Crew Dragon může odstartovat 2. března

Nathaniel Koga zpracoval i vizualizaci lodi Crew Dragon na raketě Falcon 9.

Testovací mise soukromých amerických lodí Crew Dragon a Starliner jsou s velkou pravděpodobností největšími událostmi letošního roku. Kosmonautika jejich prostřednictvím vstupuje do nové éry. Jako první by měla na oběžnou dráhu vyrazit loď od firmy SpaceX – tohoto historického momentu bychom se mohli dočkat už za týden – v sobotu 2. března ráno našeho času. Tento termín byl včera pár desítek minut před půlnocí definitivně potvrzen. Skončilo totiž zhodnocení připravenosti k letu, kterého se zúčastnili zástupci SpaceX i NASA. Po úspěšném procesu FRR (Flight Readiness Review) následovala tisková konference, která přinesla několik zajímavých informací.

Úkoly mise DM-1 spočívají především v prověření chování lodi. Tyto zkušenosti budou nezbytné před prvním letem s posádkou.

Úkoly mise DM-1 spočívají především v prověření chování lodi. Tyto zkušenosti budou nezbytné před prvním letem s posádkou.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Zaznělo na ní třeba, že ruská strana projevuje obavy z letové dráhy přibližujícího se Crew Dragonu. Ten se totiž bude blížit přímo v protisměru letu stanice. Loď přitom nedisponuje systémem pro zrušení přibližovacího manévru pokud by všechny palubní počítače zamrzly (randezvous abort software redundancy). Tento systém přitom byl například na lodích ATV. William Gerstenmaier bude v dalším týdnu ruskou stranu informovat, aby rozptýlil jejich obavy.

Falcon 9 s lodí Crew Dragon pro misi DM-1 během čekání na statický zážeh.

Falcon 9 s lodí Crew Dragon pro misi DM-1 během čekání na statický zážeh.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com

Pokud by z jakéhokoliv důvodu nedošlo 2. března ke startu, jsou k dispozici záložní termíny – 5., 8. a 9. března. Pokud by se start nestihl ani v posledním termínu, situaci by to zkomplikovalo, protože by se mise DM-1 dostala do časového konfliktu s jinými projekty na ISS. Stanice bude mít v polovině března poměrně nabitý harmonogram.

SpaceX se rozhodla udělat spojení se stanicí až druhý den z jednoduchého důvodu – chtějí mít jistotu, že tepelná dilatace dokovacího mechanismu nebude představovat překážku hladkého průběhu. Samotný Crew Dragon je již naplněn provozními látkami a za letu bude na jeho palubě i speciální figurína. Ta má být vybavena senzory, které budou měřit veškerá zatížení, která by působila na skutečné lidské tělo.

Crew Dragon doveze na ISS zhruba 200 kilogramů nákladu, který není kriticky důležitý. Jde třeba o dozimetry nebo schránky na vzorky. Mnohem zajímavější je ale náklad, který poletí na Crew Dragonu zpátky na Zemi. Počítá se totiž s dopravou dokončených vědeckých experimentů, ale i s transportem závadného amerického skafandru pro výstupy do volného prostoru.

Loď Crew Dragon získala certifikaci pro nepilotovanou misi DM-1, ale certifikaci pro pilotovanou DM-2 zatím nemá. Stále totiž probíhají kvalifikační procesy některých jejích dílů – jde třeba o nádoby COPV, systém padáků nebo motory Draco. Ohledně nádob COPV jsme se dočkali potvrzení, o kterém se hovořilo už dříve. Nová generace těchto nádob – někdy označované jako COPV 2.0 – si už letěla na 3 – 4 exemplářích Falconu 9 Block 5. Stále však probíhá jejich certifikace.

Crew Dragon pro nepilotovanou misi DM-1 během zkoušek na rampě 39A.

Crew Dragon pro nepilotovanou misi DM-1 během zkoušek na rampě 39A.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Zhodnocení připravenosti k letu tedy Crew Dragon získal, ale lety do vesmíru jsou náročné a nikdo nechce nic podcenit – proto po úspěšně skončeném procesu FRR (Flight Readiness Review) přijde ještě další zhodnocení. Tentokrát se jedná o proces označovaný zkratkou LRR (Launch Readiness Review). Jak již název napovídá, jde o zhodnocení přípravy ke startu. Tento proces by měl proběhnout 27. února a pokud bude úspěšný, vydá se Falcon 9 o den později (28. února) na rampu 39A.

Zájemcům, kteří mají hodinu čas, ještě nabízíme možnost zopakovat si celou tiskovou konferenci v záznamu.

Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
https://www.youtube.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/07/2018-07-13-134628.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D0C6kYaX0AAy1LI.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…47095.0;attach=1540895;image
https://pbs.twimg.com/media/DywIBeXVYAA1c4d.jpg:large

Crew Dragon může odstartovat 2. března, 5.0 out of 5 based on 21 ratings
Pin It
(Visited 4 774 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (21 votes cast)
(Visited 4 774 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


23 komentářů ke článku “Crew Dragon může odstartovat 2. března”

  1. Štěpán napsal:

    Nechápu jeden bod- “SpaceX se rozhodla udělat spojení se stanicí až druhý den”. jakože příště se už bude používat rychlejší letový profil? Nebo se nikdy nepoužije? A pokud ano, tak jak dlouho bude cesta trvat? Jak se liší dráha Dragona a CD? A co znamená přibližování protisměru? Jak to vypadá? Já jsem si myslel, že loď “stíhá” ISS, takže se přiblíží ve směru pohybu. A pokud jde o samotné přiblížení a dokování, tak tam jde podle mě jedno, v jakém směru se přiblíží. Celkové delta v bude stejné ze všech stran.

    • Dušan Majer napsal:

      Ano, slovíčko AŽ mne taky trochu překvapilo, podle všeho se zdá, že opravdu chtějí dělat jednodenní cestu, ale je to jen nepodložená spekulace. Bližší rozpisy zatím nikde nejsou.
      Ohledně toho protisměrného pohybu bude asi lepší, když odpoví Mirek Pospíšil. Ale v zásadě jde o to, že samozřejmě obě tělesa budou na stejné dráze a CD bude ISS pronásledovat. Rozhodně to nebude čelní náraz. .-)

      • Petr Šída napsal:

        Nemusí, může letět v pozici před ISS a změnou výšky korigovat rychlost přibližování ISS, z pohledu ISS se pak bude blížit zepředu

    • Mirek Pospisil napsal:

      Spojení CD s ISS je určitě možné i dříve než za 24 hodin po startu, ale toto bude zcela první testovací let CD a SpaceX nechce nic zbytečně riskovat. Teplota konstrukce CD, včetně jeho připojovacího mechanismu, bude po startu stejná jako byla na FLoridě – tj cca 20°C. Dokování k ISS ale probíhá v kosmickém vakuu a při teplotách výrazně mínusových, s čímž konstruktéři musí počítat. Rozměry dokovacího prstence a všech jeho částí jsou vyrobeny s určitou tolerancí a pro určité teploty použití. Já chápu opatrnost SpX tak, že nejdříve chtějí, aby dokovací mechanismus dokonale “vychladnul na kosmickou teplotu”, upravil tepelnou dilatací své rozměry – mírně se “smrsknul” a až pak došlo k prvnímu pokusu o autonomní připojení ke stanici. Doufejme, že úspěšně.
      Zda bude v budoucnu použit rychlejší letový profil nevím, ale dost bych to očekával, když to Sojuzy zvládnou za 6 hodin.

      CD bude ISS po startu stíhat zespodu a zezadu, ale po vstupu do keep-out zóny ISS ji předletí a bude se připojovat na její čelní dokovací port s IDA adaptérem, takže poslední stovky metrů se k ní bude přibližovat čelně, proti směru letu ISS. Rusové se obávají toho, že kdyby se v této poslední fázi automatického přibližování a připojování něco stalo s pohonným systémem, nebo řídicími počítači CD, tak že CD bude neřízeně driftovat proti ISS až se s ní čelně srazí. U jiných autonomních lodí je toto riziko ošetřeno zcela samostatným povelovým zařízením, které je nezávislé na hlavních počítačích lodě a které v takovém případě vydá povel motorkům k přerušení přibližování a odletu od stanice.
      SpaceX to má ošetřeno jinak, což musí Gerstenmajer/jeho tým rusům podrobně vysvětlit.

      • Radim napsal:

        ISS i CD se budou pohybovat stejným směrem, CD tedy bude předpokládám brzdit, aby se dostal ke stanici.
        V případě anomálie by tedy měl zůstat “viset” před stanicí. Pokud by se naopak “zasekly” brzdící motory v chodu, měl by sestoupit pod stanici.

        Příjde mi, že motivace Rusů nevychází z obav o osud ISS…

      • Dušan Majer napsal:

        Díky moc za podrobný rozbor.

      • Štěpán napsal:

        Ano, také velice děkuji za vyčerpávající odpověď. Teď už asi všemu rozumím.

