sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.
Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.
Kolaborace vědeckého projektu JWST UNCOVER získá ocenění Berkeley Prize za rok 2027 od Americké astronomické společnosti. Cenu obdrží tým projektu UNCOVER za výzkum vzdálených galaxií a kup galaxií.
Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou mobilitou, přidala do svého finančního kola dalších 308 milionů dolarů. Celková hodnota kola, které společnost oznámila v červnu, tak činí 500 milionů dolarů.
Bulharský výrobce družic EnduroSat získal 205 milionů dolarů na rozšíření výroby družic v Evropě a Spojených státech, protože roste poptávka po jeho modelu konstelace jako služba (constellation-as-a-service). Společnost to oznámila 16. září.
United Launch Alliance se připravuje na návrat rakety Vulcan do provozu prostřednictvím mise Amazon Leo. Americké vesmírné síly však budou před povolením obnovení startů v rámci misí pro národní bezpečnost vyžadovat samostatné přezkoumání, uvedl 16. září vysoký představitel akvizičního oddělení této složky.
Společnost HawkEye 360 reaguje na rostoucí poptávku po suverénních vesmírných kapacitách založením evropské dceřiné společnosti. Ve spolupráci s firmou Leonardo chce evropským zákazníkům poskytovat schopnosti snímání rádiového spektra a zároveň spolupracuje se společností ERA, která je součástí české skupiny Omnipol. Společnost to oznámila 15. září.
Společnost SES 15. září představila plány na vybudování kapacit pro výrobu družic určených pro přímé spojení se zařízeními (direct-to-device, D2D) v Evropě ve spolupráci se společností Elveo Mobile. Cílem je vybudovat regionální dodavatelský řetězec a rozšířit konstelaci družic na nízké oběžné dráze (LEO) provozovatele D2D.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Zásobovací loď Progress MS-07 by měla u ISS zakotvit pouhé tři hodiny (dva oběhy) po startu. Časem na tento profil mohou přejít i pilotované lodě. Zdroj
1. září 21:26
Rubrika:
Štítky:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
A člověk by si myslel, že 6 hodin stačí. Že je to dostatečně rychlé. Tohle musí být úplně příšerné na výpočet, provedení a to vše při zachování bezpečnosti pro ISS.
Bude to velká výzva.
Pamatuju si váš komentář pane Majer, z posledního progresu co letěl, že první zážehy prakticky provádí už hned po odpojení od nosiče, že jsou předprogramované. Pořád si to jen představuju, to to tu Zemi musí oblétat při permanentně zapnutém motoru a měnit jen orientaci v prostoru.
To zase ne, ty zážehy trvají jen několik desítek sekund a pak se motor vypne.
Není to až tak velké novum. U Gemini XI třeba proběhlo rendez vous s Agenou během prvního obletu, u prvních misí Sojuzů zase byly lodě při navedení na orbit vzájemně vzdáleny pouhých několik desítek kilometrů.
To současné zrychlování je dáno modernizací hardwaru nosičů i lodí samotných, díky kterému se přesnost navedení zlepšuje (v těch šedesátých letech to byl úctyhodný výkon, ale do spolehlivosti měly tehdejší okolnosti a prostředky daleko).
Tu druhou část lze jen podepsat. Přeci jen, mít v LM počítač, co mám v mobilu, tak nemusí na řízení sáhnout 🙂
Ale co se týká té první, tak se chci zeptat na následující. Je či není rozdíl v tom, zda cílové dokovací těleso (Agena) odstartuje hodinu a půl před Gemini či či tam krouží už roky? Logická odpověd zní, že by to mělo být jedno. Ale odpověď neznám. Při té investici za tolik a tolik miliard se mi nezdá, že by jim to schválili manažeři, letět přímo k ISS, co kdyby se něco stalo, aby lítalo na orbitu ISS mrtvé těleso, to si asi nelajznou, zvlášť, když by se rozpadlo.
Nějak moc nechápu tu otázku. Je jedno, jestli tam Agena kroužila hodinu a půl nebo ISS několik dekád, pokud je na stabilní dráze, budou postupy pro navedení k cílovému tělesu stejné. A i přes superrychlou dráhu bude Sojuz nějaké ty korekce dělat, takže třetí stupeň by ISS ohrozit neměl, pokud máte na mysli tohle…
Přesně to sem měl na mysli.