Máme za sebou první týden roku 2017 a přichází čas na jeho souhrn v oblasti kosmonautiky. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu podívá na vyšetřování havárie Progressu MS-04, které stále není dokončené a ohrožuje i lety s lidskými posádkami. Jak se bude postupovat dál a proč se nedaří přijít na příčinu selhání? Dále se podíváme na první start letošního roku, který si připsala Čína, zamíříme za fotografiemi sondy Cassini a nabídneme i další témata. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Příčiny havárie Progressu nejasné, lety Sojuzů nejisté
Na havárii Progressu MS-04, která se odehrála prvního prosince loňského roku, si jistě ještě vzpomenete. Nákladní loď směřovala k Mezinárodní kosmické stanici se zásobami a dle videa, které pouštěla do éteru ruská strana, se zdálo, že start proběhl nominálně a vše je na dobré cestě. Až na to, že někde kolem sedmé minuty byla již loď odsouzena k zániku. V této chvíli mělo být již vyšetřeno, co za havárií stálo. Termín zveřejnění výsledků šetření byl stanoven na 20. prosince, ale nebyl dodržen. I ten prodloužený hovořil o zveřejnění výsledků někdy během svátků. To se však nestalo a dle Anatolye Zaka se tak po nějaký čas ještě nestane i s ohledem na to, že došlo k jistým pokrokům v šetření. Tato skutečnost může vážně ovlivnit plán letů nejen Progressů, ale také pilotovaných Sojuzů.
Zdroj: http://planetary.s3.amazonaws.com/
Tato nehoda je pro vyšetřovatele totiž velkým oříškem. Let rakety Sojuz-U totiž probíhal naprosto standardně po dobu šesti minut a dvaceti sekund, kdy došlo náhle ke ztrátě dat. V tomto čase pracoval horní stupeň rakety, který v té době běžel již skoro sto sekund a ještě necelé dvě minuty měl pracovat. Vyšetřovatelé proto pracují s událostmi, které nastaly řádově v desítkách milisekund, což nedává moc informací o tom, co se dělo. Výsledek však byl, že ve výšce 156 kilometrů, těsně pod první kosmickou rychlostí došlo k události, která zničila raketu a poslala ještě příliš pomalu letící Progress do atmosféry, kde i s dvěma a půl tunami zásob shořel.
Průběh nehody je tak hodně rozdílný oproti té, která potkala Progress M-12M v roce 2011. Tehdy data z rakety hlásila postupný nárůst teploty v potrubí odvodu spalin a destrukce celé rakety byla o dost pomalejší ve smyslu doprovodných jevů. Progress měl nehodu i v roce 2015, kdy za ní mohl taktéž horní stupeň rakety. Tehdy však došlo k nehodě v kritické fázi letu, kdy po oddělení lodi byla destruována stále pracujícím posledním stupněm. Při nehodě z prosince však došlo k incidentu v době klidové fáze hoření, kdy by i v případě předčasného oddělení nemělo dojít k devastujícímu nárazu.
I přes výčet havárií je nutné poznamenat, že už čtyři dekády létající rakety Sojuz-U patří mezi nejspolehlivější nosiče současnosti. Má spolehlivost 97,5%. Tento let byl také předposledním letem tohoto nosiče, před jeho definitivním odstavením. Přesto však nehoda zasáhne i další varianty raket Sojuz, protože mají některé díly společné a nikdo nemůže riskovat jejich start, dokud nebude jasné vyšetřování.
Zdroj: http://planetary.s3.amazonaws.com/
Ale zpět k zatím nejistým výsledkům vyšetřovací komise. Raketa Sojuz-U je osazena poměrně malým množstvím senzorů, což je dáno jednak její dlouhodobou službou a jednak tím, že už se nikomu nechtělo inovovat dosluhující nosič. Přičemž Sojuz 2 po havárii Progressu M-27 dostal novou sadu senzorů pro sběr dat během letu. Sojuz-U však už ne. Neověřená informace, která se probírala i v ruském tisku hovoří totiž o tom, že vyšetřovací komise operuje s možností zvýšených vibrací při práci posledního stupně, kdy vibrující stroj může pohledem práce motorů pracovat dobře, ale třeba vinou špatných svárů pláště a rozvodů může rezonovat, až překročí mez, kdy se raketa rozpadne. Sojuz-U však není osazen vibračními čidly a je proto možné, že se havárii nikdy přesně nepřijde na kloub. Pomohlo by, kdyby se na závady ohledně svařování přišlo při kontrole výrobních zápisů z linky, kde se Sojuz sestavoval. To je také zřejmě nyní práce, která zaměstnává komisi.
