Motor RS-25 pro centrální stupeň nové americké rakety SLS měl včera podstoupit testovací statický zážeh na Stennisově středisku. Zkouška začala podle plánu, z trysky motoru šlehaly proudy spalin, ale test musel být předčasně ukončen. V okolí čerpadla raketového motoru se totiž objevily plameny, které tam rozhodně nemají co dělat. Řídící systém na závadu zareagoval a zkoušku ukončil. Pozdější analýza odhalila, že chyba nebyla na straně motoru samotného, ale selhala prý součást pozemního vybavení, tedy nějaký prvek testovacího stanoviště.
Zdroje informací:
https://www.youtube.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/DuP0iTmXcAcI5B-.jpg:large
To vypadá, jako kdyby jim netěsnilo přívodní potrubí s vodíkem.
Teda, ten plamen tam byl dost dlouho!
Sanca, ze projekt SLS bude predcasne ukonceny, mozno po par letoch je realna. https://www.businessinsider.com/nasa-sls-replacement-spacex-bfr-blue-origin-new-glenn-2018-11
Myslím, že na podobné spekulace je brzy.
To by v praxi znamenalo sotva tři starty. I já jakožto silný pesimista jsem spíš uvažoval o pěti.
Ukončit něco, co je z 75% hotové, se mi zdá jako nerozumný nápad. Falcon Heavy je určitě ekonomičtější, ale vždy je potřeba mít zálohu nebo alternativu… Delta Heavy by případně taky mohla zaskočit, ale možnosti, hlavně počet ročních startů, jsou poněkud omezené. Pokud SLS zaříznout, tak se tak mělo stát dejme tomu před 5 a více lety, ne dnes.
Problémem Delta IV Heavy je jaksi její cena, která je tuším asi 3-4x vyšší oproti FH. Navíc jak aktuálně vidno ani přes tuto velmi vysokou cenu to neznamená, že se start objede bez problémů.
Tak to hadam nie.vsak kolko to stalo mld.dolarov
Nebojte, v tom článku na businessinsider nic takového není. Je tam text nedávného tweetu administrátora NASA J.Bridenstinea, kterým prohlašuje, že žádné datum ukončení provozu SLS neexistuje a ani se nyní nedá předvídat.
No, jak je známo s historie, téměř každý pokus o úsporu nákladů končí jejich zvýšením 🙂
Stálo to víc než hodně, ale vemte to tak, že najednou budou k dispozici dva nosiče, které splní vaše potřeby a které budou stát třeba jen pětinu ceny. Co uděláte? Zadáte další výrobu a nebo si zaplatíte hotový produkt?
Já to beru tak, že se můžeme těšit na to, že nějaké SLS skončí v muzeu stejně jako Saturn V a bude na co koukat.
Ani se nechce věřit, že NASA teměř před 50 lety letěla na měsic. Pokrok žádný. Stále se testuje to samé dokola. Miliardy dolaru jsou pryč. Spousta času přišla nazmar. Raketove motory už tu s náma jsou od 2 světové války a stale tuto zastaralou technologii je třeba testovat a strkat do ni penize. Jedine co se od dob APOLLA změnilo jsou miliony nařizeni a pravidel. Byrokracie na každém kroku. Na co stači 10 lidi je potřeba 100 lidi. To co ma stat několik set tisic dolaru na to jsou potřeba miliony dolaru. Sice studená válka nebyla nic dobrého ale mužeme ji děkovat. Nebejt ji tak lidé dodnes na měsici nebyli. Nechci nijak shazovat a špinit jméno NASA dokazali užasné věci. Ale současná NASA je jen stinem svého současného já. Kdo řika, že za to mužou škrty financi ze strany USA tak to neni pravda. Space X jasně dokazala, že s jinou firemni kulturou jdou dělat velké věci i s malými prostředky.
Přeháníte. Dříve byly lety do vesmíru velmi riskantní, dnes se dbá na bezpečnost. Na pohled vypadají rakety a kosmické lodě stejně, ale jejich interiéry, počítače, systémy podpory života a prakticky vše je nesrovnatelné s minulostí. Kritizoval byste i automobilový průmysl, že dnešní auta mají pořád 4 kola volant a motor?
Lenze to je ako v dobe novych aut, ktore maju nizku spotrebu dokonca aj iny pohom (elektromobilita) sa pokusat dostat na trh 8 valec s obrovskou spotrebou.
