Projekt „nástupce ISS“, tedy stanice, která má vyrůst u Měsíce, zažil v posledních týdnech mnoho změn. NASA se dočkala návrhu rozpočtu na příští rok, kde se s touto stanicí počítá a odborníci zapojení do projektu měli ve svých diářích hned několik komplexních jednání. Jedním z nich byl i Michal Václavík z České kosmické kanceláře, kterého jsme požádali o rozhovor na toto téma. Ještě, než se začtete do aktuálních odpovědí, musím podotknout, že respondent tentokrát neopakoval informace, které nám sdělil na konci loňského roku. Pokud jste tedy náš minulý rozhovor nečetli, doporučujeme Vám jej před dnešním článkem.
1) Naposledy jsme spolu na toto téma hovořili vloni v prosinci. Změnilo se za čtvrt roku něco?
Změnilo a nebylo toho málo, většina z toho se však stala na pracovní úrovni mimo dohled a zájem médií. Pokud bych však měl zmínit ty hlavní události, pak šlo zejména o zahájení detailních studií na jednotlivé části stanice DSG, a to jak ze strany NASA, tak i ESA. V případě NASA se také objevila v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2019 (a indikací na další roky) poprvé kapitola určená přímo pro stanici v blízkosti Měsíce. Jistým vývojem prošlo i plánování letů lodí MPCV a nosných raket SLS, které mají zajišťovat stavbu a obslužnost stanice DSG. Roskosmos pro změnu (opět) provedl úpravu letového profilu vyvíjených lodí Federacija mířících do prostoru v blízkosti Měsíce. Oproti MPCV se tam totiž nově vyvíjená ruská pilotovaná loď není schopna dostat bez pomoci dodatečného urychlovacího stupně (aktuálně tedy vyžaduje dodatečný start anebo využití silnější, ale doposud neexistující nosné rakety). Poslední výrazná změna souvisí s rozrůstající se diskuzí o vědeckém využívání stanice DSG a jejímu celkovému přínosu v přípravě dlouhodobých pilotovaných výprav na povrch Měsíce a Marsu.
2) Pojďme trochu konkrétněji. Jak to vypadá s výběrem oběžné dráhy, po které bude stanice obíhat?
Stále není formálně vybrána konečná oběžná dráha stanice DSG, což je dáno nejenom pokračující diskuzí vědců o její nejvýhodnější podobě pro realizaci experimentů, ale také nedokončením návrhu kapacit a schopností samotné stanice DSG. Zatím se tak vychází zejména z parametrů lodi MPCV a drah, kterých je tato kosmická loď schopna dosáhnout, dále pak rozumné dostupnosti měsíčního povrchu a samozřejmě uspokojení co největší skupiny vědců. Bude třeba najít vhodný kompromis, což nebude rozhodně snadný úkol, ale nebeská mechanika nám v tomto naštěstí velmi napomůže a počet realistických drah dramaticky zredukuje. Favoritem, a v podstatě vítězem, je již dnes dráha označovaná jako NRHO, což je velice výstřední, téměř polární dráha kolem Měsíce. NRHO je spíše rodinou oběžných drah a dovoluje tady stále velkou flexibilitu ve volbě konečné oběžné dráhy DSG.
3) V čem je tato dráha výhodná oproti ostatním, které připadají v úvahu?
V první řadě je NRHO oběžná dráha stabilní, dostupná lodí MPCV a umožňující realizaci většiny ideových vědeckých experimentů. Zadruhé je z ní možné rychle dosáhnout povrchu Měsíce a to přibližně za 11 hodin. Z ostatních drah je toto možné v několika dnech a v extrémech i více jak jednom týdnu. To samo pak klade ohromné nároky na sestupový modul a v případě jeho pilotované verze na systém zajištění životních podmínek. Ideální pro výpravy na povrch Měsíce a zpět by bylo potřeba mít stanici DSG na nízké polární oběžné dráze okolo Měsíce, ale bohužel tato dráha je nedosažitelná lodí MPCV. Dráha NRHO umožňuje i levné (z pohledu delta-v) změny oběžné dráhy DSG v případě, že to bude vědecká mise vyžadovat. Tomu hraje v počátcích do karet pouze dočasná přítomnost posádky a zejména fyzikální pohonná jednotka. Další výhodou NRHO je relativně málo okamžiků, kdy se stanice vyskytne ve stínu Měsíce resp. Země a bude tedy zajištěn nepřetržitý zdroje elektrické energie v podobě slunečního záření a také umožněna komunikace se Zemí. To se také promítne v jednodušší konstrukci energetického systému DSG.
