Nová americká raketa SLS má startovat z mobilní odpalovací plošiny, která je vybavena servisní a přístupovou věží. Nyní se však ukazuje, že se tato mnohatunová konstrukce naklání. NASA však odchylku nepovažuje za výraznou a stabilitu ohrožující, takže nechystá žádné dodatečné modifikace. Samotná mobilní odpalovací plošina podstupuje v těchto měsících komplexní přestavbu, v rámci které se předělává z původního účelu odbavování dnes již zrušených raket Ares I na nový plán, což jsou starty rakety Space Launch System.
Stavba plošiny pro raketu Ares I začala již před necelými deseti roky. V prosinci 2009 dopravil člun na Kennedyho středisko podstavce a nosníky. Začala tak stavební fáze, která měla vytvořit základní platformu pro odbavování startů raket Ares I. Tato nová konstrukce měla být lehčí než v případě starších mobilních odpalovacích plošin, které vozily na startovní rampu raketoplány.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Transport této platformy měl zajistit modernizovaný pásový dopravník crawler transporter a na její horní „palubě“ vyrostla věž, která nese jednak celou řadu potrubí a kabelových propojek, které měly za úkol spojit raketu s rampou a také měla umožňovat přístup technikům a posádky. U velkých stavebních projektů se stává, že se v průběhu úvodní konstrukční fáze provedou designové změny. Ty se nevyhnuly ani stavbě této plošiny. Šlo třeba o začlenění vítězného typu evakuace posádky, což je v podstatě kabinková lanovka, která v případě nebezpečí odveze astronauty a obsluhu rampy pryč od rakety – stačí jí k tomu pouhá gravitace.
Když prezident Obama zrušil program Constellation, zůstala již dokončená mobilní plošina zaparkovaná u haly VAB bez nějakých nadějí na budoucí využití. To se však změnilo, jakmile byl ohlášen program rakety Space Launch System. Mobilní plošina se dočkala oživení a měla se připravit na novou úlohu. K tomu však byla potřeba hned celá řada změn – ostatně stačí se podívat na obrázky raket Ares I a SLS – na první pohled si všimnete jasných rozdílů – ať už ve velikosti, hmotnosti, používaném palivu nebo umístění jednotlivých rozhraní.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
SLS třeba potřebuje úplně nový jistící systém na základní platformě, který by počítal se čtveřicí motorů RS-25 a dvěma urychlovacími bloky na tuhé palivo. Ares I měl oproti tomu mít na prvním stupni jen jeden motor na tuhé palivo. Ještě více změn se pak mělo odehrát na věži, kde bylo potřeba přepracovat velké mnosžství konektorů a obslužných ramen.
Takový proces je běh na dlouhou trať a trvá již několik let. Momentálně je vše ve fázi zkoušek a instalování prvních obslužných ramen. Ta se testují na stanovišti LETF (Launch Equipment Test Facility – viz náš starší článek), kde je technici podrobí situacím, které budou zažívat i v ostrém provozu. Teprve pokud uspějí, mohou se nainstalovat na samotnou plošinu.
Na věži jsou již nainstalována tato ramena:
- Core Stage Inter Tank Umbilical
- Core Stage Forward Skirt Umbilical
- Orion Service Module Umbilical
- Základ ramene Vehicle Stabilizer
Pokud Vám není jasné, kde se jednotlivá ramena nachází, doporučíme Vám níže přiložené video, kde je každé rameno zobrazeno ve formě vlemi přehledné počítačové animace.
