Na začátku loňského roku oznámila NASA výběr dvou misí v programu Discovery. Z pěti finalistů vybrala dvě mimořádně zajímavé mise – sonda Psyche má prozkoumat stejnojmennou planetku, která je tvořena kovovým materiálem a sonda Lucy by měla proletět kolem několika trojánů Jupiteru. Zatímco Psyche jsme se věnovali již v několika článcích, Lucy zůstávala trochu stranou. Svým způsobem je to logické, protože Psyche prodělala hned několik změn – od urychlení startu, přes úpravu solárních panelů až po využití nových technologií. Lucy se ale tolik neměnila a proto se o ní nepsalo. Nyní je však čas přinést potěšující aktualizaci spojenou s tímto projektem.
Lucy má jako první sonda v historii provést průzkum trojánů, několika planetek, které obíhají kolem Slunce v tandemu s Jupiterem. Nyní má projekt za sebou důležitý milník. NASA dala souhlas se stavbou a potvrdila i termín startu v roce 2021. Celý schvalovací proces, oficiálně označován jako Key Decision Point C, došel k výsledku, který zajišťuje pokračování projektu a jeho přechod do vývojové fáze. Stejně důležitými prvky, které se k tomuto kroku váží je i nastavení cenových podmínek a harmonogramu prací. Panel odborníků, kteří zhodnocení připravovali, schválil detailní plány, přístrojové vybavení, rozpočet i analýzu rizikových faktorů.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Jeden velký krok tak má mise Lucy za sebou, ale nebyl zdaleka poslední. Nyní stojí zástupci mise před další výzvou – tou je kritické zhodnocení designu (CDR – Critical Design Review). V rámci tohoto posuzování se bude hodnotit systémový design mise Lucy. Po dokončení tohoto kroku bude možné přistoupit k vlastnímu sestavování sondy a jejích přístrojů. „Do této chvíle byla celá mise jen na papíře,“ řekl hlavní vědecký pracovník mise Lucy, Hal Levison ze Southwest Research Institute v coloradském Boulderu a dodal: „Nyní můžeme jít na další úroveň – začít řezat kov a sestavovat vlastní sondu.“
Možná Vás napadlo, kde vlastně sonda Lucy vzala své jméno. Možnost, že je to na počest nějaké členky týmu s tímto jménem je sice logická, ale pravda je trochu jiná. V roce 1974 se v Etiopii podařilo objevit mimořádně zachovalou zkamenělou kostru předka moderních lidí. Kostra byla zachovalá ze 40 %, takže vědci díky ní mohli mnohem lépe pochopit evoluci člověka. Říkáte si, jak tohle souvisí s kosmickou misí? Velmi úzce! Kostra totiž dostala jméno Lucy. Stejně jako kostra s tímto jménem pomohla vědcům lépe pochopit vývoj lidského rodu, její vesmírná jmenovkyně by měla provést revoluci ve znalostech, které máme o vzniku Sluneční soustavy.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Lucy má startovat v roce 2021 a bude ji čekat dvanáctiletá mise, která bude skutečně pestrá. Sonda totiž proletí kolem sedmi různých planetek – jedné z hlavního pásu asteroidů a šesti jupiterových trojánů. Sonda u nich s pomocí palubních přístrojů provede dálkový průzkum geologických vlastností, složení hornin na povrchu i globálních fyzikálních parametrů těchto objektů.
„Aktuální povolení v pokračování mise Lucy je klíčovým krokem vstříc lepšímu chápání role, kterou malá tělesa hrála při vzniku sluneční soustavy a života na Zemi,“ říká Adriana Ocampo, která je v ředitelství NASA ve Washingtonu za misi zodpovědná a dodává: „Gratulujeme celému týmu za jejich tvrdou práci.“ Southwest Research Institute z coloradského Boulderu je hlavním výzkumným pracovištěm celé mise, ale nebude na vše sám. Goddardovo středisko v marylandském Greenbeltu poskytne celkový management mise, systémové inženýrství a zajištění bezpečnosti projektu. O stavbu sondy se postará firma Lockheed Martin Space Systems z coloradského Denveru. Dodávku vědeckých přístrojů pak zajistí Godardovo středisko, Johns Hopkins Applied Physics Laboratory z marylandského Laurelu a Arizona State University z Phoenixu-Tempe.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/discovery-missions-v3.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/ta010359_lucy3-b-orbit-crop.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/lucy-crop.jpg
Super správa, misia ako hrom !