Apollo bolo bezpecnejsie nez raketoplany. Astronaulti mali sancu prezit podobne ako to dokazala posadka Soyuzu. Lenze tu sa jedna o koncept znovupouzitelnosti. Pokial bude svoje nosice schopna komercna sfera recyklovat za rozumne peniaze a cas tak SLS v dlhodobom horizonte nema sancu. Zahodit tak komplikovany a hardware par minut po starte do oceanu je nonsense.
Pokud bych to přirovnával k automobilovému průmyslu, tak spíš by šlo o pokus dostat na trh papírák bez deformačních zón a airbagů. Od dob Apolla se doba dost změnila a NASA mezitím dostala sakramentsky za uši (14 astronautů…)
„hardware par minut po starte do oceanu je nonsense“
Pro první stupeň možná.
K čemu jsou dobre nové interiery, počitače a podobně, když ve finále je výsledek stejný. Technologie jde dopředu ale všechno to jsou maličkosti. Žádný prulom se nekona. Je to stejné jako jaderna elektrárna. Je sice pěkné, že tu mate jaderny reaktor ale ve finale je to stale to same. Ohřát vodu udělat páru a prohnat ji parni turbinou. Žádná jaderná elektrárna ale parni elektrárna. Kdyby ste lidem z NASA v době Apollo řekl, že v roce 2018 je kosmonautika jen o provozovani ISS a vynášeni sond a družic asi těžko by vám věřili. Kosmický průmysl zamrznul a zkostatněl. Diky bohu za lidi typu Elon Musk. Co se týče SLS tak je to zastaralý dinosaurus na kterém si akorat subdodavatele masti kapsy. Kdyby NASA měla stejnou agresivni firemni kulturu jako Space X tak už je uplně někde jinde. Kdo neriskuje nic neziska. NASA ma jeden velky problem. Začnou nějaky projekt do ktereho nalijou miliardy dolaru a pak vlivem škrtu v rozpočtu ho daj k ledu. Kdyby se takhle chovala většina firem tak hodně rychle vyhlásí bankrot.
V tom případě zamrzl i vývoj automobilů – taky mají pořád jen 4 kola a volant. Letecký průmysl to samé – motor a dvě křídla. Soudit jen podle vzhledu a ignorovat vývoj vnitřních technologií je krátkozraké.
I u jaderných elektráren došlo k vylepšení, byť „jen“ dílčích…bezpečnější reaktory, lepší systémy řízení, účinnější turbíny a generátory…ve výsledku je mnohem bezpečnější a výkonnější než ty před 50 lety.
Problém je v tom, že nová JE je velmi drahá a nejistá investice (děkujte všemožným „ekologickým“ organizacím“), takže se do jejich stavby nikomu nechce pustit a zároveň kvůli tomu vázne vývoj pokročilejších reaktorů.
V raketové technice také došlo k pokrokům. Větší spolehlivost, nižší cena. Iontové motory (ano, používají se!). 3D-tisknuté motory. Pohon čerpadel elektřinou. Svařované konstrukce z hliníko-litihových slitin (kabina Orion). Kompozity z uhlíkových vláken. Celá nádrž v raketě z kompozitu.
„Kdo neriskuje nic neziska.“
Případě peněz daňových poplatníků – riskujete minimálně vyhazov a možná i vězení. Vaši odpůrci se vám budou snažit dokázat, že pokusem o znovupoužitelnost jste chtěl jen ulejt peníze daňových poplatníků spřáteleným firmám. Argument jejich – raketoplán coby ekonomický propadák – rozdíl od rakety je pro veřejnost neznámý – pro ně je to všechno jen raketa.
Pane Majer vy jste to nepochopil. Stejně jako píšete, že dnešní rakety jsou jinde, tak stejně jinde jsou i ty dnešní auta jen jaksi ty auta jsou nesrovnatelně levnější než byly kdysi a to i přesto, že jsou mnohem lepší, ale u SLS to jaksi neplatí, ve spoustě věcí je to krok zpátky zato za mnohem více peněz.
Je to přesně podle hesla „Pojedeme zkratkou, je to sice dál zato horší cesta.“
„u nesrovnatelně levnější“
Mnohonásobně větší sériovost, než tomu tak kdysi bylo a tím i možná velká automatizace výroby + výroba některých dílu v levnějších zemích.
Dále podle určitých zpráv je to na úkor opravitelnosti – nutnost výměny mnohem větších celků než dříve.
