Odstartoval Progress MS-06, viděli jsme test motorů záchranné věžičky pro SLS a Orion, SpaceX nás nechala nahlédnout do své kuchyně a Čína vypustila velmi zajímavý vědecký satelit. O tom samozřejmě v Kosmotýdeníku také, ale v hlavním článku se podíváme k Marsu na deset nejvýznamnějších objevů v atmosféře Rudé planety, které zjistila sonda MAVEN. Ta ostatně včera oslavila tisíc dní na oběžné dráze. Dále si shrneme články z našeho portálu a podíváme se na další menší události. Přeji vám pěknou neděli a příjemné čtení.
Top 10 zjištění sondy MAVEN
Zdroj: http://lasp.colorado.edu/
Včera, 17. června tomu bylo přesně 1000 dní, co se americká sonda MAVEN pohybuje po orbitální dráze planety Mars a zkoumá její horní atmosféru. Je to v podstatě smutné zkoumání, které potvrzuje a osvětluje, jak Slunce postupně obírá Mars o jeho plynný obal. Slunce tak měnilo a doposud proměňuje planetu, která měla možnost hostit mikrobiální život, ve vyprahlou a studenou poušť.
Sonda MAVEN pootevřela dvířka neuvěřitelně zajímavým skutečnostem marsovské atmosféry, které nám zatím byly záhadou. Bruce Jakovsky, vedoucí výzkumný pracovník MAVEN z University of Colorado ve městě Boulder říká: „MAVEN provedl ohromné objevy v horní atmosféře Marsu a její interakce se slunečním větrem.“ Tyto objevy nám dovolují chápat nejen, jak atmosféra funguje v současnosti, ale i její historii a odhaluje příběh o tom, jak postupně skomírala pod proudem slunečního větru.
Pro oslavu tisíce dnů, které strávila sonda na oběžné dráze kolem Marsu, vybral jeho vědecký tým deset nejvýznamnějších objevů této mise.
10. Nález proměnných koncentrací oxidu dusnatého a ozonu v horních vrstvách atmosféry ukazuje na dynamické proměny mezi nižšími vrstvami a těmi vyššími. Tento objev byl neočekávaný a ukazuje, že o komplexnosti marsovské atmosféry toho víme málo. V této oblasti bude výzkum pokračovat.
9. Nečekaný objev byl také, když sonda nalezla hluboko v horních vrstvách atmosféry částice slunečního větru. Ty jsou za normálních podmínek odkláněny ionosférou a do atmosféry nepronikají. Nicméně určité reakce v ionosféře způsobují změnu nabitých částic na neutrální atomy, které pak pronikají hluboko do atmosféry.
8. Sondě MAVEN se podařilo vůbec první pozorování vrstvy kovových iontů v atmosféře. Tato vrstva by měla být v různých hodnotách zastoupena v atmosféře pokaždé. Vzniká tím, že planeta sbírá meziplanetární prach bohatý na kovy. Nicméně hodnota této vrstvy kovových iontů výrazně vzrostla v říjnu 2014, když kolem Marsu prolétala kometa Siding Spring.
7. MAVEN identifikoval dva nové druhy atmosférické záře. Jedna se jmenuje difuzní a druhá protonová. Na rozdíl od Země však tyto záře nevznikají působením globálních nebo lokálních poruch magnetického pole.
6. Zmíněné záře vznikají dopadem proudu nabitých částic z různých druhů slunečních bouří. Když částice z těchto bouří narazí na atmosféru Marsu, dochází k výraznému urychlení ztráty plynů z atmosféry Marsu do vesmíru. Urychlit tento proces dokáží zmíněné bouře až desetkrát.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
5. Interakce mezi slunečním větrem a marsovskou atmosférou jsou nečekaně složité. To je způsobeno velmi slabým marsovským magnetickým polem, které propouští většinu slunečního záření a částic. Pouze v některých lokalitách, kde je výrazněji zmagnetizovaná kůra planety, dochází k regionálnímu magnetickému působení na sluneční částice a jejich odklánění. Magnetosféra planety se tak průběžně často proměňuje a není globálního charakteru, ale čistě proměnlivou regionální záležitostí. Mechanismy jejího působení jsou proto velmi složité.
4. MAVEN zaznamenal sezónní urychlení výměny vodíku z nižších vrstev atmosféry do vyšších a jeho následné unikání do vesmíru. Zdrojem tohoto vodíku je voda z nižších vrstev, která je slunečním svitem rozkládána na vodík a kyslík. Vodík pak uniká mimo atmosféru. Proces dynamické sezónní výměny vodíku však není zcela pochopen.