Celé vyšetřování tak značně komplikuje projekt ISS, protože Sojuzy jsou v současnosti jediné lodě, které dokáží vynášet lidi ke stanici. Aktuálně na stanici pobývá šestičlenná posádka, která by měla být kompletní až do konce března. Březnový start Sojuzu je však v ohrožení, protože ruská strana by chtěla alespoň dva bezchybné lety Sojuzů před tím, než na ně posadí loď s lidskou posádkou. K tomu je nutné mít dokončené vyšetřování a prověřit možné chyby. Uvidíme, jak se nakonec situace vyvine. Situace je ještě komplikovanější v tom, že verze Sojuzu-2.1 je stále vyšetřována kvůli nehodě, která poslala k zemi Progress M-27 v roce 2015. Doufejme tedy, že se podaří najít příčinu a zjednat nápravu tak, aby projekt ISS nebyl negativně ovlivněn.
Kosmický přehled týdne:
První start roku 2017 si připsala Čína, která pomocí rakety CZ-3B poslala do vesmíru satelit s poetickým jménem TXJSSY-2. Stejně jako je jeho všeříkající jméno, je stejně jasné i jeho poslání. Nevíme o něm vůbec nic. Jedná se dle čínských slov o technologický demonstrátor, který bude zkoumat možnosti Ku Band komunikace z vesmíru. Jde tedy zřejmě o vojenský telekomunikační satelit osazený výkonnými komunikačními prostředky, ale to již pouze fabulujeme. Družice se každopádně v těchto dnech pomocí vlastních motorů přesouvá na geostacionární dráhu.
Pro sondu Cassini je letošní rok tím posledním, který stráví na oběžné dráze kolem krále prstenců sluneční soustavy. Jejím posledním zájmem bude studium přímo prstenců, pokud jejich průzkum přečká, čekají jí vnoření do atmosféry planety. Brzy se velmi pravděpodobně dočkáme velmi pěkných záběrů prstenců z blízkosti, kterou jsme zatím neměli možnost vidět. Nyní se můžete podívat na aktuální fotky toho, jak Cassini prstence vidí.
Zdroj: http://saturnraw.jpl.nasa.gov/
Zdroj: http://saturnraw.jpl.nasa.gov/
Očekávanou událostí je nadcházející první start rakety Falcon 9 po srpnové havárii se satelitem Amos-6. Nedělní start se přesunul na pondělí, nicméně počasí v místě západního pobřeží USA nedávalo startu velkou naději. Předpověď na pondělí i úterý není zrovna příznivá. Navíc plán kolidoval s provozem u pobřeží a SpaceX chtěla ještě jeden den na přípravu. To znamená, že start nyní neproběhne dříve, než v sobotu 14. ledna.
NASA si objednala u společností Boeing a SpaceX další čtyři pilotované mise pro dopravu posádky na ISS. Jak loď Crew Dragon, tak Starliner (CST-100) mají nyní každá zajištěno šest misí. Společně s loděmi Sojuz je tak doprava ke stanici zajištěna do roku 2024.
Přehled z Kosmonautixu:
První týden roku 2017 přinesl opět velké množství událostí a zajímavostí, které se týkají kosmonautiky. My jsme vám každý den přinesli minimálně dva články na toto téma. Pojďme se podívat jaké. Již pošesté jsme načali týden pohledem skrz oko Thomase Pesqeta z ISS. Pozitivní zpráva přišla ze SpaceX, kde bylo konečně dokončeno vyšetřování srpnové nehody. Na začátku roku jsme se také rozhlédli, co nás čeká na obzorech roku nového a na jaké významné mise se těšit. Na ISS tento týden začala jedna z nejkomplexnějších robotických operací, které zažila. Vyměňují se baterie a není to malá akce. Jiří Hošek se opět postaral o detailní čtvrtletní přehled pokroků v Nové éře americké kosmonautiky, kde se připravují raketa SLS a loď Orion. Kompletní prosincový přehled všech významných událostí pro vás již tradičně shrnuje náš nejstarší video pořad Vesmírné výzvy. V rámci programu Discovery schválila NASA dvě nové a opravdu velmi zajímavé mise k asteroidům. Drobné posuny v rámci plánování prvních startů SpaceX po obnovení letu jsme pro vás shrnuli v tomto článku. Jedna z největších inovací raketových technologií, kterým je schopnost přistávat, byla shrnuta v článku, který mluví zejména o tom velmi přesném přistávání. Další část zmiňované velké robotické operace na ISS proběhla formou výstupu do prostoru. Podívejte se na záznam z EVA. I když nás před časem vyděsila zpráva o anomálii, která vznikla během vibračních testů na dalekohledu Jamese Webba, tak je nakonec naštěstí Webb v pořádku. Osm nedávno vypuštěných družic CYGNSS začalo pracovat a přináší první cenné údaje.
Snímek týdne:
NASA tento týden zveřejnila opravdu jedinečný snímek. Soustavu Země – Měsíc, která byla vyfotografována sondou Mars Reconnaissence Orbiter z oběžné dráhy planety Mars. Opravdu jedinečný snímek byl pořízen během dvou expozic kamerou HiRISE. Důvodem pro pořízení tohoto snímku však byla neromantická kalibrace kamery. Odrazivost, barevnost a světelnost Měsíce a Země je totiž dobře známá a kamera se tak může správně nastavit. Dvě expozice byly zase pořízeny proto, že Měsíc je násobně tmavší než Země a nebyl by na fotografii, kde by byla rozpoznatelná Země vůbec vidět.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Video týdne:
Nabídli jsme vám už plný záznam výstupu astronautů do prostoru kvůli výměně baterií stanice. Nyní vám nabízíme sestřih zajímavých momentů z první letošní EVA.
