Dnes se podíváme na snímky, které sonda New Horizons pořídila jako poslední, když se 1. ledna 2019 vzdalovala rychlostí 50 000 km/h (13,8 km/s) od Ultima Thule. Fotky, o kterých je řeč, vznikly zhruba deset minut po maximálním přiblížení. „Jde o neuvěřitelnou sekvenci snímků. Nic podobného se doposud nepodařilo vyfotit,“ prezentuje nové fotky hlavní vědecký pracovník mise, Alan Stern. Nejde jen o nezvyklost snímků – fotky ukrývají i cenné vědecké informace o tvaru doposud nejvzdálenějšího navštíveného objektu. Už první fotky, které na Zemi dorazily po průletu, ukázaly, že Ultima Thule je tvořena dvěma spojenými tělesy, takže si vysloužila přezdívku sněhulák. Nyní se však ukazuje, že naše představy o tvaru tohoto objektu nebyly správné. Pomohly tomu právě fotky, které sonda pořídila při odletu od Ultima Thule.
Spojení 14 snímků pořízených po průletu do krátkého videa odhalilo, že obě tělesa tvořící Ultima Thule nejsou kulatá. Větší část (přezdívaná Ultima) připomíná velkou palačinku, zatímco ta menší (přezdívaná Thule) zase může evokovat prohnutý ořech.
„Naše představa tvaru Ultima Thule byla založena na malém počtu snímků, které jsme po průletu dostali. Po prohlédnutí nových dat se náš pohled výrazně změnil,“ přiznává Stern a dodává: „Bylo by přesnější říkat, že tvar Ultima Thule je mnohem placatější. Ještě důležitější ale je, že nové snímky vytváří vědeckou skládačku toho, jak vlastně mohl takový objekt vůbec vzniknout. Ještě nikdy jsme totiž neviděli nic podobného, co by obíhalo kolem Slunce.“
Snímky pořízené po průletu jsou označovány jako odletové fotografie. Od fotografií pořízených během přibližování zachycují Ultima Thule pod jiným úhlem a v jiné pozici vůči Slunci. Prostřední snímek celé série vznikl 1. ledna v 6:42:42 SEČ, když byla sonda 8 862 kilometrů od Ultima Thule a 6,6 miliardy kilometrů od Země.
Osvětlený horizont je na jednotlivých snímcích rozmazaný kvůli relativně dlouhému expozičnímu času. Ten byl během rychlého snímkování potřebný, aby kompenzoval horší světelné podmínky. Pozemní týmy se s tím však pokusily něco udělat. Odborníci vzali data z více snímků, zkombinovali je a zpracovali, aby odstranili rozmazání a zaostřili úzký osvětlený pruh.
Na jednotlivých fotkách je díky delší expozici vidět větší množství hvězd v pozadí. Při porovnávání snímků mezi sebou se tak vědci mohli zaměřit na to, které hvězdy „zhasly“ – tedy které hvězdy se z pohledu sondy schovaly za tělem Ultima Thule. „Ačkoliv samotná podstata rychlého průletu omezuje naše možnosti určení skutečného tvaru Ultima Thule, tak nové výsledky zcela jednoznačně ukazují, že tento objekt je mnohem plošší, než jsme si mysleli,“ říká Hal Weaver, vědec z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory zapojený do programu New Horizons a dodává: „Tohle bezpochyby nabudí nové teorie vzniku planetesimál v brzkých fázích Sluneční soustavy.“ Snímky tvořící výše přiloženou sekvenci, budou během nejbližších dnů přidány do online databáze fotek z kamery LORRI.
Už jsme se tedy dočkali fotek, které sonda pořídila na samém konci svého několikahodinového průletu. Na palubě však stále zůstává velké množství zajímavých snímků a vědeckých dat. Veřejnost se samozřejmě nejvíce těší na detailní fotky, které by mohly mít rozlišení až 35 metrů na obrazový bod. Vzhledem ke značné vzdálenosti mezi Zemí a sondou je datový přenos velmi pomalý a sonda odešle všechna data až za zhruba rok a půl od průletu. Je fascinující sledovat, jak nově přicházející data upravují naše představy o tomhle vzdáleném objektu. Na jedné straně se o Ultima Thule dozvídáme stále více, ale čím víc víme, tím více otázek se nám vynořuje.
