Před deseti dny, tedy 19. ledna, což bylo 161 dní po startu z Mysu Canaveral, dokončila sonda Parker Solar Probe první oběh kolem Slunce. Na své oběžné dráze se totiž dostala do nejvzdálenějšího bodu od naší hvězdy, takzvaného afelu. Hned vzápětí pro ni začal druhý ze 24 plánovaných oběhů, který vyvrcholí 4. dubna druhým průletem nejnižším bodem – perihelem. 1. ledna sonda vstoupila do plného provozního stavu (označuje se také jako Fáze E) se všemi systémy v plném provozu. Data z prvního průletu mají velkou vědeckou cenu, ale v celkovém kontextu jsou spíše kalibrační a ověřovací. Doposud sonda přes síť Deep Space Network poslala přes 17 gigabitů dat a všechna data nasbíraná během prvního průletu dorazí na Zemi do dubna.

„První oběh byl fascinující,“ vzpomíná Andy Driesman, projektový manažer Parker Solar Probe z Applied Physics Laboratory (APL) při Johns Hopkins University a dodává: „Hodně jsme se toho naučili o tom, jak se sondou pracovat a jak reagovat na prostředí v okolí Slunce. Jsem hrdý, že mohu říct, že odhady a simulace našich odborníků byly velmi přesné.“ Právě APL misi navrhla, postavila a řídí ji.

„Vždycky jsme říkali, že nevíme, co můžeme očekávat, dokud neuvidíme skutečná data,“ říká Nour Raouafi, vědec z APL zapojený do projektu a dodává: „Obdržená data obsahují celou řadu věcí, které jsme nikdy neviděli a mají potenciál k velkým objevům. Parker Solar Probe plní očekávání do ní vložená – může skutečně odhalit tajemství našeho Slunce.“

Odborníci se zaměřují nejen na analyzování nasbíraných vědeckých dat, ale chystají se i na druhý blízký průlet, který přijde už za dva měsíce a pár dní. V rámci příprav dojde třeba k vymazání úložiště (pochopitelně až po odeslání všech dat na Zemi), sonda dostane aktualizované údaje o pozici a data pro navigaci, ale také dostane novou sérii pokynů. V nich bude zakódováno kompletní pořadí všech instrukcí pro měsíc dlouhé období sběru dat.

Stejně jako v případě prvního průletu perihelem, ke kterému došlo v listopadu loňského roku, se i při druhém průletu sonda dostane do vzdálenosti 24 milionů kilometrů od povrchu Slunce, což je skoro poloviční vzdálenost oproti sondě Helios 2, která v roce 1976 stanovila rekord průletem ve vzdálenosti 43 milionů kilometrů od povrchu Slunce. Čtveřice vědeckých přístrojů na palubě sondy má vědcům pomoci najít odpovědi na mnoho otázek – jak jsou částice a solární materiál urychlovány vstříc meziplanetárnímu prostoru na takové rychlosti. A nebo proč je atmosféra Slunce, takzvaná koróna, výrazně teplejší než povrch naší hvězdy.

Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://img.purch.com/
https://blogs.nasa.gov/parkersolarprobe/wp-content/uploads/sites/274/2019/01/ParkerJan28.png
https://directory.eoportal.org/documents/163813/3705371/ParkerSP_Auto24.jpeg
https://en.wikipedia.org/…/media/File:Velocity_of_Parker_Solar_Probe_wide.svg