4) V návrhu rozpočtu NASA je stanice označována zkratkou LOP-G. Má to znamenat, že dřívější označení DSG zaniklo?
Na tuto otázku je těžké odpovědět. NASA s partnery tuto problematiku nediskutovala, ale je třeba na obranu NASA říct, že i označení DSG je neoficiální a pracovní. LOP-G (Lunar Orbital Platform – Gateway) se poprvé objevilo v návrhu rozpočtu NASA na fiskální rok 2019. V tomto je třeba spatřovat snahu o konzistenci s politickými prohlášeními prezidenta Trumpa o pilotovaných letech k Měsíci. NASA stále v mnoha materiálech pracuje se zkratkou DSG a nebo jenom označením Gateway či Lunar Gateway. Na definitivní pojmenování stanice u Měsíce si tak budeme muset počkat. Pozitivní je, že LOP-G se nelíbí většině pracovníků NASA, se kterými jsem v posledních týdnech hovořil a vlastně se nelíbí ani mně (jak jste si již všimli v celém rozhovoru používám zkratku DSG). Uvědomme si ale, že to je to nejméně podstatné co kosmický výzkum trápí.
5) NASA v návrhu nového rozpočtu potvrdila dřívější prohlášení o tom, že chce k Měsíci. Je tento trend cítit na přípravě projektu stanice?
NASA nasadila vysoké tempo v realizaci stanice DSG, které paradoxně zaskočilo i samotnou NASA (vezměte v potaz, že NASA přímo zaměstnává téměř 20 tisíc lidí v desítkách poboček a další desítky tisíc lidí kontrahuje ve státních či soukromých společnostech). Na nedávné konferenci v USA se moji kolegové ze Stanfordovy univerzity zhrozili a byl jsem svědkem tvrdé výměny názorů s NASA. Jde o to, že rychlé tempo nesvědčí zapracování požadavků vědecké komunity na podobu stanice DSG a zvyšuje se tak riziko, že se stanice postaví, ale nebude vědcům vyhovovat.
6) Jak konkrétně se může toto urychlení projevovat?
Mimo v předchozí odpovědi uvedené dopady se NASA rozhodla o mnohem větší zapojení soukromého sektoru, než bylo původně plánováno. Jde o novou výzvu na návrh podoby obytného modulu pro posádku, na kterém aktuálně pracuje 7 soukromých společností. Nebo reálnou, až téměř jistou, změnu nosné rakety (SLS) prvního modulu stanice DSG zahrnující zejména pohonný a energetický systém (PPE – Power and Propulsion Element). Cesta je tak otevřena jakékoli soukromé společnosti splňující požadavky pro vypuštění. A sem můžeme zařadit třeba SpaceX.
7) Co dalšího může snaha o větší zapojení soukromého sektoru přinést? Používání soukromých raket a lodí k zásobování nákladem, lidmi, nebo dokonce nějaký soukromý modul?
V první řadě mnohem větší otevřenost pro zajištění vypouštění jednotlivých částí stanice DSG, i když pro mnoho modulů a MPCV je stále nutná nosná raketa SLS. Otevřená je také otázka zásobování DSG, kde svojí roli vidí JAXA s upravenou lodí HTV, ale je možné i zapojení jiných subjektů podobně jako v případě zásobování ISS. V další fázi není vyloučeno (a bylo i hojně diskutováno) zapojení soukromého sektoru do výroby dodatečných modulů ke stanici či dokonce plně komerčních pilotovaných výprav. Stále ale realizovaných pro vědecké poznání než pro osobní uspokojení jednotlivců. Čili by šlo o služby pro kosmické agentury realizované soukromými společnostmi.
