Evropská sonda Sentinel 5P se do vesmíru dostala 13. října s pomocí rakety Rokot, která startovala z kosmodromu Pleseck a od té doby technici zkoušeli její systémy, kalibrovali přístroje a dočkali se i prvních měření. Tyto první údaje sice pochází ještě z období, kdy byla družice ve fázi přípravy, ale odborníky zaujaly natolik, že se rozhodli je zveřejnit. Lépe než tisíc slov totiž ukazují, že nejnovější přírůstek do rodiny programu Copernicus opravdu posouvá sledování kvality ovzduší na úplně novou úroveň.
Zdroj: http://www.esa.int
Sentinel 5P dokáže sledovat znečištění atmosféry mnohem detailněji než kdy dříve. Při pohledu na získané údaje je jasné, že tato data umožní mnohem přesněji zaměřit pozornost na zdroje znečištění. Jedním z prvních snímků, které Sentinel 5P poslal na Zemi, byla vpravo přiložená mapa koncentrací oxidu dusičitého nad Evropou. Tento plyn vzniká při spalování fosilních paliv a jeho nejvyšší koncentrace tak byly detekovány nad oblastmi Nizozemí, německého Porúří, italského údolí řeky Pád a v některých oblastech Španělska.
Další údaje pomohly odborníkům vytvořit dokonce globální mapu rozložení oxidu uhelnatého, kterou najdete pod tímto odstavcem. Video krásně ukazuje vysoké koncentrace tohoto plynu nad některými asijskými lokalitami, ale i nad Afrikou nebo Jižní Amerikou. Sentinelu 5P neunikly ani vysoké koncentrace škodlivin, které produkují indické elektrárny.
„Sentinel 5P, tedy šestý satelit z programu Copernicus je zaměřený na monitorování kvality ovzduší. Tyto první výsledky nabízí lákavý pohled na to, co všechno tento stroj dokáže. Není to důležitý moment jen pro misi této družice, ale také o důležitý moment pro celou Evropu,“ podotkl Josef Aschbacher, ředitel Programů pro sledování Země v rámci ESA a dodal: „Data, jaká tu vidíme, už brzy poslouží pro předpovědi dalšího vývoje a v konečném důsledku budou cenná pro pomoc při zavádění vhodných procesů zmírňování dopadů.“
Zdroj: http://www.esa.int
Na družici Sentinel 5P najdeme nejpokročilejší přístroj svého druhu vůbec – nizozemský instrument Tropomi. Tento špičkový kus hardwaru dokáže mapovat koncentrace oxidu dusičitého, metanu, oxidu uhelnatého a aerosolů, což jsou všechno látky, které ovlivňují stav ovzduší, které dýcháme, ale mají vliv i na vývoj klimatu.
Po dosažení oběžné dráhy započal předem plánovaný proces dekontaminace přístroje Tropomi. Zapečetěná dvířka, která chránila jeho interiér se nedávno otevřela a do jeho útrob mohly vstoupit první paprsky. Naměřené údaje nejdříve putovaly do sídla německé kosmické agentury DLR, kde došlo k jejich zpracování.
Kromě toho, že Sentinel 5P umí zpracovat měření s extrémní citlivostí, jeho nespornou výhodou je i šířka záběru, která činí úctyhodných 2600 kilometrů, což i díky zvolené oběžné dráze stačí na zmapování celé Zeměkoule za pouhých 24 hodin. O citlivosti detektorů si můžeme udělat představu i při pohledu na snímky zachycující erupci sopky Mount Agung na indonéském ostrově Bali. I produkty této události dokázal Sentinel 5P přesně zmapovat a detailně ukázal jejich šíření.
