Jak jsme Vás již informovali před několika týdny, Dalekohled Jamese Webba nyní prochází v Goddardově středisku komplexní fází vibračních zkoušek. Při nich se teleskop posadí na vibrační stůl, který se následně začne chvět při různých frekvencích. Cílem je zjistit, zda konstrukce dalekohledu přežije vibrace rakety při startu, které nejsou vůbec slabé. Třetího prosince se ale musely tyto zkoušky přerušit. Některé akcelerometry, kterými je konstrukce doplněná, totiž začaly posílat jiná, než očekávaná data. Začaly proto dodatečné kontroly, které mají ověřit, odkud tato anomálie vzešla – ovšem bohužel zatím bezúspěšně.
Kromě jiného proběhla celá řada vizuálních kontrol, ale žádná z nich neobjevila viditelné poškození. Týmy se proto pustily spíše do analýzy nasbíraných dat z akcelerometrů. Chtějí využít trojrozměrný model teleskopu, aby mohli lépe určit ohnisko, odkud se anomálie šířila. Změní se i harmonogram zkoušek – kvůli dodatečné kontrole se zařadí testy při nízké úrovni vibrací a odborníci budou sledovat, jak na ně hardware reaguje.
Tyto údaje se mají také porovnávat s daty nasbíranými před objevením anomálie. Inženýři momentálně podle vyjádření NASA pracují i na různých diagnostických postupech, které mají odhalit příčinu a ideálně i její dopady. Oficiální web celého projektu slibuje, že jakmile budou k dispozici nové údaje, budou je zveřejňovat na svých stránkách.
Zdroje informací:
http://jwst.nasa.gov/
http://arstechnica.com/
http://spacenews.com/
http://www.spaceflightinsider.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/CynD3n6XgAABDv5.jpg
Jestli mám opravdu z něčeho obavy,tak to je to,že by se s tímto dalekohledem něco nedobrého přihodilo.Držím technikům palce ať vše zdárně vyřeší.Celý svět se již nemůže dočkat až nastoupí službu.Budou to fantastické snímky a předpokládá se i snímání planet blízkých hvězd. Zanedbání jako u Hubla je nepřípustné,protože raketoplán již na opravu nepřiletí.Leda tak nový úkol pro Orion? Radši ani nepřemýšlet.
Přesně tak, tenhle projekt je právem pod velkým drobnohledem.
Raketoplán by se do místa, kde Webb bude, ani nedostal 🙂
Raketoplány operovaly max. asi 600 km vysoko, rekord padl tuším při misi STS-31, když byl vypuštěn HST (kolem 615 km).
Takže cestou na budoucí pracoviště JWST by bylo tento rekord nutno překonat pouze 2400 krát 🙂
Docela by mě zajímalo, jestli by to aspoň teoreticky nešlo. Minimální posádka, všechny zbytečnosti vyrvat a zahodit, do nákladového prostoru dát jenom nádrž s hydrazinem…
No asi by to do L2 opravdu nestačilo. Ale ta představa raketoplánu za oběžnou dráhou Měsíce je pěkná 🙂
To by opravdu nestačilo, navíc takové úpravy raketoplánu by byly hodně náročné a drahé – a navíc by to stejně k ničemu nebylo. 🙂
Je pravda, že prázdný orbiter měl 90 tun a nosnost na LEO „jen“ necelých 30 tun. I kdyby se celá nosnost využila na další palivo, nestačilo by to.
Stejně je šílený, že tam těch 120 tun tehdy dokázali vůbec vystřelit. Obdobnou nosnost na LEO měl jen Saturn5.
Pro srovnání, kabina Mercury měla 1,5 tuny na jednoho na astronauta. Raketoplán by by těch astronautů měl při stejné efektivitě vynést 80…
Obdobnou nosnost na LEO měla i Energija: 100 tun, v roce 1987. Její možná, ale nerealizovaná modifikace (s 8 postranními bloky), Vulkan počítala s nosností dokonce 175 tun na LEO.
Ad kapacita Raketoplánu: Kdyby neměl problémy s bezpečností, dal by se nákladový prostor naplnit sedačkami jako v letadle a robustnějším systémem podpory života. Mohli pak pořádat třeba školní výlety na LEO 🙂
Docela se divím, že podobně neuvažuje Musk se svým ICT, protože by to bylo mnohem reálnější než let na Mars a našel by pro to i víc zákazníků.
Myslím že i to by ICT zvládla bez problému. Budou-li zákazníci, třeba se i dočkáme startu ICT na LEO s turisty co tam pobudou týden či dva a poletí zase domů.
A bylo by vůbec možné teoreticky uskutečnit nějakou opravu JWST pomocí Orionu? Vzhledem k tomu, že k tomu není stavěný a také vzhledem k vzdálenosti. Vynesení tohoto teleskopu a jeho zprovoznění bude opravdu velmi ‚nervydrásají‘ událost. Ale tak snad všechno vyřeší. 🙂
Přesně jste to trefil. Hubble byl od začátku stavěný tak, aby byl servisovatelný. JWST je od začátku stavěný jako neservisovatelný. To s sebou nese značné konstrukční rozdíly nejrůznějších systémů. Když to hodně přeženu, tak tam, kde se u Hubblea použily šrouby, bude JWST mít lepidlo, svary, případně nýty. Je jasné, že když má být nějaký stroj servisovatelný, je jeho výroba komplikovanější. Neservisovatelné stroje mohou použít pevnější spoje, které se ale nedají rozebrat. Bude to skutečně nervy drásající období – bezesporu jeden z vrcholů mimořádně nabitého roku 2018.
