Další týden se chýlí ke svému konci a proto přichází čas na rekapitulaci toho, co nám přinesl. Celkově můžeme říct, že uplynulých sedm dní patřilo spíše ke klidnějším týdnům, takže většinu důležitých momentů jsme stihli pokrýt v rámci aktuálně vydávaných článků. Ale to neznamená, že by Kosmotýdeník neměl důvod vyjít – podíváme se v něm třeba na vypuštění tří čínských snímkovacích družic, ale nahlédneme také na ruský kosmodrom Vostočnyj, kde se připravuje již druhý start rakety Sojuz. A jako bonus Vám ukážeme křest knihy Vesmírné osudy.
Čína vyslala tři snímkovací družice
Teprve druhý start absolvovala 21. listopadu čínská raketa Dlouhý pochod 6 (CZ-6). Tato lehkotonážní raketa je určená pro vynášení nákladu na heliosynchronní dráhy. Výhodou tohoto nosiče je možnost jeho velmi rychlé přípravy na start. Vývoj této rakety začal v roce 2000 a v roce 2015 se uskutečnil první a také úspěšný start. Tento týden startovala raketa podruhé. Je poháněna motorem YF-100, tedy stejným motorem, který používá například raketa určená pro těžké náklady CZ-5. Na heliosynchronní dráhu ve výšce 700 kilometrů dokáže tento třístupňový nosič vynést až 1080 kilogramů nákladu. V roce 2020 by měla nastoupit vylepšená verze, která by měla dokázat vynést až čtyři tuny nákladu. Tentokrát byly na palubě této rakety tři družice.
Start proběhl z kosmodromu Taiyuan v provincii Shanxi na severovýchodě Číny. Nákladem byla trojice družic Jilin s čísly 4, 5 a 6. Jak už čísla napovídají, tři předchozí družice Jilin ve vesmíru už létají. Cílem programu Jilin je dostat na oběžnou dráhu kolem Země alespoň 60 družic, které budou pořizovat snímky ve vysokém rozlišení a také videa pro další komerční použití. Investorem a stavitelem družic je totiž komerční společnost Chang Guang Satellite Technology Co. Ltd, která vznikla jako pobočka čínské akademie věd.
Každá z družic Jilin váží kolem 93 kilogramů a tyto tři exempláře byly vypuštěny do výšky 540 kilometrů. Družice jsou vybaveny výkonnou optickou kamerou, která dokáže z této výšky pořizovat videa, na kterých bude možno rozlišit detaily o velikosti 1,3 metru. Výhodou celého systému je především rychlost předávání dat. Družice by měly dodávat snímky každých deset minut. Pokud by došlo k dokončení celé konstelace družic, měly by zároveň být schopny každých deset minut dodat aktuální snímky z celého zemského povrchu.
Pokud se ptáte, komu budou tyto snímky dodávány, tak zatím je odpověď taková, že je využívají především vojenské složky a čínská vláda. Tvůrci družic však doufají, že budou využívány i velkými firmami a médii.
Kosmický přehled týdne:
V Číně ještě chvíli zůstaneme. V pátek odstartovala raketa Dlouhý pochod 2C, na jejíž palubě byl tajný satelit Yaogan 30-02. Čínská média tedy tradičně uvedla, že půjde o dálkový elektromagnetický průzkum. Zkušenosti však říkají, že družice řady Yaogan slouží vojenským účelům. Ostatně označení Yaogan se už v době spolupráce se Sovětským svazem používalo pro vojenské tajné satelity.
V sobotu ve 14:00 se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí uskutečnil křest a autogramiáda knihy Vesmírné osudy, která vznikala na serveru Kosmonautix jako seriál. Autoři Ondřej Šamárek a Lukáš Houška podiskutovali se zájemci o knihu a o obsahu a přidali své podpisy.
Nový ruský kosmodrom Vostočnyj se připravuje po delší odmlce na start rakety Sojuz-2.1b, která by měla startovat 28. listopadu. Hlavním nákladem je hydrometeorologická družice Meteor-M 2-1, dále raketa vynese osmnáct menších družic: LEO Vantage 2, Baumanets 2, IDEA-OSG 1, AISSat 3, Corvus-BC 3, 4, Lemur-2 y1-y10, D-Star One, SEAM a další.
Přehled z Kosmonautixu:
Ani tento týden jste nebyli ochuzeni o příděl minimálně dvou článků každý den, které na serveru kosmonautix.cz vychází a týkají se kosmonautiky. Pojďme si je nyní shrnout. Nejdříve jsme se podívali na povedené fotografie z předposledního startu rakety Delta II. Na Novém Zélandu se chystá druhý start „elektrické“ rakety Electron. To v Japonsku se připravuje mise MMX, o které již víme to, jak k její realizaci přispěje agentura NASA. Dalekohled Jamese Webba si nanečisto vyzkoušel kosmické podmínky. V kryogenní a vakuové komoře pobyl celé tři měsíce. Nepěkný týden za sebou má společnost SpaceX. Problémy s aerodynamickými kryty totiž pořádně zamíchaly pořadím startů. V Rusku zase o kousek postoupili k realizaci jejich těžkotonážního nosiče. Podívejte se, o jaký kousek jde. Informovali jsme vás také o plánu, že ve Valašském Meziříčí pokřtíme knihu Vesmírné osudy. O tom, že výtrysky zpod ledu měsíce Enceladus jsou velmi lákavé na výzkum, již víme. Ale jak je zkoumat? Evropský navigační systém Galileo se zase o kousek rozroste. Tentokrát o čtyři nové kousky. A o SpaceX tento týden ještě jednou. Sledovat změny, které se nyní dějí, je dost obtížné. Pokusili jsme se je obsáhnout. Zabrousili jsme také do vod umění, když jsme se podívali na to, jak umělecky mohou být ztvárněny oběžné dráhy. Evropská kosmická agentura připravuje další cubesat a dočkali jsme se úplně poslední mozaiky od sondy Cassini.