Zdroj: http://www.esa.int
„První snímky jsou úžasné, zvlášť když si uvědomíme, že družice je ještě pořád v úvodní fázi příprav na skutečný vědecký provoz,“ uvedl Stefan Dech, ředitel Centra pro sledování Země při DLR a dodal: „Přístroj Tropomi nám sliboval, že nabídne přehled znečišťujících látek ve vyšším rozlišení než kdykoli předtím, a rozhodně se snaží svůj slib splnit.“
Zdroje informací:
http://www.esa.int/
http://www.esa.int/
http://www.esa.int/
http://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://earth.esa.int/image/image_gallery?img_id=115968&t=1329913975592
http://www.esa.int/…/Sentinel-5P_sees_nitrogen_dioxide_over_Europe.png
http://www.esa.int/…/17278639-1-eng-GB/Ozone_from_Sentinel-5P.jpg
Zase jednou budu rejpal. U produkce NOx jde o to, že spalování probíhá ve směsi se vzduchem, který obsahuje zejména dusík. Ten pak za vysokých teplot reaguje s kyslíkem. Tím pádem to platí pro spalování čehokoliv v atmosféře obsahující dusík. Pro zájemce přikládám krátký článek o snižování NOx https://www.cez.cz/edee/content/file/static/encyklopedie/encyklopedie-energetiky/02/snizovem_5.html
Každopádně díky za aktualitu z tohoto programu a už se těším na další články 😉
Predpokladam, ze v Italii jsou vinikem tovarny na vlasovy gel.
Zajímavé. Člověk by na základě zelených teorií předpokládal největší koncentrace CO nad Evropou a Severní Amerikou. A skutečnost je dle Sentilenu úplně jiná.
Zaujala mě ta tečka jižně od Grónska, v tom místě není snad žádná pevnina a tedy znečišťovatel…
Zřejmě tudy zrovna projíždí nějaká loď, která topí mazutem.
Vizualizace lodních tras dle NO2 měření:
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2017/10/Nitrogen_dioxide_forecast
Takže ano, jedna, nebo více lodí.
A co jste čekal? v Evropě a Severní Americe se emise CO snižují, Čína a Indie jsou na tom v tomhle ohledu hůř a v Africe a Jižní Americe to jde za vypalováním lesů.
„Člověk by na základě zelených teorií předpokládal největší koncentrace CO nad Evropou a Severní Amerikou.“
Opravdu? Já bych právě na základě „zelených teorií“ předpokládal největší koncentrace CO2 tam, kde se podle těchto měření skutečně nacházejí, totiž v Brazílii, Číně a Indii. V Evropě a Severní Americe nemůžete pálit pralesy o sto šest jako v Brazílii, a i uhlí prochází mnohem čistšími zařízeními než v Číně (viz https://www.nextbigfuture.com/2011/03/deaths-per-twh-by-energy-source.html, kde Čína má svoji vlastní kolonku). Takže překvapení se tak nějak nekoná. Možná tak ten západ Afriky je zajímavý (ovšem tam zase aspoň koreluje s hustotou populace).
Neplést CO (ocid uhelnatý) a CO2 (oxid uhličitý). CO2 je skleníkový plyn a pro znečištění ovzduší a přímý vliv na člověka nemá skoro význam. CO je jedovatý plyn, který vzniká nedokonalým spalováním. Proto jsou jeho nejvyšší koncentrace v oblastech světa, kde lidé vaří na ohni, topí rovněž otevřeným ohněm, spalují odpadky někde na ulici (ne ve spalovnách) apod.
Rád bych věřil, že získané údaje budou využity pro vědecké účely, bohužel zkušenosti z let minulých evokují smutnější scénáře: další obušek do rukou eurobyrokracie, posvěcení ještě tvrdších regulací, sypání veřejných peněz do pochybných eko-bio-green-envi projektů… zneužívání pro politické cíle.
Kéž bych se pletl.
Pokud by to bylo „jen“ pro vědecké účely, tak by to byla dost drahá hračka a objevily by se argumenty, že za ty peníze můžou zkoumat praktičtější věci, které mají nějaký reálný efekt.
Podrobná data naopak umožňují efektivně vynakládat finance, tam kde to reálně je nutné.
