Sonda OSIRIS-REx urazila vesmírem od svého startu 8. září 2016 již 1,8 miliardy kilometrů a teprve 17. srpna letošního roku se dostala k cíli dostatečně blízko na to, aby jej mohla poprvé vyfotit. V dalších měsících se bude přibližovat a sledovat, jak se asteroid Bennu zvětšuje a jak mu přibývají detaily. Vědce zajímá tvar asteroidu, jeho velikost a povrchové útvary. Sondu v době snímkování dělila od asteroidu vzdálenost 2,2 milionu kilometrů, což je pro lepší představu skoro šestinásobek vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. NASA nyní zveřejnila sérii prvních snímků.
O focení se postarala kamera PolyCam, která je vhodná právě na snímkování vzdáleného cíle. Pět fotografií, ze kterých je složena níže přiložená časosběrná smyčka, vzniklo v rozmezí zhruba jedné hodiny za účelem kalibrace přístroje. Fotky ale budou mít i praktický přínos – pomohou pozemním operátorům s navigací, protože budou mít optické vodítko. Na níže přiloženém gifu je asteroid Bennu ještě dodatečně zvýrazněn zeleným kruhem – jde o objekt, který se pohybuje vůči statickým hvězdám ze souhvězdí Hada.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…/wp-content/uploads/sites/103/2016/08/osiris_bennu_gallery-1.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/bennu-08-17-2018-3tight.gif
Paul Wooster ze Spacex by měl dnes mluvit na konferenci Mars Society, tak se snad dozvíme nějaké novinky o plánech Spacex nebo možná BFR.https://www.reddit.com/r/spacex/comments/9a21wh/paul_woosters_spacexs_plans_for_mars_talk_mars/
Zatiaľ to nie ešte nic moc, ale bude sa to každým dňom zlešovať a môžme sa tešiť na podobné show ako pri Hayabusi 2. Máme tak v krátkom čase dve veľmi podobné misie, takže budeme môcť porovnávať a hlavne ak obe sondy dopravia na Zem vzorky budeme ich môcť porovnávať takmer súčasne a za použitia najvyspelejších analytických metód. Darmo, vzorky in situ, priamo na mieste sú síce veľmi zaujímavé a dôležité, ale s možnosťami aké máme na Zemi sa to absolútne nedá zrovnávať. Čo si priať viac. Je to úžasná doba, ešte o hodne zaujímavejšia a prínosnejšia ako časy Appola.
pb :
)
Suhlasim.
Aj mne, ako ciastocne zasvätenemu laikovi, to pripada uzasne. Deje sa tolko veci naraz v najrozlicnejsich oblastiach.
S úžasom sme sledovali približovanie Hayabusa 2 k asteroidu Ryugu. Kosmonautixnám nám vtedy pripravil nádhernú, takmer každodennú sériu článkov o aktuálnych udalostiach . Privítal by som podobnú sériu článkov aj v tomto prípade. Nebolo by to o nič menej zaujímavé, skôr naopak, bude možné navzájom porovnávať priebeh takmer súčasných udalostí s časovým posunom len pár mesiacov. Podobná príležitosť sa ešte nikdy nenaskytla a ani tak skoro sa nenaskytne. Vopred ĎAKUJEM !
pb 🙂
Psaný přenos plánujeme i u této mise, ale spustíme jej až později na podzim, protože přibližování je poměrně pomalé.
Myslim, ze pan Alois bude davat podrobne reporty minutu po minute 🙂 A tak je to dobre.
Tak rychle to nepůjde. Sonda se přibližuje pouze 0,5 km/s. To je za den 40 tis km a za měsíc 1,2 mil. km a navíc sice málo, ale zpomaluje. Na zajímavé snímky se bude čekat několik týdnů.
Pri Hayabusi 2 to spočiatku trvalo podobne dlho, a rýchlosť sondy bola podobná. Inak to ani nejde, urýchliť sa to nedá bez šialeného hazardovania s množstvom paliva, to by sa nám minulo všetko skôr než by sme tam doleteli. Treba uvážlivo šetriť s každým mg paliva. Bez preháňania !
pb 🙂 😮
Jede se podle letového plánu, nějaké “ urychlování “ je čirý nesmysl.
Za týden od 20.8. do dnešního dne klesla rychlost přibližování na 530 m/s a vzdálenost k cíli na l,698 mil.km. Za 7 dní tedy o 330 tis.km a o 40 m/s.
Na stránkách JAXA je několik zajímavých reportů o přibližování sondy k cíli a též, jak se zdá výběr míst pro shoz Mascotu, ale tento report se mi nedaří získat v anglické verzi, tak si nejsem jist.
Dávám to sem, protože obě mise jsou sesterské.
Japonci zveřejnili mapu asteroidu s vyznačenými oblastmi přistání. Souřadnicový systém začíná vlevo – délky 0- 360 a šířka + nebo – do 90.
a/ MINERVA, přistání 21.9., elipsa 330x110m, střed +33°/ 95°.
b/ MASCOT , přistání 3.10., elipsa 130x80m, střed -29°/ 310°.
c/ odběry , oblast L08 ,čtverec 33x33m, střed +2°/200°.
, oblast L07 ,čtverec 33x33m, střed +7°/ 185°.
, oblast M04 ,čtverec 33x33m, střed -23°/ 205°.
Uvedené hodnoty jsem odvodil z obrázku a určitě nebudou úplně přesné, ale postačí pro orientaci v problému.
Počítal jsem pro MINERVU chybně, má to být 180×105.