8) Může záměr ukončení financování ISS ze strany Spojených států po roce 2025 souviset s tím, že dané prostředky by byly převedeny do programu stanice u Měsíce?
Stručná odpověď je, ne. Možná došlo ke zkreslení informací prezentovaných některými médii. NASA má v plánu opustit přímé financování provozu ISS, ale to neznamená, že by o ISS a její využívání přestala mít zájem. Analogicky jako nyní platí SpaceX a Orbital ATK za dopravu nákladu na ISS a z ISS, tak by v budoucnosti platila za využívání ISS. Osobně jsem k tomuto plánu skeptický, ale nechme se překvapit. NASA si totiž nemůže dovolit ISS opustit i kvůli závazkům, jež má v této oblasti vůči jiným organizacím ve Spojených státech amerických. Viděl bych to spíše k postupnému předávání a rozšiřování kompetencí CASIS (Center for the Advancement of Science in Space).
9) Jak se na vznik stanice připravují vědci, kteří budou pro tuto unikátní laboratoř připravovat experimenty?
Vědci se připravují poctivě, tak jak je pro ně přirozené. Po dvou úspěšných konferencích v Noordwijku (prosinec 2017) a Denveru (únor 2018), kterých jsem měl možnost se účastnit, musím zhodnotit, že vědecká komunita má enormní zájem o využívání stanice DSG. Postupnou diskuzí krystalizují témata, pro něž je DSG nepostradatelná a nelze je realizovat na ISS. Většina z nich logicky souvisí s unikátním prostředím, jež DSG poskytne. Na obou konferencích jsem měl desítky jednání a možném zapojení českých vědců a již nyní vám mohu slíbit, že na DSG se budeme také podílet. Koho by zajímaly detailnější informace o DSG, jež se do omezeného rozsahu rozhovoru nevešly, nechť přijde na dubnovou Kosmoschůzku Kosmo Klubu, jež se uskuteční poslední středu v dubnu na Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
10) Zatím jsme v rozhovoru hovořili jen o NASA a soukromých firmách. Stanice však má být mezinárodní. Jak jsou na tom momentálně jednání s ostatními kosmickými agenturami?
Platí stále to, co jsme si uvedli v rozhovoru na konci loňského roku. Takže jenom stručně rekapitulace. NASA a ESA se podílejí na vývoji pilotované lodi MPCV, Roskosmos plánuje obdobnou loď Federacija. Z modulů si vše udělá NASA, vyjma obytného modulu, o který má zájem ESA a přechodovou komoru, již má dodat Roskosmos. JAXA snad poskytne zásobovací loď a CSA robotickou paži podobně jako na ISS. Nezapomeňme ale na výše uvedený zájem soukromých společností.
Děkujeme za rozhovor.
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/…/2018/03/2018-03-16-125243.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2018/03/Onwards_and_Upwards_web.30pct.jpg
http://www.imagehosting.cz/images/2116738410.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/20171130-nac-heoc-ppe_final2.pdf
https://www.nasaspaceflight.com/…budget_overview.Lunar-Exploration-Campaign-Slide.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/03/ppb_aft.jpg
https://farm5.staticflickr.com/4696/40126460511_ba24c1f2b5_k_d.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/03/EM3_Delivers_web.30pct.jpg
http://www.russianspaceweb.com/…/manned/ptk_np/va/manufacturing_components_2.jpg
Tak tento clanek mi vzal dech… vypada to ze DSG nabira obratky…
Diky moc za rozhovor a vic takto pozitivnich clanku…
Pak článek splnil svůj účel. Velice nás těší, že se Vám rozhovor líbil.
Popravdě ještě nedávno mi přišlo, že celá DSG je takové „wishful thinking“ ale začíná to vypadat že to fakt myslí vážně, takže za mě super 🙂
Zajimalo by mne jake experimenty bude mozne provadet na DSG, ktere nejdou provadet na ISS. Tedy krome tech spojenych s mesicem (a nacviku na mars).
O tom jsem hovořil v předešlém rozhovoru (zde neopakoval), a proto jste v úvodu tohoto článku nabádání, abyste si ho přečetli jako první 🙂 https://kosmonautix.cz/2017/12/dsg-nas-ma-naucit-zit-ve-vesmiru-rika-michal-vaclavik/
O tom měl loni hezkou přednášku pan Václavík, viz YouTube.
