Když se před třemi měsíci objevila zpráva o odkladu startu Teleskopu Jamese Webba z roku 2019 na rok 2020, bylo to velké zklamání mnoha fandů kosmonautiky. NASA krátce poté oznámila, že vytvoří nezávislou komisi, která se pokusí zjistit stav věci a na jejich základě se NASA rozhodne. Mnozí z nás ve skrytu duše doufali, že nezávislá komise přinese dobré zprávy a že odklad nebude tak výrazný. Komise měla na vypracování výsledků 90 dní a nyní přišel čas jejich prezentace. Skutečnost je však bohužel ještě horší, než se myslelo. Se startem špičkového teleskopu se momentálně počítá nejdříve v roce 2021. Zároveň se ukázalo, že projekt překoná cenovou hranici a vyšplhá až k 8,8 miliardám dolarů.
I když teď Webbův teleskop obklopují problémy technického i finančního rázu, je potřeba připomenout, že jeho vědecký přínos by to měl vynahradit. JWST totiž bude stokrát silnější než Hubbleův teleskop a poskytne nesrovnatelně kvalitní rozlišení a citlivost, což se využije při sledování těch nejstarších objektů vesmíru. Výzkum na základě naměřených dat by měl umožnit rozvoj širokého spektra oborů v astronomii a kosmologii. Jedním z hlavních cílů teleskopu je pozorovat extrémně vzdálené události a objekty – třeba formování prvních galaxií, což jsou cíle, které jsou mimo možnosti pozemských i vesmírných observatoří. Mezi další úkoly patří třeba pochopení vzniku hvězd a planet, nebo přímé pozorování exoplanet a supernov.
Zatímco Hubble sleduje vesmír v blízké ultrafialové, viditelné a blízké infračervené oblasti spektra, Webb se zaměří na dlouhovlnnou střední-infračervenou část spektra (0,6 – 27 μm), díky čemuž spatří i objekty s vysokým červeným posunem, které jsou moc staré a vzdálené na to, aby je viděly jiné teleskopy včetně Hubblea. Pozorování v této části spektra navíc umožní prohlédnout skrz plyny a prach, takže JWST spatří i slabší, chladnější objekty, než jaké mohl vidět Hubbleův nebo Spitzerův teleskop. Webb je také lépe vybaven k pozorování kosmologického červeného posunu. Čím vzdálenější je objekt od Země, tím mladší se nám jeví, protože světlu trvá velice dlouho, než k nám dorazí. Tento fakt, společně s tím, že se vesmír rozpíná, znamená, že světlo z prvních hvězd a galaxií se při cestě k nám ve spektru posune směrem k červené oblasti. Díky tomu jsou tyto objekty snáze pozorovatelné ve střední části infračerveného spektra, kde bude Webb jako doma. Jeho schopnosti doslova umožní nahlédnout zpět v čase a sledovat, jak vznikaly první galaxie, když byly ještě mladé – sotva pár set milionů let po velkém třesku.
Nezávislá vyšetřovací komise IRB (Independent Review Board) pro NASA zjistila, že:
- Start teleskopu se posune minimálně o další rok, tedy nejdříve na rok 2021
- Cena vývojové fáze se zvýší z 8 na 8,8 miliardy dolarů, takže bude nutné schválit dodatečné finance Kongresem
Přes to všechno IRB zdůraznila potřebu pokračovat v projektu a dostat JWST ke startu a do provozu. „Webbův teleskop by měl pokračovat, protože nabízí mimořádný vědecký potenciál a může plnit kritickou roli při udržení amerického vedení na poli astronomie a astrofyziky,“ uvedl Tom Young, který komisi předsedal a dodal: „Ujištění, že každý prvek Webbova teleskopu funguje správně předtím, než se dostane do vesmíru, je nezbytné k úspěchu celé mise.“
Výsledná zpráva obsahuje několik doporučení, která by mohla situaci zlepšit, přičemž NASA již některé z nich začala praktikovat. Agentura si dobře uvědomuje, že komise poskytla svým zhodnocením důležité informace, které mohou zabezpečit cestu k dokončení vývoje teleskopu. „Čím víc se toho dozvídáme o vesmíru, tím víc poznáváme, že Webbův teleskop je nezbytný k zodpovězení otázek, jejichž znění zatím ještě ani neznáme, když teleskop vzniká,“ uvedl Thomas Zurbuchen, zástupce administrátora NASA pro vědecké mise a dodal: „Webb má odpovědět na tyto otázky a proto se vyplatí počkat. Cenná doporučení od IRB podporují naši snahu o úspěch mise. Očekáváme spektakulární vědecký pokrok, protože NASA dává tomuto projektu nejvyšší vědeckou prioritu.“
Jak již bylo uvedeno výše, jelikož cena za vývoj překonala cenový limit, bude muset další peníze pro dokončení stavby schválit americký Kongres. Dá se očekávat, že politici se k tomuto tématu nedostanou dříve, než v prosinci letošního roku, ale spíše v lednu 2019, kdy zasedne nový Kongres po listopadových volbách. Dá se očekávat velmi tuhé jednání, protože mnozí kongresmani považují cenu za vývoj JWST již nyní za velmi vysokou. Nelze vyloučit ani možnost, že politici odmítnou přidat do projektu další finance. Kdyby k tomu došlo, musela by NASA najít dodatečné peníze někde ve svém (již rozděleném) rozpočtu. To by znamenalo jediné – různé další programy by se dočkaly osekaného rozpočtu, nebo by byly úplně zrušené, aby jejich peníze umožnily dokončení JWST. Cena za stavbu se momentálně odhaduje na již zmíněných 8,8 miliardy dolarů, přičemž IRB dodává, že po započtení pětiletého provozu se dostáváme někam k 9,66 miliardám, do čehož není započítán příspěvek ESA a Kanady, tedy zhruba půl miliardy dolarů.
