sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Certifikace padáků Orionu je téměř u konce

Padáky lodi Orion, která by měla pomoci dopravit lidské posádky dál než kdy dříve, absolvovaly před pár dny další zkoušku. V pátek 13. července došlo k testovacímu shozu z výšky deset a půl kilometru nad testovací oblastí Yuma v Arizoně. Data z této zkoušky, která byla sedmým testem z plánované série osmi kvalifikačních zkoušek, pomůže certifikovat padáky Orionu pro mise s posádkou. Při této zkoušce bylo naposledy použito závaží ve tvaru šipky. Poslední test ze série, který je momentálně plánován na září, využije kabinu, která bude odpovídat té, ve které se při misi EM-2 budou vracet na Zemi skuteční astronauti.

Hlavní padáky Orionu po sedmé certifikační zkoušce.
Hlavní padáky Orionu po sedmé certifikační zkoušce. Zdroj: https://www.nasa.gov

Aby se ověřila robustnost systému, zkouška byla zaměřená na vypuštění padáku za podmínek, které překračovaly požadavky systému pro pilotované lodě. Inženýři spustili testovací závaží ve tvaru šipky z dostatečné výšky, aby zařízení nabralo požadovanou rychlost. Ta byla potřebná k tomu, aby hlavní padáky zažily téměř dvojnásobné zatížení oproti nominálním podmínkám. Kompletní padákový systém Orionu je tvořen 11 padáky – najdeme v něm tři padáky předního krytu, dva brzdící padáky, tři výtažné padáky a tři hlavní padáky, které sníží rychlost kabiny během průchodu atmosférou, aby mohlo dojít k měkkému přistání v oceánu.

Po vystřelení se každý ze tří hlavních padáků Orionu rozloží na průměr 35,5 metru, ovšem v útrobách Orionu zabírá ve složeném stavu prostor srovnatelný s větším kufrem. Není se co divit – před uložením se o jeho zhutnění postará hydraulický lis, který jej stlačí ekvivalentem 40 tun. Takto slisovaný padák je pak dva dny v peci a následně se vakuově uzavře. Po této proceduře má slisovaný padák hustotu srovnatelnou s dubovým dřevem – 640 kg/m3.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://media.defense.gov/2015/Mar/24/2001030353/-1/-1/0/150127-O-0000U-002.JPG
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/cpas_photo.jpg

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
6 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Jaroslav Jansa
Jaroslav Jansa
6 let před

Konečně se mohou postavit na startovní čáru vedle Orionu i Boeing. CST-100 Starliner. – SpacX. Crew Dragon,

Risa123
Risa123
6 let před
Odpověď  Jaroslav Jansa

Myslím že s těmito loděmi, nelze orion vzhledem k diametrálně rozdílnému určení srovnávat.

Mirek S.
Mirek S.
6 let před

Děkuji za skvělé info a alespoň malý náhled do problematiky balení padáků pro vesmírné lodě. Ta procedura je neskutečná.

Jirka Hadač
Jirka Hadač
6 let před
Odpověď  Mirek S.

Souhlasím, to je naprostý mazec. 😀 Taky sem měl pocit, že jsem se přeslechl, když jsem v seriálu měsíční stroje slyšel něco podobného o balení padáků pro Apollo. To se pak člověk diví, že ty padáky maj chuť se otevřít po takové nakládačce 😀

Štěpán Krňanský
Štěpán Krňanský
6 let před
Odpověď  Jirka Hadač

Zajímalo by mě co by řekli konstrukéři Apolla, že v roce 2018 se přistává prakticky stejnou technologií.. (o tom, že jsme nebyli 50 let na měsíci ani nemluvě)

No ten optimismus 60tých let bohužel nevyšel…

Ale jinak díky moc za článek!! nikdy by mě nenapadlo co vše se s padáky musí udělat… Je to mazec 🙂

Dušan Majer
Dušan Majer
6 let před

Musím říct, že ty detaily překvapily i mne. 😉

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.