No těmi experimenty spojenými s Měsícem a nácvikem dlouhodobého letu na Mars jste asi vyčerpal většinu možností, co se tam dá dělat.
Zjednodušeně řečeno, oproti ISS tam bude vyšší úroveň ionizujícího záření a Měsíc na dosah.
Žádné nové květinky, brouky nebo minerály tam nenajdou. 🙂
Na schématu aktivit jsou mise už v letošním roce a dva landery, nepilotovaný 2019 a pilotovaný 2023 – jestli tomu dobře rozumím, tak že by opravdu “ návrat“ na Měsíc ?
Schéma nezobrazuje aktuální termíny startů. Aktuálně jsou starty plánovány takto:
Stanice DSG
– modul PPE: srpen 2022
– obytný modul: 2023
Lunární landery
– mnoho MALÝCH přistávacích misí v rámci programu CLPS: termíny neznám
– dvě demonstrační mise STŘEDNÍCH landerů o nosnosti 500 kg užitečného zatížení: první ve fiskálním roce 2022
– VELKÝ human-class lander o nosnosti 5000 – 6000 kg užitečného zatížení: demonstrace schopností ve druhé polovině 20. let
Doplnění ke kontraktu CLPS (Commercial Lunar Payload Services): Jde o landery s užitečným zatížením v řádu desítek kg (příležitost např. pro společnosti Astrobotic Technology, Masten Space Systems, Moon Express): první přistání v roce 2019
Teď jsem si to schéma rozklikl. Předběžné termíny startů tam jsou – ovšem nejsou označeny grafikou jednotlivých modulů, nýbrž malými zelenými šipkami. Pak to přesně odpovídá termínům, které jsem napsal v předchozích komentářích.
Práve takéto projekty, pri ktorých sa doslova „sníva“ ma dostali ku kozmonautike. A je neskutočné vidieť, že ono sa to fakt plánuje. Paráda, snáď z toho bude realita. Zapojenie súkromníkov vidím ako logický krok. Súkromník vie urobiť mnoho vecí oveľa lacnejšie. Možno už Elon ľutuje, že zavrhol certifikáciu FH pre ľudí, lebo ja už k termínom BFR dávam bohaté Elonovské konštanty 🙂
Dragon by musel dostať servisný modul s dostatkom paliva a motorom to SpaceX sama platiť nebude keď už vývíjajú BFR ktorá bude aj pilotovaná a bude uspôsobená pre zážihy po dlhej dobe v kozme. SpaceX sa darí a už má bohaté know-how nie ako pred 10 rokmi tak si dovolím byť optimista a poviem nepilotovane 2024 a pilotovane 2026, pokiaľ lietajú Falcony a vyhravajú kontrakty napríklad za posledný mesiac 500 mil. USD.
Jak čtu článek, opět jsem si vzpoměl na větu z minulého rozhovoru 🙂
Pro experimenty uvnitř stanice je vyčleněn pouze 1 m3
Možná se pletu (v tom případě pls o opravu), nejdražší položkou na udržení chodu ISS jsou starty raket. Za předpokladu, že by SpaceX dostál svým slibům a vizím a stáhl cenu stratu BFR na 5-6milionu USD, pak by nebyl problém vydržovat ISS i při provozu DSG.
S tou cenou za let bych byl velmi opatrný, protože vaříme z vody… Nevíme kolik bude stát tu raketu postavit (odhad je 335 milionů za kus), nevíme jaká bude inflace (jenom ta by měla dnešní cenu zvednout o cca 10%) a takových faktorů jsou stovky, tisíce… Lidi už si počítají kolik je bude stát letenka na Mars 🙂
Nema nahodou ESA a Rusko s plnenim terminu vetsi problemy nez NASA? Ja jen jestli je zadani obytneho modulu a prechodove komory pro tyto partnery stastny napad.
