Čtyři měsíce – přesně o třetinu roku se v minulých dnech oficiálně posunuly termíny prvních dvou testovacích misí lodi Crew Dragon. Tato informace se objevila v novém harmonogramu přímo od NASA, který byl vydán 11. ledna. Opět se tak dostává do popředí otázka, zda to bude SpaceX, nebo Boeing, kdo jako první doručí astronauty na ISS a odveze odsud americkou vlajku, kterou zde zanechali astronauti z poslední mise raketoplánů a podle dohody ji má zpět přivést posádka první pilotované lodě vypuštěné z území Spojených států. Další otázkou je, ať už závod vyhraje kdokoliv, zda to bude ještě v letošním roce.
Prezentovaný harmonogram obsahuje podle NASA „nejaktuálnější zveřejnitelné termíny“ obou firem. Najdeme v něm informaci, že SpaceX připravuje nepilotovaný let Crew Dragonu na srpen letošního roku a jeho pilotovanou obdobu pak na prosinec 2018, což je upřímně řečeno šibeniční termín pro letošní rok. Minulý harmonogram zveřejněný v říjnu 2017 počítal s tím, že se tyto dvě mise uskuteční v dubnu respektive v srpnu – v obou případech tedy došlo k posunu o 4 měsíce.
Portál SpaceNews oslovil tiskovou mluvčí SpaceX Evu Behrend, ta se však nevyjádřila k důvodům odkladu a poskytla pouze politicky korektní odpověď: „SpaceX stále u svých dvou zkušebních misí pro NASA’s Commercial Crew Program, tedy lety bez posádky i s ní cílí na rok 2018.“ Mluvčí kromě toho ve své odpovědi vyzdvihla pokroky, které se SpaceX v tomto směru daří: „V roce 2017 jsme udělali významný posun Crew Dragon ve směru výroby, kvalifikace i přípravy na start. Půjde o jednu z nejbezpečnějších a nejpokročilejších pilotovaných lodí, jaké kdy vznikly. Jsme připraveni splnit i dodatečné milníky, které jsou potřebné ke startu naší demonstrační mise v tomto roce.“
Poslední věta z vyjádření tiskové mluvčí odkazuje na situaci ze 4. ledna, kdy NASA představila SpaceX další podmínky, které musí splnit před testovacími lety. Mezi těmito milníky najdeme třeba „pokračování rigorózního kvalifikačního testování“ jak motorů Merlin pro Falcon 9, tak motorů SuperDraco pro loď Dragon. Dalšími dodatečnými úkoly jsou testy padáků Dragonu, zkoušky spojené s vystupováním posádky po přistání, nebo testy skafandrů, které budou astronauti v nové lodi nosit. Nikde to sice není uvedeno, ale dá se předpokládat, že tyto dodatečné požadavky mohou být minimálně jedním z důvodů, proč se letové testy odkládají o čtyři měsíce. Kupříkladu k testu padákového systému Dragonu by mělo podle NASA dojít v polovině roku 2018 (bez bližšího upřesnění), což by v původním harmonogramu bylo až po nepilotovaném letu a to nedává smysl.
To firma Boeing nezaznamenala oproti minulému harmonogramu žádnou změnu. Nepilotovaný let Starlineru by měl přijít také v srpnu a pilotovaný let je zatím plánován na listopad letošního roku. Je však potřeba mít na paměti vyjádření Chrise Fergusona, tedy ředitele pro systémy lodi Starliner, který v rozhovoru pro portál SpaceNews v září 2017 uvedl, že pilotovaný test lodi od Boeingu by mohl sklouznout na začátek roku 2019. Ferguson tehdy navíc oznámil, že Boeing by rád jmenoval posádku pilotované testovací mise 12 měsíců před startem. Posádku má tvořit jeden astronaut z NASA a jeden pilot-astronaut od Boeingu, ale doposud ještě tato jména neznáme, protože firma zatím čeká na zpřesnění plánovaných termínů.
4. ledna se objevily informace také o dodatečných milnících pro Starliner. NASA si vyžádala dodatečnou kontrolu konstrukce kosmické lodi a její testy, zkoušky skafandrů i motorů záchranného systému. Pokračovat by se mělo v padákových zkouškách a testech pohonného systému.