Snímek týdne:
Výběr snímku týdne byl tentokrát složitější, protože se v uplynulých dnech neobjevilo velké množství pěkných fotek nebo vizualizací. Sáhli jsme proto po lehce nekvalitním snímku, který však může mít velký význam. V průběhu týdne se ukázalo, že SpaceX zřejmě pokračuje na úpravách zařízení TEL pro premiérovou misi Falconu Heavy. Za tímto účelem dokonce z TELu odstranila Falcon 9 pro tajnou misi Zuma.
Video týdne:
Tento týden jsme vybrali video, které vzniklo v rámci křtu knihy Vesmírné osudy, kterou sepsali autoři portálu Kosmonautix. Kniha se křtila ve Valašském Meziříčí na místní hvězdárně, jejíž zaměstnanci nám k tomuto křtu poskytli prostor.
Zdroje informací:
http://space.skyrocket.de/
https://spaceflightnow.com/
https://www.roscosmos.ru/
http://space.skyrocket.de/
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/11/CZ-6-Jilin456.jpg
http://www.spaceflightinsider.com/…14427158876541n-1-%E2%80%94-kopia.jpg
http://3.bp.blogspot.com/…Blaunched%2B20%2Bsatellites%2B1.jpg
http://space.skyrocket.de/img_sat/lingqiao__1.jpg
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/24375/3935121148.jpg
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/24375/3422839700.jpg
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/24375/5930266170.jpg
Půjde z Vostočného přenos ?
Je to někde ráno po půl sedmé …
Uvidíme, pokud něco najdeme, budeme o tom informovat.
Roskosmos spouští online přenos v 6:40 moskevského času.
Dosť od veci. Neviete náhodou prečo nefunguje Stream.cz. Tešil som sa na nový diel Dobývání vesmíru a ajhľa, Obraz sa tak chveje že je nesledovateľný. Všetky programy Sreamu, nie len Dobýváni.
Neviem, majú s tým takéto problémy aj iní ? Chzba nebude u mňa, lebo všetko iné mi chodí tak ako má.
Prepáčte že vyrušujem takto od veci, tešil som sa na to, a tak z toho nemám nič a aj vaša práca vychádza na vnivoč.
Ale aj tak ďakujem za všetky predošlé diely. Sú vynikajúce. Skvelá práca.
pb
To je opravdu zvláštní. Já žádný problém nemám. Zkusil jste restartovat PC, použít jiný prohlížeč, sledovat z jiného počítače na jiné síti?
Ja tiež nemám žiadny problém.
Trochu mě v článku chybí, jaké palivo čínská raketa používá. Stalo se to, dle mého názoru, takovým pravidlem… Ale u této to z hlavy nevím.
Dlouhý pochod 6 patří do nově nasazené generace čínských raket (společně s CZ-5 a CZ-7), spaluje tedy kapalný kyslík a letecký petrolej.
Odkaz na start je na stránkách Roskosmosu http://en.roscosmos.ru , jde to zřejmě od Tsenki.
Díky za článek a extra palec nahoru za video týdne. Tak ať vám ten „drajv“ opravdu vydrží.
Budeme se snažit, díky! 😉
To, že se z Vostočného startuje po více než roce a půl vzbuzuje rozpaky. Ale pohled do montážní haly na jeden nosič připravený ke startu a druhý ve vysokém stupni rozpracovanosti naopak vybízí k optimismu.
Rok a půl dlouhá mezera mezi prvním a druhým startem z Vostočného byla plánovaná. Loni v dubnu byl pro vynesení družice Lomonosov použit horní stupeň Volha, a poté se čekalo na montáž zařízení pro přípravu silnějšího horního stupně Fregat. Ten zde nyní bude standardně používán.
Každých deset minut aktuální snímek libovolného místa povrchu Země pro čínskou vládu s rozlišením 1,3 metru? Docela terno. Pokud se nepletu, nic tak operativního nemají ostatní velmoci k dispozici.
A to že nic takového nemají vám řekli u jaké agentruy na tři písmenka? 😀
Pokud vím, tak takovouto efektiviu nemají ani Key Hole. Ale rád se dovím něco nového. Sem s tím.
Čína ovšem tohle taky nemá k dispozici, když vypustili 6 družic ze 60.
KH sice nenasnimkuji celou Zemi za 10 minut, ale zase mají 10x či 20x lepší rozlišení.
Samozřejmě jsem to psal s výhledem na systém komplet.