Malý infračervený teleskop WISE letěl do vesmíru na raketě Delta II v prosinci roku 2009 a jeho úkolem bylo zmapovat nejrůznější objekty vzdáleného i blízkého vesmíru – od asteroidů až po hnědé trpaslíky. Teleskop měl fungovat deset měsíců, zmapovat celou oblohu a pak odejít do penze, protože mu mělo dojít chladící médium. K tomu nakonec opravdu došlo, ale v prosinci 2013 byl projekt znovu nastartován. Nadstavbová mise dostala označení NeoWISE, přičemž předpona Neo- značí anglickou zkratku Near Earth Asteroid, tedy blízkozemní asteroid. Právě tyto objekty měl teleskop hledat a nemusel mít ani chladící médium.
Od té doby dalekohled pozoroval v infračerveném spektru či rovnou objevil více než 29 000 asteroidů, z čehož 788 patří mezi asteroidy blízkozemní. U těchto objektů existuje nenulová pravděpodobnost srážky s naší planetou, protože jejich dráha kolem Slunce kříží tu naši. Čtyři roky pozorování nyní odborníci shrnuli do animace, která ukazuje, jak se malý teleskop činil.
Tmavě modře jsou vyznačeny oběžné dráhy Merkuru, Venuše a Marsu, přičemž oběžná dráha Země je světle modrá. Zelené tečky značí blízkozemní asteroidy, šedé tečky zastupují ostatní asteroidy, které většinou leží mezi Marsem a Jupiterem. Pokud na obrazovce spatříte žlutý čtverec, jde o kometu. Animace vznikla na základě dat nasbíraných od 13. prosince 2013 do 13. prosince 2017.
Zdroje informací:
https://www.youtube.com/
Zdroje obrázků:
http://upload.wikimedia.org/…/960px-WISE_artist_concept_%28PIA17254%2C_crop%29.jpg§
http://3.bp.blogspot.com/…/TV0eA8wXpKI/AAAAAAAABc0/ReHJBOQ4cvw/s1600/Wise.jpg
Jak velké objekty, pokud se bavíme o těch blízko Země, je schopen teleskop detekivat?
Na to asi nebude jednoduchá odpověď. Záleží na aktuální vzdálenosti od teleskopu (blízkozemní asteroid není blízko Země vždy, ale občas se k přibližuje k její dráze), dále na materiálu asteroidu a na aktuálním postavení vůči Slunci. Šikovně schovaných asteroidů bude bohužel ještě spousta, ale WISE odvedl a odvádí vynikající práci jak v kategorii asteroidů tak i u hnědých trpaslíků.
Tohle by mohla byt velice cenna data pro vesmirne tezare. Mimochodem, nejsou nejake nove informace napr. o Planetary resources?
V březnu se na našem fóru objevila tato informace:
ARKYD 6 startoval 12. ledna 2018 na indické PSLV, ale vzhledem k tomu, že Planetary Resources nesplnila svůj loňský investiční plán, začala propouštět některé ze svých 70 zaměstnanců a snaží se o generování krátkodobých příjmů ze svého satelitu (prodejem data a IR obrazového materiálu).
Odešel i bývalý ředitel pro strategii a rozvoj Akshay Patel.
Finanční problémy společnosti ovlivní i časový plán vypouštění dalších satelitů, které bylo dříve oznámeno na rok 2020.
Velmi zajímavý postřeh. Běžně by se na to člověk díval jako na rizikové objekty, ale na druhou stranu je to asi velký potenciál právě pro těžbu. Na to ale bude potřeba zmapovat složení a to bude řádově složitější. Odhaduju, že nejlepší by bylo tam v budoucnu vyslat hejno mikrosond, které by asteroidy oskenovaly zblízka, u zajímavějších provedly přistání a udělaly základní rozbor (ala Hayabusa) a pokračovaly dále, dokud to nebude všechno otestované.
Z animace to vypadá, že kouká dvěma směry. Nevíte, čím to je?
Obíhá kolem Země po polární dráze – viz video původní mise, kde je i zmíněná animace – https://www.youtube.com/watch?v=8QtyB-TdlSc&t=30s
Aha, jasně, to mě mohlo napadnout. Díky.
Není zač. 😉
Bude to uplne OT komentar, ale napsat ho musim. Dekuji moc autorovi clanku za to ze je, verim, ze je to mezi jinymi i jeho velkou zasluhou, ze v Jihlave cas od casu prednasi T. Pribyl, a vetsinou tyto prednasky i natacite, nasel sem novou prednasku o Zvirecich kosmonautech, takze, tisicere diky. Dost bylo slov, idu se ponorit do prednasky skveleho speakra.
Na Tomášově přednášce nemám sebemenší podíl. Tomáš jezdil přednášet do Jihlavy už dříve. Jestli si někdo zaslouží pochvalu, tak je to Jihlavská astronomická společnost, která tyto přednášky organizuje.