V jakém stavu je plnění milníků kontraktu CCtCap (Commercial Crew transportation Capability), jakožto certifikační fáze programu CCP (Commercial Crew Program), jsme vás naposledy informovali v článku na konci března tohoto roku. Od té doby zatím nebyla zveřejněna žádná další prezentace nebo článek NASA s podrobnějším popisem aktuální situace. Nicméně, v pátek 3.8. NASA ústy svého administrátora Jima Bridenstina představila světu vybrané astronauty, kteří budou tvořit posádky testovacích a prvních operačních misí komerčních lodí Crew Dragon a CST-100 Starliner. Detaily o každém z těchto odvážlivců lze nalézt v tomto článku. O den dříve také NASA bez větší pompy uveřejnila nejnovější odhad termínů pro testovací lety. V případě lodi Crew Dragon od SpaceX má bezpilotní testovací let DM-1 proběhnout v listopadu 2018 a první pilotovaný let DM-2 přibližně o 6 měsíců později, v dubnu 2019.
Oficiálního představení posádek se v hledišti účastnila také Kathlyn Luedersová – manažerka programu CCP, která během živě vysílaného přenosu NASA TV sice nevystoupila, ale přítomní novináři jí později, jako zřejmě nejpovolanější osobě v programu, položili pár otázek k tématu.
Následující řádky popisují vyjádření Kathlyn L. v interview s Ericem Bergerem z portálu Ars Technica. „Musíme dál pokračovat v práci. Mám pocit, jako bychom oslavovali už před letem,“ Byl první komentář, který manažerka programu CCP na úvod pronesla.
Demo Mise 1
První, co SpaceX čeká, je nepilotovaná testovací mise DM-1, momentálně směřovaná na listopad tohoto roku. Prezidentka SpaceX, Gwynne Shotwellová, vyjádřila přesvědčení, že její společnost bude schopna tento termín dodržet. Nicméně v pátek také dodala, že „Předpovídání datumu startu může z každého velmi lehce udělat lháře.“ Během páteční ceremonie Shotwellová mluvila s top manažery programu ISS, aby se pokusila domluvit potenciální přesné datumy pro misi DM-1. Tyto datumy musí zapadnout do rušného itineráře kosmické stanice, mezi všechny další přilétající a odlétající nákladní nebo pilotované kosmické lodě a také nenarušit dlouhodobě plánované aktivity posádek na stanici. „Gwynne ví, kdy by chtěli letět”, pronesla Luedersová, „ale je to stejné, jako dostat volný termín startu od Range (řízení střelecké oblasti kosmodromu), jenomže tady je to ještě jiný Range … na oběžné dráze.”
SpaceX se blíží k dodání veškerého letového hardware pro Demo Misi – 1. Luedersová potvrdila, že první i druhý stupeň Falconu 9 Block 5 budou brzo odeslány z výrobního závodu v Hawthorne (Kalifornie) do testovacího střediska McGregor (Texas) k ostrým zážehům všech instalovaných motorů (aktuální neoficiální informace tvrdí, že k dnešku už jsou oba stupně v McGregoru). Poté je v plánu doručit oba stupně na floridský kosmodrom během září. Kosmická loď už byla na Floridu doručena, zbývá dokončit a přivézt „trunk“ – nepřetlakovanou část lodi s radiátory a solárními panely.
Jakmile budou všechny části na Floridě, musí ihned začít jejich sestavování a integrační testy. „Pochopitelně, všichni bychom si přáli, aby hardware dorazil na Cape Canaveral bez problémů a vše šlo den za dnem podle plánu, ale jak už to tak bývá, když se objeví problém, tak ho musíte vyřešit a to vždy zabere nějaký čas,” prohlásila Luedersová „Ve stejnou dobu jsme (NASA CCP) v procesu certifikačního řízení, probíhají revize všemožných dat, říkajících: Ano, tato nosná raketa je bezpečná a s touto lodí je možné bezpečně přiletět a spojit se s Mezinárodní kosmickou stanicí.” Konečné datum úvodního letového testu velmi pravděpodobně nebude oznámeno dříve než ke konci září, nebo v říjnu. Jen úspěšné provedení mise DM-1 letos na podzim/začátku zimy udrží SpaceX na cestě k prvnímu pilotovanému letu v roce 2019.
