V pátek 21. září vypustila japonská sonda Hayabusa 2 vstříc povrchu asteroidu Ryugu dva pohyblivé moduly – MINERVA-II1A a MINERVA-II1B. Zařízení s tvarem nízkého válce o průměru 18 centimetrů a výškou 7 centimetrů s hmotností cca. 1100 gramů pořídila několik fotografií už během sestupu, ale nyní se Japonská vesmírná agentura pochlubila i snímky přímo z povrchu. Odesílání fotek není snadné, protože moduly přenáší data na mateřskou sondu rychlostí jen 32 kbps. Oba moduly MINERVA-II1 čerpají energii ze solárních panelů, nesou několik senzorů pro kontaktní měření a dokáží se po povrchu asteroidu s malou gravitací pohybovat poskakováním.
Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
http://wonderousworlds.space/
Zdroje obrázků:
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/en/topics/20180919e/img/fig3.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/assets/45811.0/1512260.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/assets/45811.0/1512262.jpg
http://wonderousworlds.space/_/MINERVA-II-1/minervaII1landing-R1A_surface01.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/assets/45811.0/1512280.jpg
http://wonderousworlds.space/_/MINERVA-II-1/minervaII1landing-ONC-W2_67m01.jpg
http://umsle.peklo.biz/img/1538046329.gif
Tady jsou jednotlivé snímky vypreparované z té tiskové zprávy:
http://wonderousworlds.space/_/MINERVA-II-1/180927.html
Paráda, doplním to do článku!
Na jednom snímku je vydařené selfie 🙂
Tak to je paráda. Takhle nějak jsem si to představoval 🙂
To já ani zdaleka!
Kolegové tady nechápou co je na tom zajímavýho. : )
Jo, taky jsem to schytal. „No, šutry. Hm…“ Ale jinak se to čekat dalo. Když modul leží v klidu na povrchu a „cvakne závěrka“ 🙂 Super. Tak nějak se vracím do éry Philae. A zatím je vidět, že smíšené zkušenosti z první Hayabusy se zúročují.
No když to srovnám s tím výletem na Kokořín… 🙂
Ne, vážně. Parádní úspěch a šikovný nápad při konstrukci landerů.
Obrovský pokrok proti předchozí sondě, tam výsadek asteroid minul a zmizel v kosmu. Nyní je na řadě “ skok “ a další stanoviště. Je otázka jaká bude odolnost slunečních článků při dopadech na povrch. Ještě bude následovat evropský/německý modul a třetí Minerva.
Vzhledem k nízké gravitaci je síla při dopadu výrazně menší, než 1 Newton, tj. pravděpodobně by to přežilo i čerstvé vejce.
No bodejť, bylo by zmrzlé na kost! 🙂
:-DDD
Zajímavé, jak se vždycky ve všech asteroidových animacích modeluje povrch jako milá příjemná zaoblená krajinka a ve skutečnosti je to pak obrovská násypka šutrů jak někde v lomu se spoustou pro uvíznutí nebezpečných štěrbin mezi těmi šutry. Fakt by mě zajímalo, jestli ty landery v nějakých lomech testují. Snad jo.
Máte pravdu, že kontrast mezi vizualizací a reálnými fotkami nemohl být větší. 🙂
Ten stín sondy na jedné z fotek je taky úžasný (akorát v té žluté elipse modul nevidím…pokud tam měl být).
Ta elipsa ukazuje oblast, kam se mělo přistát.
Ano,je to neskutečná paráda!Jen mě vrtá hlavou,že při skoku neodletí do vesmíru,a kdyby měl kola,tak ano?!Na Hayabuse 1 ten rover neminul,ale právě se odrazil a uletěl,mám ten dojem.
Jde spíš o to, že kola by způsobila jen poskočení a vrácení zpět – poskočení umožní dopadnout jinam.
MINERVA z první Hayabusy planetku Itokawa minula úplně. Ke kontaktu nedošlo. Problém byl asi v tom, že když dorazil pokyn ze Země k uvolnění modulu, tak Hayabusa už byla dále od planetky, než se předpokládalo. To zpoždění signálu je potvora.
Připadnu si jako v obživlém románu Julese Verna. Díky Kosmonautixi! Díky vědci! Díky Žaponci! 🙂
Jenže tentokrát ti šikovní Žaponci se silami na konci ještě nejsou 🙂
Jo mají to kluci vymakaný,moc se mě to líbí,držím jim palce!Je vidět,že se z ne úspěšných kroků učí a tak to má být!