Ony budou využité pro vědecké účely, jen se Vám možná nebudou líbit výsledky vědeckých prací, které z toho vzniknou, a politická rozhodnutí, která budou následovat.
Ale data z programu Copernicus jsou přístupná všem, takže s nimi mohou stejně dobře pracovat i příznivci znečišťování. Rozhodně je to lepší cesta než omezování sběru dat, kterou prosazují za oceánem.
To chce hodně arogance psát o tak složitých věcech jako je klima stylem „já mám pravdu“ a ještě víc arogance obvinit ostatní že jsou zlí a hloupí když se mnou nesouhlasí.
Myslím že i zde se dá dohledat, že v USA má sledování zemské atmosféry pod palcem National Oceanic and Atmospheric Administration tedy NOAA. Je svým způsobem podvod aby takový výzkum byl zdvojeně prováděn ještě i pod hlavičkou NASA (která je bohatší, zalidněnější a tak je v jejím rozpočtu větší prostor pro různé klamné strategie jak si nechat podpořit „svůj“ projekt – je tam víc „dveří na které se dá zaklepat“)
A na závěr úplně po lopatě dva příklady co se myslí tím špatným přístupem k ekologii (doufám že dostatečně jasných):
Plošný zákaz klasických žárovek a tím tehdy v podstatě nucené používání velmi nedokonalých a v důsledku neekologických kompaktních zářivek (LED svítidla přišla až o něco později).
Biopaliva první generace. V důsledku škodlivá pro půdu, podzemní vodu, člověka, zvířata, soutěží o půdu s potravinami a tedy zvyšují jejich cenu, na jejich výrobu se v evropě spotřebuje víc energie než se získá jejich spálením. Skoro všechno špatně (snad kromě finanční podpory zemědělců)
Proto musí věda zůstat nestranná a politická rozhodnutí musí přicházet až ve chvíli kdy NENÍ POCHYB o daném problému. Špatný zásah je horší než žádný zásah (už kdyby jen proto, že snižuje důvěru ve vědecké instituce, které dnes těžce bojují s dnešní módní vlnou pavědy a okultismu)
PS: ještě k těm biopalivům – kupříkladu v indonésii jsou plantáže palmy olejné příčina číslo jedna v kácení deštných pralesů.
Palma olejná se samozřejmě hojně pěstovala i v minulosti (i na úkor pralesů), jenže zhruba od roku 2000 stojí za nárůstem pěstované plochy prakticky ze sto procent její energetické využití jako ehm, ehm „biopalivo“.
Prakticky to ukazuje, že Evropa dosáhla v oblasti ochrany ovzduší už hodně dobrých výsledků, a každý další krok bude stát neúměrné množství peněz. Peněz, které budou jinde chybět.
Lepši by bylo se nyní zaměřit na podporu méně rozvinutých oblastí, kde se za zlomek peněz dá dosáhnout s našimi stávajícími technologiemi zásadního zlepšení.
Ale výsledkem bude spíše další hromada regulací pro evropský průmysl a tím jeho přechod do rozvojových oblastí bez regulace, kde tak dojde k dalšímu znečištění. A politici s úředníky se nakonec poplácají po zádech, jak se jim povedlo svět zachránit.
Nerozumiem – doteraz som si myslel, ze sa snazime znizit emisie CO2 a nie CO – tak preco sa meria CO? Vysvetli mi to niekto? Dakujem.
CO2 je přírodním plynem, který rostliny potřebují ke svému životu. Pro člověka je jedovatý až od určitého množství v řádu procent. Nedá se podle něj orientovat, pokud hledáme zdroje znečistění a je v přírodě snadno odbouratelný.
CO vzniká nedokonalým spalováním a je velmi toxický. Můžeme se podle něj zjistit, kde dochází k neekologickým aktivitám. Z podobných důvodů sledujeme i oxidy dusíku a oxidy síry.
Dakujem vsetkym za odpovede!