NASA měla možnost stát se hlavně úřadem, dohlížecím orgánem pro vesmírný provoz. Mohla se zbavit vývoje raket a přenechat ho soukromým subjektům. Měla by se věnovat pouze základnímu výzkumu.
Však dohlíží a soudruh cenzor komunistický by mohl jen závidět pravomoci.
Zvláště pokud jsou v koordinaci s takovými organizacemi jako jsou NSA, CIA, NRO a NOAA (stačí si zjistit, jaký mají roční budget z federálního rozpočtu). To se to pak zakazuje, vyhrožuje, vydírá, vymazává, vyhazuje z univerzit, rozmazává foto ze sond, ovlivňuje veřejné mínění a celkové paradigma.
A to nemluvím o spolupráci s armádou, jejíž sledovací prostředky tyhle organizace umisťují (program KENNEN – vojenská obdoba HUBBLE). No a armáda, na rozdíl od NASA vždy mlčí, pravidlo číslo jedna. Nezbývá, než se řídit pravidlem menšího zla a tady je furt NASA, alespoň její vědecká část mimo dohližitele, zlatá.
Kolik stál tehdy Saturn V ? Myslím že docela šílené peníze.
A potom, dnešní kosmické lodě jsou složitější než ty z dob Apolla. Tak je to všude, třeba i v těch automobilech jak píše pan Majer. Nebo letadlech. Velmi často i malé vylepšení přidá konstrukční složitost a náklady. On i ten Falcon heavy stál SPACEX půl miliardy a to to původně vypadalo jen jako že spojí 3 stupně. Crew Dragon taky neměli zas tak rychle a to už měli zkušenosti z nákladním Dragonem.
Saturn 5 byla užasna a spolehliva raketa. NASA po 50 letech začne od začátku stavět a vyvíjet raketu, která ma znovu dostat lidi na Měsic. Velke předražené monstrum na jedno použiti. Vypadá to jako by jsme se vratily o 50 let zpět. Nevidim tu žádný pokrok jen řidiče auta co se po 50 letech znovu uči jezdit jen netuši, že ho ten řidičák bude stat 38 miliard dolaru a po každé jizdě si bude muset koupit nové auto.
Přičemž výbava toho auta je asi stejná jako kdyby přesedlal z auta, které jezdilo v 60 letech (pardon, nejsem znalec aut, každý si doplňte libovolnou značku) a sedl si teď do moderního auta, které má mnohem lepší bezpečnostní prvky a v mnoha ohledech řidiči usnadňuje práci.
@Dusan
Neviem ci porovnanie aut je vhodne. Jednoducho znovupouzitelne prve stupne je vyznamny “breakthrough“. Dnes som sledoval video od “Everyday Astronaul“ a aj on pochybuje ze v roku 2020 sa uskutocni prvy let SLS. Venuje sa rakete New Glenn a mam pocit, ze pokial bude fungovat a bude spolahliva, tak jednoducho NASA nebude schopna udrzat SLS operacny.
https://www.youtube.com/watch?v=3urRWGt2s6k
Nevidim dovod preco by New Glen nemala fungovat. Motor maju a uz sa pomerne dlho testuje. Infrastrukturu ako lod, vyrobny zavod uz existuje a k tomu neomedzene financne prostriedky. Jeff Bezoz ma blizko k Republikanom, ktori sa netaja ze s nim pocitaju jak pre armada tak pre inde projekty partnerstva.
SLS este nie je zastarala, ale nova generacia nosicov uz klope na dvere to sa neda ignorovat. Stalo to strasne vela penazi a asi aj par krat poleti, ale nema sancu v prostreni znovupouzitelnosti dlhodobo existovat.
Tento statement of ludi z NASA je pravdivy
‚If SpaceX’s Big Falcon Rocket or Blue Origin’s New Glenn rockets come online, one NASA executive said the agency would „eventually retire“ SLS.“
Ano, přistávání stupňů můžeme přirovnat k nástupu elektromobilů nebo autopilotům.
New Glenn bude slabší než SLS, nemůže ji tedy nahradit. Stejně tak Falcon Heavy. BFR/BFS to je už jiný příběh, ale jeho realizace je zase dál.
Jen hlupák nevidí pokrok u SLS oproti Saturnu. A to po všech stránkách. Mohlo to být ambicioznější, hlavně s ohledem na znovupoužitelnost, ale po bitvě je každý generál. Porovnávat to se Saturnem je ale zhola nemožné.
