sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Dlouhý pochod 10

Tomáš Pojezný 21. listopadu 2024 19:00

Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.

LM 400

Tomáš Pojezný 21. listopadu 2024 17:00

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Tomáš Pojezný 21. listopadu 2024 15:00

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Tomáš Pojezný 21. listopadu 2024 13:00

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Inversion Space

Tomáš Pojezný 21. listopadu 2024 10:00

Společnost Inversion Space získala 44 milionů dolarů na další vývoj návratových pouzder pro náklad vracející se z vesmíru. Inversion použije finanční prostředky na další vývoj zařízení Arc.

Chance Saltzman

Tomáš Pojezný 21. listopadu 2024 8:00

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Tomáš Pojezný 20. listopadu 2024 17:00

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

Tomáš Pojezný 20. listopadu 2024 15:00

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Arianespace

Tomáš Pojezný 20. listopadu 2024 13:00

Arianespace oznámila kontrakt na vynesení zařízení společnosti Exotrail raketou Ariane 6. Start se uskuteční z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně v druhé polovině roku 2026.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Thomasův fotokoutek (28)

Všechno jednou končí. Ne jinak je tomu u půlroční mise Proxima francouzského astronauta Thomase Pesqueta. Ten na Mezinárodní kosmické stanici pobýval během Expedic 50 a 51, pracoval na desítkách vědeckých experimentů, staral se o údržbu stanice a dokonce absolvoval i dva výstupy do volného prostoru. V pátek v 16:10 našeho času návratová kabina Sojuzu MS-03 úspěšně přistála v Kazachstánu a Thomas i se svým ruským kolegou Olegem Novickým po dlouhých měsících zakusili tíhu svých vlastních těl. S koncem mise Proxima a Expedice 51 tak končí i náš seriál, který vás po 28 týdnů pravidelně zásoboval mnoha fotografiemi z oběžné dráhy. Doufáme, že se vám líbil. Věříme, že jste se stejně jako i my něco nového dozvěděli a také občas strnuli v úžasu nad některými krajinami na naší planetě, které vypadají spíše jako z jiného světa nebo z malířského plátna. Pojďme si tedy ještě naposledy prohlédnout fotografie, které pro nás v uplynulém týdnu pořídil Thomas Pesquet z paluby Mezinárodní kosmické stanice.

Trochu jsem experimentoval s fotoaparáty… zde je můj Frankensteinský výtvor!
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/34722843762/

Minulý týden jsme prováděli experiment Grasp s headsetem pro virtuální realitu, abychom otestovali, jak můj mozek interpretuje vizuální podněty bez gravitace.
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/34923409476/

Bylo to trochu zneklidňující, ale byla velká zábava být na vesmírné stanici, která je už sama o sobě úplně jiný svět, a přitom být v úplně jiné (virtuální) realitě. Vědci se pokoušejí zjistit, jak lidský mozek zpracovává komplexní úkoly, jako je chytání míčku nebo létajícího talíře anebo nalévání vody do sklenice. Jak gravitace pomáhá našim mozkům vypočítat kde a jak pohnout s rukama, aby byly na správném místě ve správný čas? Provádění experimentu Grasp ve stavu beztíže ale také ve virtuální realitě nabízí vědcům na Zemi mnoho možností k vyladění scénářů a opravdu se dostat na kloub tomu, jak náš mozek funguje.
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/34576921510/

Popruhy zajišťují, že neodplujeme pryč a nenarazíme do nějakého drahého nebo kritického zařízení.
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/34964125645/

Oblaka, voda, písek. Poetický obraz Ománu.
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/34081181713/

Brzy nastane čas na návrat! Otestovali jsme naše skafandry a loď: všechno funguje na výbornou. Peggy zůstává ještě na pár dalších měsíců a vrátí se zpátky s Jackem a Fjodorem.
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/34965158185/

Mohlo by se zdát, že s dvoučlennou posádkou namísto tříčlenné je tady více místa… ale cítím se tady nacpaný ještě víc, než kdy jsem letěl nahoru!
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/34924454196/

Valleta, hlavní město Malty se svou nádhernou pevností na příkrých pobřežních útesech.
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/34963106535/

Není jednoduché z vesmíru najít Niagarské vodopády. Jakmile je ale najdete, pohltí vás to.
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/33653789553/

Když se podíváte pozorně, uvidíte loď plující vstříc hněvu oceánu.
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/34902500475/

