sociální sítě

Přímé přenosy

Načítám data o přenosech…

krátké zprávy

Energy

Společnost Energy získala kontrakt od amerického letectva na studium přenosu vesmírné solární energie do vojenských zařízení, čímž oživuje koncept studovaný před dvěma desetiletími.

Space42

V roce 2025 pomohly systémy Space42 zachránit více než 660 životů při 25 nouzových událostech, od zemětřesení v Myanmaru, Nepálu a Turecku až po cyklóny v Mosambiku a záplavy v Nigérii. V každém případě rozdíl mezi přijatými daty a poskytnutou pomocí pramenil ze spolupráce mezi propojením, pozorováním a reakcí.

Nayuta Space

Čínský komerční startup Nayuta Space zabývající se vypouštěním raket Nayuta Space dokončil po sobě jdoucí kola financování Pre-A na podporu vývoje svého nekonvenčního konceptu rakety Xuanniao-R.

Eutelsat

Francouzský družicový operátor Eutelsat a indický poskytovatel námořních služeb Station Satcom podepsali víceletou dohodu o rozšíření služeb OneWeb LEO, které vlastní Eutelsat, pro flotilu Satcomu.

Autonomní plavidla

Rostoucí tlak na zabezpečení strategických vod vede k poptávce po důslednějším monitorování podmořské aktivity, což vytváří příležitosti pro autonomní plavidla připojená k družicím, která mohou sledovat oblasti mimo dosah vesmírných senzorů.

Eycore

Polská kosmická společnost Eycore vypustila družici Eycore-1. Družici je určena pro pozorování Země s technologií radaru se syntetickou aperturou (SAR) od této společnosti. Start rakety Falcon 9 z vesmírné základny Vandenberg.

Interlune

Interlune, startup s plány na získávání helia-3 z Měsíce, získal kontrakt od NASA na vývoj nákladu pro testování způsobů extrakce tohoto cenného izotopu z lunárního regolitu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Jemné mraky na Marsu

Rover Curiosity nasnímal svými kamerami jemné mraky, které připomínají pozemské ledové mraky typu cirrus. Samotný rover už dříve pořídil fotky těchto útvarů, stejně tak i jiné mise včetně landeru Phoenix, ale tentokrát byly mraky nejlépe vidět. Inženýři tentokrát použili kamery NavCam, aby pořídily dvě sady po osmi snímcích nebe během marsovského rána. První sada fotek vznikla když kamera mířila téměř přímo vzhůru, při druhé pak rover hleděl k jižnímu obzoru. Na obou sériích byly vidět pohyby mraků, které ještě vynikly po obrazových korekcích snímků. Když pak rover ten samý den pohlédl stejnými kamerami k obloze v poledne, nebylo už po mracích ani vidu.

Časosběrné video ranních mraků nad Marsem nasnímané roverem Curiosity 17. července 2017.
Časosběrné video ranních mraků nad Marsem nasnímané roverem Curiosity 17. července 2017.
Zdroj: www.nasa.gov

Mars má oproti Zemi protáhlejší oběžnou dráhu, takže se intenzita osvětlení rudé planety mění více, než jak jsme zvyklí ze Země. V minulých letech byly pásy oblačnosti vidět u rovníku v době, kdy byl Mars nejdále od Slunce. Aktuální snímky vznikly zhruba dva měsíce předtím, než se Mars dostal do této nejvzdálenější pozice. Dalo by se říci, že jde o začátek sezóny, kdy by se daly tyto mraky pozorovat.

Časosběrné video ranních mraků nad Marsem nasnímané roverem Curiosity 17. července 2017.
Časosběrné video ranních mraků nad Marsem nasnímané roverem Curiosity 17. července 2017.
Zdroj: www.nasa.gov

„Tyto mraky jsou zřejmě tvořené ledovými krystalky, když voda zkondenzovala na prachových částicích v chladných vrstvách atmosféry,“ vysvětluje John Moores z York University v kanadském Torontu, který je členem vědeckého týmu Curiosity a dodává: „Chvění je způsobeno poklesem těchto krystalů, které se následně vypaří, čímž vznikají vzory, kterým říkáme „padací pruhy“. Rover nemá možnost, jak by mohl změřit výšku těchto mraků, ale v pozemských podmínkách vznikají hodně vysoko.“

Časosběrné video ranních mraků nad Marsem nasnímané roverem Curiosity 17. července 2017.
Časosběrné video ranních mraků nad Marsem nasnímané roverem Curiosity 17. července 2017.
Zdroj: www.nasa.gov

Ke zvýraznění obrázků se použila zajímavá metoda – ze všech snímků v každé sekvenci byl vygenerován „průměrný snímek“, který se následně odečetl od každého snímku, čímž vynikly rozdíly mezi jednotlivými fotkami. Pohyb oblačnosti je ale vidět i na surových snímcích, byť je vše pochopitelně slabší.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://cache.boston.com/universal/site_graphics/blogs/bigpicture/mars_06_20/mars10.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia21840.gif
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia21841-1041.gif
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia21842.gif

Rubrika:

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
slappy
slappy
8 let před

Parádička! To je… exometeorologie? : )

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpověď  slappy

Dalo by se to tak říct 🙂

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.