Rozdil velikosti ISS a DSG me docela dostal, mohla byt vetsi, aby umoznovala dlouhodobe pobyty pro co nejvetsi autencititu simulace k letu Marsu, ale v principu jako prestupni stanice pro pristani na Mesici je to krok spravnym smerem. Libi se mi i pripadne zapojeni FH do projektu.
ESA má spoustu zkušeností se stavbou modulů na ISS, tam by asi problém s termíny nemusel být. Předpokládám že obytný modul tam dopraví SLS. Co by tam dopravilo ruskou přechodovou komoru ?
SLS, jiná vyhovující americká nosná raketa nebo Angara-5 + kosmický tahač.
Je alternativa k ruské přechodové komoře?
Kdyby se nestíhalo..
PS. Díky za nadějné zprávy oběma 🙂
Je to malý modul bez palivového systém to hádam zvládnu 🙂
Tak to je fantastická zpráva a děkuji za krásný článek-rozhovor.A mě to evokuje spoustu dalších otázek,např.čím Japonsko bude vynášet tu zásobovací loď,bude-li možné vystoupit do volného vesmíru ze st.i jinak než z ruské přechodové komory?(zde totiž předpokládám opět zdržení)
K uspokojení vašich otázek není nic snazšího, než dorazit v dubnu na přednášku.
To není nutně pravda, někteří z nás to mají stovky kilometrů. Pročež se nabízí tradiční otázka v jemně obměněné formě. Budete dávat takové informace, které se smí nahrát na kameru a zveřejnit, nebo lepší, ale na záznam si můžeme nechat zajít chuť? Díky.
Doprava zásobovací japonské zásobovací lodě bude pravděpodobně realizované nejsilnější variantou (24L) nové nosné rakety H3. A EVA bez přechodové komory udělat nepůjde. Navíc u DSG se bude s EVA velmi šetřit (mnohem více než u ISS), neboť zejména v počátečních fázích provozu stanice by byla „zničující“ pro další činnost posádky DSG.
Orion sám neumožňuje provést EVA, podobně jako to šlo u Apolla ? Nebo je tam nějaké omezení, že by to stejně nemělo velký smysl ?
Umožňuje, ale dopad by byl v zásadě stejný.
Proč by měla být EVA „zničující“?
Rozhovory a přednášky pana Michala Václavíka jsou vždy plné zajímavých informací, a nejinak je tomu I teď. Díky, že nás udržujete skvěle informované.
Pokud pomineme nejistou federacii, je Orion jedinou lodí schopnou doletět na místo? Crew Dragon, pokud se nemýlím, není na něco takového stavěn.
Tak ještě nedávno Elon bájil o objednaném soukromém výletu kolem Měsíce a chvíli předtím o testovacím „nákladním“ letu na Mars. Obojí mělo být letos. Pak narazil na realitu a možná trochu i na NASA. Ale Crew Dragon na to skoro jistě stavěn bude.
A umělá gravitace zase nic. Stále nevíme, kolik je třeba, aby člověk zůstal trvale fit. (Učitě mi nějaký filuta odpoví, že 1g)
Podle mně je ale důležitý i jiný přínos – studium následků většího odloučení na psychiku. Jak se zpívá: nikdo se nesměje a v dálce Země je kulatá… tak z toho tu depku úplně cítím… Další možný přínos jsou zkušenosti s ovládáním robotů s latencí cca 1s.
Na simulaci ovládání robotů s latencí 1s vám stačí přídavná krabička v ceně tisícovky. Na to nepotřebujete letět k Měsíci.
Na simulaci by to jistě stačilo, ale pokud měla mít Vaše odpověď nějaký hlubší smysl, tak mi unikl.
No zřejmě máme oba pocit, že na „studium“ vlivu odloučenosti a latence při ovládání robotů je DSG trochu drahá hračka. 🙂
Při čtení o možnosti soukromých modulů mě hned napadlo, jestli bude mít první ‚Catering modul‘ McDonald, BurgerKing nebo KFC.
Kdyby to bylo na mě, zvítězil by starý totalitní buřtostan z Václaváku.
Uz aby to bylo. Zase se posuneme o kousek dal. Diky za dobry clanek
Hezký rozhovor, dozvěděl jsem se mnoho nového ale pár věcí mi pořád vrtá hlavou.