Vlny jsou majestátní a to jak zblízka, tak z vesmíru. Když je odsud pozoruji, představuji si zvuk vody narážející na pobřeží.
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/34515392010/

(1/3) nášivka ESA
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/34991270745/

(2/3) nášivka ESA
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/34603706170/

(3/3) nášivka ESA
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/34180882113/

(1/2) Seine-Maritime! Zde jsem vyrostl a zde také bydlí 90 % mé rodiny! Když jsem byl malý, nikdy jsem si nedokázal představit, že svůj domovský region jednoho dne uvidím z takové výšky. Doufám, že už brzy budu tam dole!
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/31925264362/

(2/2) Seine-Maritime! Zde jsem vyrostl a zde také bydlí 90 % mé rodiny! Když jsem byl malý, nikdy jsem si nedokázal představit, že svůj domovský region jednoho dne uvidím z takové výšky. Doufám, že už brzy budu tam dole!
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/34098674531/

(1/5)Několik z nás pracuje na experimentu zkoumajícím pohyby tělních tekutin, abychom zjistili, jak se náš nitrooční a nitrolebeční tlak mění ve stavu beztíže. Čím více dat je k dispozici, tím lépe pro vědce! Při našem návratu na Zemi musíme být pozorní k pohybu tělních tekutin. Naše těla žila ve stavu beztíže šest měsíců, a tak naše srdce nejsou zvyklá pumpovat krev do mozku proti gravitaci! To je jeden z důvodů, proč tady nahoře tak moc cvičíme. V této oblasti byl učiněn velký pokrok a obecně lze říci, že astronauti vracející se zpátky na Zemi se cítí fajn.
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/34470450026/

(2/5)Několik z nás pracuje na experimentu zkoumajícím pohyby tělních tekutin, abychom zjistili, jak se náš nitrooční a nitrolebeční tlak mění ve stavu beztíže. Čím více dat je k dispozici, tím lépe pro vědce! Při našem návratu na Zemi musíme být pozorní k pohybu tělních tekutin. Naše těla žila ve stavu beztíže šest měsíců, a tak naše srdce nejsou zvyklá pumpovat krev do mozku proti gravitaci! To je jeden z důvodů, proč tady nahoře tak moc cvičíme. V této oblasti byl učiněn velký pokrok a obecně lze říci, že astronauti vracející se zpátky na Zemi se cítí fajn.
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/34470450786/

(3/5)Několik z nás pracuje na experimentu zkoumajícím pohyby tělních tekutin, abychom zjistili, jak se náš nitrooční a nitrolebeční tlak mění ve stavu beztíže. Čím více dat je k dispozici, tím lépe pro vědce! Při našem návratu na Zemi musíme být pozorní k pohybu tělních tekutin. Naše těla žila ve stavu beztíže šest měsíců, a tak naše srdce nejsou zvyklá pumpovat krev do mozku proti gravitaci! To je jeden z důvodů, proč tady nahoře tak moc cvičíme. V této oblasti byl učiněn velký pokrok a obecně lze říci, že astronauti vracející se zpátky na Zemi se cítí fajn.
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/34470451606/

(4/5)Několik z nás pracuje na experimentu zkoumajícím pohyby tělních tekutin, abychom zjistili, jak se náš nitrooční a nitrolebeční tlak mění ve stavu beztíže. Čím více dat je k dispozici, tím lépe pro vědce! Při našem návratu na Zemi musíme být pozorní k pohybu tělních tekutin. Naše těla žila ve stavu beztíže šest měsíců, a tak naše srdce nejsou zvyklá pumpovat krev do mozku proti gravitaci! To je jeden z důvodů, proč tady nahoře tak moc cvičíme. V této oblasti byl učiněn velký pokrok a obecně lze říci, že astronauti vracející se zpátky na Zemi se cítí fajn.
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/34350848122/

(5/5)Několik z nás pracuje na experimentu zkoumajícím pohyby tělních tekutin, abychom zjistili, jak se náš nitrooční a nitrolebeční tlak mění ve stavu beztíže. Čím více dat je k dispozici, tím lépe pro vědce! Při našem návratu na Zemi musíme být pozorní k pohybu tělních tekutin. Naše těla žila ve stavu beztíže šest měsíců, a tak naše srdce nejsou zvyklá pumpovat krev do mozku proti gravitaci! To je jeden z důvodů, proč tady nahoře tak moc cvičíme. V této oblasti byl učiněn velký pokrok a obecně lze říci, že astronauti vracející se zpátky na Zemi se cítí fajn.
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/34187869873/

