sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Čína zakládá průmyslovou alianci VLEO, satelity demonstrují trvalý provoz na nízké oběžné dráze
Britský startup SatVu, který se zabývá termovizemi, oznámil 29. června zahájení komerčních služeb s družicí HotSat-2, což znamená návrat k provozování generujícímu zisky poté, co její debutová družice selhala na nízké oběžné dráze Země v roce 2023.
Generální ředitel společnosti Rocket Lab uvedl, že akvizice společnosti Iridium touto společností byla logickým dalším krokem v jeho ambicích proniknout na lukrativní trh vesmírných služeb.
Evropská kosmická agentura se bude během fáze návrhu svého lunárního modulu Argonaut a pravděpodobně i pro svou první misi spoléhat na externí měsíční topografická data a zároveň bude pracovat na vývoji vlastních mapovacích schopností pro pozdější mise.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Zásobovací loď Progress MS-07 by měla u ISS zakotvit pouhé tři hodiny (dva oběhy) po startu. Časem na tento profil mohou přejít i pilotované lodě. Zdroj
1. září 21:26
Rubrika:
Štítky:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
A člověk by si myslel, že 6 hodin stačí. Že je to dostatečně rychlé. Tohle musí být úplně příšerné na výpočet, provedení a to vše při zachování bezpečnosti pro ISS.
Bude to velká výzva.
Pamatuju si váš komentář pane Majer, z posledního progresu co letěl, že první zážehy prakticky provádí už hned po odpojení od nosiče, že jsou předprogramované. Pořád si to jen představuju, to to tu Zemi musí oblétat při permanentně zapnutém motoru a měnit jen orientaci v prostoru.
To zase ne, ty zážehy trvají jen několik desítek sekund a pak se motor vypne.
Není to až tak velké novum. U Gemini XI třeba proběhlo rendez vous s Agenou během prvního obletu, u prvních misí Sojuzů zase byly lodě při navedení na orbit vzájemně vzdáleny pouhých několik desítek kilometrů.
To současné zrychlování je dáno modernizací hardwaru nosičů i lodí samotných, díky kterému se přesnost navedení zlepšuje (v těch šedesátých letech to byl úctyhodný výkon, ale do spolehlivosti měly tehdejší okolnosti a prostředky daleko).
Tu druhou část lze jen podepsat. Přeci jen, mít v LM počítač, co mám v mobilu, tak nemusí na řízení sáhnout 🙂
Ale co se týká té první, tak se chci zeptat na následující. Je či není rozdíl v tom, zda cílové dokovací těleso (Agena) odstartuje hodinu a půl před Gemini či či tam krouží už roky? Logická odpověd zní, že by to mělo být jedno. Ale odpověď neznám. Při té investici za tolik a tolik miliard se mi nezdá, že by jim to schválili manažeři, letět přímo k ISS, co kdyby se něco stalo, aby lítalo na orbitu ISS mrtvé těleso, to si asi nelajznou, zvlášť, když by se rozpadlo.
Nějak moc nechápu tu otázku. Je jedno, jestli tam Agena kroužila hodinu a půl nebo ISS několik dekád, pokud je na stabilní dráze, budou postupy pro navedení k cílovému tělesu stejné. A i přes superrychlou dráhu bude Sojuz nějaké ty korekce dělat, takže třetí stupeň by ISS ohrozit neměl, pokud máte na mysli tohle…
Přesně to sem měl na mysli.