Tenhle efekt (rozpoznání zda nějaký útvar vystupuje nad nebo do povrchu) jsme jednou řešili na Diskusním fóru u fotek kráterů.

Kupodivu má tento „problémek“ docela dost lidí. Souvisí to s „rozšifrováním“ viděného v mozku. Ale proč to tak je to nevím. U vás jak vidno to funguje i u kamenů. Je to taková zvláštnost, ale někdy je to na palici 😉

Rád bych tomu věřil, tenhle efekt převrácení znám z mnohých pozorování Měsíce. Jenom jsem nenašel jediný balvan, kde by byl stín od jeho špičky, vždy to je tak nějak u kraje od jeho valu.
A když si představím, že jako satelit stojím nad koulí (asteroidem), tak od mého stínu na něm budou všechny předměty na povrchu té koule vrhat stín směrem od mého stínu . Tady tomu je v téhle části, co zabírá snímek, dle vysvětlení P. Scheiricha, obráceně 🙂

Milane a proč by měl kámen vrhat stín „od jakési špičky“. Kámen vrhá stín dle nasvíceného průmětu a v něm jeho „špička“ nemusí vůbec figurovat.

to: Pavel 69 :
tohle je logické a s tím nemám žádný problém. Ale závěr vychází z toho, že kamera je uprostřed snímku a tudíž svítí sluce z tohoto směru , t.j. spojnice střed snímku /stín sondy. Ale ze stejné polohy můžu namířit kameru doprava nahoru.Pak bude subsolární bod v levém dolním rohu a střed snímku vpravo nahoře. To by při stejné úvaze ale svítilo Slunce zprava shora.
Vůbec nechci tvrdit, že je to tak a myslím, že to je v tenhle okamžik nepodstatné. Všichni čekáme, až se objeví nějaký snímek s povrchu 🙂

Problém s rozlišením mezi kameny a krátery je častý. U tohoto obrázku mi taky chvilku trvalo, než jsem správně mozek „přepnul“.
Je to dáno tím, že náš mozek je po milionech let evoluce zvyklý na to, že vše je nasvětleno seshora a vrhá stíny směrem dolů. Když si tedy na obrázku bez kontextu může vybrat, vybere právě tuto orientaci. Proto někomu může pomoci obrázek otočit.