Komise ve své zprávě navíc dodává, že aktuální zpoždění reaguje na aktuální situaci a nepočítá tedy s časem, který bude potřebný pro řešení nějakých dalších problémů, které se mohou při sestavování objevit. U projektu takového rozsahu by ale bylo spíše překvapením, kdyby se již žádné komplikace neobjevily. V případě JWST hraje roli i to, že nebude servisovatelný jako třeba Hubble. To znamená, že pokud jej ve vesmíru potká nějaká závada, nebude možné ji opravit robotickou ani pilotovanou servisní misí.
Navíc nejde o první problémy projektu za posledních devět měsíců. Vloni v září NASA oznámila, že se start teleskopu odkládá z původně plánovaného listopadu 2018 nejdříve na přelom března/dubna 2019. Government Accountability Office (GAO), což je americký úřad, za jehož českou alternativu můžeme nejblíže považovat Nejvyšší kontrolní úřad, v únoru letošního roku upozornil na nebezpečí dodatečných skluzů za avizované datum kvůli probíhajícím obtížím s integrací a testováním.
Zpráva byla obzvláště kritická vůči firmě Northrop Grumman, která zde hraje klíčovou roli a rozhoduje o tom, zda bude možné stihnout start do konce okna v červnu 2019. Zpráva firmě vyčetla i nadměrný optimismus při plánování termínů a také podceňování času nutného k dokončení práce. GAO tehdy určil pět konkrétních oblastí, které představují riziko pro tehdejší termín březen/duben 2019:
- Vyřešení přetrvávajících technických problémů s kryovakuovými testy OTIS (Optical Telescope & Integrated Science Instrument Module), příprava a přeprava OTIS do sídla Northrop Grumman v Kalifornii pro integraci celé observatoře.
- Dokončení integrace hardwaru teleskopu, provedení environmentálních zkoušek servisního modulu a rozkládání slunečního štítu – aktivity, které doposud zabraly více času, než se čekalo.
- Integrace kompletního OTIS se servisním modulem a testování celé observatoře během páté, tedy závěrečné fáze integrace, která obsahuje další náročné environmentální zkoušky.
- Omezení zhruba 47 zbývajících hardwarových i softwarových rizik na přijatelnou úroveň a adresování více než 300 potenciálních bodů náchylných k selhání.
- Příprava a odeslání teleskopu na kosmodrom a dokončení posledních předstartovních činností včetně instalace kriticky důležitých uvolňovacích mechanismů.
Výsledkem bylo, že GAO tehdy varoval před rizikem, kterému nyní čelíme. Varoval, že JWST překročí cenový limit 8 miliard dolarů ještě před startem. Jak je uvedeno výše, před odkladem na rok 2019 měl JWST startovat už v říjnu 2018, což by bylo 11 let po původně plánovaném termínu startu, který byl při zahájení projektu v roce 1997 stanoven na rok 2007! Limit osmi miliard dolarů a start v roce 2018 byly vyjednány v září 2011. Tehdy se teleskop dostal z nejhorší krize. V roce 2010 se ukázalo, že dřívější rozpočet i časový harmonogram projektu byly neudržitelné.
V roce 2011 tedy byla stanovena cenová hranice na celou dobu fungování projektu ve výši 8,835 miliardy dolarů, z čehož osm miliard bylo určeno pro předstartovní fázi. Plán z roku 2011 ale neřešil jen termín startu či finance. Obsahoval i třináctiměsíční rezervu pro řešení nenadálých situací. Tato rezerva byla vyčerpána v létě 2017, takže NASA musela oznámit odklad startu ze října 2018 na březen – červen 2019. V tomto posunu byla zakomponována i čtyřměsíční rezerva! Paradoxní je, že tato rezerva byla dvojnásobkem toho, co zástupci Northrop Grumman považovali za vhodné.
Ale zpět ke zprávě GAO z února 2018. Po prostudování informací se NASA pustila do doporučených úprav, což zkrátilo rezervu na měsíc a půl. Takový časový úsek je pod limity Goddardova střediska pro projekt v této vývojové fázi, upozornil tehdy GAO. Pouhý měsíc po vydání zprávy od GAO byl oznámen odklad startu o rok na květen 2020. Během telekonference zástupci agentury uvedli, že poznatky z března 2018 od komise James Webb’s Standing Review Board (SRB) naznačují, že je potřeba více času na zkoušky a integraci dílů teleskopu a na provedení environmentálních zkoušek u Northrop Grumman.