pb 🙂
Je to tak, poslední dobou jsem měl pocit, že ji Psyche svými aktualizacemi trochu válcuje, protože u Lucy nebylo o čem psát. Proto jsem rád, že o sobě dali tak pěkně vědět. 😉
A nebezpečná. Hemží sa to tam grékmy a trójanmy. Zatiaľ ich poznáme viac ako 1000 s definitívným označením a cca 1000 s dočasným. V hodne malom priestore. Ak sonda bude mať šťastie a prežije to, určite pribudne do zozmanu aspoň tisícka ďalších, ale pravdepodobne o hodne viac. Sebevražedný slalom !!!
Držme palce.
pb 🙂
Bude to úžasná mise!
Obrázky, kde jsou polohy Trojanů (nebo čehokoliv jiného) promítnuty do roviny ekliptiky, jsou dost zavádějící, protože zdánlivě zvyšují prostorovou hustotu objektů. Trojané mají poměrně velké sklony drah (zde na svislé ose):
http://sajri.astronomy.cz/asteroidgroups/inn-ai-l.gif
což v kombinaci s jejich vzdáleností od Slunce (při stejném sklonu dráhy a 2x větší velké poloose se planetka dostává 2x dál od ekliptiky v kolmém směru) způsobuje, že jsou rozprostřeny ve velkém objemu, a to především v tom směru kolmo na ekliptiku.
Reálnější představu o tom, jaký prostor skupina Trojanů zaujímá (ve srovnání s hlavním pásem planetek), dává třeba tahle animace pohledem z boku:
http://sajri.astronomy.cz/tmp/trojans_side_view.gif
Vzhledem k tomu, že předpokládané celkové množství Trojanů je zhruba stejné, jako počet objektů hlavního pásu, a rovněž i objem, který v prostoru zaujímají, je zhruba stejný, tak nejsou o nic „nebezpečnější“ než hlavní pás.
pěkná animace, díky!
Ešte dodám, že sonda Lucy má preletieť okolo asteroidu 52246 Donaldjohanson, ktorý bol pomenovaný práve po objaviteľovi Australopiteka Lucy, čiže nie len okolo nejakého asteroidu z hlavného pásu 😉 táto misia skrýva veľa symbolov 🙂
Velmi dobrá poznámka!
Sama australopithecí dáma Lucy měřila lehce přes metr a byla pojmenována podle písničky Beatles Lucy in The Sky kterou hrál sám objevitel Johanson každý večer
ve stanovém táboře na příruční magnetofon. Pod africkým nebem opravdu vhodné, kdo ho poznal, ví že tam ty diamanty na nebi opravdu září 🙂
A nie menej zaujímavé bude, že sonda bude musieť preletieť od trójanov ku Grékom (či naopak ?), teda o 120°, teda takmer na opačnú stranu obežnej dráhy Jupitera. Teda nutne bude musieť od neho prelietavať v nie príliš veľkej vzdialenosti. Také niečo tiež ešte dosiaľ nebolo. Ak toto výjde, tak už hádam môže výjsť takmer hoci-čo.
pb 🙂
Měli by to být nejprve čtyři Řekové v L4 a pak přelet k jednomu binárnímu Trojanu do L5 (tedy oni jsou to vlastně Trojani všechno, tohle je jen taková „historická“ pomůcka).
Omlouvám se, někdo mě předběhl.
Ještě bych dodal, že průlet kolem Jupitera se podle mě neplánuje, ten přelet bude přes perihel sondy.
Neusadí se v Lagrangeově bodě, bude průletová, takže jeden (pasivní) oběh a dostane se k trojským trojanům.
pro doplnění (asi zbytečné) myslím jeden oběh na heliocentrické dráze, viz Spytihněv. Pokud Lucy bude na dráze s třetinovou oběžnou dobou oproti Jupiteru, tak se o to postará sama nebeská mechanika.
A africká Lucy byla pojmenovaná podle písně Beatles Lucy in the sky with Diamonds
Ano, kdyz Lucy objevili, na jejich magnetofonu prave hrali Beatles Lucy in the sky with diamonts.
Dnešní komentáře jsou krásnou ukázkou kolektivního vědomí. 🙂 Díky.
I proto je fajn se sem vracet 🙂
Diky za clanek!
