáru, pár dní před startem dojde k jejímu vývozu a vztyčení v mobilní vertikální obslužné věži, kde dojde i k připojení nákladu.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Společnost OneWeb by chtěla během dalších dvou let vypustit 648 družic, které jim umožní zahájit základní globální služby. Firma usiluje o vysokorychlostní pokrytí i odlehlých částí světa. Tyto služby by ale neměly využívat jen venkované, ale i lidé v lodích, letadlech a na dalších místech, která jsou běžně mimo pokrytí klasických pozemních sítí. Prvních deset družic vzniklo ve francouzském Toulouse v hale společnosti Airbus Defense and Space, ale výroba se již brzo přesune. Nově se mají družice vyrábět přímo v továrně firmy OneWeb Satellites, což je společný projekt firem Airbus a OneWeb.
Tato nová továrna se nachází na Floridě v oblasti Exploration Park. Každý týden by mělo brány této továrny opustit 15 dokončených družic, přičemž cena každého exempláře by neměla být vyšší než jeden milion amerických dolarů. Bude velmi zajímavé sledovat, jak si síť OneWeb povede v přímém srovnání se sítí Starlink, kterou připravuje společnost SpaceX. Ten si totiž také klade za cíl pokrýt svět vysokorychlostním internetem z družic na nízké oběžné dráze. Rozdíl je však v počtu těchto družic. Starlink totiž počítá se zhruba desetkrát větším počtem družic.
Zdroj: https://2.bp.blogspot.com
Podle aktuálních informací se zdá, že první ostrý start těchto družic by nás mohl čekat už v květnu. OneWeb i Starlink by tedy měly mít zhruba stejnou výchozí pozici a v současné době se jen těžko odhaduje, jak tento souboj dopadne – která firma si ukousne větší část trhu? Navážou spolupráci? Budou rozhodovat ceny nebo kvalita služby? Na tyto otázky bychom se mohli dočkat odpovědí již relativně brzy – maximálně v horizontu pár let.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://www.oneweb.world/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
http://spacenews.com/wp-content/uploads/2016/07/OneWeb-constellation-in-orbit.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2019/03/ariane6_constellation.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2019/02/2-11-2019-VS21.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…complex_under_construction_node_full_image_2.jpg
https://2.bp.blogspot.com/…gCLcBGAs/s1600/satelliteschematic.png
Predpokladam, ze starty nezajistuje Spx ciste z konkurencnich duvodu? Pak se ale sam ptam kdo odmil tuto moznost. Jestli Spx nebo Oneweb? V cene asi problem nebyl.
Těžko říct. Větší důvod k odmítnutí má SpaceX. Pro OneWeb by bylo výhodné vynést družice levněji a navíc konkurenci připravit o část kapacity. Ale třeba OneWeb nechtěli provokovat a SpaceX ani nepoptávali.
Starlink byl vymyšlen až po té, co jí Oneweb dal košem zakázky Arianespace. Roli asi hraje i to, že satelity vyrábí Airbus.
Jak je to s cenou těžko říct. Sojuz klidně může vycházet levněji, třeba díky tomu že může startovat z kosmodromů po celém světě. Ariane 6 bude mít zase určitě vyšší kapacitu než F9.
Omyl, v 2014 SpaceX a predchodca OneWeb spolupracovali až potom sa rozkmotrili. SpaceX šla svojou cestou a OneWeb svojou.
Při tom premiérovém letu Sojuzu s družicemi OneWeb ten manažer říkal, že jedním z důvodů pro volbu Sojuzu byl jeho horní stupeň fregat umožňující opakované zážehy a taky schopnost létat opravdu současně ze tří míst a tedy tu síť zrealizovat hodně rychle.
Za mě jednoznačně Starlink.
1200 km se mi zdá už dost z pohledu vesmírného smetí. V tomhle směru se mi více zamlouvá přístup SpaceX, kdy satelity budou o dost níže a i v krajním případně neovladatelnosti sami do několika let zaniknou v atmosféře.
Nemáš úplně pravdu, tak nízko sice bude větší část konstelace, ale přesto několik tisíc satelitů bude i ve výškách nad 1000km.
Z hlediska kosmického smetí je samozřejmě největší prasárna Starlink od SpaceX: 7518 satelitů ve výšce 380 kilometrů a 4425 (!) satelitů ve výšce 1200 kilometrů. Prostě humus.
Prosím bez silných slov. SpaceX již avizovala, že se bude snažit, aby vysloužilé družice byly staženy do atmosféry.
Je snad běžnou praxí po skončení životnosti navést družice do atmosféry. Otázka je, co se stane, pokud se družice porouchá. I pokud se porouchá jen jedno jediné procento, bude to při takovém počtu znamenat desítky nekontrolovaných družic. Plánuje je SpaceX nějak uklízet? Pošle pro každou Spaceship?
Právě proto mají fungovat jen 5 – 7 let, ačkoliv by měly vydržet 15 let – je to kvůli tomu, aby se minimalizovalo riziko selhání vlivem vysokého věku.
Tak to musí Hlavně z důvodu, aby drželi krok s klasickými ISP. Internet se vyvíjí strašně rychle. Před těmi patnácti lety se připojení snad ještě vytáčelo 🙂
Takže poruchy stářím asi hrozit nebudou, ale stejně mi to riziko přijde při takovém počtu družic příliš vysoké. Už jen radiace jich musí vyřadit spousty.
Nejde jen o vysloužilé družice. Těch cca 10 000 kusů navíc už opravdu může znamenat problém. No, budiž pokrok. Za pár let, předpokládám, se určitě najde mnohem efektivnější řešení. Jako konečně téměř vždy. Samozřejmě, TÉMĚŘ :-))
Výpočty ale ukazují, že verze 62 dokáže na požadovanou cílovou dráhu doručit o 30 % vyšší hmotnost než v případě rakety Sojuz.
Nieje to nejako malo?
Myslel som že Ariane62 dokáže vyniesť ešte viac.
Musím si asi lepšie pozrieť technické parametre.
Verze 62 je slabší ze dvojice připravovaných konfigurací. Přijde mi tedy v pořádku, že vynese o 30% více než Sojuz.
Však Ariane 62 je víceméně náhradou za Sojuz. Ale nosnost tady nebude úplně limitem. Díky většímu krytu, restartovatelnému motoru… těch satelitů klidně může být mnohem více.
Sojuz má cca 7 tun na LEO, Ariane 62 10. Na podobnou nosnost je limitován i F9. Těžší komerční náklady ani nelétají, takže více nemá smysl.