V lokálním pohledu by mně určitě zajímala koncentrace CO (a samozřejmě NOx) protože to jsou maximálně nebezpečné zplodiny z hlediska zdraví.
Problém CO2 je globální a politický, ale z hlediska jednotlivce naprosto odtažitý (aby to mělo vliv na zdraví musela by současná koncentrace stoupnout nejmíň 3x).
Věřím, že časem se určitě těchto údajů dočkáme, protože Sentinel 5P zatím ukazuje, jak dobře to umí.
Oba plyny jsou důležité pro rovnováhu ekosystému a pro zdravou atmosféru. Oxid uhelnatý sice nemá vliv na globální oteplování, ale zato je to jed. Je proto potřeba znát jeho koncentrace v různých oblastech.
Nejvýznamnějším skleníkovým plynem, který způsobuje globální oteplování, je H2O. CO2 má jen zanedbatelný vliv.
Podle jedné ze studií je množství CO2 v atmosféře závislé na globální teplotě, nikoli naopak.
Myslis to, ze pri zvyseni teploty nad kritickou mez se zacne uvolnovat CO2 vazany v uhlicitanech a ve finale dopadnem jak na Venusi?
Když se uvolní více CO2, vrhnou se na něj hladovějící rostliny, které nedostatkem CO2 ve vzduchu neskutečně trpí. Proto tak pomalu rostou. Naší povinností je, abychom ochránili rostlinstvo a to se zase postará o naši spokojenost.
největším nebezpečím je ovšen metan, uložený v hydrátech pode dnem oceánů a ve věčně zmrzlé půde zejména na Sibiři. No a ta půda přestává být věčně zmrzlá, jak už místní zjistili.
@Vlastimil Pospíchal: kdy přibližně se na něj ty trpící rostliny nějak ve zvýšené míře vrhnou? zatím to skoro vypadá, že ho pořád přibývá…
Nebýt rostlin, tak je tu CO2 nejméně 100× tolik. Ty setiny procenta ukazují na rekordně nízký stav CO2 v dějinách Země.
http://www.osel.cz/5298-evoluce-na-kyslikovy-pohon.html
Se zvyšováním obsahu CO2 se prováděly pokusy ve sklenících a i když absorbce CO2 i výnosy vzrostly, nebylo to nijak dramatické. Před dvěma sty lety byl obsah CO2 v atmosféře asi třetinový a že by dnes lesy rostly o moc rychleji, není na letokruzích vidět. Pohádky o hladovějících rostlinách jsou klasické hraní na city. Aby absorbovaly násobně víc, musely by se přizpůsobit a to trvá mnoho tisíciletí. Rostlinám daleko víc škodí jejich fyzická likvidace kácením pralesů a vypouštěním všemožných jedů do prostředí.
re: VJ, Vojta
Nezlobte se na mě a snad mi redakce odpustí trochu OT, ale velmi nízká hladina CO2 je GEOLOGICKÝ FAKT. Jen díky evoluční přizpůsobivosti rostlin, tyto ještě nezahynuly hladem. Pro většinu rostlin by optimum mohlo být zhruba několikanásobek dnešní hladiny. Ještě by se slušelo říct, že v základu existují tři evoluční linie rostlin z hlediska efektivnosti „nasávání“ CO2 z ovzduší, takže některé druhy rostlin snáší (dnešní) nízkou hladinu CO2 lépe a jiné hůře (tomu obráceně odpovídá prospěch který mají ze současného růstu CO2).
Protože proces nasávání životně potřebného CO2 z ovzduší rostlinu stojí nějakou energii a ZTRÁTU VODY skrze otevřené „průduchy“, rostoucí hladina CO2 je předpokladem i zvýšené odolnosti rostlin proti suchu ! (přinejmenším u některých evolučních linií rostlin)
Ve skutečnosti ovšem se zvýšený růst rostlin díky růstu CO2 už dá poměrně snadno měřit a to i v měřítku pár let, co tam nahoře máme příslušné satelity. Viz odkaz
https://phys.org/news/2013-07-greening-co2.html
Takže vše je vlastně v pořádku, spalovat můžeme bez obav a ještě tím konáme dobro.
re: VJ
vidíte a o tom jsem vůbec nemluvil. Já se snažím na věc dívat z vědeckého hlediska a hledat pravdu – PADNI KOMU PADNI.