In-Flight Abort Test
Luedersová řekla, že NASA by ráda omezila dobu mezi misemi DM-1 a DM-2 na přibližně 6 měsíců, ale to bude samozřejmě záviset na úspěšném splnění kritérií prvního letového testu. Pro SpaceX je nepochybně také důležité, aby zachránili kabinu z mise DM-1 po přistání do oceánu v co nejlepším stavu, jelikož počítají s jejím využitím pro následující In-Flight Abort Test.
Během tohoto testu Crew Dragon odstartuje na nosiči Falcon 9 a během letu provede simulaci záchrany posádky v kabině. To znamená, že se zapálí 8 postranních motorů SuperDraco, které odnesou kabinu do bezpečné vzdálenosti od rakety a to přesně v okamžiku největšího aerodynamického namáhání celé letící sestavy. Provedení tohoto testu napomůže ověřit, že navržený záchranný systém dokáže zachránit posádku uvnitř kosmické lodi i v případě havárie nosné rakety během motorické fáze letu. „Myslím, že pro SpaceX je poměrně velkým časovým rizikem, dostat kabinu DM-1 rychle zpátky a připravit ji na in-flight abort test,” uvedla Luedersová. „Provedli mnoho opatření, která jim v tom mají pomoci, jako dodatečná izolace proti vodě a další věci, jež by měly minimalizovat čas renovace lodi. Důležité ale bude, v jakém stavu se Crew Dragon vrátí z kosmu. Toto je asi ten nejsilnější limitující faktor, který teď vidíme,”
Demo Mise 2
Luedersová uvedla, že kosmická loď i nosná raketa pro misi DM-2 jsou momentálně ve výrobě a s výjimkou nějakých vážných problému, jež by odhalila mise DM-1 nebo in-flight abort test, se jeví, že mohou být připraveny pro první let s posádkou v dubnu 2019. NASA má také jisté výhrady k raketě Falcon 9, obzvlášť ke způsobu plnění pohonných látek před startem. Dne 1.9. 2016 SpaceX přišla o svou raketu během cvičného tankování paliva před statickým zážehem na startovací rampě. Později během vyšetřování vyšlo najevo, že nejpravděpodobnější příčinou havárie byla exploze tlakové nádoby COPV na helium, umístěné uvnitř nádrže na silně podchlazený kapalný kyslík.
Od této nehody SpaceX intenzivně pracovala na vylepšené verzi heliových nádob COPV, ale ty zatím nebyly prověřeny během reálného kosmického letu, k čemuž má poprvé dojít až během mise DM-1. Luedersová potvrdila požadavek NASA, aby SpaceX provedla minimálně 7 úspěšných letů Falconu 9 s inovovanými nádržemi COPVs před tím, než na této raketě poprvé poletí lidé. Splnění tohoto požadavku by pro kalifornskou firmu neměl být větší problém, jelikož současná kadence jejich startů je přibližně 2x měsíčně. Po havárii v roce 2016 NASA i její externí bezpečnostní výbor také vyjádřili znepokojení nad záměrem SpaceX provádět plnění nosné rakety pohonnými látkami ve chvíli, kdy už je posádka v kosmické lodi, tedy proces známý pod pojmeme „load-and-go“ (naplnit a jet).
NASA už začíná být po mnoha úspěšných komerčních startech F9 s procesem plnění load-and-go víceméně spokojená, nicméně stále bude požadovat, aby minimálně 5x proběhlo úspěšné naplnění nosné rakety load-and-go v přesné konfiguraci pro pilotovanou misi DM-2. „Se SpaceX máme dohodu na tom, že použijí konfiguraci nosiče Falcon 9 pro pilotovanou misi a provedou s ním opakovaně přesný postup plnění všemi pracovními látkami, aby byla ověřena konzistence postupu,” prohlásila Luedersová. „Je naším cílem získat důvěru v tento postup tankování rakety pro pilotované lety.” Znamená to, že před statickým zážehem a startem mise DM-1 bude provedeno tankování podle postupu pro pilotované mise a totéž před statickým zážehem a startem in-flight abort testu. Pátým testem bude tankování load-and-go při statickém zážehu před misí DM-2. Až po splnění všech těchto podmínek SpaceX dostane od NASA zelenou pro start Douga Hurleyho a Boba Behnkena do kosmu a jejich let na Mezinárodní kosmickou stanici ISS.
Neoficiální závod s firmou Boeing o prvenství v letech komerčních kosmických lodí ještě není vyhrán, ale cílová páska už je téměř na dohled.