NASA je momentálně závislá na ruských lodích Sojuz, ve kterých si kupuje od Rusů místa. Původní plány počítaly s tím, že tato závislost skončí na konci letošního roku. V říjnu NASA společně s Boeingem projednala možnost objednávky dalších tří sedaček v Sojuzech na první polovinu roku 2019. Boeing byl do jednání zapojen, protože tato místa získal v rámci dohody s ruskou kanceláří Eněrgija. Tato dodatečná křesla znamenají, že NASA nebude na soukromé pilotované lodě v rámci dopravy posádky na ISS spoléhat dříve, než ve druhé polovině roku 2019 – tady již není řeč o zkouškách jednotlivých lodí, ale o běžném provozu.
„Stále zvažujeme možnost, že bychom zakoupili i další prostředky (místa v Sojuzech), pokud to bude nutné. Existuje široké spektrum možností, které zvažujeme,“ uvedl 11. prosince Kirk Shireman, programový manažer ISS na tiskové konferenci na Kennedyho středisku a dodal: „Budeme pracovat se všemi možnostmi až do prvního operačního letu. Je to součást naší práce – připravit se na nečekané události. Ale myslím si, že přípravy pokračují dobře a těším se na demonstrační lety v roce 2018.“
Aktuální stav přípravy projektu NASA commercial crew program se bude projednávat 17. ledna na setkání podvýboru pro vesmír v rámci vědeckého výboru, které bylo oznámeno 10. ledna. Zúčastnit se mají zástupci SpaceX, Boeingu, NASA, Úřadu pro vládní odpovědnost a poradního bezpečnostního výboru pro NASA.
Zdroje informací:
http://spacenews.com/
http://spacenews.com/
https://science.house.gov/
http://www.parabolicarc.com/
Zdroje informací:
http://spacenews.com/wp-content/uploads/2017/06/spacexdragon-879×485.jpg
http://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=43619.0;attach=1446912;image
https://fbcdn-sphotos-f-a.akamaihd.net/…=1420579338_beb01fdcec62e56f6c91f91caa5891bf
http://spacenews.com/wp-content/uploads/2016/10/cst100-orbit-879×485.jpg
http://www.boeing.com/resources/boeingdotcom/features/2017/01/space_suit_630.jpg
Dušane, nechci být hnidopich, ale čtvrt roku jsou 3 měsíce, ne 4…
Pravda, opravím to. Díky za upozornění.
Certifikace pro pilotované lety není věc jednouchá a není snadné ji získat. A to se jedná “ jen “ o jednoduché lety na LEO.
Připomínám, že Musk chtěl letos obletět Měsíc a navíc s turisty , nyní je již jasné, že to byl a je čirý nesmysl.
Pro let NASA je třeba stejná certifikace, je třeba stejná i pro let soukromníků? – Si vždy vzpomenu kolik je tu odvážných komentářů, kdo všechno by letěl třeba hned, ale samozřejmě je něco jiné to napsat do fóra a něco jiné sedat do toho pekelného stroje a vědět, že jízdenka může být jednosměrná.
On ten oblet měsíce je velmi nepravděpodobný i příští rok. Když v lepším případě jentaktak poletí pilotovaný demo let k ISS letos. Dragon 2 nebude odzkoušený v hlubokém kosmu, ani návrat do atmosféry vyšší rychlostí. Stoprocentně budou muset letět podobnou misi nejdřív bezpilotně. A hlavně to bude stát další peníze, tak uvidíme jestli to turisti zaplatí. Pokud ano, já bych tipoval nejdřív rok 2020.
Z čeho plyne ta stoprocentní jistota? 🙂
Zkušební průlet bude přece kolem Marsu, to bude červený Tesla Roadster 🙂 – závěr z toho bude, jo, umíme to namířit kam chceme nebo ne.
Tlakové zkoušky Crew Dragonu se budou dělat tady u nás na matičce Zemi. Pak bude testovací let Crew Dragonu v srpnu. Závěr z toho bude, že Crew Dragon těsní. Když to po cestě selže, tak cestující nebudou mít žádnou druhou záchrannou loď.
Zkoušky v hlubokém vesmíru? Nerad bych byl skeptický, ale u takového typu letu se určité riziko předpokládá. Osobně si pohrávám s myšlenkou, že ten let si koupil někdo, kdo už Měsíce kdysi byl a je v dost vysokém věku, aby pro něj jistá míra rizika byla přijatelná cena 🙂 ovšem pravděpodobně jsem příliš domýšlivý.
„Zkušební průlet bude přece kolem Marsu, to bude červený Tesla Roadster – závěr z toho bude, jo, umíme to namířit kam chceme nebo ne.“
Je smiešne domnievať sa že skúšobný let FH s Teslou akokoľvek reálne súvisí s pilotovaným Dragonom.