Zdroje informací:
http://pluto.jhuapl.edu/
Zdroje obrázků:
http://pluto.jhuapl.edu/…/Featured-Images/pics/mu69_only_ca07_linear_0_to_50_extras.png
http://pluto.jhuapl.edu/Galleries/Featured-Images/pics/DraftShapeModelGraphic_001-master.jpg
http://pluto.jhuapl.edu/Galleries/Featured-Images/pics/UlitmaThule_Crescent_2-7-19.jpg
Zajímavé. To by potvrzovalo pozorování, že Umuamua je plochá jako palačinka.
Wow! Tak to je hodně překvapující. Aspoň se vědci nebudou nudit 🙂
Chapu ze vsechna data posle az za rok a pul, ale cekal bych ze ty snimky z nejblizsiho priblizeni budou mit prioritu. To asi nikdo nevi kdy maji v umyslu nejaky stahnout?
Ak je to tak, ako pri Plute, tak zo snimkov sa stahuju len nieco ako nahlady. Obrazove data su dost tazke a ako take nemaju prioritu. Pomedzi ne sa posielaju aj data zo spektrometrov a inych pristrojov. Na zaklade nahladov sa potom urci, ktore snimky v plnom rozliseni sa poslu. Na niektorych kvoli podstate zachytavania snimkov mozu byt len hviezdy a nic podstatne. To by bolo plytvanim prenosovej kapacity, ktora je asi na urovni seriovej linky.
Ten přenos je ještě pomalejší než po běžné sériové lince, je to jen asi 120 B/s.
Ach ta mediální přirovnání za každou cenu. Palačinka možná, ale nakousnutej ořech? No ale je zajímavé, jak to vyšlo. Ultima celou dobu nastavovala sondě podobu sněhuláka, ale po průletu se asi zapomněla správně natočit 🙂
Nakousnutý ořech je vážně divné. Ale palačinka mi přijde ještě horší, to spíš lívanec
Mě všechny planetky připomínají brambory.
Nechci zpochybňovat Dušanovu bezpochyby brilantní znalost angličtiny, ale dented znamená hrbolatý nebo zprohýbaný, rozhodně ne nakousnutý. Kdo by kousal do ořechu.
Brilantní angličtinu rozhodně nemám, ale tady jsem to chtěl přeložit jinak, než jak je to v originálu. Ten tvar se mi zdál spíše nakousnutý (byť tato činnost k ořechu nesedí). Ale nemám problém to opravit. 😉
Mně to připomíná říční oblázky skládané na sebe. Pamatuji, jak pan Grygar v ČRo předpovídal, že New Horizon objeví u Pluta nečekané. Jsem rád, že u dalšího cíle, kde se očekávala „obyčejná“ zmrzlá planetka si z nás ona svým tvarem vystřelila hned nadvakrát. 🙂
Kdyby se takováto zpráva objevila 1.dubna, bylo by to svrchovaně vtipné. Ale teď v únoru to jenom potvrzuje, že skutečnost často překonává i ty nejulítlejší aprílové žertíky.
Teď mě napadlo, že to nejsou dva asteroidy spláclé dohromady, ale ten míň placatý útvar je „vyzvrácený“ vnitřek toho placatějšího útvaru.
No, jak jsem se díval na tu originální sekvenci, tak je to hodně neprůkazné, část světelných bodů asi nebudou hvězdy, protože nejsou vidět na všech snímcích, kde by měly být. Dokud nebudou lepší data, věřím na sněhuláka.
Některé ty bílé body jsou způsobené kosmickým zářením, proto nejsou vidět na jiném snímku.
Tyto stránky mám rád (pracoval jsem na řadě astronomických observatoří). Děláte svou práci dost dobře. Snad bych jen zmírnit poněkud přehnanou intonaci komentáře videí. Vydržte!
Díky moc za to, že náš web čtete. Ohledně intonace je to těžké. Snažím se vyhnout drmolení.
No, neberte to ode mne moc vážně, tu snahu chápu 🙂
No vida, nyní se to nechtěně provalilo… země musí být také placatá! 🙂 Pravda vyšla najevo! A nyní vážně, je až k nevíře že tyto dva objekty se spojili snad tím nejméně očekávaným způsobem, člověk by se domníval že tyto dvě placky budou ležet na sobě tou plochou stranou ale nebeská mechanika funguje zjevně docela jinak…
Jo přesně to mě napadlo, to přece není možné.
A druhé co mě napadlo? Ráma se vrací. 😀
člověk by se domníval že tyto dvě placky budou ležet na sobě> Přesně něco takového mě napadlo a hned potom mě napadlo Ráma se vrací. 😀