Teoreticky je možné skoro všechno a amíci jsou dost máklí na to, aby to realizovali.
Kdyby se (nechci ani pomýšlet), něco stalo s těma izolačníma fóliema nebo třeba všechno nevyklopilo jak má, kdyby na opravu by stačil úder do správného místa nebo natáhnout kus fólie, věřím tomu že tam ten Orion pošlou. Oni pro něj stejně nemají žádné smysluplné využití.
Myslíte, že by to bylo možné za nějakou přijatelnou cenu? Přeci jenom start SLS + MPCV bude hodně drahý. A kdyby byla vyřešena cena, tak jak by to bylo s délkou mise (a z toho plynoucí (ne)dostatek zásob)?
Jistě, mise SLS Orion by byla neskutečně drahá. Naproti tomu, vzhledem k omezené životnost Webba, by bylo asi nejlepší začít už vyrábět jeho nástupce. Technologie jsou vyskoušené, vývoj dokončen, ta by se asi pořizovací cena Webbu 2 značně snížila.
Cenu nakonec nikdo neřeší. Hubble spolknul (včetně servisních misí) cca 100x víc peněz než stejně výkonný pozemní teleskop. A vadí to dneska někomu? Navíc JWST opravdu nejde (dnes) nahradit žádným myslitelným teleskopem na Zemi, nezávisle na ceně.
Co se týče délky mise a zásob, v nejhorším pošlou Inda a dají mu tam pytlík rýže… 🙂 I diky ISS je snad recyklace vody a vzduchu zvládnutá téměř dokonale.
pro Racek:
Samozřejmě, že by bylo nejlepší dělat „sériové mise“, využít zkušenosti lidí, dřív než odejdou do důchodu / umřou. Zachovat kontinuitu. Netestovat pořád dokola něco, co před 50 lety běžně fungovalo.
Místo neuvěřitelného raketoplánu na LEO jsme za stejnou cenu mohli mít funkční základnu na Měsíci včetně pravidelného zásobování.
Na Marsu dneska mohl místo jedné Curiosity bez „příklepu“ s děravými koly jezdit tucet „Merů“ bez problémů.
Za cenu servisních misí HST mohl být nový o řád lepší dalekohled. Nebo několik jen o trochu lepších.
A tak můžeme pokračovat. Lidé, kteří rozhodují se bohužel neřídí logikou…
Raketoplán vznikl v době studené války. Plánoval se program SDI. Bylo nutné mít oběžnou dráhu pod kontrolou s možností rychlého zásahu a taky s možností realizace experimentů. Velké množství letů raketoplánu platil Pentagon. A byl to, mimochodem, taky jeden článek ze strategie „uzbrojení“ Rusů. Ti si nemohli nechat Američany moc daleko vzdálit v téhle technologii, protože se mohla časem ukázat jako hodně strategická. Proto museli taky pracovat na projektu Buran. Robotika a počítače na tom nebyly tak dobře jako dnes, takže tam ty kosmonauty potřebovali.
Dnes létá raketoplán stále. Jen v menším vydání, jako kompletně robotický systém. Má prostě své výhody.
Stejně jako dnes neexistuje možnost něco většího z oběžné dráhy přinést zpět na zemi. Skutečně se to hodilo při přinesení třeba vadného čerpadla z ISS – na důkladné prozkoumání příčin jeho závady v laboratoři na zemi. Přesné stanovení příčiny umožní zkonstruovat lepší typ čerpadla v budoucnu. Stejně tak do lety nákladní lodi Dragon byl velký problém přivézt nahromaděné vzorky z vědeckého výzkumu na ISS.
„mohl místo jedné Curiosity bez „příklepu“ “
A udělali by mnohem méně práce než Curiosity – její přístrojové vybavení + zdroj pracující trvale. A potíže by měli klidně stejné a kola doposud ničemu nevadí. A ani telekomunikační systém by prostě tolik roverů plnohodnotně neutáhl – má na starosti i jiné projekty než jen Mars.
Let raketoplánů stál 4 miliardy ročně – rozpočet NASA určený na provoz raketoplánů – tato částka by na měsíční základnu dle všeho prostě nestačila.
Lidé se NAOPAK logikou řídí !!!!
„Za cenu servisních misí HST mohl být nový o řád lepší dalekohled. “
Zásadně nesouhlasím – HST vynesl nahoru raketoplán – takže rozhodně leda bez nákladů na jeho vynesení. Prostě ta servisní mise dle všeho nebyla nijak výrazněji dražší než jen samotný let na vynesení raketoplánu.
Je to určitě nemilé, ale kvůli tomu se zkoušky dělají. Doufejme, že nepůjde o nějakou velkou konstrukční vadu.
Přesně tak, lepší odhalit chybu teď, než až po startu. Jen ať to není nic velkého.
No jsem zvědav na co přijdou, sám občas dělám vibrační zkoušky na stolici a tak vím že se to zdá jako jednoduchá činnost, ale je to dost komplexní záležitost. Klidně se může stát, že bude potřeba některou část mechaniky předělat, protože by se při startu mohla dostat do nepříjemné rezonance s rizikem mechanického poškození.
Držím jim palce a jsem zvědav kolik informací o tomu vypustí ven 🙂
No jo. Rezonance je mrcha. Padají kvůli ní i mosty.
Vibrační zkoušky na stolici? Jak to myslíte?