Zdroj: https://sprcdn-assets.sprinklr.com/
3. Sonda MAVEN změřila izotopy v horní atmosféře (atomy stejného složení s různým hmotovým číslem a atomovou hmotností), aby zjistila, kolik argonu bylo v průběhu času ztraceno. Měření naznačují, že Mars ztratil dvě třetiny (možná i více) ze svého původního množství argonu. Ve zdroji se mluví o celém plynném obalu, ale jak správně poukázal náš čtenář Petr Scheirich, tak původní marsovská atmosféra dosahovala hustoty podobné té pozemské, přičemž současné hodnoty klesají k jednomu procentu. Citelná byla ztráta zejména CO2. Zdroj.
2. MAVEN změřila rychlost, kterou dnes Slunce a sluneční vítr odebírá plyny z horní části atmosféry. Měřily se i detailní mechanismy interakce těchto plynů a proces jejich odfouknutí do vesmíru. To pomohlo pochopit, jak docházelo ke ztrátám atmosféry v minulosti, kdy Slunce vyzařovalo intenzivnější ultrafialové světlo a docházelo tak v atmosféře Rudé planety k mnohem masivnějším ztrátám. To potvrzuje, že v průběhu času ztratil Mars opravdu značnou část svého plynného obalu.
1. Všechna měření potvrzují, že viníkem ztráty atmosféry Marsu je především Slunce. Také potvrzují, že v minulosti měl Mars hustou atmosférou s poměrně teplým a vlhkým klimatem, která však v důsledku slábnoucího magnetického pole a vlivu Slunce zeslábla a klima na planetě změnilo až na dnešní mrazivé a suché.
Gina DiBraccio, vědkyně z týmu MAVEN, která pracuje v NASA Goddard Space Flight Center k tomuto říká: „Všichni jsme nadšeni, jak vědecké přístroje MAVENu napomáhají nečekaným objevům a prohlubují naše znalosti o atmosféře Marsu,“ a dále pak dodává: „Nyní sledujeme na orbitě již druhý marsovský rok, který by nám mohl osvětlit cyklické sezónní proměny v atmosféře.“ Na výsledky se můžeme těšit již nyní.
Kosmický přehled týdne:
Již zítra, 19. června, by měla odstartovat raketa Falcon 9 v1.2 s bulharským satelitem BulgariaSat-1. A jak už to u SpaceX bývá, je samotná raketa zajímavější, než náklad. Teprve podruhé v historii bude startovat už jednou letěný první stupeň rakety na běžnou misi. Připravovaný první stupeň již jednou vynášel deset satelitů Iridium NEXT. Statický zážeh již v pořádku proběhl a start pro vás budeme Živě a česky vysílat.
Patnáctého června úspěšně vynesla čínská raketa CZ-4B velmi zajímavou čínskou misi Hard X-ray Modulation Telescope (HXMT). Ta se má věnovat výzkumu černých děr, neutronových hvězd a rentgenovým paprskům od nízkých až po vysoké energie fotonů. Pomocí tří detektorů bude skenovat galaktickou rovinu. Pro detekci jí slouží tři detektory. HE je vysokoenergetický rentgenový teleskop, ME bude zkoumat rentgenové zdroje středních energií a LE se zaměří na nízkoenergetické rentgenové zdroje. Dohromady tak bude HXMT schopný zaznamenávat rentgenové paprsky o energiích od 1 keV do 250 keV. Výsledkem by mohly být nálezy nových černých děr, pulsarů a dalších rentgenových zdrojů. Hmotnost HXMT je cca 2 500 kilogramů. Na video ze startu se můžete podívat níže.