Letiště alžírského města Oran leží mezí solným jezerem a městem samotným.
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/33136290493/

Frankfurt, hlavní město ekonomiky v Německu. Jeho mrakodrapy vrhají stíny při odpoledním slunci.
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/33387826284/

Frankfurtské letiště (EDDF/FRA). Astronauti ESA jej znají velice dobře, je to naše hlavní křižovatka pro cestování po celém světě. Všimněte si obřích Airbusů A380!
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/34098840631/

Lorient na pobřeží Bretaně.
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/34099879630/

V uplynulých několika týdnech jsme z Mezinárodní vesmírné stanice vypustili množství cubesatů.
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/34977591546/

Mezi vypuštěnými cubesaty byl i satelit Janus sponzorovaný francouzskou kosmickou agenturou CNES a navržený francouzskými studenty.
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/34173840714/

Dále jsme vypustili i první finský satelit. Vítej ve vesmíru, Finsko! :) — Dále jsme vypustili i první finský satelit. Vítej ve vesmíru, Finsko! 🙂
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/34173839264/

Bajkonur, místo kde jsem před 195 dny opustil Zemi. Přistaneme nedaleko.
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/34963106815/

Zbožňuju tuhle posádku. Dnes máme ceremoniál předávání velení, který oficiálně ukončí Expedici 51.
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/34963104755/

Je mi líto, že zítra opustím Jacka „2fish“ Fishera, Peggy Whitson a Fjodora. Užijte si volný prostor navíc! Doufám, že jsem si nezapomněl nic sbalit :) — Je mi líto, že zítra opustím Jacka „2fish“ Fishera, Peggy Whitson a Fjodora. Užijte si volný prostor navíc! Doufám, že jsem si nezapomněl nic sbalit 🙂
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/34963104535/

Poslední fotka Paříže… sice trochu šikmo, ale u Paříže to nemůžete nikdy pokazit. Pokuste se na základě stínů uhodnout, v jakou denní dobu to bylo foceno…
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/33436168874/

Sojuz a Progress klidně čekají na svůj návrat na Zemi během našeho přeletu nad Baja California a Chile. Ačkoli lodě vypadají podobně, Progress (vzadu) je nepilotovaný a používá se pro přepravu zásob a úpravy oběžné dráhy Mezinárodní vesmírné stanice. Dalším důležitým rozdílem je, že část Sojuzu se může vrátit na Zemi a dopravit tak zítra mě a Olega zpátky pod vliv gravitace. Naproti tomu Progress celý shoří v atmosféře během návratu. Musím se ujistit, že si pro naši zpáteční cestu vyberu správnou loď 😉
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/34671505306/

Jeden malý poslední výhled na naši mateřskou loď před tím, než vyrazíme. Je to vysoce technické dílo, ale i tak je stanice nádherná. Je svědkem mnoha východů i západů slunce v jednom dni, jako je tomu například na této fotce z japonského modulu Kibó. Mezinárodní vesmírná stanice je tak unikátním, odlehlým a téměř magickým místem… Bude se mi stýskat.
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/34657060660/

A ještě jedna drobnost nakonec. Pro ty z vás, kterým Thomasův fotokoutek přirostl k srdci, máme dobrou zprávu. Připravujeme pro vás ještě jeden speciální, bonusový díl 😉

Zdroj informací:
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/

Rubrika:

Foto a video

Štítky:

časosběrné video, cubesat, ESA, expedice 51, ISS, Thomas Pesquet, Thomasův fotokoutek, věda na ISS, video

Počet zobrazení: 1

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Deník astronauta | 03 – Komunikace a řešení problémů

Zklamání z Ariane-6 pokračuje

OBRAZEM: Příprava mise Proba-3

Před deseti lety přistál modul Philae na kometě

Gateway (listopad 2024)

Sledování zrcadel JWST pro optimální obraz

Komentáře:

Odběr komentářů

12 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejvíce hodnocený

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře

Alois

7 let před

Dovolím si poznámku mimo téma, ale bude jistě zajímat fandy sondy NH :
Na domovské stránce sondy NASA konečně změnila údaj o aktuální poloze sondy na sledování m.j. i vzdálenosti od cílového KBO, dosud zcela nesmyslně tam byl údaj o zvětšující se vzdálenosti od Pluta.
Aktuálně je sonda 4,8 AU od cíle.