Velmi pozitivní je brzký start (tedy alespoň v měřítkách meziplanetárních misí), rok 2021 je za dveřmi. Poté už následují roky přeletů do Hlavního pásu a ke dráze Jupitera a návštěvy většího množství objektů. Na první pohled by se dalo čekat (tedy já bych to čekal), že iontový pohon. Ale asi ne. Půjde o samé průlety, takže trajektorie je daná a jen se bude korigovat, někdy i mohutně. Řekl bych.
Lucy? A ja se tesil, ze na Europe nasli takovou velkou jiskrici horu a takovy divny cerny monolit… 😉
V Americe to neštěstí jde “ jako když hrom bije “ . Přitom se jedná o vskutku pionýrskou misi. Měl sem pokušení srovnat to s přípravou ExM, to by zcela jistě vyvolalo hysterické reakce, tak jsem od toho upustil.
Pane Aloisi, myslím že pro všechny tady bude nejhodnotnější, když budete psát přesně tak jak o tom přemýšlíte. Ostatní nechte na každém z nás.
A dobře jste udělal, protože pak by to bylo jako srovnávat hodinky a holinky – oboje se také natahuje. 😉
Měl jsem pokušení to srovnávat s JWST, ale to také není porovnatelné.
Na druhou stranu jsme ve fázi „NASA dala souhlas se stavbou a potvrdila i termín startu v roce 2021.“ Jsme teprve na papíru a ten snese hodně. Takže neříkejme hop, dokud nepřeskočíme 🙂 Ale také jsem přesvědčen, že vše půjde podle plánu i v tomto případě jako u jiných sond NASA a že nás čeká taková další (i když menší) Grand Tour.
Zajímalo by mě, jak vypadá startovní okno a co by bylo v případě delšího zdržení třeba o rok. Jak moc by se musel překopat plán letu.
Myslím si, že NASA je jednička, ale ESA je hned za ní. Co se týká kvality technologií budou nastejno. Evropa by měla přidat finance.
Například ČR přispívá do ESA jen 78 kč na osobu ročně. A například Slovensko členem ani není. EU by měla přitlačit. Rozvoj vědy a techniky je důležitý. Mělo by se povinně přispívat víc. ESA by se měla stát organizací EU a ostatní země by podle uvážení mohly být přidružení dle úvahy, jako například Kanada a po brexitu UK. EU má o polovinu víc obyvatel než USA a přibližně stejnou ekonomiku. Je to o prioritách.
I v americe nejde vše jako na drátkách. Podívejte se, jak dlouho stavěli GPS, Hablův teleskop, Webův a jeho rozpočet atd,atd.
Kosmonautika je náročný obor. Ti nejůspěšnější dokáží i přes problémy nakonec něco konkrétního úspěšně dokončit.
Za úspěšný považuji jak NASA tak i ESA. Na druhé straně vidím třeba Rusko a vědecký přínos jejich misí. Kolik vědeckých poznatků pochází z Ruského kosmického výzkumu?. Například jejich mise k Marsu. Nebo astronomických? Jde spíš o šou pro veřejnost a o armádu. Tam jsou to opravdu často prázdné proklamace a k realizaci vůbec nedojde, a když už ano, skončí to často neúspěšně. To je pro mě příklad špatné cesty. Rusko by se mělo snažit co nejvíc spolupracovat a jít jen do projektů, na které stačí. Místo toho volí oportunistický přístup uražené mocnosti.
Evropa je naproti tomu kritizována často velmi lacině i když je její přínos zásadní.
No v průměru každý ESA evropan přispívá snad jen zhruba 10 Eur ročně, čili tak cenu 6 Piv v širším centru Prahy 🙂
Lockheed Martin Space Systems v okamžiku schválení Lucy vyhlásil, že pro ni hledá softwarového specialistu , tak kdyby někdo měl zájem ? 🙂
https://www.lockheedmartinjobs.com/job/littleton/senior-software-engineer/694/9834765
The Lucy program seeks an authority Image Processing Engineer to assist with the Terminal Tracking Camera (TTCam) operation and implementation. Lucy is a Discovery-Class NASA deep space exploration mission that will tour and study five Trojan Asteroids near Jupiter. You will be apart of the prime contractor responsible for the complete design and construction of the Lucy spacecraft. Phase CD of the program begins in January 2019.