Tak let FH nebude k Marsu, ale někam k dráze Marsu – což je dost podstatný rozdíl. Tím se demostruje jen to, že na to FH má, dostat tam takovou zátěž
MilAN:
Doplňuji, že Crew Dragon bude mít asi pětkrát vyšší hmotnost než Tesla Roadster.
Ani Crew Dragon nebude ovšem postačovat na let k Marsu – tohle je skutečně jen demonstrace nějakých možností FH
Ano, v tom se shodneme.
Souhlasím. Ani by nebyla otestovaná sestava FH + Dragon. Pro SpaceX by byl obrovský průšvih ztratit při prvním (a navíc netestovaném) letu posádku. Těžko říct v jakém stavu je CrewDragon teď a jestli na FH místo něj posadili Teslu proto, že ho nechtějí riskovat nebo proto, že ještě není připravený ani na nepilotovaný let.
Vzhledem k tomu, že jsem od Elona četl tweet ve smylu, že bude rád, když FH bouchne až dostatečně daleko od rampy, tak je správně asi za a). Dragona prostě nebudou riskovat, i kdyby nakrásně už byl připravený (což asi také není).
SpaceX primárně potřebuje otestovat FH s aerodynamickým krytem, na to má v backlogu několik nasmlouvaných nákladů a požadavky zákazníků jsou vidět, že to funguje a požadavky vojáků jsou, vidět, že to funguje opakovaně.
Tím, že se zrušil Red Dragon a jeho posílání k Marsu, tak kromě mise dvou odvážlivců okolo měsíce není tlak na Crew Dragona na FH, tak to chvíli počká. Jak budou mít 2-3 starty FH s nákladem, tak pošlou jeden prázdný testovací Crew Dragon okolo Měsíce a pak zprocesují tu cestu těm odvážlivcům.
Žádný stres
Překvapila mě informace,že Starliner bude pilotovat jeden astronaut z NASA a druhý Boeingu,to dříve nebylo snad měli být oba z NASA.Nabízí se otázka,jak to bude u Spacex?Firemní astronauti?
Jeden astronaut z NASA a jeden z Boeingu při prvním letu Starlineru je očekávání, resp. cíl Boeingu. Boeing by to tak chtěl, ovšem podle vyjádření Fergusona to závisí na několika věcech, které blíže nespecifikoval.
Za kandidáta na astronauta Boeingu pro první let Starlineru je považován právě Chris Ferguson (astronaut z misí STS-115, 126 a 135).
SpaceX preferuje dva astronauty NASA při prvním pilotovaném letu Crew Dragonu.
Informace mě dost zaujala, omrknul jsem ho a musím říct, zajímavý chlap. 2x velitel STS, šikula.
Bylo by zajímavé, kdyby Starliner startoval dříve než Dragon 2. Chr. Ferguson coby (nakonec) nominovaný člen 1. letu Starlineru by si vyzvedl am. vlajku, zanechanou na ISS od 17. července 2011, kdy se od ISS odpojil raketoplán Atlantis, i jím samým (t.j. členem posádky STS-135).
To mě vůbec nenapadlo. Dobrý 🙂
Nemaj u Elona někoho z těch 3 ostatních z STS-135? Hmm, teď sem se díval a vypadá to, že ne. Škoda
Ve čtveřici astronautů NASA určené pro první lety komerčních lodí je i pilot Atlantisu z mise STS-135 Douglas Hurley.
Jo, ale Ferguson si to jako astronaut Boeingu vyzvedne v lodi Boeingu. Hurley je pořád zaměstnanec NASA. Takže to nebude úplně totéž. 🙂
Co to je „rigorózní testování motorů“?
přísné, důkladné, pečlivé
Tak to by SpaceX nemuselo vadit, aspoň budou mít větší jistotu spolehlivosti motorů
Když šlo o nákladovou verzi Dragonu, tak jsem nabyl v minulosti (tak 6 let zpátky) dojmu, že NASA/SpaceX hodně tlačili na pilu, aby byl Dragon co nejrychleji hotov. S Crew Dragounem je evidentní, že není kam spěchat (přijde mi škoda těch šesti let čekání).