Již zmíněný Thomas Zurbuchen a jeho přidružený administrátor Dennis Andrucyk, tehdy avizovali, že zkoušky hardwaru prokázaly, že tyto systémy individuálně splňují své požadavky. NASA tehdy neupřesnila, jaké problémy SRB objevila a co přesně tedy vedlo k ročnímu odkladu. Ukázalo se, že sluneční štít se roztrhl a že Northrop Grumman nesprávně čistil palivový systém. Tyto závady měly být hlavním důvodem odkladu a také zvýšení dohledu ze strany NASA na práci Nortrhop Grumman.
Zpráva GAO tehdy uváděla, že pro řešení těchto problémů chybí časová rezerva 1,5 měsíce pro start na jaře 2019. NASA tedy založila nezávislou vyšetřovací komisi IRB, které předsedal Thomas Young. A to se už dostáváme k začátku dnešního článku. NASA na základě obou posudků zváží další kroky a pokusí se upřesnit chystaný termín startu. Na aktuální tiskové konferenci zazněla třeba i informace, že NASA dávala startu v roce 2020 pravděpodobnost 70 %. Jaké odhady má pro rok 2021 však neuvedla.
Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://svs.gsfc.nasa.gov/…/a012402/OTIS_Move_10_3_16__Part_2.01024_print.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2017/12/exoplanets-678×381.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/03/2018-03-02-183453.jpg
https://i0.wp.com/www.nasa.gov/…/image/secondary_itar_released.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/lightsout.jpg
https://www.nasa.gov/…/default/files/atoms/files/nasa_fy_2019_budget_overview.pdf
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/sunshield_ng.jpg
https://www.nasa.gov/…/files/thumbnails/image/17-0717-sp-rmb-5558pan.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/otis_lift_glam_shot.jpg
https://www.nasa.gov/…/files/thumbnails/image/image2-sunshield_5_layers.jpg
Jen aby kombinace snížení Muskovy konstanty a protahování vypuštění JWST nevedlo nakonec k diskusi ohledně využití BFR apod. :O
To nehrozí,
BFR bude najskôr o 5-10 r. * Elonova konštanta
pb 🙂
6,5 tuny zvládne i Falcon 9. Nicméně 2021 už bude Ariane 5 pomalu v důchodu (první testovací let Ariane 6 je plánovaný na 2020).
Teleskop poletí určitě na Ariane V nebo nepoletí vůbec. 😉
Výhoda BFR je, že by ho mohli naložit minimálně možná z části rozevřený (pokud by vydržel v takovém stavu otřesy při startu). Ale tak uvidíme zda budou dřív lidi na Měsící nebo JWST ve vesmíru.
Už jsem na internetu viděl sázky, zda dříve poletí SLS nebo JWST.
ono celkovo ta predstava ze na BFR bude mozne bezne vynasat teleskopy do 7-8 metroveho priemeru zrkadla je ohromujuca. moja predstava je, ze keby webb nemusel riesit rozlozenie a zafixovanie zrkadiel vo vesmire, mohol byt uz na orbite a mozno aj za polovicnu cenu. https://youtu.be/v6ihVeEoUdo?t=3m30s
Výhodou BFR je že je to scifi, tam to vždy pôjde.
Nezvládne to ani Falcon Heavy,
JWST sa nezmestí pod aerodynamický kryt
🙁
„1197 stanoven “
To snad přece jen později – překlep
Díky, opraveno.
Je někde odkaz na to, jak se spočítalo, že Webb bude stokrát silnější než Hubble, a co to vlastně znamená?
Jde zřejmě o kombinaci zvětšení, sběrné plochy zrcadla a o zohlednění jiné vlnové délky.
Mně to přijde jako zavádějící. Webb a Hubble jsou srovnány např. tady https://jwst.nasa.gov/faq.html , a srovnat jejich všeobecný výkon jedním číslem rozhodně nejde, především kvůli odlišným vlnovým délkám, na kterých pracují. Webb bude podstatně lepší na chladnější objekty vyzařující především infračervené záření, ale např. úhlové rozlišení bude mít srovnatelné s Hubblem.
Já pouze převzal údaj z webu NASA, nevymyslel jsem si ho. 🙂
Opravdu to tam mají. Papír snese všechno 🙂
A internet ještě víc. 🙂
Vyhozené peníze. Zrušit.
Jako ironie dobrý. Pokud to však myslíte vážně nechápu proč sledujete právě kosmonautiku…
Zařízení, které se staví dvacet let je nejen morálně zastaralé, ale i jeho konstrukce stárne. Stárne nejen pokud se vypustí do kosmu, ale i na Zemi, navíc na ni působí i škodliviny obsažené ve směsi plynů obalujících naši planetu, které říkáme vzduch a které vzduchem v původním smyslu slova dávno není.
Pokud by zbrusu nově vyrobené auto čekalo na první jízdu deset let, bylo by nové? Zřejmě nikoli.
Jsem toho názoru, že sypat miliardy do dvacet let starého projektu je plýtvání a daly by se využít daleko efektivněji. Příkladně na vzorky z Marsu.
Sám Vebb má sloužit “ jen “ k vytvoření nějaké nové teorie a teorie jak známo mají jepičí život, Einstein jako výjimka jen potvrzuje pravidlo a stejně je vděčným cílem mnoha stále a stále pokračujících pokusů jej zpochybnit.