„hlavně s ohledem na znovupoužitelnost“
Těžko budete obhajovat znovupoužitelnost v době, kdy jeden takový stroj je ekonomickým propadákem. A rozdíl mezi raketoplánem a raketou není pro veřejnost žádný – pro ně je to prostě obojí jen raketa.
@Dusan
New Glenn bude slabší než SLS…to sice ano, lenze velke znizenie ceny a celkovych operacnych nakladov pri Falcon Heavy a New Glenn potencialne BFR znamena, ze sa tieto nosice mozu dotankovavat na orbite. Precerpavanie paliva by znamenalo obrovske navysenie nosnosti a schopnosti. Kludne moze New Glenn vyniest naklad, ktory bude defacto nadrz + nejaky servisny manevrovaci modul ktory by dotankoval treti stupen rakety ktory by cakal na orbite s nakladom. Takto by sa navysil nosnost dopravy napriklad do cislunárneho priestoru. Ved povodnu concept konstelation bol ze sa lod orion spoji z nosicom, ktory ponesie modul altair.
Znovupouzitelnom meni celkove operacne schopnosti. To je ta prava revolucia v kozmonautike.
S tankováním na oběžné dráze zatím nemáme zkušenosti. SpaceX s ním sice u BFS počítá, ale jeto další technologická výzva, která to komplikuje. neříkám, že to nejde, jen že je to další překážka, která se musí prověřit a otestovat, což stojí čas. Do doby, než se to podaří všechno otestovat si myslím, že SLS udělá hodně práce.
Výroba Saturnu V stála něco přes 100M dolarů, v dnešních cenách je to kolem 600M dolarů. Vzhledem ke značnému technologickému pokroku však odhaduji, že dnešní cena za výrobu by byla někde pod 500M v dnešních cenách. Za tuto cenu dneska dostanete k SLS „vývoj“ a výrobu jednoho bloku SRB, rozpočítáno na tři starty. 😀
Předevčírem jsem Vám v komentářích k jinému článku posílal skutečná čísla. No, to tedy mělo cenu, snažit se Vám něco vysvětlovat…
Kopíruji svůj předvčerejší komentář:
„Rozpočet programu Apollo v tehdejších nominálních cenách:
https://history.nasa.gov/SP-4029/Apollo_18-16_Apollo_Program_Budget_Appropriations.htm
Z toho Saturn V bez motorů $6,416,835 + motory $534,895 = 6951M USD
Cena za 1 start 6951/13 = 535M nominálních USD
V cenách 2018 535*8 = 4280M USD za start
To je 7x víc než Váš odhad.“
Za ceny, které uvádíte by si obdobu Saturnu mohl postavit i soukromník nebo menší stát. Pochopitelně je to úplný bullshit (viz předchozí komentář) a pokud tímto způsobem fungujete v nějakém zaměstnání, tak potěš pánbůh. Hausnumera horší než kdyby si je ze statistik vymýšlel Goebbels.
Prosím, ta poslední věta už se velmi blíží určité hranici, děkuji za pochopení.
„ke značnému technologickému pokroku však odhaduji,“
Raketu stavějí a navrhují především lidé a jejich plat odráží inflaci – tedy je v dnešních cenách.
Krom toho raketa je strojírenská výroba a tam pochybuji dost o pádu cen. Stejně jako o pádu cen materiálu. Cena elektroniky tvoří jen menšinu.
Výroba je dnes levná jen při velkých sériích a v poslední době bohužel i na úkor kvality.
Tak pod to bych se podepsal. 😉
Dnes tu zazněly velice radikální myšlenky. Něco na co všichni, každý po svém myslíme, ale jen někdo k tomu něco napíše. Na druhou stranu by nebylo dobré dělat rychlé závěry. Tyto mega projekty mají i své mega souvislosti. Ano, objektivní pravda je v tom vždy ale jen jedna.
Kolo bylo vynalezeno. Křidla byla vynalezena. Neni je třeba vynalezat znova a na jejich vyvoj davat finance. NASA vynaleza stale to same dokola a polyka to obrovské sumy. Proč stavěji novou raketu, když už měli Saturn 5. Mohli ho jen upgradovat o stávající technologie. Proč po 50 letech znovu vymyšleji kolo.
Obnovit výrobu Saturnu V by bylo ještě dražší a jeho doplnění o moderní systémy by vše jen zkomplikovalo. NASA hlavně pro SLS využila hardware z raketoplánů, u kterého ještě výrobní linky existovaly.