V pátek u ISS úspěšně zakotvila ruská automatická zásobovací loď Progress MS-06. Na fotografii aktuální konfigurace stanice se můžete podívat níže.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Přehled z Kosmonautixu:
Ve správném Kosmotýdeníku nesmí chybět kompletní přehled vydaných článků na serveru Kosmonautix, kde vám přinášíme aktuální zpravodajství z kosmonautiky. Ještě minulou neděli jsme vydali netradiční článek o jednom klubku nití, které má na svědomí XMM Newton. I když jsme vás v minulém díle připravovali na to, že poslední příděl fotek od Thomase Pesqueta z Mezinárodní kosmické stanice vyšel minulý týden, tak ještě tentokrát vyšel již skutečně poslední díl. Podívali jsme se také do evropského ESTECu, kde se pořádně protáhla připravovaná evropská mise k Merkuru BepiColombo. V úterý vás přivítal již osmnáctý díl seriálu o sovětských kosmických stanicích Saljut. Poté jsme se Živě a česky podívali na start ruské rakety Sojuz s automatickou zásobovací lodí Progress MS-06. Ukázali jsme vám také, jaké propracované analyzační přístroje se připravují pro prozkoumání vzorků z asteroidu, které má přivést sonda OSIRIS-REx. Z USA jsme se zase vrátili do Evropy a to konkrétně do Brém, kde vzniká servisní modul pro americkou loď Orion a pohledy na tento modul se jen tak neokoukají. Na Mezinárodní kosmické stanici zatím proběhl potřebný upgrade jednoho přístroje, pro efektivnější vědecké bádání. Další Živě a česky komentovaný přenos nás tentokrát zavedl do Utahu, kde proběhl test záchranné věžičky pro loď Orion. A o raketě SLS ještě jednou. Při prvním letu nepoletí jen loď Orion, raketa vynese i několik cubesatů a šanci dostanou i amatéři. Tři vybrané projekty jsme vám ukázali. V pátek loď Progress MS-06 úspěšně zakotvila u zadního portu modulu Zvezda. Podrobně jsme se také rozepsali o nastávajícím startu s bulharským satelitem, při kterém poletí už jednou použitý první stupeň rakety Falcon 9. A video tohoto týdne i s pár slovy kolem. Užijte si jej.
Snímek týdne:
NASA a Orbital ATK provedly test motorů záchranné věžičky, která bude sloužit pro raketu SLS a záchranu lodi Orion. Fotografie z ojedinělého testu jsou povedené a stávají se tak snímkem týdne.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Video týdne:
Těžko vybrat jiné video týdne, než parádní vhled do výrobní haly SpaceX v Hawthorne. Uvidíte na něm připravované první stupně raket Falcon 9, vnitřky nádrží a spoustu zajímavých detailů.
https://www.youtube.com/watch?v=H303vOIq9Zc
Zdroje informací:
http://lasp.colorado.edu/home/maven/2017/06/16/1000-days-in-orbit-mavens-top-10-discoveries-at-mars/
http://space.skyrocket.de/doc_sdat/hxmt.htm
http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=96&t=1775
https://www.nasa.gov/feature/orion-kicks-off-summer-with-series-of-safety-tests
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/full_width/public/thumbnails/image/iss_06-16-17.jpg?itok=ZcHFYOvd
https://sprcdn-assets.sprinklr.com/522/giphy_(2)-b002ebd2-268b-416a-8cff-4a9347cc0cc8-748321780.gif
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/15-217-master.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/mars_landscape_dry_wet.png
http://lasp.colorado.edu/home/maven/files/2016/01/LM_1000orbits.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/las_abort_motor.jpg
-b002ebd2-268b-416a-8cff-4a9347cc0cc8-748321780.gif){kind=link}
Jestliže Mars ztratil “ jen “ 2/3 původní atmosféry a tedy má 1/3 původní atmosféry, pak původní atmosféry byla velice řídká, max 5% Zemské a to je na vznik života zatraceně málo.
Prečo ak to bolo dostatok pre kvapalnú vodu tak prečo nie pre mikro organizmy?
Test motorů záchranné věžičky Orionu bohužel nebyl zcela ojedinělý. Úplně stejný test proběhl už v roce 2008 (!) ještě pod hlavičkou programu Constellation:
https://www.technologyreview.com/s/414353/nasas-new-crew-escape-system/
Test celého záchranného systému pak proběhl v roce 2010:
https://www.youtube.com/watch?v=JLdP-L7D58g
Super záběry z high-speed kamery:
https://www.youtube.com/watch?v=1c9rS5G5X6Y
Někdy mi připadá, že se akorát s velkou pompou přežvýkává už jednou přežvýkané :/
(To rozhodně není kritika Kosmonautixu. Spíše neustálého protahování nástupu té ‚nové americké éry‘ opakovaným rušením a překopáváním rozběhnutých programů…)
Dobře, máte samozřemě pravdu. Nicméně já ten význam slova ojedinělý nebral tak doslova, jak prezentujete. Spíše jsem myslel, že byl ojedinělý ve smyslu, že se neděje často a není to věc, kterou bychom mohli sledovat co měsíc.