„Nezlobte se na mě a snad mi redakce odpustí trochu OT, ale velmi nízká hladina CO2 je GEOLOGICKÝ FAKT. Jen díky evoluční přizpůsobivosti rostlin, tyto ještě nezahynuly hladem. Pro většinu rostlin by optimum mohlo být zhruba několikanásobek dnešní hladiny.“
Rostliny se právě že dokáží celkem dobře adaptovat na měnící se hladinu. CO2 se dobře promíchává a s měnící se teplotní hladinou se jeho obsah v atmosféře moc měnit nebude, tedy až do asi -70 stupňů. 😉 (Tedy aspoň primárně, samozřejmě cyklické jevy měnící jeho množství tou změnou budou ovlivněny.) Reakce třeba vzdušné vlhkosti na teplotu bude mnohem drastičtější.
„Podle jedné ze studií je množství CO2 v atmosféře závislé na globální teplotě, nikoli naopak.“
A to vás nenapadlo, že pravda klidně může být oboje? Tomu se pak říká „kladná zpětná vazba“, a není to pro nás dobře.
„Nebýt rostlin, tak je tu CO2 nejméně 100× tolik.“
Tak to je dost nepravděpodobné; pokud je mi známo, primárním mechanismem dlouhodobé regulace je zde cyklus uhlíku v zemské kůře a např. chemické zvětrávání vulkanických hornin. Přinejmenším jsou nějaké rostliny v porovnání třeba s kilometry vápence a jiných hornin úplné prd. A že je CO2 v současnosti méně? No to z toho už přímo plyne – postupně vzrůstající jas Slunce tlačí rovnovážnou hladinu po stovky milionů let níže a níže.
Metan je asi 40x silnejší skleníkový plyn ako CO2. Metan vylučujú takmer všetky živočichy (hlavne teplokrvné) vo forme plynov, najviac ho vylučujú hovädzie stáda a vzhľadom na veľký počet, ľudia.
Omnoho silnejším skleníkom plynom ako CO2 je okrem metánu tiež SO2 a NOx. SO2 produkujú hlavne sopky (tie produkujú aj obrovské množstvá CO2), na tom toho veľa nezmeníme.
CO – oxid uholnaty – je jedovaty plyn ktory sposobil pravdepodobne najviac umrti zo vsetkych jedov. Podla mna je to dost dobry dovod preco sa ho oplati meriat. A snazime sa znizovat mnoho dalsich typov emisii, napriklad SO2, NO2, metan… vsetky tieto plyny druzica sleduje.
V meste kde byvam – Kosice – su zeleziarne, ktorym unikol CO pri havarii v roku 1995. plyn sposobil 13 umrti a stovky hospitalizovanych.
Vykopírováno z wiki:
Vzhledem k jedovatosti je jednou z významných znečišťujících latek. Vzniká při nedokonalém spalování uhlíku a organických látek, je emitován např. automobily, lokálními topeništi, energetickým a metalurgickým průmyslem.
CO vzniká zejména pokud:
je teplota spalování příliš nízká, aby mohlo dojít k úplné oxidaci pohonných látek na oxid uhličitý,
čas hoření ve spalovací komoře je příliš krátký,
nebo není k dispozici dostatek kyslíku.
Čili jeho vznik je je podobný jako vznik CO2, je to horší a daleko nebezpečnější látka. Navíc hoří a je i výbušný.
Koukam, kdyz uz neco v praci napisu, mam to odeslat hned, a ne az za hodinu, kdy dojdu zpet do kanclu;-)