Když už byl po 13 letech na oběžné dráze Saturnu osud Cassini zpečetěn, a bylo jasné, že skončí v oblačných vrstvách jeho atmosféry, otočila se naposledy k planetě svojí širokoúhlou kamerou, aby pořídila nádhernou rozlučkovou mozaiku. Celkem bylo k jejímu pořízení potřeba 42 snímků přes červený, zelený a modrý filtr. Snímky byly pořízeny 13. září 2017. Když byly potom poskládány do této úžasné barevné mozaiky v přibližně pravých barvách, vyniká nejen planeta se svými prstenci tak, jak ji ze Země nemůžeme nikdy spatřit, ale ještě malé měsíčky Prometheus, Pandora, Janus, Epimetheus, Mimas a Enceladus.
Po dlouhá léta jsme měli možnost na webu NASA, i na speciální stránce, sledovat přísun nových informací a snímků od Saturnu. Mise byla tak dlouhověká, že to až někdy sklouzávalo k tomu, že už to byla rutina a někdo to i přestal sledovat. Ale s tím, jak se přiblížil konec mise, nastal nový impulz a mnozí začali vzpomínat. Nyní už sonda neexistuje, ale její data žijí dál a uvidíme určitě ještě další zajímavé snímky a články.
Letos v listopadu ale můžeme přidat ještě jednu vzpomínku, protože před 37 lety se se Saturnem rozloučila i sonda Voyager 1, která na rozdíl od Cassini ještě funguje, protože od Saturnu zmizela v dálavách Sluneční soustavy, kde nyní měří vlastnosti magnetického pole mezihvězdného prostředí. Voyager 1 sice zdaleka nedokázal doletět mimo gravitační vliv Slunce, ale i tak je neuvěřitelně daleko, že signál k němu putuje tam a zpět po dobu 39 hodin a 9 minut.
Snímek z Voyageru pochází ze 16. listopadu 1980 a byl pořízen ze vzdálenosti 5 300 000 km od Saturnu. Zatímco někteří z nás vyrůstali s tímto ikonickým snímkem, který zdobil nejednu publikaci, někteří zase zůstanou navždy ovlivněni neméně úchvatnými snímky z Cassini.
Zdroje informací:
https://www.jpl.nasa.gov/
https://photojournal.jpl.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA17218.jpg
https://photojournal.jpl.nasa.gov/figures/PIA17218_fig2.jpg
https://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA00335.jpg
Je to opravdová nostalgie sledovat tyto obrázky, jelikož v době, kdy Voyager1 poprvé vyfotil tu planetu, jsem ještě studoval na vysoké škole bez vymožeností svobodného přístupu k informacím a Internetu. Přesto se i v té době objevil plakát s nádherným snímkem planety, který jsem měl v pracovně až do Revoluce.
Mě to zase vyvolalo vzpomínku na jednu z prvních barevných mozajek Cassini někdy z roku 2005, která mi visela doma a malá dcerka se jako jedno z prvních slov naučila říkat Saturn. Dnes nemá pro vesmír pochopení, ale Cassini navždy zůstane alespoň v našich vzpomínkách.
Teď v Madridu stahují data z Voyageru 1 rychlostí 159 b/s.
A ono to funguje!
Neskutečný! Po takové době a pořád drží.
Já si vždycky říkám, kolik antén sítě DSN je ještě kompatibilních s Voyagery 🙂