To mělo svoji logiku. NASA a ostatní partneři včetně Rusů tehdy nutně potřebovali loď schopnou dopravit výsledky experimentů z ISS na Zemi. Sojuz byl naprosto nedostatečný, protože při návratu kromě posádky skoro nic nepobere a Progress, ATV ani HTV se vrátit nedokázaly. Oproti tomu pro posádku je Sojuz postačující. Problémem jsou hlavně peníze (ale doprava americkými prostředky o tolik levnější nebude), zastupitelnost v případě nehody jednoho systému (vzhledem k vysoké spolehlivosti Sojuzu to nikoho moc nepálí) a prestiž (kterou zajistí lépe Orion a SLS).
Další informace k příčinám zpoždění letů s posádkou obsahuje článek na Space News:http://spacenews.com/safety-panel-raises-concerns-about-falcon-9-pressure-vessel-for-commercial-crew-missions/
A toto je také zajímavé počtení…
https://oiir.hq.nasa.gov/asap/documents/2017_ASAP_Annual_Report.pdf
Díky za odkaz. Díval jsem se namátkově na stránku č. 7 a být SpaceX tak jsem ve střehu, protože na obrázku porovnání raket je FH uveden s nosností 53 tun a SLS blok 1 s nosností 70 tun. Už tak rok má FH uváděnou nosnost 63,8 tuny na LEO bez znovupoužitelnosti.
Jsou tam stejné orbitální parametry?
Prekvapuje ma, že do článku sa nedostala informácia o pravdepodobne najdôležitejšej príčíne odkladu – že SpaceX má problémy so zaistením systémov podpory života v Dragone 2. Je to pritom priamo spomenuté v jednom z odkazov – http://www.parabolicarc.com/2018/01/11/nasa-commercial-crew-flights-slip-slide-2019/.
Těch „nejdůležitějších“ důvodů je zřejmě víc než jen ECLSS. Jirka4000 sem dal odkaz na zprávu bezpečnostního panelu ASAP. Zpráva doporučuje, aby NASA necertifikovala pilotovaný systém SpaceX, dokud se nesníží riziko ztráty posádky. Argumentuje tím, že nejprve je nutno přepracovat, otestovat a kvalifikovat zásobníky helia COPV na nosiči Falcon 9 pro pilotované lety.
ono to môže byť aj tým, že obsahuje v podstate neoficiálne informácie o príčine odkladu, skrátka odvoláva sa na nejaký bližšie nešpecifikovaný „spoľahlivý zdroj“
NASA se zřejmě poučila z programu raketoplánů. Tam byla bezpečnost posádky na podřadném místě a stálo to 7 resp. 14 životů. Raketoplán to byl vpravdě pekelný stroj, v prvních minutách letu bez jakékoli naděje na záchranu.
Za celou historii pilotovaných letů totálně selhal nosič pilotovaného programu jen třikrát , dva Sojuzy /na rampě a při oddělování stupňů/ a jednou raketoplán /krátce po vzletu/.
Sojuzy měly systém záchrany a kosmonauti přežili, raketoplán nikoli a všichni astronauti zahynuli.
Nelze se tedy divit, že Nasa zpřísňuje parametry nosiče i záchranných systémů kosmických lodí pro vydání certifikace pro způsobilost letů s posádkou.
Rozšíření certifikace pro let k Měsíci vyžaduje certifikaci zcela nového nosiče /FH/ a zcela nové výstroje kosmické lodi. Na to se mi dva roky zdají málo, považoval bych za úspěch, kdyby se to podařilo do pěti let / po certifikaci Dragonu na LEO /.
Tyhle termíny mi připadají realistické.
Tím se ovšem , pokud jde o let k Marsu, z původních termínů 2018,2020 a nejpozději 2022 stávají pouze termíny dalších powerpointů a otvírá se prostor pro další zkratky ( ITS, BFR …..)
Asi tak nějak, navíc vše závisí na penězích. Soukromá firma dělá to, zaco dostane zaplaceno a nebude sama cpát peníze do pilotovaných letů, pokud nebude mít přibližně spočítáno, kdy se jí to vrátí. Zatím platí jen NASA, uvidíme kdy budou nějací turisté.
Platící turisté už jsou, dokonce už zaplatili nějakou zálohu. A myslím si, že jsou srozuměni s riziky a nebezpečím, a podle toho, jak moc budou chtít být opatrní, tak si připlatí/počkají. Vzhledem k tomu, že pokud poletí na začátku roku 2019, tak budou prvními turisty okolo měsíce od dob Apolla, a skoro jediný rizikový faktor je FH (ale Dragon má únikový systém->riziko je skoro nulové), tak cestě kolem Měsíce nic moc nebrání. Myslím si, ze to jsou lidi, kteří se nebudou bát trochu risknout vlastní život… Tedy, hned po úspěšném letu s posádkou k ISS se může letět kolem Měsíce, jen mám pocit ze se ten Dragon ještě nevyrábí… (nebo že by se použil ten pro let k ISS bez posádky?)