Navíc zařízení má být mimo možnost jakékoli opravy, to znamená bez chyby, tady bych si dovolil parafrázovat trefnou větu kterou prones Římský král Zikmund Lucemburský v Kostnici k Husovi : “ … co je bez chyby „.
Nehodlám s Vámi polemizovat. Myslím, že mé sdělení bylo dost jasné. Pokud nechápete přínos a důležitost takového přístroje nechápu, že Vás tento obor zajíma. Někdy mám pocit, že jdete záměrně vždy proti proudu. Hubble také neodstartoval podle plánu a jaký je jeho příběh? Znáte ho? Ano vím, potřeboval brýle a právě proto tolik nyní záleží na tom, aby vše bylo v pořádku a historie se neopakovala. Ne nadarmo se říka dvakrát měř…
Jen? Hmmm … buďto jste nečetl článek, nebo … to asi nemá smysl rozebírat.
Pokud se stávající platné teorie nebudou podrobovat pokusům o jejich vyvrácení, nemáme šanci se dostat dál. A pokud se kvůli tomu má „vyhodit“ 9mld USD, tak fajn, je to sice balík, ale fajn. Nebo máme v kosmu lepší, modernější přístroj, přístupný vědcům?
To přirovnání s automobilem trochu pokulhává, tady totiž nejde o sériovou výrobu.
Souhlas s tim, ze je to uz moralne zastaraly. Opravdu se tesim, az se v roce 2020 dozvime, ze polovina dilu uz nema certifikaci a bude treba vymenit.
Krom toho to vypada, ze kdyz prodrbali prvni 4 miliardy, tak zjistili, ze to ma taky pozorovat hvezdy – a zacali znova.
Myslím si, že tohle si NASA dobře pohlídá. Takové obavy asi nejsou na místě.
Ak by sme mali vždy všetko postaviť výlučne z najmodernejších súčastí a podľa najnovších poznatkov, nikdy by sme nič nedokončili, ani žiadnu raketu, televízor, auto, mobil o PC nehovoriac…
Vývoj vo všetkých smeroch pokračuje tak rýchlo, že vždy je v každom konečnom výrobku o hodne viac antikvariátu ako noviniek
A porovnávať auto s JWST je porovnávať kolieskové korčule s Jumbo-jetom.
To je hozná píčovina, co jsi napsal. Každá složitější věc, co se vyrobí, je v podstatě morálně zastaralá, protože základní výzkum už je v době výroby už dál. To bychom nemohli vyrobit nic. To ale nic nemění na principu toho dalekohledu, který nám prostě umožní sledovat vesmír způsobem, kterým jsme dosud nesledovali a o to jde, to že to bude o pár let později, je jedno, prostě tohle spektrum jsme zatím nezkoumali, a teď díky W to bude možné.
Prosím, příště bez toho vulgárního slova! Nemusíme spolu souhlasit, ale vždy bychom měli diskutovat slušně.
Nejsmutnější mi přijde, že pan Alois evidentně nechápe, jak funguje věda. Veškerý postup poznání je založený na vyvracení teorií experimenty a následném hledání teorií, které se pak zase někdo bude snažit vyvrátit. Pokud se Webbu podaří vyvrátit pár teorií, tak to rozhodně budou dobře vynaložené peníze.
Když už je skoro hotový. To se určitě vyplatí. 🙂
No, bohužel až příliš mnoho takových případů je v této letecko – kosmické branži známo …
To nepopírám, ale je to vždy hrozná škoda. Pak jsou ty peníze opravdu vyhozené z okna.
To máte pravdu. Taky doufám, že se ještě dočkám, neb další pokus se nikdo neodváží předložit příštích 20 let.
A navrhuješ ich použiť na prieskum plochej zeme, však ?!
No, pokud za to z velké části může NG, tak by to také měli finančně pocítit. Známe to i z našich podmínek: Pokud je stát do projektu ochoten cpát peníze, není na straně dodavatele znát potřeba projekt dokončit. Samozřejmě by to nemělo být na úkor kvality.
Palivový systém? To už jsem někde slyšel. Tak snad nedopadne jako Nauka.
No, zostava sa spytat, dokedy su letove komponenty teleskopu certifikovane 🙂
Mě zaujalo, že pětiletý provoz bude stát 860 milionů dolarů. Předpokládám, že jsou v tom asi započítány i platy vědců, kteří interpretují data, protože to zní jako hrozná pálka.
5 let je na dnešní poměry velice krátká oba provozu, navíc je zcela poplatná bezchybnému fungování chladící soustavy, která byla vyrobena / době startu / před cca 15 lety ! Stejně bezchybně musí fungovat stabilizace, orientace, spojení, atd. též 15 let staré. Jinou otázkou je jaký bude mít vliv na optickou soustavu dané velikosti vliv beztížného stavu, zkoušky přece probíhaly v gravitaci.
Vůbec bych se nedivil, kdyby Trumpova pragmatická administrativa toto zjevně možné plýtvání zatrhla. Paradoxem je, že projekt není možné dát ani “ k ledu “ čili dále odkládat. Pokud tento poslední odklad nebude poslední a mise nebude v něm realizována, zcela určitě bude zrušena.
Výsledky ani zďaleka nebudú využívať iba vedci plateních z NASA ale doslova vedci z celého sveta a to nie len jednorázovo ale desaťročia. A nie len vedci, bude môcť do nich nakuknúť úplne hocikto, všetko bez rozdielu si to nájde na nete.