Zdroje informací:
https://arstechnica.com/
Zdroje obrázků:
https://c2.staticflickr.com/2/1835/42840169205_8b486529b0_o.jpg
https://cdn.arstechnica.net/…/2018/08/KSC-20160811-PH_KLS04_0010_large.jpg
https://cdn.arstechnica.net/…/2018/08/42582287635_c7d9b0f1d6_k-1440×1440.jpg
https://cdn.arstechnica.net/wp-content/uploads/2018/08/28071867457_3dc57fd7ab_k.jpg
https://cdn.arstechnica.net/wp-content/uploads/2018/08/crew1.jpg
Jak to, ze Boeing nemusi podstoupit tolik kvalifikacnich startu s uplne novym druhym stupnem Centaur II?
Nebo se o tom jenom nemluvi?
Kvalifikační milníky a požadavky si každý dodavatel navrhnul a odsouhlasil s NASA samostatně, tzn. nejsou pro obě firmy zcela shodné. Samozřejmě, že některé klíčové milníky mají oba kontraktoři stejné, ale rozdíly tam zkrátka jsou. V programu CCP je také určitá flexibilita ve způsobu prokazování shopností vašeho produktu – buď dodáte hory dat/papírů a jen málo reálných letových testů, nebo naopak papírů méně a více demonstračních letů a nebo něco mezi tím. Kontraktoři měli možnost si vybrat v jakém poměru papíry vs. starty budou NASA pro certifikaci dodávat.
Osobně si myslím, že náročnější kvalifikace může být výhledově pro SpaceX výhoda. Budou se mít čím ohánět. Nedávno jsem k tomu četl zajímavé srovnání s Tour de France, kdy SpaceX cyklisty prohání po silnicích přes kopce a Boeing je nechává trénovat na rotopedech v tělocvičně 🙂
Každopádně jsem zvědavý, každý krok lidstva do Vesmíru je jen ku prospěchu.
Mám na to podobný názor. SpX testuje mnohem více, než ostatní. Prakticky při každém letu F9 nenápadně zkouší za letu různé inovace a posouvají hranice výkonu, znovupoužitelnosti a nákladů stále dál. Už vyrobili a letěli s minimálně 500 motory M1D, které byly kyždý zažehnuty minimálně 3x, atd.
Moze niekto vysvetlit preco povazuje NASA tankovanie paliva az po nastupeni posadky za nebezpecnejsie a museli sa ubezpecit, ze je to ok?
Mne to pripada logicky bezpecnejsie. Niekto predsa musi tych astronautov usadit do lode a zavriet ju. Cize tam musia byt dalsi ludia, a preco ohrozovat dalsich ludi tym, ze ich posielate ku natankovanej rakete, ked to mozu urobit pri nenatankovanej. Astronauti budu predsa chraneni pocas tankovania aktivovanou moznostou abortu na rampe pomocou superdraco motorov. Zatial co ti dalsi ludia by neboli chraneni nijako, keby sa tam pohybovali pri a nad natankovanou raketou.
Alebo sa mylim, a astronauti nastupuju sami, sami zavru zvnutra a sami sa usadia a utiahnu pasy? Ale aj tak by sa tam museli bez ochrany nastupovat.
Obecně se dá říct, že plnění rakety podchlazenými kapalnými pohonnými látkami a dalšími provozními plyny a kapalinami je výrazný termodynamický proces. Je také dobré připomenout, že nosné rakety mají v sobě obsaženy autodestrukční systémy a další pyrotechnická zařízení. Jako celek jsou tedy nosné rakety potenciálně dost nebezpečné objekty a je žádoucí, aby se kolem nich pohybovali lidé, pouze pokud je raketa pod kontrolou a ve stabilizovaném stavu. NASA raději všechny své nosiče pro pilotované lety nejdříve natankuje do cca 90%, nechá raketu termodynamicky stabilozovat, počká až dojde k vyrovnání teplot mezi PHM a nosičem, dojde k dilatacím, projeví se silové zatížení od hmotnosti paliva a zkontroluje se, zda někde nedochází k netěsnostem, nepovolenému překročení napětí, nečekanému chování některých systémů a podobně. Teprve potom, do stabilizovaného nosiče, nechala nastoupit posádku a do startu jen dokončuje plnení PHM do 100% (také kvůli odparu). Tento postup trvá přibližně 3 a více hodin.
