Motor z raketoplánu je v Evropě

Na amerických raketoplánech bylo motorů hned několik – kromě hlavních kyslíkovodíkových SSME používaných při startu, to byly nejrůznější manévrovací trysky a pak ještě systém OMS – Orbital Maneuvering System. Právě jeho motory AJ 10-190 na hypergolické palivo od firmy Aerojet zajišťovaly finální zakulacení oběžné dráhy, velké korekce na oběžné dráze, ale i deorbitační zážeh. Po vyřazení raketoplánů ze služby se tyto cenné motory dočkaly nového úkolu. Poslouží totiž jako hlavní motory lodi Orion.

Tento hlavní motor se bude nacházet na servisním modulu lodi. A protože servisní modul Orionu vyrábí Evropa, musel se motor ze systému OMS vydat na Starý kontinent – konkrétně do německých Brém. Jeho cesta vedla z americké základny White Sands, kde byl motor překontrolován a opětovně sestaven. Pak byl přepraven na Johnosnovo středisko, kde prošel vibračními testy. Po nich se mohl vrátit na White Sands – tady na něj čekaly kontroly zaměřené na těsnost palivového systému.

Motor AJ 10-190 při vibračních zkouškách na Johnsonově středisku.

Motor AJ 10-190 při vibračních zkouškách na Johnsonově středisku.
Zdroj: http://blogs.esa.int/

Po úspěšném splnění všech procedur se mohl vydat na cestu do Evropy. Cenná zásilka vyrazila z letiště v Dallasu/Fort Worth a přistála na ve Frankfurtu nad Mohanem. Zbytek cesty už kontejner absolvoval na dálnici – tahač jej zavezl výrobního závodu firmy Airbus Space and Defence v Brémách. Tento konkrétní motor absolvoval v minulých letech celkem 19 misí na strojích Challenger, Discovery a Atlantis – v rámci mise EM-1 se tak dočká jubilejní 20. mise, která ale povede bezkonkurenčně nejdále. Tah tohoto motoru je 25,7kN, přičemž tryska je náklopná v obou hlavních osách. V

Kromě tohoto hlavního motoru bude Servisní modul disponovat 33 korekčními tryskami pro drobné úpravy dráhy. Servisní modul má pro Návratovou kabinu mimořádný význam – právě v něm budou uloženy pohonné systémy, servisní modul se postará o výrobu elektřiny, má na starosti zajišťování správné teploty v kabině, ale je zde uložená i voda nebo vzduch.

Průřez raketoplánem s vyznačením motoru OMS.

Průřez raketoplánem s vyznačením motoru OMS.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Zdroje informací:
http://blogs.esa.int/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://blogs.esa.int/orion/files/2016/12/31453564182_04b189479c_o.jpg
http://blogs.esa.int/orion/files/2016/12/27657286033_82ae999560_o.jpg
https://www.nasa.gov/images/content/434121main_cutaway.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

21 komentářů ke článku “Motor z raketoplánu je v Evropě”

  1. Fantasta napsal:

    Omlouvám se za punktičkářství, ale ten motor se jmenuje AJ 10-190. V raketoplánech byl použit v systému OMS, v servisním modulu jako hlavní motor. Jinak článek fajn a díky 🙂

  2. Branislav Pecho napsal:

    Nemôžem si pomôcť, ale táto recyklácia Shuttlu, SSME ako hlavné motory v SLS a teraz OMS ako motor Orionu, mi príde nejaká čudná, akoby tie rakety stavali nejakí chudobní príbuzní. Určite to vyznelo negatívne, ale nie je to tak myslené, len je to pre mňa zvláštne. Na druhej strane je to super, že niečo tak komplikované a určite náchylné na poškodenie, ako je kvapalinový raketový motor, je možné použiť viackrát. Existujú nejaké štatistiky, či napríklad opätovným používaním neklesá výkon? Predpokladám, že opotrebenie aj napriek 110% kontrole a údržbe tam iste je.

  3. Racek napsal:

    No, snad vědí co dělají, já nemám nic proti znovupoužívání, ale tento motor je jistě o dost starší než 10 let a pro let s lidmi, no, nevím. Samozřejmě vyvíjet nové motory když máme dobré funkční k dispozici je plýtvání. A třeba ty Gluškovovy RD vlastně pohánějí Angaru či Atlas a jsou pořád světovou špičkou.
    Otázkou je ovšem, zdali existují výrobní podklady a zdali zavedení znovuvýroby by nebylo dražší než vyvinout něco nového. To opravdu netuším a obávám se, že to možná problém v budoucnosti bude.

  4. Tomáš napsal:

    a čo sa týka tých zahodených projektov ale máme aj svetlé výnimky -> ruské motory z mesačného programu, ktoré boli oživené po XX. rokoch a slúžia

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.