No na to že to mělo startovat v roce 2007 se NASA teda moc nepředvedla. Já pořád nadávám na neschopnost Čechů např. když opravují např. pár děr v silnici min. rok oproti např. Japoncům co opraví propadlou díru v centru města že se do ní vejde budova jen za několik dní ale NASA na tom není o moc lépe… Je to mrzuté. Měli by chystat již teď dalšího nástupce aby to pak vůbec stihli.
No srovnávat opravu silnice s vývojem špičkového vědeckého přístroje, který svými rozměry, konstrukcí a citlivostí posouvá hranice technologických možností je trochu nefér.
To už radšej nech počkajú na SLS a prepracujú koncept tak, aby ho nemuseli skladať do tej malej krabičky… toto sa vo vesmíre nerozloží ani keď pridajú ďalšie dve miliardy 😀
I na SLS by musel startovat složený, SLS v té době nebude mít tak velký nákladový prostor.
S využitím dnešních technologií, by obdobný teleskop mohl mít minimálně dvojnásobný průměr, delší životnost a mohl by být daleko levnější. Příkladně korekce a stabilizaci pomocí iontových motorů, pokročilou elektroniku a komunikaci. Cenu bych viděl pod 4 mld a kdyby se začalo okamžitě bylo by to ještě o vyhazovanou mld. méně.
Větší, delší životnost, iontové motory, pokročilá elektronika a levnější. Ještě napište, že bychom jej dokončili dříve než v roce 2021, to by k těm minulým úvahám docela sedělo. Ne, teď vážně, vraťte se na zem, tohle, co jste napsal, je pohádka, které snad ani sám nevěříte.
Fakt je ale, že cena JWST blížící se k 10 mld. USD je doslova omračující. Ponechám stranou úžasné objevy, které může přinést a zkusím srovnat třeba s nejmodernější letadlovou lodí G. Ford, která stála cca 13 mld USD. A je taky bezesporu nacpaná nejmodernější elektronikou, radary, nukleární reaktory v pohonném systému, obrannými systémy, domov pro tisíce námořníků a vojáků a úplně navrch: funguje to !! Odkládání startu teleskopu ne o měsíce , ale o roky, mnoho let a navyšování nákladů o další testy a kontroly – NG si z této NASA zakázky udělala dojnou krávu a zdá se , že jim to takhle všem vyhovuje. A nějaký roztržený sluneční štít je trapný bonbónek na vrcholu tohoto projektu. Začínám mít strach, že NAUKA nebude sama odpočívat ve skladech. .-(
Však už na to NASA reaguje a bude na NG dohlížet mnohem detailněji.
No je fakt, že srovnání s cenou nejmodernější letadlové lodi je opravdu síla. A nic na tom nemění fakt, že se setkávají rutinní technologie a nově vyvíjenými. Ani touto optikou nevyhlíží toto srovnání pro JWST nijak lichotivě. A pokud jde o NG, tam by to chtělo opravdu mastný finanční postih.
Už jen větička – na této letadlové lodi není rutinní téměř nic- zcela nová třída, nové elmag katapulty, řízení, pohon, obranné systémy, logistika, ušetří cca 1000 lidí v obsluze systémů…Jo a je to taky nejdražší letadlová loď na světě 🙂
10 miliard není nic moc. Pokud se taky pohybujete kolem ekonomiky apod. Tak jen „sanace“ US bank vyšla odhadem kolem let 2008 – 2010 na desítky biliónů! (CZ číselná míra) USD. 10 miliard je prd. Asi už jsem díky tomu k výši finančních částkám nějaký benevolentnější
To je pravda, ale peníze, které si natisknete do systému v rámci „kvantitativního uvolňování“ jsou virtuální a výsledkem je malé okradení každého držitele dolaru. Peníze, o kterých je řeč, jsou skutečné, vybrané na daních a rozdělované v rozpočtových kapitolách. To jsme ale už asi moc off topic – omlouvám se.
Stavba teleskopu zahájena 97. Samotný návrh tak o pět let starší ( cca asi 92). To už bude hodně starý teleskop. Po pravdě, už my to posunování termínu a oběvovaní nových a nových závad začíná dost vadit. Doporučoval bych vyměnit výrobce. Slušně řečeno NG stojí za …… Houby.
To se v tak pokročilé části projektu už udělat nedá, ale pár facek by zasloužili.
netreba mat strach, zanedlho tu bude E-ELT a pri potencialne novych technologiach bude porovnatelny s webbom.
No to právě nebude, E-ELT bude zkoumat vizuální spektrum s přesahem do blízkého infra (vysoko v Andách je dostatečně suchý vzduch), ale JWST bude téměř kompletně infra dalekohled
A adaptivní optika toho zvládne hodně, ale všemocná není. Atmosféra bude pozorování rušit vždy ! (technologie to může omezit, nikoli eliminovat)
A vypouštěcí adaptér také připravují Grummani?