Se zpožděními se u velkých projektů počítat musí a jeden takový potkal i mobilní plošinu – konkrétně šlo o instalaci ramene CAA (Crew Acces Arm) pro přístup posádky do lodi Orion. Jeho instalace byla odsunuta kvůli nejistotě spojené se samotnou věží. Inženýry znepokojilo, že se věž naklání směrem k severu. Pokud by na plošině stála raketa, nakláněla by se tedy konstrukce směrem k ní. Úhel odklonu prý navíc vypadá, že se postupně zvyšuje. K tomuto poznatku dospěli odborníci po instalaci základu ramene Vehicle Stabilizer. Kromě toho se zjistilo, že se věž nejen naklání, ale i kroutí, přičemž tento vliv měl být po instalaci ramene Vehicle Stabilizer ještě větší.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Tyto důvody byly uváděny jako vysvětlení, proč je instalace dalších ramen na věž pozastavena. Specialisté nejprve chtějí pochopit důvody a principy naklánění a kroucení konstrukce. Další na řadě podle harmonogramu instalace mají být ramena ICPSU (Interim Cryogenic Propulsion Stage Umbilical), CAA (Crew Acces Arm) a dvě ramena pro systém Vehicle Stabilizer.
Redaktor portálu NASASpaceFlight.com Philip Sloss se tedy obrátil na NASA s žádostí o vysvětlení. Agentura mu odpověděla: „Naklánění/kroucení mobilní plošiny nebylo důvodem odkladu ramene CAA. Obě události spolu nesouvisí.“ NASA ještě ústy mluvčího dodala, že konstrukce plošiny je bezpečná: „Mobilní plošina je ze strukturálního hlediska zdravá, postavená a nevyžaduje změny návrhu nebo modifikace. Jak se očekávalo, plošina není úplně klidná. Během celého procesu prováděly stavební firmy pravidelná laserová měření věže, aby ověřily, že věž splňuje striktní předpisy. Ty mají nastavené přesně dané limity, které musí zůstat volné mezi konstrukcí a startující raketou.“
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
NASA dále dodala, že veškeré odchylky zřejmě nesouvisí s původní stavbou plošiny, ale spíše může jít o důsledek provedených modifikací spojených s konverzí z Ares I na SLS. „První průzkum věže v roce 2011 indikoval určité průhyby, odklony a nepřesnosti, což pro velké ocelové konstrukce těchto rozměrů není nic neobvyklého. Pravděpodobně se jedná o kombinaci několika faktorů. Svou roli může hrát svařování jednotlivých pater a jejich postupné úpravy z originálního návrhu na nové využití.“ Agentura dále ústy mluvčího zmiňuje, že svůj vliv má i dodatečná hmotnost konstrukcí přidaných na plošinu.
Agentura nemá k dispozici žádné údaje, které by naznačovaly, že strukturální problémy jakkoliv souvisí s těmito výše popsanými nedokonalostmi. Ani z hlediska toho, že by nějaké strukturální problémy byly způsobeny těmito nedokonalostmi ani to, že by strukturální problémy samy způsobily nějaké nedokonalosti. NASA dodala, že náklon je dobře prozkoumaný a odpovídá původním předpokladům. Agentura však nechce nic podcenit a bude i nadále sledovat průhyby konstrukce po přidávání dalších obslužných ramen, přičemž k měření použije velmi přesné lasery.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
„Existuje několik přirozených faktorů, které mohou ovlivňovat pohyby této ohromné ocelové konstrukce – od větru, přes teplotu až po vibrace během přesunu na crawler transporteru. NASA i její dodavatelé mají modely, které předvídají úroveň odklonu působením přirozených vlivů. Srovnání těchto modelů s realitou ukazuje, že nejsou zapotřebí žádné korektury.“ Pokud by se však v budoucnu ukázalo, že dodatečné úpravy budou potřeba, byl již zpracován jejich plán.
Podle inženýrů, kteří pracují na mobilní plošině, je jednou z možných úprav odstranění všech lehkých mříží ze sklolaminátu na celé věži a jejich nahrazení za pevně přivařené ocelové mříže. Sklolaminátové mříže byly součástí původního plánu plošiny pro program Constellation a jejich úkolem bylo snížit hmotnost plošiny. Jejich nahrazení za ocelovou verzi by celou věž zpevnilo, ale na druhou stranu by vzrostla její hmotnost, která už nyní překračuje určené limity.