Promiňte, ale velice si vás vážím, ale to co píšete už je vážně směšné. Na jednu stranu použili osvědčené technologie a na druhé straně za jejich upgrade utratili mnohem více než za vývoj nových lepších. Vážně si myslíte, že to je ta pravá cesta? Ano je to ideální pro firmy, které jsou na tomto projektu přisáté. Nemusí vcelku nic moc dělat a penízky tečou neskutečným tempem.
Pokud by vsadili na úplně nové technologie, pak by to bylo ještě dražší a trvalo by to déle, protože by museli postavit nové výrobní linky.
Nové výrobní linky? Kdo? Kde? Nebylo by to spíše o tom, že by museli něco dělat? Jinak ano, jak už jsem psal jinde, státní sektor skutečně dovede utratit libovolnou částku za cokoliv. To je zásadní problém, který má jediné možné řešení.
Levný vývoj a stavba upgradovaného Saturnu V je mýtus. V letech 2007-2013 byl na základě motoru J-2 ze 2. a 3. stupně Saturnu V vyvíjen motor J-2X.
Na vývoj J-2X včetně zážehových testů NASA utratila 1,2 miliardy USD. A to je jen jeden motor z celého Saturnu V.
„Na vývoj J-2X včetně zážehových testů NASA utratila 1,2 miliardy USD. A to je jen jeden motor z celého Saturnu V.“
Ale v polovině 60. let zřejmě zaplatila NASA za STOVKU motorů J-2 1,6 miliardy dolarů…
Kde udělali soudruzi z USA chybu?
Pokus o upgradovaný Saturn V zde již byl,Ares V se tomu říkalo a moc levně to vskutku nevypadalo.
No Ares V bych za vylepšený Saturn nepovažoval. V podstatě to byl starší bratříček SLS.
Pane Hošku tím jste chtěl říct co? Ano státní sektor umí utratit neomezené finance, to my všichni skutečně pracující víme. Pokud byste chtěl, já bych za tento vývoj klidně utratil i 10G USD, stačí říct kolik kam z té částky navíc chcete poslat. Ano takto se to děje nejen u nás, jen jinde se to dělá chytřeji a ne tak okatě, aby se na to nepřišlo.
Berte to jako reakci na Vámi propagovanou teorii o levném obnovení letů Saturnu V, kterou jste si ovšem tímto svým posledním příspěvkem sám vyvrátil.
Aha, tak by jste to pochopil tak, že by ten Saturn V měla dělat NASA??? 😀
Tak jsem to skutečně nemyslel. Samozřejmě jsem to myslel tak, že by udělali výběrko a dali to nejlevnější nabídce. Díky tomu by cena byla podstatně nižší.
Nicméně ještě jedna zásadní věc, já jsem nikde nepropagoval obnovení výroby Saturnu V, to jste asi špatně pochopil. Já jsem jen srovnával co by stála výroba Saturnu V v dnešních cenách s tím kolik stojí předražená SLS.
Psal jsem, že NASA za vývoj J-2X utratila 1,2 miliardy dolarů.
Nepsal jsem, že NASA ten motor stavěla 🙂
https://www.nasa.gov/home/hqnews/2007/jul/HQ_C07030_J2X_Contract.html
„výběrko a dali to nejlevnější nabídce.“
A kolik by těch firem reálně bylo tedy s referencemi ??
A do zahraničí nikdo takovou nabídku nedá.
Stejný problém je i nás – firem to reálně udělat je prostě málo na nějaké specializované věci. Třeba proto, že za socialismu ty firmy měli prostě monopol.
Ano, bezpečnost a eliminace havárií je důležitá. Avšak, kdyby v dobách prvních letů do vesmíru a směr Měsíc, nebyli lidé ochotni riskovat techniku i život, tak bychom na Měsíci a možná ani na ISS nebyli. Musím s Romanem souhlasit.
Dle mého názoru by stávající piloti včerejšího výletu na hranici vesmíru rádi letěli mnohem dříve, ale ta byrokracie, která let teprve odsouhlasí, to vše prostě brzdí. Tím ale samozřejmě nechci říct, že postavíme motor, přiděláme joystick s tabletem a pilote leť! Ale prostě se musí jít za pověstnou hranu, aby se dalo někam posunout. Hodně zdaru všem, co se o pokrok snaží.
„a směr Měsíc, nebyli lidé ochotni riskovat techniku i živo
Jenže neriskovat zbytečně život lidí je většinové přání voličů a NASA to jen plní. Oni totiž často považují pilotovanou kosmonautiku za zcel zbytečnou věc.