🙂
Dobrá otázka… v poslední době se tato firma moc dobře nepředvedla :/
„V případě JWST hraje roli i to, že nebude servisovatelný jako třeba Hubble. To znamená, že pokud jej ve vesmíru potká nějaká závada, nebude možné ji opravit robotickou ani pilotovanou servisní misí.“
To bude v blizke budoucnosti opravdu takovy problem dopravit treba Dragon(at uz pomoci FH ci jine rakety) k L2 teleskopu, udelat vystup do vesmiru a provest servisni zasah. Vystup do kosmu se provadel uz ze starickeho Voschodu pres nafukovaci prechodovou komoru.
Pokud se u nějakého systému nepočítá se servisováním, je tomu přizpůsobena konstrukce. Kupříkladu se používají nerozebíratelné spoje a tak dále.
Už jenom představa že jako první vás napadl Dragon (loď určená k taxikaření na ISS létající 400 Km na povrchem Země) je poněkud úsměvná…
Lidé se jednou do L2 bodu dostanou pomocí SLS, BFR nebo něčeho silnějšího, ale nebude to kvůli servisování JWST…
Držím jim palce.
Pro současné lodě je to trochu z ruky (především návrat) a hlavně je to moc složité a jemné zařízení – k ničemu se najde dostat bez rozebrání – a to ve vesmíru není moc dobrý nápad.
Kdyby se JWST mise nepovedla, ale teleskop byl ve vesmíru, tak mám pro něj nové využití jako testovací servisní demonstrátor pro nácvik oprav novými typy lodí s posádkou dále od Země i mimo dosah M+síce. Jako bonus by jim třeba i naskočil a něco dělal. 😀
Jak už jsem psal jinde, problémem ani tak není tam doletět, jako spíše to, jak chcete servisovat něco, co nebylo od začátku na servisování stavěné.
Ja se jen modlim, aby ta nemoznost servisovani plynouci uz ze zakladni koncepce nebyla za par let az se konecne odstartuje achillovou patou. Pouceni z Hubbla bylo, ze je dobre mit moznost udrzby a upgradu. Tady jsme se toho dobreho od pocatku vzdali kvuli vzdalenosti…nahradit to ma neprustrelna spolehlivost a tisice testu na Zemi, ale vsichni jsme jen lide…navic bez moznosti dilcich upgradu (zejmena na senzorech a na elektronice) v prubehu let co je teleskop stale na Zemi nam skutecne JWST moralne zastarava, to je asi jedine v cem souhlasim s Aloisem
To není tak snadné. Když děláte věc, která se nedá servisovat, je to jednodušší. Tím, že přidáte požadavek na servisovatelnost, zkomplikujete stavbu a tím ji i prodražíte. Vedlejším efektem je, že dostatečné systémy umožňující servisovatelnost se mohou poškodit a také něco váží.
Nevim, zda by opravdu nestalo zato v tuto chvili zvazit vymenu zastaralych kamer a komunikace. Zrcadlo a mechanika nezastara. Zalezi v jakem stavu jsou Au povlaky odrazovych ploch. No, skoda ze se to neprovedlo o nejaky rok zpet, ted uz je na to asi pozde…
Zajimalo by me, zda ma Nasa odhadnutou pravdepodobnost, ze se ta neskutecne slozita mechanika spravne rozlozi a vse bude fungovat. Kazdopadne budem drzet palce ze vse klapne a mise bude uspesna. Uz ted bych se ale vrhnul na nastupce, ktery poleti ve velkem aerodynamickem krytu na novych raketach.
Výměna je nereálná. Jen návrh a výroba nových kusů by zabraly několik let. Navíc s tím souvisí i navazující systémy. To byste najednou dělal úplně nový teleskop. Po skončení JWST by se NASA měla vrhnout na WFIRST, který má letět někdy po roce 2025. No a po něm, zatím není jisté, co agentura vybere – https://kosmonautix.cz/2017/07/studie-obriho-superteleskopu-dockame-se/
To je otázka. Pokud se podaří uhájit dokončení JWST i za cenu výrazného překročení rozpočtu, tak prosadit zahájení dalšího nebude jednoduchá mise. A to ani v případě, že JWST bude rozložen, dopraven a bude fungovat jak má. Natož kdyby došlo k nějakým větším problémům. Nemyslím, že Kongres dalekohled zařízne, ale možná půjde o tu poslední kapku a další podobné akce to budou mít mnohem těžší. Ten postupný vývoj ceny je opravdu varující. Kdyby byl Kongres plný nadšenců do astronomie a kosmonautiky, tak by nebyl problém, ale tak to není. Finance chtějí všichni.
Paradoxem je, že v době startu budou mít Američané k dispozici supernosič s tubusem 8,5 m. Do jeho ae krytu by se Vebb hravě vešel celý bez rozkládání.
Celý záměr, stavět tak drahý přístroj na úzký výsek spektra a krátkou životnost je od samého počátku pochybný. Omluvou by mohlo být, že měl stát zlomek nynější ceny, ale pohříchu to připomíná konečné výsledky na naše státní zakázky, třeba tunely, dálnice a pod. – nihil novi .
Upřímně si myslíte, že v roce 2021 takový nosič bude? Jste ochoten se třeba vsadit? Já bych to nedělal. A NASA už si něco podobného tuplem dovolit nemůže. Není možné plánovat podobně drahé projekty na neexistující nosiče. To by se taky mohlo stát, že teleskop dokončí a nebude ho možné několik let ničím vynést.