Jaro Pudelka

7 let před

Odpověď Alois

Alois, skúste to nabudúce dať sem – http://forum.kosmonautix.cz/forum/viewtopic.php?f=30&t=182&start=1290

Autor článku

Michael Voplatka

7 let před

Odpověď Alois

Děkujeme za upozornění. Jak psal pan Pudelka, mnohem vhodnější by příště bylo, kdybyste podobnou informaci mimo téma sdílel na našem fóru, které je pro to naprosto perfektním místem. A to se samozřejmě netýká jen New Horizons ale veškerého dění v kosmonautice. Uživatelé fóra Vám za takové informace budou nepochybně vděční.

Jirka Hadač

7 let před

Přihodím poznámku k Thomasovi, jeho fotky si to zaslouží. Byli moc krásné a od té doby, co jsem si před pár týdny jeden díl rozklikl a okouknul (do té doby jsem ho úmyslně ignoroval), tak jsem se těšil. Fotky to byly moc hezké a stály za to. Teď se budem těšit na Sašu a jeho fotografické umění.

Autor článku

Michael Voplatka

7 let před

Odpověď Jirka Hadač

Tak to je škoda, že jste Thomasův fotokoutek ignoroval. Za zkoušku člověk přece nic nedá. Pokud by se vám to nelíbilo, ignoroval byste potom něco známého. Takto jste ignoroval a ani jste nevěděl co. Na fotky Alexandra Gersta se také moc těším. S Thomasem Pesquetem se to vůbec nedá srovnávat. Thomas je úplný začátečník a před misí na ISS nikdy nefotil.

Jirka Hadač

7 let před

Odpověď Michael Voplatka

Znova, abychom si porozuměli, to bylo v době, kdy jsem sem přišel, myslím poprvé na server. A jsem si chtěl číst články a seriály. Neudělal jsem to ve zlé vůli :-), nevěděl jsem co čekat, a daleko víc mě zajímal výzkum venuše, nebo Kritické momenty kosmonautiky či Osudy. A omlouvám se, pro nezasvěceného mi to podle názvu přišlo spíš jako škola fotografování 🙂 a to já radši procházel vesmír a četl si o Storym Musgraveovi. Ale našel jsem cestu a upřímně říkám, skoukl jsem ty foto až úplně nazpět.

Autor článku

Michael Voplatka

7 let před

Odpověď Jirka Hadač

Vůbec se nemáte za co omlouvat. Omlouvám se naopak já vám, jelikož jsem to špatně pochopil. Já být na vašem místě, také se nejprve vrhnu na úplně jiné články 🙂 Velice nás těší, že naše seriály si i po letech nacházejí stále nové čtenáře.

Jirka Hadač

7 let před

Odpověď Jirka Hadač

A druhá věc, zdálo se mi nepatřičné, aby pod posledním článkem s jeho fotografiemi byli údaje o sondě NH (ať už jakkoliv zajímavé) a nic o Thomasovi. 😉 tak jsem to chtěl napravit.

ventYl

7 let před

A ja sa spytam teraz, ked uz asi ziadne dalsie fotky nebudu: bol na kosmonautixe popularnejsi Thomas, alebo Samantha?

Autor článku

Michael Voplatka

7 let před

Odpověď ventYl

Za mě osobně, jakožto autora Deníku astronautky a spoluautora Thomasova fotokoutku jednoznačně Samantha. Její články byly často přecpané jedinečnými informacemi, které nikde jinde nejsou. Pokud si člověk přečte všechny díly Deníku astronautky, získá opravdu rozsáhlé (na laika) znalosti Sojuzu, jeho systémů i řízení a stejně tak ISS. Co se týče čtenářů našeho webu, troufám si říct, že i pro ně byl Deník astronautky populárnější. Je to vidět jak na počtech přečtení tak na hvězdičkovém hodnocení. Ale i tak Deník astronautky měl menší základnu fanoušků než jiné naše seriály nebo články na určitá atraktivní témata. Což je škoda. Jedinou kaňku na kráse, kterou pro mě Deník astronautky má, je fakt, že jej Samantha nedokončila :/

Jirka Hadač

7 let před

Odpověď ventYl

A dodám pro odlehčení, nevím jak na kosmonautixu, ale u mě určitě Samantha :-), je o dost hezčí :-).

ptpc

7 let před

Odpověď Jirka Hadač

Veľký súhlas… 🙂

Thomasův fotokoutek (28)

Náš web používá Cookies