Americká agentura NASA vybrala novou vědeckou misi, která vědcům pomůže lépe porozumět systému kosmického počasí. V ideálním případě by nabyté znalosti mohly pomoci tyto jevy a jejich změny lépe předpovídat. Kosmické počasí umí výrazně ovlivnit nejen fungování družic, ale i ohrozit zdraví astronautů. Ani lidé na Zemi nejsou před účinky tohoto fenoménu plně chráněni. Kosmické počasí umí narušit rádiovou komunikaci a v extrémních případech ničí i elektrické sítě. Ostatně o tom, co dokáží takzvané výrony koronální hmoty napáchat, jsme psali předevčírem v článku o evropské misi Lagrange. Dnes se podíváme na americký projekt, který by chtěl tento jev lépe prozkoumat.
Nový experiment je vpravdě unikátní – jako první zařízení v historii totiž bude provádět globální pozorování důležitých jevů kosmického počasí v dynamické oblasti nejvyšších vrstev pozemské atmosféry, které mohou rušit radiové a GPS signály. Vybrané zařízení se označuje jako AWE (Atmospheric Waves Experiment) a jeho cena dosahuje 42 milionů amerických dolarů. Pokud se vše podaří, dostane se na oběžnou dráhu v roce 2022 a bude připojeno na Mezinárodní kosmickou stanici, která obíhá kolem Země ve výšce zhruba 400 kilometrů.
Zdroj: https://www.nasa.gov
AWE má zkoumat takzvaný airglow, což můžeme do češtiny volně přeložit jako zářící vzduch. A tento název přesně vystihuje vizuální podstatu tohoto jevu. Jsou to barevné proužky světla rozptýlené v horních vrstvách atmosféry. Analýzou těchto údajů by měli vědci určit kombinace různých vlivů, které souvisí s kosmickém počasím v horních vrstvách atmosféry. Dříve si vědci mysleli, že tuto oblast ovlivňuje pouze neustálý tok ultrafialového záření ze Slunce a různé částice včetně slunečního větru. Relativně nedávno však zjistili, že tyto vlivy nestačí k vysvětlení jevů, které zaznamenali, což znamená, že svou roli hraje i pozemské počasí. Aby bylo možné rozmotat tyto složité vztahy, měl by přístroj AWE prozkoumat, jak vlny v nižší atmosféře způsobené rozdíly v hustotě a dalších vlastnostech vzduchu, ovlivňují horní vrstvy atmosféry.
Přístroj AWE vznikne jako Mission of Opportunity (volně přeloženo příležitostná mise) pod hlavičkou programu Heliophysics Explorers. Ten se zaměřuje na vědecký výzkum a vývoj přístrojů pro vyplnění mezer, které vznikají mezi poznatky velkých misí. Od roku 1958, kdy NASA vypustila svou první družici (Explorer 1, která objevila radiační pásy kolem Země) vzniklo v rámci programu Explorers přes 90 misí. Jmenovat můžeme třeba Uhuru nebo COBE (Cosmic Background Explorer), které vedly k udělení Nobelových cen pro zapojené vědce. Nedávno jsme navíc psali o novém teleskopu SPHEREx, který také vznikne v rámci tohoto programu.
Zdroj: https://svs.gsfc.nasa.gov
„Program Explorers hledá inovativní nápady pro malé a cenově limitované mise, které mohou pomoci odhalit záhady vesmíru a prozkoumat naše místo v něm,“ říká ředitel astrofyzikální sekce NASA, Paul Hertz a dodává: „Tahle mise naprosto splňuje tyto standardy z hlediska kreativity a finanční umírněnosti, přičemž stále může odhalit tajemství horních vrstev naší atmosféry.“ Přístroj AWE byl vybrán k realizaci po pečlivém přezkoumání potenciálního vědeckého přínosu a realizovatelnosti vývojového plánu. Projekt vede Michael Taylor z Utah State University ve městě Logan, přičemž misi bude řídit Goddardovo středisko, konkrétně jeho oddělení programu Explorer v Greenbeltu, stát Maryland.
Zdroj: https://hobbydocbox.com/
NASA ale nepotěšila jen zástupce projektu AWE – radost zavládla i u týmu, který stojí za misí SunRISE (Sun Radio Interferometer Space Experiment). Ti totiž dostanou sto tisíc dolarů na to, aby během sedmi měsíců vypracovali rozšířenou formulační studii. Projekt SunRISE počítá se sítí šesti cubesatů, které by fungovaly jako jeden velký radioteleskop. Tato mise by mohla prozkoumat jak jsou obří bouře kosmického počasí urychlovány a uvolňovány ze Slunce do meziplanetárního prostoru. SunRISE zatím neprokázal připravenost na další fázi vývoje mise, ale předložený koncept představuje poměrně přesvědčivý pokus o použití nových technologií. Za projektem stojí Justin Kasper z University of Michigan v Ann Arbor a o správu se stará kalifornská Jet Propulsion Laboratory.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
http://adsabs.harvard.edu/
https://spacenews.com/
https://www.colorado.edu/
Zdroje obrázků:
http://philhart.com/files/AirglowFromSpace.jpg
https://www.nasa.gov/…/image/isslightshow_nasa_4928_nasa_jsc_esrs1.jpg
https://svs.gsfc.nasa.gov/…/Airglow_ISS_Airglow1-1280viz-MASTER.00001_print.jpg
https://hobbydocbox.com/docs-images/80/81802273/images/7-0.jpg