Pokud by skutečně došlo k výměně sklolaminátových dílů za ocelové, znamenalo by to přidání dalších 340 tun materiálu oproti současnému plánu. Plošina by tak měla „nadváhu“ 500 tun oproti původnímu plánu. Toto navýšení by však neznamenalo stopku pro starty rakety SLS – tedy minimálně pro její první vývojovou verzi označovanou jako Block 1, která má poprvé letět v roce 2020. Ovšem SLS se má postupně modernizovat na větší a těžší verze, na což musí reagovat i obslužná plošina.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Pro další verzi označovanou jako Block 1B by už nadváha oproti plánu vzrostla na 1 250 tun oproti plánu. Je proto možné, že pro první start verze Block 1B bude zapotřebí nová odpalovací plošina, která už bude postavená přesně na míru SLS a nebude se jednat o konverzi starého hardwaru na nový účel, což s sebou vždy nese určité kompromisy.
Na konci loňského roku proletěla internetem zpráva (viz náš článek), že NASA uvažuje o tom, že by měla dvě startovní plošiny, čímž by se vyhnula několikaleté pauze mezi misemi EM-1 a EM-2, která by vznikla v důsledku masivních úprav stávající plošiny, aby mohla odbavovat SLS Block 1B. Agentura by tak stále měla možnost vypouštět základní verzi SLS (Block 1) ze „staré“ mobilní plošiny.
Vybudovat novou plošinu by stálo zhruba 300 milionů dolarů, přičemž tato možnost je hodnocena jako ekonomicky výhodná. Návrh už by počítal i s financemi pro budoucí úpravu plošiny pro SLS Block 2 (finální, nejsilnější verze). Definitivní rozhodnutí by mělo přijít v průběhu tohoto roku. Ve světle nedávno představeného návrhu rozpočtu agentury NASA na fiskální rok 2019 se však zdá, že nová plošina nevznikne, protože ve zmíněném návrhu není zmíněna – viz náš článek.
Zdroj: https://scontent-frt3-1.xx.fbcdn.net
Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
http://behindtheblack.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/02/2018-02-19-193618.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/02/2018-02-19-153742.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/02/2018-02-19-180948.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/02/2018-02-19-193437.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/02/2018-02-19-194016.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/02/2018-02-19-180602.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/02/2018-02-19-194317.jpg
https://scontent-frt3-1.xx.fbcdn.net/…e92a447d129077a5016dab4c501dca4d&oe=5B4B2618
Šikmá věž v NASE. 😀
Dobrý den, budou nějaké komentované přenosy z loučení a přistání expedice 54? Přistání vychází ale na brzy ráno…
Pondělí, 26.2.:
– 20:40h – ceremoniál předání velení, Miskurin předá stanici Antonu Škaplerovovi z Roscosmosu.
Úterý 27.2.:
– 20:15h – rozloučení a uzavření dveří (uzavření v čase 20:50h)
– 23:45h – odpojení modulu (okamžik odpojení plánován v 00:08h (u nás již středa))
Středa 28.2.:
– 00:08h – okamžik odpojení modulu od ISS
– 02:00h – zážeh a návrat na Zemi (zážeh 02:38h, přistání 03:31h)
https://www.nasa.gov/press-release/international-space-station-crew-landing-to-air-live-on-nasa-television
To je ta věž, co se bude bourat mezi prvním a druhým startem?
Bourat ne, upravovat ano.
Tak hlavne aby sa nebúrala počas prvého štartu.
Stejne jako CML to chce jen trosku podlozit a bude po problemu.
Já jsem zvědavý jak to nakonec s SLS dopadne. Protože politické zásahy do směrování NASA + ovlivňování přes finance + dle financí motaniny po státech unie + byrokracie vlastně státní filiálky (a to jsou na tom lépe jak u nás) proti soutěžícím soukromníkům, byť placeným částečně přes programy NASA, si musí vybrat svou daň.