Každopádně děkuji za doplnění odkazů a informací. To čtenáři jistě ocení. 🙂
Pokusím se to vysvětlit. Nejedná se o duplicitní test, akorát v jiném programu. Test Abort Motoru provedený 20. listopadu 2008 byl označen jako DM-1, tedy vývojový. Již tehdy byl v plánech zakotven druhý test, označený QM-1, tedy kvalifikační. Právě tento test, QM-1, byl proveden 20. června 2017. Podle nedávné výroční zprávy Langleyho výzkumného střediska jde o kvalifikaci motoru v rámci jeho certifikace pro pilotovaný let k Měsíci EM-2. Abort Motor pro QM-1 je v podstatě identické dvojče Abort Motoru pro EM-2, ze stejné výrobní série. Podle této zprávy byly oba exempláře v loňském roce úspěšně naplněny pohonnou hmotou. Montáž Abort Motoru pro QM-1 byla dokončena v březnu 2017. Montáž Abort Motoru pro EM-2 měla být podle zprávy dokončena letos na jaře a dodání do NASA má proběhnout v létě, po analýze dat z testu QM-1. Provedení testu QM-1 je nutnou podmínkou převzetí. Snad to takto stačí k pochopení závažnosti tohoto testu pro bezpečnost astronautů při prvním pilotovaném letu SLS.
Oprava zřejmé nesprávnosti: Test QM-1 proběhl 15. června 2017 (nikoli dvacátého).
S tou ztrátou atmosféry Marsu (bod 3.) je to trochu jinak (chybně, asi z důvodu přílišné stručnosti, je to i ve zdrojích, takže chyba rozhodně nepadá na hlavu autora :-).
Výsledky měření z MAVEN se týkají pouze Argonu – tedy 2/3 celkového množství Argonu z marsovské atmosféry za dobu jeho existence zmizelo. Pokud (což také plyne z měření) byl důvodem této ztráty sputtering – bombardování vysoké atmosféry slunečním větrem a UV zářením, pak pro ostatní plyny byla tato ztráta o mnoho řádů vyšší. Konkrétně pro CO2 to vychází tak, že pokud i v minulosti byl CO2 hlavní složkou marsovské atmosféry, tak počáteční tlak při povrchu musel být zhruba jedna (pozemská) atmosféra (!).
Článek ve Science z konce března letošního roku, kde bylo toto měření a jeho závěry publikovány, je zde:
http://lasp.colorado.edu/home/maven/files/2017/04/Mars%E2%80%99-atmospheric-history-derived-from-upper-atmosphere-measurements-of-38Ar36Ar.pdf
Jelikož má Mars menší přitažlivost, byla by nakonec původní atmosféra nejméně 2x hustší než současná pozemská.
Nie som si uplne isty, ci to mozno takto jednoducho interpolovat. Venusa ma 85% hmotnosti a 95% polomeru Zeme a aj napriek tomu ma atmosferu s 80x vyssim povrchovym tlakom pri radovo podobnej hrubke.
Dobrý den,
moc děkuji za ozdrojované zpřesnění informací. Mě to bylo také divné, leč jak se KT píše vždy ve spěchu, zrovna tohle jsem neověřoval. A vidíte, teď to dává větší smysl. Doplním to i do článku. Moc děkuji!
Výborná časť!
Ve sledovaném týdnu,v úterý oznámila NASA, že cíl sondy N.H., KBO MU69, zastíní 10. a 17.7. vzdálenou hvězdu a stín zasáhne Zemi. Pokud se uskuteční příslušná měření bude možné upřesnit mj. rozměry a zjistit případný, prstenec, prachový závoj či doprovodná tělesa ještě před návštěvou sondy.
K prvnimu zakrytu doslo jiz 3. cervna a byla k nemu zorganizovana rozsahla kampan v jizni americe a jizni africe, zakryt byl sledovan z asi 20 stanovist na obou kontinentech. Vysledky se ale teprve zpracovavaji a mozna se s jejich zverejnenim pocka, az budou k dispozici vysledky i z dalsich zakrytu.
Pozorování jsou aktuální, neb mohou upřesnit průletovou sekvenci.
CO to tam odpadává z té čínské rakety po startu?
To jsou izolační desky, které chrání teplotu paliva a okysličovadla před startem. odpadávají pravidelně a není to nic špatného. 🙂