Zdroje informací:
http://www.planetary.org/blogs/guest-blogs/2017/0104-russias-progress-iss-delay.html?referrer=https://www.facebook.com/
https://www.nasa.gov/feature/jpl/earth-and-its-moon-as-seen-from-mars
http://spaceflightnow.com/2017/01/06/long-march-rocket-blasts-off-on-first-launch-of-the-year/
Zdroje obrázků:
http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/technology/2017/20170104_progress_ms04.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/technology/2017/20170104_progress-ms-04-wreckage.jpg
http://saturnraw.jpl.nasa.gov/multimedia/images/raw/casJPGFullS97/W00102969.jpg
http://saturnraw.jpl.nasa.gov/multimedia/images/raw/casJPGFullS97/W00102998.jpg
http://saturnraw.jpl.nasa.gov/multimedia/images/raw/casJPGFullS97/W00102969.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia21260.jpg
http://www.spaceflightinsider.com/wp-content/uploads/2016/12/Soyuz-U_Progress-MS-04_launch-srceenshot-2016-12-01_L-25C75W100CL100V75_16x9-v2.png
„…která zničila raketu a poslala ještě příliš pomalu letící Sojuz do atmosféry“
a inde „…nehodě, která poslala k zemi Sojuz M-27 v roce 2015. “ tam zrejme malo byť v oboch prípadoch Progres ?
Aj, samozřejmě máte pravdu. Tradiční pletení si Sojuzů na Sojuzech a Progressech na Sojuzech mi vždycky uštědří nějakou tu neplechu 🙂 Díky a nyní je to snad již v pořádku 🙂
Pokud dobře chápu popis snímku Země a Měsíce od NASA, tak vzdálenost není 30x větší než na obrázku, ale 30x průměr Země (což samozřejmě nesouvisí přímo se snímkem) a vzájemná pozice není na fotce nijak upravena (jak mi vyznívá z textu tady), ale prostě vyfocena v době kdy se Měsíc na své dráze přiblížil zákrytu se Zemí.
Dobrý den,
samozřejmě máte pravdu. Špatně jsem si vyložil překlad. Informaci jsme úplně odmazal v tomto případě tedy není důležitá. Díky moc za postřeh a přečtení! 🙂
Já děkuji za (jako vždy) pěkný a zajímavý kosmotýdeník. 🙂
Rádo se stalo. 🙂
Tak to vypadá, že z ankety “ Na co se v roce 2017 těšíte nejvíce?“ vypadl TESS.
„Tehdy však došlo k nehodě v kritické fázi letu, kdy po oddělení lodi byla destruována stále pracujícím posledním stupněm. Při nehodě z prosince však došlo k incidentu v době klidové fáze hoření, kdy by i v případě předčasného oddělení nemělo dojít k devastujícímu nárazu.“
Asi tomu nerozumím, ale nevidím až tak zásadní rozdíl mezi oběma událostmi…
Anataloy Zak to vysvětluje tak, že v době, kdy poslední stupeň byl v polovině svého hoření, tak by případné oddělení nepostrčilo loď Progress daleko od rakety a nedošlo by k nárazu. Zatímco v době vypnutí posledního stupně má oddělení takovou sílu, že Progress pošle před sebe a třetí stupeň do něj narazí ale silnou razancí.
Zdravím, neviem či ste postrehli, ale 3. januára zomrel vo veku 79 rokov bývalý sovietsky kozmonaut Igor Petrovič Volk, ktorý síce letel do vesmíru iba raz pri krátkodobom lete Sojuzu T-12 k vesmírnej stanici Saľut 7, ale tento let absolvoval v rámci prípravy na let raketoplánom Buran – po pristátí Sojuzu pilotoval lietadlo Tupolev Tu-154 (vybavené riadením Buranu) na trase Bajkonur – Moskva a následne letel späť stíhačkou MiG-25, tiež upravenou tak, aby mala letové charakteristiky podobné Buranu.
Dobrý den,
událost jsme zaznamenali a mluvili jsme o ní na fóru. Kosmotýdeník však není schopen vyjmenovat všechny události uplynulého týdne (třeba zmíněný TESS) a děje se toho opravdu hodně.
Moc děkuji, že jste to zmínil alespoň v diskuzi a čtenáři si to tak mohou přečíst tímto způsobem. 🙂
Myslel jsem, že Zak před několika dny psal o 2 nárazech pracujícího posledního stupně do Progressu MS-04. Obě tělesa – stupeň i Progress – mají velkou hmotnost, a tak jejich náraz má velkou energii. I když samozřejmě, pokud bude Progress od stupně dále a rozdíl rychlostí bude větší, tak i energie nárazu bude mnohem větší.