Bude článek o stanici Bigelow? Zdá se, že firma vypustila nějaké nové informace, jako že chtějí stanici už v roce 2021
najděte si na boku krátkou zprávu ze 20.2. (ve zprávě i diskuzi je po jednom odkazu na anglické články).
Je to OT, ale upřímně řečeno, myslím že na nafukovací moduly zatím(!) ještě nenastal čas. Ta jejich nafukovatelnost se doopravdy vyplatí až u obřích modulů kde tímto procesem získá stanice stovky (možná tisíce) kubíků prostoru.
On i ten nafukovací modul má jakési pevné jádro a které snižuje poměr mezi vyfouklým a nafouklým stavem – čím menší modul, tím je nafukování „zbytečnější“…
Spíš je třeba jít po přiměřených krocích a expanzivní moduly vyvíjet podle dostupných nosičů,velikosti krytů. Nemůžou čekat až na SLS,kdoví za jakou cenu či termín, či BFR,co by byly schopné vynést nějaký obří modul pro spaceball :),protože ty se mohou zpozdit a co pak. Jít z Beamu na obří modul by pak mohlo být velké sousto jak co do nosiče,tak konstrukce modulu samotného a potřebných financí. Už B330 je docela výzva.
Aktuálně se nejlépe jeví B330 u DSG,býť by byl větší,než stanice bude potřebovat a stačila by i menší lite verze.
To by se ve spacex stát nemohlo. Takové plýtvání penězmi. Za cenu té věže a následné úpravy by vyvinuly čtvrtku BFR.
A ještě se to kroutí a naklání. Tvl a k čemu ty pánové mají počítače s drahým sw na simulace? Co tam bude dál? Začíná mi to připomínat Nauku.
V článku je popsáno, že průhyby jsou v rámci očekávaných limitů. Holt je to velká ocelová konstrukce, navíc veřejnost neví, o jak velkou odchylku se jedná.
Podle těch prvních zpráv to vypadalo horší, jsem rád že je to takto. Škoda že asi nebude ta druhá věž, umožnilo by to větší variabilitu verzí SLS.
To je pak otázkou proč to vůbec takto zveřejňují. Pokud je něco v normě, tak proč o tom vůbec psát? Zřejmě tam je něco velmi špatně v komunikaci s veřejností a někdo si tam hraje nějakou divnohru.
„To je pak otázkou proč to vůbec takto zveřejňují.“
Jestli je to naklonění na první pohled vidět, tak možná i musejí. Bylo by lepší, kdyby byli bombardováni otázkami médií a mlčeli?
NASA zveřejňuje spoustu problémů (například konkrétní problémy s testováním jednotlivých ramen pro ML v LETF, v minulosti problémy s instalací první přístupové plošiny ve VAB, náklon svařovacího zařízení VAC v Michoud pro výrobu dílů centrálního stupně SLS, atd.).
Impulsem pro vznik článku na nasaspaceflight byl odklad instalace ramene CAA na věž a dotaz na NASA, zda tento odklad nesouvisí s náklonem věže. NASA odpověděla, že to nijak nesouvisí a později upřesnila, že zpoždění bylo kvůli počasí.
Náklon věže není zatím vizuálně viditelný. Rameno CAA je jako jediné instalováno bočně a zatím je v odkloněné poloze. Uvidíme, až se CAA otočí směrem k budoucí raketě (tedy směrem, ve kterém jsou instalována ostatní ramena).
https://youtu.be/rXiVsNICHQM
„To by se ve spacex stát nemohlo.“
Samozřejmě, protože SpaceX je soukromá firma, která má právo vybírat si informace které pouští ven, ideálně tedy ven pouští informace pouze pozitivní (to NASA jako veřejná instituce nemůže a ani nesmí).
Za lehkomyslné prozrazení podobné informace novinářům byste v soukromé firmě skončil bez prémií (nebo třeba taky bez práce).