Fantazie, jak už to tu dával jeden z diskutujících, je to jako před lety s Philae, jako bychom ty objevy prožívali znova. Jsem také zvědavý na to co vědátoři najdou nového, je jasné, že výsadky tam nejsou jen proto, aby posílaly fotky, byť sebeúchvatnější. Tak hodně dalšího štěstí do Japonska!
Já jim to tu přetlumočím, můžu? Ono to tu ve zprávách moc není, fakt budou – Japonci – rádi.
Nemohu dohledat alespoň přibližný čas, kdy došlo k prvnímu kontaktu modulů s povrchem. Ja dlouho mohl sestup z výšky vypuštění (řekl bych, že tak 60 metrů) trvat? Desítky minut?
Desítky minut jsou reálné. Když si vezmeme, že poskok o 15 metrů do strany (s neznámou výškou) trvá 15 minut.
Pravda. Podle toho se to velmi hrubě odhadnout dá.
Jen bych připomněl, že OsRe je 4 dny od posledního velkého manévru. Poslední vzdálenost byla 480 tis.km z minulého pondělka, jelikož týdně klesá o cca 300 tis, bude 1.10 v době manévru kolem 180 tis. km.
Je pravděpodobné, že se ty hopsající landery vyfotí navzájem?
Spíše ne, ale nechme se překvapit.
Ano, Fantazie! Na prvním velkém snímku vidím i hlavu s obličejem Kamenožrouta z filmu Nekonečný příběh. Sem se tedy nakonec poděl. Asi tam mají chutný vápenec. Omlouvám se za trochu umělecké licence. Ať je to tedy nekonečný příběh pro tuto skvělou sondu a ať pozdravují Kamenožrouta!
Vapenec tam asi nebude, ten pro svuj vznik potrebuje CO2 a myslim, ze i kapalnou vodu. Zajimalo by me, jake je slozeni.
Ty snímky jsou zkrátka dechberoucí. Jsou to opravdu jedinečné mašinky, ta představa jak poskakují po asteroidu… ^.^ Tak snad vydrží co nejdéle a doskáčou daleko.
Ja netuším, čo iné si ľudia predstavovali čo tam nájdu ? Šutríky, väčšie i prachové, kamene, balvany. Neviem si predstaviť čo inšie sa dá očakávať. To čo vedci potrebujú a chcú vedieť na fotkách nenájdu. Fotky majú iba nepatrnú výpovednú hodnotu, tie sú hlvne kvôli laickej verejnoasti, ktorá nič iné nevie oceniť. Vedcov zaujíma čo nám prezradia najrozličnejšie detektory všetkého možného. Z fotiek sa toho skutočne nedá mnoho vyčítať. Hlavné sú dáta, a to najhlavnejšie príde po návrate sondy na Zem. A samozrejme ak aj prinesú nejaké vzorky. Bude nasledovať pre laikov nepredstaviteľná popoluškovská práca s najvýkonnejšími analyzátormi aké len máme. A máme ich poriadne pestrú nádielku. Získané dáta sa budú študovať roky, a znovu a znovu analyzovať, pretože pribudnú novšie a výkonnejšie analytické prístroje. Dáta, dáta, tie sú dôležité, s tými sa dá čosi robiť, čosi čo nám toho veľa povedia. Na fotky sa dá akurát tak čumieť.
pb 🙂
I vědci se rádi podívají na unikátní a výjimečné fotky. I vědci jsou většinou lidé, cítíci fascinaci novými věcmi. Nežijí jen mezi vzorci a čísly. Až na vyhořelé výjimky, kterých je mi líto. A laická veřejnost ocení především právě vámi zmiňované obyčejné šutríky. Takovéto záběry jsou stále ještě velmi výjimečné a o tom to je.
Nesmysl. Už nevím jestli to bylo u Ceres nebo Čurjumova, ale v té době jsem viděl video, kde jedna z členek vědeckého týmu vysvětlovala, jak analyzuje kráter JEN z fotografií – původ, stáří, etc. Nebyly to jen 3-4 parametry, vydalo by to na dlouhý odborný článek.
Sondy opravu nefotí jen pro potěšení oka :-). Kamery tvoří podstatnou část VĚDECKÉHO vybavení a snímky poskytují stejně důležité informace jako ostatní měření.