Kolik delta-v je ještě třeba po oddělení lodi od horního stupně (na translunární dráze) pro „zakotvení“ na dráze NRHO, a kolik je třeba na návrat na zemi od stanice (aby se perigeum dostalo do atmosféry)?
Předpokládám že toto bude hlavní limitující faktor (tedy kromě dostatečně silné rakety samozřejmě) toho, které lodě budou moci stanici obsluhovat. Zajímá mě, jestli třeba Dragon 2 (v nákladní verzi, s pilotovanou se asi na FH nepočítá) bude schopen při startu na FH s nějakým rozumným nákladem dosáhnout stanice a vrátit se zpět na zemi aniž by musel mít v trunku nějaký dodatečný malý stupeň.
Také nemám jasno v tom, jak to bude s dopravou samotných modulů stanice, vím jen že ty hlavní budou startovat spolu s Orionem na SLS, ale ještě se musejí nějak dostat ke stanici. Budou muset mít všechny moduly nějaký vlastní pohon (což by asi stanici dost prodražilo), nebo to budou pasivní tělesa se kterými domanévruje ke stanici připojený Orion, či to bude nějak jinak?
V poznámkách mám napsáno: delta-v TLI->NRHO 385 m/s. Neumím ale ověřit, jestli to není ptákovina. Z modulů stanice Gateway bude mít schopnost vlastní dopravy z TLI do NRHO pouze PPE. Ostatní počáteční moduly nemají mít vlastní navigační nebo manévrovací schopnosti. Pro obytný modul bude setkávací, přibližovací a spojovací operace zajišťovat Orion.
Tomu bych věřil. Na kosmické poměry to není mnoho, ale na pozemské je to pořád nadzvuková rychlost. A jen pro srovnání: nedávno jsem si zkusil spočítat, kolik by stačilo na spolehlivou deorbitaci horního stupně Falconu 9 z GTO do atmosféry, a vyšlo mi 10 m/s. Tedy bez nákladu asi vteřinový zážeh v apogeu.
Jinak, dopravu nákladů k DSG, když se nespěchá, my mohl zajistit opakovatelně použitý tahač s iontovým motorem, kdysi se snad o tom uvažovalo. Jen by pendloval vesmírem tam a zpět.
Prave ctu sci-fi knizni serii Gateway od Frederika Pohla…cteni je to vynikajici, takze se primlouvam i zde za oznaceni Gateway nebo Lunar Gateway!;-) jinak se ale bohuzel z velke casti shoduji s nazorem Roberta Zubrina
http://www.marssociety.org/r-zubrin-op-ed-purpose-driven-space-program/
Jasne, Zubrin je pro marsovsky radikal, ale tady ma pravdu. Pri cteni o Gemini programu na kosmonautix si clovek uvedomi to jasne zacileni k budoucimu pristani na Mesici…s DSG ale misto toho vytvarime krok stranou, neni a nebude to vesmirna benzinka ani vyzkumna stanice, mozna motorest, ale s jednim stolkem, bez teple kuchyne a uprostred niceho. Pokud je cilem zakladna na Mesici a pozdeji na Marsu, potrebujeme odpovidat na jine otazky-jak postavit habitaty a odstinit je od radiace (regolitem)? Jak se na povrchu uzivit a prakticky vyuzit mistni zdroje? Musime jit na povrch a zkusit tam dlouhodobe fungovat, ne krouzit nad nim a snad se podivat obcas dolu na otocku! Je mi 38 let a chci za sveho zivota videt, ze jako lidstvo obstojime i na jinych mistech nez na Zemi! DSG je dalsich 15 let zdrzeni…timhle tempem budeme v roce 2050 tam kde jsme byli v roce 1969 a to boli a mrzi!
Není lepší si 15 let počkat, než doletět k Marsu s mrtvolami (v extrémním případě)?
Ani na to ale podle me DSG neodpovi – kratkodoby pobyt astronautu (42 dnu max?) proti 6-9 mesicnimu preletu k Marsu. Nevim, podle me odpovida DSG na otazky, na ktere se skoro nikdo nepta…na druhou stranu se alespon dostaneme po dlouhe dobe mimo LEO… Jinak ale znovu dekuji za vyborny clanek a za vecne neurazlive diskuse co tu jsou – tesim se na ne stejne jako na clanky! Dobrou noc a vesmiru zdar!