A s tím softwarem a počítačema je to přesně naopak – vy si můžete modelovat co chcete, ale až reálná stavba, nebo fyzikální testy odhalí jestli jste v rovnicích neudělal někde chybu. V jiných oborech než kosmonautice a letectví se to samozřejmě nejlevněji vyřeší bezpečnostním předimenzováním…
jenže !!! (přinejmenším) v těchto dvou oborech zároveň šetříte každý gram váhy, takže si ten luxus tlusté bezpečnostní rezervy dovolit nemůžete.
Nyní se budu hodně mírnit. Lidi jako seš ty prostě nemám rád. Kdy si konečně uvědomíte, že NASA není soukromá firma co znamená.
#neefektivní hospodaření s pěnězi jednoduše to stojí víc než v soukromé firmě
#spousta byrokracii nase mluví do práce spousta lidí politici apdo.
#takže si nemohou dovolit něco podělat a tak testují testují a testují…
Tak to je pro vás prima, když mne nemáte rád. Naštěstí je mi to víte kde. Snad jen bych moderátorům připomenul, že jste tímhle dost závažně porušil pravidla diskuze.
okomentuji to co jste napsal:
Na tu větu: „#neefektivní hospodaření s pěnězi jednoduše to stojí víc než v soukromé firmě“ jste asi dost hrdý že? Za tuto větu bych vás z porady v soukromé firmě okamžitě vyrazil. Takovýhle mlejnků jsem už viděl zástup. Ovšem ve státní firmě jsou experti co píší podobné vety asi celkem chránění jedinci ;). Normálně bych toto nenapsal, ale když už jste si začal. Poznámka pro moderátory: Ano jsem si vědom porušení netikety a trest přijmu.
k: „#spousta byrokracii nase mluví do práce spousta lidí politici apdo.“ bych dodal: ano máte pravdu
k: „#takže si nemohou dovolit něco podělat a tak testují testují a testují…“ snad jen toto: Právě státní sféra si chyby dovolit může udělat. Když se něco nepovede, tak se vždy jde s prosíkem aby se zachránili pracovní místa atd. Naopak testovat a neriskovat se musí v soukromé firmě. Tam se opravdu nedá nic zkazit. Jedna chyba a celá firma na to může zahynout. To že si tohle neuvědomujete je jen váš osobní problém.
Takže pánové, napomenutí pro vás oba. O chlup větší pro pana Ríšu, jelikož on byl tím prvním, který vybočil z kolejí. Takhle tu opravdu nejsme zvyklí diskutovat a nechceme si na to zvykat.
Děkuji za moderaci. A omlouvám se. Příště to budu ignorovat a jen to oznámím k moderování.
Omluva se přijímá a budu rád, když se omluví i druhý napomenutý diskutující. Tím budu celou věc považovat za ukončenou.
Právě v tuto chvíli se na věž instaluje mobilní rameno pro přístup posádky Crew Access Arm (CAA), viz vlevo nahoře:
NASA upřesnila, že zpoždění bylo kvůli počasí.
Jde o snímky z webové kamery. V tuto chvíli již kamera (která je umístěna na střeše haly VAB) nezobrazuje detaily. Bylo tam vidět toto:
Ten odkaz jsem dal i do krátké zprávy vydané večer. 😉
Ale je dobře, že to dáváš i sem. Tématicky se to určitě hodí.
O krátké zprávě jsem věděl 🙂
Dal jsem to sem hlavně v návaznosti na větu v článku:
Agentura mu odpověděla: „Naklánění/kroucení mobilní plošiny nebylo důvodem odkladu ramene CAA. Obě události spolu nesouvisí.“
Je mi to jasné, v pořádku. 😉
Zajímalo by mě o kolik je to nakloněné. Vzpomněl jsem si na jeden dokument o stavění mrakodrapu kde se jim to taky naklanělo. Ráno o pár mm na východ a večer o pár mm na západ. Nakonec jim došlo že za to může slunce.
Tento údaj bohužel nikde nejde dohledat. Alespoň tedy ve veřejně dostupných zdrojích.