Celkově mám pocit, že vy prostě kritizujete úplně všechno a už mi to fakt začíná vadit. je jedno o čem článek je (až na výjimky), ale vaše komentáře jsou samá negativa, dáváte najevo, jak jsou v těch agenturách hloupí a všechno dělají špatně, vy to víte líp. Už mne tahle ohraná deska fakt nebaví.
No, výkony Hubblu jsou pořád skvělé, ale v řadě případů už je převyšují pozemské dalekohledy. Pro předpokládaný obor činnosti však JWST nahraditelný není.
Samozřejmě, když se člověk podívá na konstrukci a komplikace které její vývoj provázejí, myslím že jde o výtvor na samotné hranici dnešních možností. Příští generace bude zcela jistě jiné koncepce. Ale obávám se, že příštích 20 let se to Kongresu nikdo navrhnout neodváží…
To zvýšení o 0,8mld dolarů je jen zhruba 0,14 procent výdajů na armádu USA v jednom roce. Dokonce Německo když by snížilo rozpočet na armádu o zhruba 18% tak ufinancují celých 8.8 mld dolarů v jednom roce. On je ten JWST vlastně docela levnej.
Omlouvám se všem za mou v podstatě politickou reakci.
Ale máte pravdu, je to jen o měřítku, které dané ceně nastavíme.
Koukal jsem na video od NG, kde je časově zobrazena animace postupného rozkládání JWST a jeho příprava k pozorování.
Není to nejkomplikovanější „rozkládání“ a příprava k funkčnosti v historii kosmonautiky? Měla některá sonda komplikovanější přípravu k provozu, která se musela udělat autonomně ve vesmíru?
Zajímalo by mne, co na JWST stojí těch 8mld dolarů. Tedy nějakých 170 miliard korun. Vždyť, když to trochu zjednoduším, jde jen o trochu železa, počítač, anténu, pár zrcadel a větší dalekohled.
Aby nedošlo k mýlce na výsledky jeho práce se neskutečně těším. Jen mne zaráží ta cena. Jasně, jsou tam nové technologie, ale když i vývoj Falcona 9 do současného stavu stál někde kolem 500mil. dolarů, vývoj BFR může stát dejme tomu 1mld dolarů. Tak něco co váží 6 tun je to o velikosti většího auta stojí 170 000 milionů korun? A ještě to od začátku je zamýšlené jako neservisovatelné? To mne přijde jako největší fail. Protože čeho se bojím nejvíc nejsou odklady, nebo cena. To se nakonec povede dotáhnout do úspěšného konce. Ale bojím se startu, respektive nehody rakety a tedy i ztrátu celého hardware, a bojím se nějaké triviální chyby, která způsobí podobnou katastrofu, jako u Hubbla byla zrcadla. Vím, že testují snad vše, co je napadne. Ale bojím se právě toho, co je nenapadne.
Inovace, špičková technika, posouvání technologických hranic, platy špičkových pracovníků, rozsáhlé pozemní vybavení na míru, mimořádně detailní testování. Ono se to nasčítá poměrně snadno.
cca 10.000x viac dielov ako napr. na FH, mnohé vyrobené s omnoho väčšou presnosťou ako 1/1000 vlasu,
s podobnou presnosťou vybrúsené zrkadlá ktoré sa pri práci niekoľko 100x za sekundu budú zameriavať v tísícoch bodoch a prípadné odchýlky od ideálneho tvaru sa rovnako často budú korigovať v rovnakých počtoch bodov elektromotorčekmi s rovnakou presnosťou. Riadiť to nebude leda jaký počítač ale menší super počítač so stovkami, možno tisíckami procesorov … atď., atď. atď.
A na vývoji a stavbe sa podieľalo zopár tisícov super-vedcov a super-technikov takmer 20 rokov na ktorých sa s platom rozhodne nešetrilo.
Stačí ?
Je to tak jednoduché, trocha železa. Mali to zveriť tebe, ty by si to zmastil cez weekend za 2 pivá.
pb 🙂
Tak vyvíjí to státní notně zbyrokratizovaná instituce. To by jako odpověď vlastně mohlo stačit. 🙂
Na druhou stranu, úspěšné a levné (relativně) dalekohledy Herschel a Spitzer byly produkty podobné/stejné organizace. Takže bych k důvodům předraženosti přidal ještě zbytečně složitou konstrukci, protahování projektu a možná i jeho s postupující dobou nejasný účel.
…no já bych tam ta madla přišruboval 🙂
Dovedu si představit situaci, kdy rozvinutí tep. štítu bude bránit nějaká „blbost“ se kterou bude stačit zacloumat… a při smělých plánech které má v současnosti jak NASA? tak BO a SpaceX by výprava do místa konečného umístění neměla být nepřekonatelným problémem.
Tak si říkám, jestli by „montérská výprava“ která by teleskop smontovala na místě ze separátně dopravených celků nevyšla levněji… jasně, po bitvě (a to po ní ještě není) každý generálem, ale…
Madla jsou to nejmenší. Tady jde spíše o to, že vnitřní systémy nejsou na servis připravené – například spoje jsou nerozebíratelné a podobně.