No, to není tak úplně pravda. I krátké expedice mohou ledacos prozradit, navíc mnoho experimentů bude probíhat i v době, kdy tam posádka nebude. Ale především má přijít druhá fáze, při které bude ke stanici připojen planetolet DSH, který zde ověří více než roční misi v podmínkách srovnatelných s meziplanetárním prostorem.
Jsem samozřejmě moc rád, že se Vám tu líbí. 😉
RE: (42 dnu max?)
https://twitter.com/jeff_foust/status/975865898987937798
Zase je otazka, kde by nase civilizace byla, pokud by davni moreplavci cekali na plavidla s vodotesnymi prepazkami vybavene GPS, motorem a lodnim sroubem.
Ale vice-mene se zde porcuje medved ,ktery beha po lese. DSG jeste nestoji(nastupce Trumpa muze udelat veletoc) a kdyz si zavestim, na Mars se mozna poleti az v pristim stoleti. Let na Mars by udajne stal 500 mld. dolaru a to v dohledne dobe nikdo nezatahne.
„„Let na Mars je velmi náročný po všech stránkách – technicky, lidsky a především finančně,“ dodává Jan Kolář, který v létě 1969 komentoval v Čs. televizi výpravu Apolla 11, z níž dva lidé přistáli na Měsíci. „Odhaduje se, že by stál 500 miliard dolarů“
http://www.karelpacner.cz/?str=hom&id=508&n=zapise-se-kosmicky-rok-2014-do-historie-urcite-ano
Zcela zásadním problémem letů na Mars a dál je stav beztíže. Co udělá půl roku se špičkovým astronautem vidíme několikrát za rok při „vykládce“ sojuzů. O tomhle problému se ví, řešení ani po desetiletích výzkumu nemáme. Krátkodobé pobyty na DSG k objasnění nijak moc nepřispějí. Za těch 15 let budeme úplně ve stejné situaci.
Problém se stavem beztíže bude asi až po návratu na Zemi,ale i ten rok se dá rozchodit. Při „vykládce“ na Marsu to tak zlé nebude,když pujdou do 1/3 gravitace. Před návratem na Zemi by se mohli aklimatizovat na lunární stanici,bude-li nějaká.
Až Nasa poletí k Marsu,tak snad s iontovým motorem,pokud se to ještě povleče třeba i vasimr, při opatrnosti Nasa je 6-9 měsíců na jednu cestu z pohledu rizik obtížně představitelných.
Řekl bych, že odvápnění kostí nebo zhoršením ostrosti zraku budou problém i na Marsu. A stokilový skafandr bude i ve třetinové gravitaci slušný náklad pro atrofované svalstvo.
A hlavně zatím netušíme, jestli se v té třetinové gravitaci bude stav astronauta zlepšovat (jako na Zemi), nebo dále zhoršovat.
Souhlas.
My dokonce ani nevíme, jestli dlouhodobý pobyt v šestinové gravitaci Měsíce nebo třetinové Marsu bude mít nějaké následky na lidský organismus. Jestli to bude stejně devastující jako stav beztíže, nebo úplně v pohodě, nebo něco mezi. Jestli má vlastně smysl se snažit někam létat, když tam nedokážeme dlouhodobě přežít.
Na vic nejsou prachy, tak budme radi za DSG.
Pokud budu parafrazovat argument ,ktery zaznel v jine diskusi, kdyz nebude DSG nezustanou pravdepodobne usetrene prachy v kosmonautice, ale pujdou mimo NASA.
V podstate kdyby doted letaly raketoplany, tak se tez nic moc nedeje. Kam sly „usetrene“ miliardy? Nahradni pilotovany system je doposud ve stadiu realizace.
No nevím, nejvyšší Donald přece zavelel „na Měsíc“. Kdyby NASA škrtla DSG a opřela se do vývoje landerů, robotických průzkumníků a habitatů, peněz by nakonec třeba dostala i víc.
SUPER, článok aj super správa !
pb