Vzhledem k tomu, že se do začátku r. 2018 poletí možná už k ISS, tak bych dost pochyboval, že se v té době poletí už k Měsící.
Navíc jsem přesvědčen, že tohle nazáleží jen na těch dobrovolnících a Spx, ale že k tomu bude potřeba i schálení FAA a NASA
NASA asi ne, FAA ano.
„že k tomu bude potřeba i schálení FAA a NASA“
asi jen FAA ne?
Ups, Dugi byl rychlejsi 🙂
FAA předpokládám nebude zajímat jestli to ohrozí dva pasažéry uvnitř, ale ostatní faktory, a ty jsou OK
„Poslední věta z vyjádření tiskové mluvčí odkazuje na situaci ze 4. ledna, kdy NASA představila SpaceX další podmínky, které musí splnit před testovacími lety.“
Tohle se mi nějak nezdá. Nejde jen o nepřesný překlad? Ty podmínky nejsou nové, ale spíš se jen jedná o zbývající milníky, které ještě nebyly dokončeny, ne?
Ve zdroji je uvedeno : “…we are set to meet the additional milestones needed to launch our demonstration missions this year.” Z mého pohledu je to jednoznačné a překlad je tedy správný.
Dufam, ze posun nie je iba politicka zalezistost. Uz od zaciatku je evidentne komu politici viac fandili.
Boeing US$4.2 billion
SpaceX US$2.6 billion
K tomu SpaceX pravidelne k ISS lieta sice so starsou verziou Dragona, ale aspon dokazuju ze ich hardware lieta a pristava.
Pokial skutocne bude politicka objednavka aby ako prvy letel Boeing tak to bude smutne. Nevie nahodou niekto ci bude umoznene lietat so zasobami k ISS s novou verziou Dragona? Bolo by dobre vidiet takto letiet Dragon uz tento rok.
Pokud vím, do budoucna by nové Dragony měly nahradit ty staré a SpaceX snad i ukončila výrobu starých a dál je bude jen recyklovat.
Ale u Dragonu 2 stejně budou dvě verze – bezpilotní a pro posádku. Společná by měla být jen kapsle, orientační systém a trunk. Není to tak, že se namontují/vymontují sedačky a poletí buď náklad nebo posádka. Jelikož je prozatím přistávání na pevnině mimo hru, nebude nákladní verze obsahovat ani motory SuperDraco.
Pozor práve v poslednej dobe to vyzerá na odmontované sedačky (a ďalších nepotrebností pre balíky) pri Crew Dragone nie iný typ stroja 😀 SpaceX tak chce zjednodušiť výrobu aby nepotrebovali 2 linky. Linka na súčasný Dragon by mala byť zastavená a sústredia sa plne na produkciu lodí Dragon Crew.
Nynější posun není důsledkem politické objednávky, ale nesplněním požadované míry rizika ztráty posádky. Z vyšší cenové nabídky Boeingu nelze automaticky odvodit, že mu politici víc fandili. K takovému výroku bychom potřebovali víc informací.
Minimálně z části bude rozdíl v ceně způsoben rozdílnou cenou nosičů. Jestli tak odhaduju cenu za Atlas V v té konfiguraci dle wiki na cca 132M a F9 dle ceníku na 63M, už to dělá část rozdílu. Samozřejmě to není vše. Ale část ceny to srovná.
V tomhle srovnání vypadá ruská cena cca 70 mega za kus jako pakatel. Pod to se Boeing nemá šanci dostat, ani když nezapočítáme ty 4 mld. na vývoj.
Zadat dvěma firmám stejnou práci a zaplatit jedné o půlku více proto, že používá dražší dodávky, to je logika hodná opravdu „velké“ instituce. Ale je to klidně možné 🙂
Já měl za to, že dostali, o kolik si řekli, jen SpaceX si neřekla o tolik?
Ano, jedná se o ceny z nabídek jednotlivých společností. Tyto ceny byly následně implementovány jako pevné do smluv s NASA.
Tak to bych potom rád explicitně zdůraznil, že teorie o politické objednávce zakládající se na odlišných cenách jsou tím pádem jen plky. Ne všechno, co se tváří jako konspirace, skutečně je konspirace, ač to někdy může vypadat podezřele. Jediné, co je tady na místě, je obdivovat SpaceX, že to zvládne proti Boeingu skoro za polovinu.