Urcita servisovatelnost je vzdy mozna. Ono ani Hubble nebyl jiste navrhovan s tim, ze se budou v kosmu menit setrvacniky nebo desky s elektronikou managementu baterii. Pouze genialitou konstrukteru, pozemni pripravou kosmonautu a jejich entuziasmem se vse podarilo. V dobe navrhu Webba skutecne neslo pocitat s tim, ze by k nemu nekdo zaletel na opravu. Az to bude za nejakych 5-8 let potrebovat, tak uz to nejspis nebude problem, ale jedine co pujde servisovat je tak snad jen tepelny stit. Kdyby tak alespon slo doplnit chladici system nebo palivo…
Ano, se setrvačníky Hubblea máte pravdu, ale je nutné poznamenat, že Hubble byl dělaný na servisování – byť ne zrovna těchto dílů. Celá akce tak byla zjednodušena už jen tím, jak se k dílům dostat.
Ďalší problém kozmonautiky. Nenormálne drahý vývoj a výroba skoro čohokoľvek. Space X síce dokázala že sa dá vynášať lacno ale to je bohužiaľ iba jeden článok reťazca. Ak si Space X skutočne začne masovo vyrábať svoje satelity pre internet za facku možno to konečne nakopne aj tento sektor a nájdu sa nové firmy ktoré budú vedieť vyrobiť kvalitný a lacnejší satelit. Prečo by sa veľké firmy snažili ak vedia za ak prekročia rozpočet nič sa nedeje. Prinajhoršom nedokončia zákazku a len počkajú na novú aby sa mohli znovu riadne nabaliť. Netvrdím že vyrobiť špičkový ďalekohľad na mieru a iba jeden kus je lacné ale určite sa to dá rovnako kvalitne a za menej peňazí. Ale načo sa snažiť ak viem že aj po prešľapoch a navýšení rozpočtu mi nič nemôžu a nikto iní im to už nedokončí.
Ten pohled proč je kosmická technika tak drahá je potřeba vidět poněkud z jiné perspektivy. To co ji dělá tak drahou je know how a pokud je někdo má nechá si to řádně zaplatit, jelikož jeho získání stojí čas a peníze. Majitelé firmem co toto know how mají si toho sou dobře vědomi. Ano, ty vědomosti sice mají konkrétní lidé, ale ty nedostávají k výplatě miliardy, jenže tito lidé pracují ve firmách a jak známo firma je založena na tom aby generovala svým majitelům zisk a tito majitelé si jsou moc dobře vědomi, že lidi kteří pro ně dělají jsou výjimeční a není jich moc. A doby kdy třeba rusové posílali několik sond za sebou a doufali, že aspoň jedna dorazí do cíle (protože to získané know how ještě neměli) je dávno pryč. Proto si myslím, že ty řeči, jak by to mohlo být vše lacinější a rychlejší jsou spíše ty hospodské řeči, nežli reálné zkušenosti někoho kdo dělal na nějakém složitějším projektu.
Plne súhlasím
pb 🙂
SpaceX dostala know-how od NASA, podobne aj Orbital ATK a neskôr zrejme aj Sierra Nevada, možno už aj ďalší
A dostali ho za facku. Ten know-how bol nadobudnutý z peňazí daňových poplatníkov a teda patrí im, NASA ho iba spravuje. O tento know-how môže požiadať teoreticky každý daňový poplatník. Prakticky ho získa len ten, kto už vie dokázať že ho bude vedieť zmysluplne využiť a zúžitkovať.
SpaceX atď. boli daňovými poplatníkmi a svojou predošlou činnosťou to dokázať vedeli, teda know-how dostali. To je tiež jeden z dôvodov prečo vedia teraz robiť špeditérske služby na dopravu nákladov do vesmíru za nižšie ceny.
v U.S.A. to majú tak vymyslené.
A zabudol som že od NASA dostali aj značné finančné injekcie na spustenie vývoja a výroby.
Zrušte NASA a zabudnite na Merkúr, Venušu, Mars, Jupiter a Saturn s ich mesiacmi, na kométy, asteroidy .., ale aj na SpaceX, ATK …
Ostane len pozemná astronónia, výskum Zeme zo Zeme ! A Roskosmos, Japonsko, EU, India, Čína
Vy se tady hádáte, že to bude už starý hardware a já nevím co.. je to přece teleskop 🙂 navíc.. ač možná to z běžného pohledu tak vypadá, že dnešní technologie je supermoderní a pokročilá, neni to tak.. V běžném životě jsou technicky obrovský rozdíly ale princip je stále stejný! Zásadní technická novinka na nepotkala posledních deset let, zvyšuje se výkon, takže z toho pohledu je teleskop supermoderní zařízení. Spíš to berte tak, že simulace nepočítá Pentium ale i7 🙂
Princíp čočkového ďalekohľadu je známi od r.1608/, zrkadlového od r.1668. A celkom určite sa bude využívať ešte aj o tisícročia. Iný princíp pre Radio,UV,Vis,IR (v značnej miere aj rtg.)neexistuje a sotva niekedy bude. Vylepšujú ho len presnejšie čočky a zrkadlá a ostatné prístroje a zariadenia postavené okolo neho – filtre, detektory, aktívna optika, umelé hviezdy, laser, spektrometre, interferometre … …
pb 🙂
nejaká predpoveď od xkcd 🙂 na odľahčenie
https://xkcd.com/2014/
:))) hodně realistický vtip…