SpaceX chce provádět opačný postup load-and-go, aby zamezila ohřátí vysoce podchlazeného LOX a začít tankovat vše od 0 až 35 minut před startem. Posádka už v té chvíli musí sedět připoutaná v lodi a na rampě nesmí být žádný personál. V případě problému během tankování zafunguje LES, který odnese kabinu s posádkou do bezpečné vzdálenosti. I z mého pohledu je to bezpečný postup, nicméně pro NASA je to nové a nejdříve k tomu musí získat důvěru. Navíc, když mají v živé paměti explozi Falconu 9 při cvičném tankování přímo na rampě.
vlastně se dá říct, že exploze Dragonu na rampě při plnění nádrží před statickým zážehem byla obrovským štěstím pro SpaceX
bylo to v době, kdy se z toho společnost dokázala bez větší újmy dostat, zjistila vady v konstrukci, jaké to má následky, mohla začít pracovat na vyřešení a ještě získala reputaci za snahu o vyřešení, o podávání informací, a za nezlomnou vůli s nejvyšším nasazením pokračovat dál
to vše pouze za cenu finanční a časové ztráty (nepamatuji si, jestli došlo k nějakému zranění, ale předpokládám – pokud ano, tak nebylo vážné)
představa, že se jim to poprvé stane při ostré misi s lidmi na palubě …… raději nedomýšlet
No, ono to zase až tak bezbolestné nebylo. Zastavení letů na 6 měsíců, finanční ztráta v řádu několika stovek milionů dolarů a soustředění veškerých kapacit na vyšetřování havárie a nápravná opatření, to s firmou celkem zacloumá. A to je rok před tím postihla havárie za letu, která měla velmi podobné důsledky… žádný med.
Chyb v konstrukci moc nebylo, šlo spíš o to, že šli na hranu při testování nového, ještě rychlejšího postupu plnění PHM a provozních látek. Vyšetřováním to zjistili, drsně rychlý postup upravili – zpomalili a od té doby už provedli několik desítek úspěšných startů. Pro lety s posádkou ještě pro zvýšení bezpečnosti instalují inovované nádrže COPV.
Patrně máte na mysli Falcon 9 s Amos-6 😉
Ano, SpX měla zatím dvě havárie. V červnu 2015 za letu explodoval horní stupeň F9 při misi s Dragonem CRS-7 a v září 2016 explodoval F9 s družicí Amos-6 na rampě během wet dress rehersal ještě před statickým zážehem.
Já jen pro pořádek, protože k explozi Dragonu nedošlo. A jak uvádíte, u CRS-7 s Cargo Dragonem to byl problém druhého stupně 😉
U obou havárií šlo o problémy v nádrži kapalného kyslíku na horním stupni rakety a v obou případech to souviselo s heliovými nádržemi COPV. V prvním prípadě praskla podélná konzola, držící tlakovou nádobu na svém místě, u druhé havárie došlo k protržení stěny COPV tuhým kyslíkem.
Pardon, mně šlo o to, že kuban v komentáři uvádí explozi Dragonu, což se nikdy nestalo. Nic víc, nic míň 😉
Aha, tak to jsem u kubanova příspěvku trochu přehlédl. 🙂
aj – pochopitelně jsem myslel Falcon, ne Dragon – pardon 🙂
@miroslav Pospíšil > ano, znamenalo to ohromné komplikace i ztráty, ale vzhledem k tomu, že bez nápravy by k tomu pravděpodobně jednou stejně došlo – tak k tomu došlo v relativně vhodnou dobu, kdy se z toho SpaceX dokázala dobře dostat a při jiném plnění nádrží to mohlo mít horší, až fatální následky (nejenom pro firmu)
@Pavel Vantuch > děkuji za opravu 😉
Pán Pospíšil, v prvom rade chcem poďakovať Vám aj ostatným prispievateľom diskusií za to že činíte z komentárov skutočne hodnotný zdroj informácií a všeobecného poznania. Presne pri otázke plnenia rakety phm s posádkou v lodi som nechápal prečo by to mal byť problém a vlastne som ani nevedel ako inak sa to reálne dá robiť. Tu som sa dozvedel zasa niečo nové a to by nebolo to jediné. Dokonca som pochopil názor NASA a začal nad činnosťou SpaceX uvažovať kritickejšie. Je celkom pochopiteľné že v prípade letov s posádkou je použitie rizikového postupu neprijateľné a to že je to rizikové dokázala misia Amos. Identifikácia a preukázanie príčiny závady je jedna vec, preukázanie a zavedenie bezpečného postupu je vec druhá. Presne ako to bolo s raketoplánmi a mám radosť že to už nikto nechce opakovať…
Mám radost, že hodnotíte informace v komentářích jako přínosné. Také mě tato interakce se čtenáři v naprosté většině případů baví a někdy i víc, než psaní článku samotného. Díky za pozitivní zpětnou vazbu. 🙂
K prvním dvěma větám článku:
Příští prezentace aktuální situace procesu přípravy komerčních pilotovaných lodí je zařazena na program zasedání Komise pro pilotované lety a průzkum (Human Exploration and Operations Committee), které se bude konat 27.-28. srpna. Měla by být stejně podrobná, jako ta z konce března.