  2. MilAN napsal:

    Pokud půjde CD z vyšší dráhy, tak se může přibližovat z předu

  3. Ahoj napsal:

    Mám dotaz. Kdyby se mezi kosmonauty našel nějaký odvážlivec, který by chtěl za každou cenu letět už teď, myslíte si, že kdyby podepsal nějakou dohodu, že by mohl na svoje riziko letět?

    • Mirek Pospíšil napsal:

      Určitě nemohl. Bezpilotní testovací let byl do programu přidán na žádost SpaceX, NASA ho v původních požadavcích pro certifikaci nevyžadovala. Je to úplně první kosmický let nové lodi s mnoha novinkami a nemusí všechno proběhnout bez chyb. Proto není důvod riskovat lidské životy.

      • Vítek napsal:

        Překvapuje mě, že SpaceX si sama prosadila bezpilotní test. Bezpilotní test čeká i Boeing a Starliner, stejně tak Orion a v minulosti ho absolvovala snad každá pilotovaná loď (snad s výjimkou STS). Považoval bych ho tedy za určitý zažitý standard.

        • tycka napsal:

          “SpaceX si sama prosadila bezpilotní test”
          Ona ho asi taky neudělá úplně zadarmo – tedy NASA ji za něj nejspíš něco zaplatí.

          • Miroslav Pospíšil napsal:

            Samozřejmě.
            Proces pro vývojovou fázi CCtCap byl takový, že NASA dala svoje požadavky – povinné milníky a čekala na cenové nabídky uchazečů.
            Zájemci podle vlastního uvážení doplnili další vývojové a testovací milníky a předložili požadovanou cenu.
            NASA nabídky vyhodnotila, vybrala Boeing a SpaceX a každé společnosti přiřkla v podstatě tolik peněz o kolik si řekli.
            Boeing dostane 4,2 mld USD, SpaceX 2,6 mld USD.
            Celý vývojový program CCP, i s předchozími fázemi (2010-2019), ve kterých soutěžili i jiní dodavatelé, bude NASA stát 8,36 mld USD.

          • zvejkal napsal:

            Hm … Miroslav, a preco SpaceX nechcela viac penazi? Ci tazko povedat?

          • Miroslav Pospíšil napsal:

            Když jste ve veřejném tendru jedním ze 3 soutěžících a víte, že bude akceptována 1 až 2 nabídky, jste opatrní a nabídnete “rozumnou” cenu, která pokryje náklady a možná malou marži, ale rozhodně si moc nevyskakujete, když tu zakázku chcete určitě vyhrát.
            Boeing měl jiné nároky a možná i větší náklady a tak dal cenu jakou dal.
            Třetí v soutěži – SNC, zakázku nedostal. Ovšem ne kvuli vysoké ceně, ale kvůli technickým a termínovým rizikům v jejich projektu Dream Chaser.

          • Radim napsal:

            Tipuju, že vycházeli z reálných podkladů a že tam funguje nějaké výkaznictví. Spaxe mohl vycházet z ověřené nákladní verze a funkční kompatibility s Falconem. Proto asi mají nižší náklady než Boeing, který začínal úplně od 0.

            Že by si řekli o 3,5mld s tím, že jsou pořád o 1mld levnější než Boeing a rozdíl použili na bonusy, tom by jim NASA nejspíš nezbaštila.
            Účelnost vynaložených prostředků se určitě dokládá.

  4. Kamil napsal:

    Bude článek o podrobných technických parametrech Crew Dragonu?

  5. Lukas napsal:

    Trochu som mimo.chapem to ta ze ked lod zrychli dostane sa na vyssiu orbitu a paradoxne na ciel spomaly a ked znizi rychlost dostane sa na mensiu orbitu cim sa skrati cas obehu okolo zeme a paradoxne na ciel zrychli?

    • Miroslav Pospíšil napsal:

      Záleží na tom, kterým směrem od/ke stanici se pohybujete, jak rychle a v jaké vzdálenosti.
      Na malých vzdálenostech v řádu 100-300 m a malých rozdílech rychlostí v cm/s, se obě tělesa chovají “celkem slušně” intuitivně a dá se s lodí kolem stanice celkem pěkně manévrovat.
      Pokud už odletíte na kilometry nahoru/dolů a nebo zrychlíte, či zpomalíte dopředu či dozadu o dm/s nebo dokonce o m/s, tak se začnou jasně projevovat zákony orbitální mechaniky a dráhy obou těles se výrazně rozejdou.

    • Štěpán napsal:

      Doporučuji si zahrát nebo se aspoň podívat na videa hry Kerbal Space Program. Tak jsem se orbitální mechaniku naučil výborně, včetně zákonitostí dokování.

Zanechte komentář