Mám dotaz, proč NASA neposílá své astronauty na ISS v lodi Orion na raketě Ares I. když už měla raketa povedený start a lodˇ se i vrátila? Myslím si,že by NASA nebyla tak závislá na Roskosmosu.
Ares I byl součástí projektu Constellation, který byl Barrackem Obamou zrušen kvůli vysoké finanční náročnosti. Z cleého programu přežil pouze Orion, který však má sloužit k letům dál než jen na nízkou oběžnou dráhu Země.
Ares I nikdy neletěl (a nepoletí). Test Orionu prováděla raketa Delta IV Heavy (extrémně drahá). Navíc to byla víceméně jen maketa Orionu. Finální verze bude odlišná, protože do ní jsou zapracovány poznatky z té testovací mise (což loď odlehčí při zajištění dostatečné strukturální odolnosti). Také ještě není žádný letový exemplář Orionu k dispozici. První má letět s posádkou až v roce 2020, tedy až více než rok po komerčních lodích.
Pozor, Ares I (jeho první prototyp) letěl v roce 2009.
A. Vitek rikal, ze slo o SRB s proslou zarucni lhutou.
Samozrejme v principu je to totez, prototyp:-)
to nebol start kompletneho Aresu I. Pouzil sa stary SRB s nadstavbou, aby mal rovnake rozmery ako 5-segmentovy. Na nom bola maketa horneho stupna. Aktivny let trval len pocas prace prveho stupna, potom sa toto cudo rozdelilo a SRB pristal na padakoch. Myslim ze sa testoval system tlmenia vibracii (co bol u Ares I velky problem) a asi aj oddelenie stupnov.
Čudo je pěkné slovo.
Skoro až moc pěkné pro takovou rachejtli, co zabila sedm lidí.
Ty lidi nezabila raketa, ale šlendrián.
Škoda že to postrádá takový ten závodnický náboj. Když to srovnám s Apollem, tak tam se na bezpečnost moc nehrálo, ale o to víc to bylo napínavé, zda vše vyjde. Tady mám pocit že to vyhraje firma, kterou si zvolí NASA…
Slušná porce informací o Spacex je na stránkách Teslafan.cz
Zdravím,
mám možná hloupý dotaz, ale co přesně znamená okno pro zažeh? Chápu že je to určitý vyhrazený čas, ale čím se tento čas určuje?
Dekuji za odpověď
Hezký den,
to je velmi častá otázka. Odpověděli jsme na ni v tomto článku, kde najdete i odpovědi na další časté dotazy (třeba co je to WDR, nebo čím je raketa držena na rampě).
Mnoho dotazů bývá také kolem časového okna pro statický zážeh. Tento výraz mají lidé spojený většinou se startem, ale i u zážehu má své opodstatnění i když se nikam neletí. Jak jsme si popsali níže, statický zážeh (a WDR) je vlastně taková simulace startu a k tomu SpaceX potřebuje součinnost s obsluhou kosmodromu. Stejně tak jsou vždy v okolí rampy omezené průjezdy po některých silnicích, upravují se trasy vyhlídkových autobusů a podobně. Je tedy jasné, že z těchto důvodů SpaceX musí definovat rozumně dlouhé období, ve kterém se o zážeh pokusí. Znovu připomínám, že dnešní okno je šestihodinové a otevře se v 19:00 našeho času – zavírá se tedy hodinu po naší půlnoci.
Koukal jsem na teslafan.cz na tento článek:
https://teslafan.cz/clanky/spacex-usilovne-pracuje-na-odpalovaci-rampe-pro-misi-na-mars?list=nejnovejsi
A závěry že jako za rok bude startovat BFR z Texasu. To je nějaký celý padlý na hlavu. Jako marketingový přetažený blaf bych to, se skřípěním zubu a přímhouření obou očí, bral. Kdo to tam píše?
Pokud by to nebylo článkové scifi, ale fakt, tak to by se SpaceX už moc nevyplatilo dělat jiné pilotované verze lodí.
Pokud se vše podaří, tak příští rok opravdu přijde první start z Texasu, ale určitě to nebude BFR. 🙂
Pokud stihnou vyrobit motory a nádrže, dají se očekávat první testy s trochu větším „grasshopperem“ …
No nevím, jestli někdy tak nejdřív v roce 2020, ale i to mi přijde téměř nereálné.