Díky za doplnění, Jirko. Hledal jsem ten termín taky, ale při psaní článku jsem ho nenašel.
Jestli jim jde opravdu o to aby měl Crew Dragon z DM1 co nejlepší ponávratový stav nabízí se jednoduchá (ale hádám v praxi nereálná) situace – Elon už dříve řekl že by mohly Dragony zachytit do Mr. Stevena, což by v tomto případě mohlo vyřešit problém přímého kontaktu se slanou mořskou vodou a usnadnit kontrolu a opravu nebo se mýlím? Klidně mě opravte.
A přepravit Mr. Stevena na východní pobřeží je otázka pár dní či týdnů… Myslím, že by to stálo za zvážení ☺
Tam to asi podle mého názoru naráží na jeden problém. Mise DM-1 má sloužit především jako prověrka systémů před pilotovaným letem – od startu do příjezdu na pevninu. Je v zájmu SpaceX, aby tato mise proběhla se stejným scénářem, jako všechny ostré mise s posádkou. Vynechání nebo upravení nějakého kroku pouze u této mise by mohlo způsobit, že by NASA nemusela uznat tento let jako důvěryhodnou prověrku všech fází mise.
Díky za opravu 😉
To zatím určitě nepůjde. Crew Dragon má kvůli bezpečnosti 4 kulaté neřiditelné padáky. Nedokáže po jejich otevření ovlivnit přesné místo dosednutí na hladinu = není reálné se trefit do nějaké sítě. Navíc s posádkou uvnitř nemůžete riskovat nic takového, jako dosednutí na okraj sítě, kde by se kabina převrhla a spadla z 10 m do vody volným pádem a ještě vzhůru nohama. Navíc Crew Dragon má i s palivem něco kolem 10 tun. U přistání poloviny AD krytu o hmotnosti <1 tunu na řiditelném klouzavém padáku je to něco zcela jiného.
Souhlas. Navíc pokud by takto ve SpX uvažovali, proč by investovali do modifikace lodi GO Searcher? A úpravy probíhají neustále.
Proč bude první posádka Crew Dragonu jen dvoučlenná?
Zjednodušeně řečeno, protože to stačí. SpX nevyužila možnosti poslat na testovací let svého astronauta a tak poletí jen dva z NASA. Více pro test nové lodě není potřeba. U dalších, post certifikačních letů (PCM), se už počítá s plným obsazením 4 astronauty. Do prvního PCM byly zatim nominováni jen dva, ale později k nim budou přidáni další dva, jejichž jména závisí na plánu dlouhodobých posádek ISS.
Hlavne to ale budú pravdepodobne astronauti medzinárodných partnerov ako ESA, JAXA, Roscosmos a CSA.
Rad bych se zeptal ostatnich jaky maji nazor na slovo „datumy“.
Sam ho pouzivam, kdyz mluvim, nebo pisu o pocitacovych datech (bity a byty), ktera obsahuji data (datumy), protoze jinak z toho vyjde naprosto nesrozumitelny gulas. Ale ja osobne bych ho v clanku, kde se nemichaji datumy s daty nepouzil.
Jak to vnimate a jak se vam to cte?
Z hlediska pravopisu jsou „datumy“ nesprávné, ale osobně to nevnímám jako nějakou megahrubku: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=datum&Hledej=Hledej
Datumy? No fuj.
diky za clanek i diskusi
Rádo se stalo, potěšení i na mé straně. 🙂
Možná se ptám blbě,zase tolik to nesleduju, ale neměly Dragony přistávat motoricky stejně jako první stupně?
Ano, původně to SpX měla v plánu, ale NASA s tím nesouhlasila. A to pro jak pilotovanou, tak dokonce taky nákladní verzi Dragona 2. SpaceX by tak stálo mnoho peněz a úsilí motorické přistávání dovyvinout, otestovat a vyladit kompletně na vlastní náklady a pak se snažit přesvědčit NASA, že je to naprosto bezpečné. Proto od motorického přistání u Dragona upustili, čímž také zrušili jeho verzi Red Dragon, která měla přistát na Marsu. Raději se soustředí na certifikaci Crew Dragona s padáky a vývoj a stavbu BFR/BFS.